Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@Peťulílie Pokud by jsi s ním byla jen ze strachu který uvádíš - střídavá péče. Tak to je hodně špatný začátek pro vztah.
Si myslím, tak jak jsi vás popsala (znamení bych do toho netahala), tak by to nebylo idylické soužití. Ani malinko.
Určitě nedělá dobrotu vychovávat dítě na střídačku,,týden tam, pak zase tam, nemá žádnej režim, určitě nebude dodržovat režim, který máš zajetý a nechala bych ho at se snaží a užívej si to a pak se rozhodni, stejně je to jen na vás ![]()
Tezka situace.. pokud k nemu neco citis, jeste jednu sanci bych mu asi dala a treba se to spravi a bude klapat. nejso zastancem toho, kvuli diteti pretrpet vse, ale pises ze jste byli zamilovany a k
lapalo to, tak treba to bude klapat zas
Podle me, je dulezite zapomenout stare krivdy, proste zapomenout jak se choval a zacit nanovo ![]()
Ja jsem ve stejne situaci, rok po rozvodu by se exmanzel chtel vratit, jak pry miluje dcery, vi jakou chybu udelal, jak moc vseho lituje a podobne kecy. Ja jsem po roce uz uplne v pohode, mam svuj byt, financne jedem na doraz ale jedem, takze ani nahodou mi neprislo na mysl vzit ho zpatky. Priznam se ze prijit pred sesti mesici uvazovala bych jinak
, ale dneska ani omylem.
@Peťulílie : A ty by si mu to dokázala odpustit? Jak se k tobě/vám choval.. jak tu popisuješ sociálka atd??
Jestli to zvažuješ jen kvůli střídavé péči tak do toho rozhodně nechoď! Pokud si opravdu srovnaná s tím, že spolu už nebudete jak si tu zmiňovala a s dcerou se máte dobře tak nad čím vlastně přemýšlíš?
Já osobně bych se k němu nevracela bála bych se, že by to pak bylo stejné a možná i horší.
Ale stejně nakonec se musíš rozhodnout ty sama.
Já ti budu držet palce aby si se rozhodla správně - ať už je to podle tebe jakkoliv
![]()
Když mně naštve, tak ho maximálně nesnáším a nadávám na něj…ale pak jsme v pohodě, podívá se na mně a já všechno zapomenu a jsem spokojená, je mi dobře…zamilovaná už nejsem, ale stále je to člověk, kterýho mám ráda a záleží mi na něm…a přemýšlím, jestli věci který mi vadily, byly opravdu tak důležité, nebo to byl někdy i můj rozmar, nevím… ![]()
A co tomu nechat volný průběh - vídat se a tak, ale zatím nebydlet spolu. Jen taková zkouška a ty si během té doby můžeš uvědomit co chceš
![]()
@PajinkaT NEvím, Páji…to víš, že se zapomenout asi vše nedá…odpustil mně v době, kdy mi zemřela babička a malá měla dva měsíce…dost na pytel. Víš, já nikdy nechtěla, aby moje dítě vyrůstalo v neúplné rodině a stalo se. Já si říkám, že takhle je to lepší, že dobrej chlap to nebyl. Ale asi nad tím přemýšlím spíš pro to, abychom spolu vycházeli..nevím. Jsou to pořád hádky, naschvály a mně to dost unavuje. Ale jsem hloupá, je mi ho teď líto, nerada bych mu ublížila. Ale je to blbost takto myslet po tom všem, co udělal..jsem pitomá
mám strach, že když ho odmítnu, aby nedělal problémy
chodíme k psycholožce- nařídila nám sociálka-tak to probereme tam. Snad nám nějak rozumně domluví, abychom spolu vycházeli v klidu…
@Peťulílie Se tedy přiznám, že jsem myslela, že napíšeš cca 25 let. Prostě se mi z psané formy projevu jevíš nejen, že nevíš co chceš, ale taky, že máš málo životních zkušeností, které by ti v rozhodování měly pomoci.
Nemusí ve vztahu hořet láska, prostě z těch tvých příspěvků mám pocit, že se chceš spokojit s málem, nicméně ti to v důsledku vůbec nevyhovuje…
Nema to cenu.
Lidi se nemeni fakt..to bude chvili idylka pak zase na.Tebe bude hazet spinu. Bud rada, ze toate za sebou. Vim presne jaky to je jen na kafe, pak mozna nakej.sex a zas je u me jak. pecenej varenej.
Pak ho ale zase necim. naseru (nebo on mne), tak.jde pryc. Ale ja uz vim, ze pocit viny mit nebudu, pac ja nic spatne nedelam, to on je debil.
On je kozoroh?
![]()
@Peťulílie : Tak hlavně nejsi pitomá! Ale na druhou stranu nelituj ho, on snad litoval tebe, když ti ublížil a nechal tě s malou dcerkou samotnou? Myslím si, že ne. Proberte to u té psycholožky, myslím si, že ona by vám mohla dobře poradit. Nebo bych k ní i zašla sama bez něj a probrala to s ní jen já a až pak třeba i s ním. Ale to už je na vás.
@Trojlístek Tak poslední větu jsem nepochopila…
Víš, než došel s tímto návrhem, věděla jsem naprosto přesně, co chci. Teď jsem spokojená, užívám si malé a těším se na to, až jednou potkám fajn chlapa, který nás bude mít rád obě. Jen mně prostě jeho vyznání celkem zaskočilo a zvyklalo, protože vím, že tohle udělat, ho muselo stát hodně sil…
Ahoj maminky,
prosím o názor, i když vím, že rozseknout si to musím stejně sama
Napíšu to trochu v kostce, vše rozepisovat se mi opravdu nechce..snad později konkrétní dotazy…
Takže - měla jsem 6ti letej celkem pohodovej vztah, rozhodli jsme se pořídit si miminko a tak se nám narodila dcerka. Bohužel po porodu se chlap změnil, byl samá výčitka, všechno jsem dělala, nedělala špatně, malá moc řvala, neměl tam klid…jednou jsem mu v hádce, když opět odešel beze slova z domu řekla, ať táhne a on šel…pak se vrátil, ale během měsíce odešel natrvalo. NEříkám, že jsem taky svatá, ale nemyslím si, že byla chyba hlavně na mé straně. Ale vím, že za rozchod vždycky můžou oba. Co mu nemůžu zapomenout, tak že když odešel, nechal nás bez koruny…je pravda, že jsem hrdinně vykřikovala, že to sama zvládnu a k ničemu ho nepotřebuju
Pár měsíců jsme udržovali kama. vztah, kdy se jeden chtěl vrátit, pak druhej…nakonec soud o svěření do péče a úpravy styku s otcem…a od toho se to táhlo, naschvály, prasárny, stížnosti na sociálce a chování se jako malý děcko…zpětně si uvědomuju, že i já se nechovala vždy korektně, ale neměním nálady, jako ex…ten jednou tvrdí, že k nám ani nevkročí, pak tu vysedává na kafi…nevyznám se v něm. Bohužel jsme se sešli Rak a Kozoroh a podle toho to taky vypadalo…i když si myslím, že zamilovaní jsme byli oba hodně. Nicméně po roce a půl už jsem dávno srovnaná s tím, že spolu nebudeme, máme s malou pěkný byteček a vycházíme i finančně, takže si nemůžu na nic stěžovat…prostě spokojenost…
tohle bych asi nezvládla, mít malou jeden týden, druhý ne! Tak jestli by nebylo lepší být s ním a být s malou pořád…co dělat???
Nicméně ex teď přišel s dost dojemnou scénou - chytil mně za ruku a řekl, že touží vychovávat vlastní dítě, touží po mně jako po matce jeho dítěte i jako po partnerce…i když jsem byla přesvědčená, že spolu nemůžeme vycházet, že bychom se pozabíjeli, teď mám těžkýho brouka v hlavě a dumám, co dělat…navíc mi řekl, že chce malou vychovávat stejně, jako já, takže časem určitě požádá o střídavku…to jsem ořvala
Díky