Vyhořelá matka na VŠ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Tak hlavně teďka už to začínáš platit ne? Tam už by bylo škoda vyhazovat peníze a nic z toho. Jinak pokud na tom tvá kariéra a život nestojí, tak se na to vyprdni. Nic se nestane. Okolí to určitě pochopí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Cenarius píše:
Tak hlavně teďka už to začínáš platit ne? Tam už by bylo škoda vyhazovat peníze a nic z toho. Jinak pokud na tom tvá kariéra a život nestojí, tak se na to vyprdni. Nic se nestane. Okolí to určitě pochopí.
Platí se jen za delší studium, ne další, ověřovala jsem si to a neplatím nic. Platila bych jen v případě, že bych předchozího bakaláře nedokončila.
- Citovat
- Upravit
Pokud ti nejde o titul, tak ti toho VŠ, zvlášť pokud ji studuješ primárně samostudiem, nic moc nedá.
Dneska je tolik možností sebevzdělávání přesně v tom, co tě zajímá, že už ani nepotřebuješ sylaby a seznamy literatury, podle kterých dřív někteří samouci jeli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Škola je taková…
Bohužel máme školy nezaměřené na praxi ale spíš zbytečné biflování teorií…
Mě škola nikdy nebavila, ale dala jsem si ten cíl… A já jsem hodně cílevědomá..
Je fakt, že v mladším věku „studijním“ se studuje líp, protože člověk nezná praxi a tudíž neví, kolik zbytečností se učí a zbytečně tomu věnuje svůj drahocenný čas..
Záleží nejvíc na motivaci… Proč to děláš… Jestli to děláš proto, že „tě to bavilo“ a ted jsi zjistila, že tě to nebaví… Pak nejspíš skončíš a je to pochopitelné… Nemáš se za co stydět… Vůbec ne… Pokud to děláš proto, že chceš jednou změnit práci… Tak věřím, že vydržíš. Důležitá je motivace… Chápu, že už z toho nejsi tak nadšená, ještě když máš rodinu… Za to už u mě tak sklízíš obdiv, že ses do toho pustila… 
Já ted dělám pedagogické minimum… Taky mě to někdy štve, ale zároven máme vetšinu přednášek online a rozšíří se mi tím možnosti na trhu práce… A o to mi dost jde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Zlutapaprika1 píše: Škola je taková…
Bohužel máme školy nezaměřené na praxi ale spíš zbytečné biflování teorií…
Mě škola nikdy nebavila, ale dala jsem si ten cíl… A já jsem hodně cílevědomá..
Je fakt, že v mladším věku „studijním“ se studuje líp, protože člověk nezná praxi a tudíž neví, kolik zbytečností se učí a zbytečně tomu věnuje svůj drahocenný čas..
Záleží nejvíc na motivaci… Proč to děláš… Jestli to děláš proto, že „tě to bavilo“ a ted jsi zjistila, že tě to nebaví… Pak nejspíš skončíš a je to pochopitelné… Nemáš se za co stydět… Vůbec ne… Pokud to děláš proto, že chceš jednou změnit práci… Tak věřím, že vydržíš. Důležitá je motivace… Chápu, že už z toho nejsi tak nadšená, ještě když máš rodinu… Za to už u mě tak sklízíš obdiv, že ses do toho pustila…
Máš pravdu. Upřímně jsem do toho šla, protože jsem měla vážný zájem o obor a myslela jsem, že odborným studiem na škole se do toho ponořím ještě více. Bohužel opak je pravdou a pořád se plácám v tom, v čem už se plácat nechci, no. 
Jak tady zaznělo, učit a vzdělávat se můžu sama, což jsem ostatně dělala i předtím, ale nemělo to ten „punc školy a oficiality“ a možná mi připadalo, že si jen tak čtu a bádám pro sebe. Paradoxně jsem do tématu pronikala víc, než ve škole..
- Citovat
- Upravit
A přejít na dálkové nejde? Možná jsi jen (v uvozovkách) unavená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@tulipán píše:
A přejít na dálkové nejde? Možná jsi jen (v uvozovkách) unavená.
Bohužel u tohoto oboru ne, jsou příbuzné obory a ty jdou i kombinovaně, ale tam by to muselo být znovu od začátku…
- Citovat
- Upravit
@Kfětoslava píše:
A proč jsi šla na denní studium?
protože kombinovanou formu můj obor nenabízel.
- Citovat
- Upravit
Pokud tě zajímá obor a toto je vstuúenka do něj, tak bych to nevzdala, pokud stačí ten bakalář.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Naprosto ti rozumím. Já si po letech konečně dodělávám střední školu v oboru, ve kterém léta pracuji, praxe je mi známá a chybí mi jen ten papír. Teorie ve škole je šílená, naprosti nepotřebné věci. Mám to formou denního studia, doma děti 2 a 4 roky. Přijdu domů, kolotoč kolem dětí a večer, když zalehnou, tak učení. Pořád mám výčitky, že to dělám na úkor rodiny, nemám na ně tolik času a hlavně jsem permanentně ve stresu a to se zrcadlí v mých náladách. Pro mě to ale znamená velký postup v zaměstnání, větší výdělek a hlavně daleko širší okruh pracovních pozic. Musím vydržet
- Citovat
- Upravit
Ahoj, citim to podobne. Mam za sebou dva roky navazujiciho magistra, teda kombinovane, doba kovidova me dost semlela, chybi mi dva predmety, trochu praxe a diplomka a mam chut to vzdat. Deti porad doma nemocne, motivace pryc, je mi to uplne jedno. Citim se blbe, jestli to nedokoncim, ale uz nejak nemuzu. Nevim, jestli se seberu a tento pulrok dodelam. A je mi to uz nejak jedno momentalne, jsem fakt unavena po tom vsem.
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
protože kombinovanou formu můj obor nenabízel.
Na denní bych jako matka nešla, to klobouk dolů, mně by hráblo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Když tě to nebaví, tak jaký to pro tebe má význam? Titul nepotřebuješ. Taky jsem si při práci a dítěti dodělávala druhou školu. Bc. mě bavilo hrozně moc, navazující Mgr. ani trochu, tak jsem to zabalila, chyběly mi 2 semestry. Nelituji, nic mi to nepřinášelo, nechtělo se mi tomu věnovat čas, který jsem mohla věnovat rodině nebo sobě jinak.
- Citovat
- Upravit
Mám už za sebou jednu VŠ vystudovanou, potom jsem nastoupila do pracovního procesu, založila rodinu a v tom všem nějak začala cítit, že mi ta škola chybí, že se chci učit dál, vzdělávat se, abych tzv nezakrněla
Celá natěšená jsem udělala přijímačky, prošla prvákem a jsem ve druháku. No a zjišťuji, že mě to prostě nebaví. Polovina předmětů jsou suché úvody do studia/teorie atd, které jsem absolvovala už dříve a přesně vím, o čem to je. Studuji prezenčně, takže trochu na úkor rodiny, pracuji po večer a po nocích…Úkoly dělám bez elánu, nadšení, to všechno je pryč. Možná proto, že už mi není 20, ale mám za sebou roky studia i práce, tak vidím, že studovat bych mohla prakticky sama doma a v oboru se vzdělávat i tak…jen na konci nebude ten titul.
Setkal se někdo s něčím podobným? Upřímně je mi to dost líto, protože mi rodina fandila a teď je zklamu, že se na to vykašlu. o nic nejde, max. jen o ten pocit.
Byl někdo třeba v podobné situaci?