Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Vzpírání se ročního
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.9.12 21:09
@74paja - nemám problém jít ven s dítětem v pyžamu, nemám problém, když si nenasadil rukavice venku a bylo zima, řekla jsem mu, že je mám u sebe, až je bude chtít, nemám problém, že se vyválel v mokrém sněhu až z něho voda tekla…paradoxně jeho další reakce byla - už se venku nebudu válet v mokrém sněhu…a to ve všem klidu, ona podstata je, aby to dítě nemělo pocit, že se na něj tlačí a že když si nedá ty rukavice na ruce, tak se máma zlobí…Spíše jsem hodně mluvila o tom, jak venku je - v chodbě před oblíkáním posledních svršku - dneska venku fouká vítr, je tam zima, to nosíme čepice, aby nenafoukalo do uší, šálu, rukavice, bundu..nechtěl si to oblíknout - ok, chápu, tady je teplo, tak to vezmeme sebou a podíváme se až dole, jak tam je…prostě nebojovat, nedávat najevo, že to, že se nechce oblíknout mě naštvalo…
Já vím, dobře si vzpomínám, že oblíknout takového dvouleťáka bylo fakt náročné, nešlo to jen tak na povel, prostě chtěl jít ven a pak zase ne, protože už dělal něco jiného..většinou jsem mu nachystala věci někam poblíž už ráno a jakmile byla vhodá příležitost, tak jsem ho převlíkla, třeba i při hře do oblečení na ven, hodně jsem tam používala hru - že ho oblíkaly ponožky, které jsem měla na rukoua atd..Jinak plně chápu ty děti, že oblíkání je pro ně otrava..ale skutečně ony rostou a stránou a prostě se to mění, paradoxně ten netlak a jen ty informace vedou k tomu, že dítě pak skutečně si zvnitřní, že ven se v pyžamu nechodí, že se nosí čepice - takže moje zkušenost, pokud na začátku, kdy dítě projeví protest, ho nebudu nutit, aby měl vše, jak mám mít ..ale spíše se zaměřím na to, že předem říkám /i třeba u snídaně/ o počasí, co kdy nosíme..a když pak nechce, tak ho nechám přesvědčit se, jak tam je, nebo že se pyžamo zašpiní a nemůže v něm spát..tak pak si dítě samo hlídá, že fouká a chce čepici, chce šálu, protože tam přeci je zima..na druhou stranu jsem mu nikdy neřekla -tu čepicí si necháš na hlavě, když si ji chtěl sundat, tak si ji sundal..Je to takový obrácený přístup a u nás krásně funguje..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.12 23:27
@Blandik Myslím, že jsi vůbec nečetla, co jsem psala. Nelíbí se mi, že mi podsouváš, že své dítě zbavuji zodpovědnosti, že ho do něčeho bezhlavě nutím a že jeho protesty jsou výlučně moje nezvládnutá „technika komunikace“. Přečti si pořádně ještě jednou, co jsem psala.
Nejsem debil a spoustu těch věcí, o kterých píšeš (vysvětlení, příprava na činnost, hra…), dělám. Ale sytý hladovému… Prostě jsem si jistá, že máš doma kliďase a to je úplně jiná pohádka. Vidím, že moje kamarádky s klidnými dětmi, vyvinou zlomek snahy, stačí jedna věta a dítě okamžitě reaguje a hraje do noty. Já se můžu stavět na hlavu, vymýšlet hry jaké chci, investuju úsilí do příprav a „naladění“ dítěte a přesto jsou někdy dny (nebo situace), kdy je mi to doslova a dopísmene k hov.nu. Všechno je špatně, svlékání, oblékání, rohlík nechci-sklidím-rohlík chci… Já nejsem ten typ, co svoje dítě láme do nějakých vlastních představ o něm nebo o výchově a už vůbec nechci mít z dítěte loutku, která bude tančit jak já pískám bez nároku na vlastní názor. To chci od svého psa, aby mě okamžitě a vždy poslechl na slovo, aniž by uvažoval nad legitimitou mých požadavků!!!
Opakuji (již po několikáté), že já se se svým dítětem taky bavím, vysvětluju, připravuju na harmonogram, na souvstažnost dějů…apod., tedy to, o čem ty píšeš. Ale!!! Není možné (a dle mého názoru správné) nechat rozhodnutí na dítěti VŽDY. To prostě nelze. Např. když musíme být někde na čas, samozřejmě nechávám dostatečnou rezervu pro to, abychom se včas vypravili a proběhlo to v klidu a hrou. Neznamená to ale záruku, že bude zrovna dneska spolupracovat a pak musím zakročit. Odmítám jít s dítětem ven v pyžamu nebo nalehko v mrazu. Jako nechat dítěti názor a následky za své konání je jedna věc, ale druhá věc je moje zodpovědnost za něho. Je někdy těžké vyvážit, co je pro dítě cennější (ochránit ho nebo nechat nabýt zkušenost) a vždy se snažím, aby převažovaly situace, kdy zažije následek svého rozhodnutí, nad situacemi, kdy rozhoduji já jako rodič. Jenže praktikovat to tak ve 100procentech případů nejde. Je to malé dítě, které nedokáže ve většině situací dohlédnout následků, například vůbec nechápe obsah vážného zranění natož smrt. Můj syn je velmi inteligentní, zvídavý a chápavý. Diskutovat, verbalizovat svoje pocity a argumentačně obhájit svoje názory umí lépe, než mraky dospělých. Přesto už by byl tvojí metodou nechatvšechnonaněm několikrát mrtvej nebo dost hnusně zraněnej. Například když se učil stát, nechytala jsem jeho pády. Prostě aby se je naučil zvládat a neměl pocit, že mu vždy budu stát za zadkem a chytat. Protože to ani není možné. Ale když jsem viděla, jak padá a letí hlavou na roh stolu nebo ze schodů, chytila jsem ho. Protože ochrana desetiměsíčního kojence před vážným úrazem byla cennější, než zkušenost z něj.
Hele já fakt hodně přemýšlím, nad tím, jak si ve výchově počínat. Hodně jsem toho přečetla, různé názorové proudy, různé pohledy, mám i tři zkoušky z psychologie a psychiatrie, díky zaměstnání mnoho kurzů (např. Motivační rozhovory, Krizová intervence, Zacházení s agresí u klienta (pozor, ne karate)…) a zkušeností, které mi jsou pro mé výchovné metody podporou a mnohdy varováním: jak ne. Udělala jsem si z toho nějaký svůj názor, hodně jsem se poučila a spoustu věcí pochopila (u sebe i u druhých). Ale jedno vím, jistě: na každé dítě platí něco jiného a co funguje u Pepy, u Franty může pohořet. Jde spíše o směr výchovy, o nějakou linii, kterou použiju u všech svých dětí a je jisté, že když jich bude pět, půjdu pět cest, abych došla k cíli. A jestli je tím cílem dítě oblečené do úboru, které odpovídá roční době a společenské události, nebo jestli to je, že ze svých dětí vychovám zodpovědné, slušné a zralé osobnosti se zdravým sebevědomím, to už nevidím jako podstatné pro tuto diskuzi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.12 09:23
Ja jen nechapu jednu vec… kdyz je venku 0 a ja necham dite v pyzamu, to je jako spravne?? 
ze riskuju jeho zdravi??? jen aby bylo po jeho??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.12 22:47
@TýnkaK - Uf, mám pocit, že moje slova jsou překrucována - předpokládám, že je to proto, že tě moje zkušenosti a můj pohled na věc rozčílily. Asi máš pocit, že na tvé temperamentní dítě nemůžou fungovat a nefungují. A protože na tvé temperamentní nefungují, tak já musím mít doma usměvavného kliďase, kterému stačí říct od batolátka jednou…I tak si to člověk může vysvětlit.. OK, pak to tak bude. Každý si utváříme svou realitu a měnit ji můžeme jen do té míry, do jaké vpustíme do svého uvažování nové myšlenky a ty staré podrobíme zkoumání. Můžeme se vzájemně obohatit nebo spolu bojovat, kdo tedy má tu pravdu. Já napsala, co u nás funguje a proč si myslím, že děti často dělají „nelogické“ věci typu ve třech letech zdrhají do cesty nebo se nechtějí oblíknout…
PS: neznám rodiče, který by nechtěl vychovat slušné a zodpovědné dítě. Jen každý má jinou cestu a přesto každý ji považuje za správnou…
@xlenushkax - uf, jestli jsem měla pocit, že moje slova nejsou tak úplně pochopena, což je normální ve virtuálním světě, tak tvůj příspěvek beru jako vtip 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.12 21:05
@TýnkaK, @Blandik : Holky holky, proc ten smrtelne vazny ton Vzdyt detstvi ma byt prece hlavne legrace a zabava 
Sice jsem hodne premyslive zalozeny technik, ale koukam, ze vy jste jeste o kousek dal 
Myslim, ze kazdy proste hleda tu nejlepsi cestu, jak se z ditete nezblaznit a jak dite nezblaznit, tedy potazmo vychovat ho co nejlepe (coz pro kazdeho muze znamenat trochu neco jineho). Temperament ditete a zdedene geny se proste v pripade hodne zivych a svehlavych deticek musi trpelive obrousit do pouzitelne podoby 
…
Tak mnoho zdaru 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.12 22:26
@Irisa Proč tak vážně? Protože Blandik je nějak striktní a já chci být co nejpřesnější, aby mne pochopila správně. A stejně je to k ničemu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
