Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Zdar,
ráda bych slyšela Vaše názory, zda máte taky doma „volnomyšlenkářské“ dítko.
Náš roční mrňous se vzpěčuje a řve, jakmile se mu děje něco, co on sám považuje za nežádoucí. Takže např.: přebalování (přebalovat jej na veřejnosti třeba v kočárku vypadá, jako že se ho snažím zavraždit, podle jeho zvukových projevů), položení na záda, měření teploty (a to i jen nemíření na čelo bezdotykovým teploměrem), odsávání hlenů (to chápu), polykání blem medicíny (to taky chápu), oblékání, držení v náruči, když nemá náladu, prohlídka u doktora (šetrná a nebolestivá), přivázání v jídelní židličce… našlo by se toho víc… Je to šikovný, živý a milý kujón
, ale někdy mám pocit, že nedělám nic jiného, než že ho vlastně k něčemu nutím přes jeho vůli…
Ale na období vzdoru je ještě brzo, ne?
Díky předem za názory. ![]()
Hele malý je deset měsíců a je přesně to samý.. Já například nechápu na co dělaj v kočárku kšíry, já jí přivázat, tak zešílí
Nejhorší je když jí někde venku si posadit do kočárku, to jí musím vrazit něco hoodně zajímavýho a mluvit na ní, aby si „nevšimla“ že jí posazuju.. Já myslím, že to je prostě její naturel ![]()
Ne, tohle není období vzdoru, to je „pouze“ vztek. Prvorozený byl neskutečně vzteklý, ale v běžných činnostech celkem klidný (to vypadá, že si odporuju, ale zkrátka na přebalování krmení atd byl v klidu, ale běda jinak, jak jsem mu zabránila v nežádoucí činnosti)
Druhorozený už se začíná taky vztekat, ale s přebalováním, krmením a těmihle obslužnými věcmi máme problém snad od narození, přebalit ho je totální vraždění neviňátek, kdy se bojím, že mu něco vykloubím, jídlo od cca 8m probíhalo tím stylem, že si vzal do pusy, pak to vyndal, rozblemcal po obličeji, jeden čas jsem ho musela svazovat plínou, aby nešel po lžičce ![]()
Teprve před 3.narozeninami prvního jsem pochopila, co je to ten vzdor, předtím to byla spíš nedorozumnění, on něco nechápal atd, pak chápal a vzdoroval proti všemu a všem, negativismus se ho nepustil doteď (Chceš mrkvičku? Mrkvičku nééé. za 5s Mrkvičkůůůůů, já chci mrkvičkůůůů!
). Ale jinak se spousta věcí zlepšila ve chvíli, kdy se s ním dalo komunikovat, když pochopil nějaké časové souslednosti (nejdřív uděláme toto, pak toto, jdeme tam, aby bylo toto, půjdeme nejdřív tam a pak tam), protože se jeho přání sice nesplnilo ihned, ale věděl, že se splí po něčem jiném.
Holka, tohle je klasika období vzdoru a bude klidně ještě hůř ![]()
viktor mi zrovna včera řval celé odpoledne - že nechce z jeslí, že jsem mu utřela nudli, že chce domů, že chce do cukrárny, že nechce do cukrárny, že nechce na hřiště, že chce na hřiště atd. přebalujeme ve dvou, oblékáme a krmíme u televize… a to se ještě válí vzteky po zemi, háže hračkama v dosahu, případně je demoluje a mlátí hlavou o zem nebo o nábytek. a s tím vztekáním začal lehce před prvním rokem. jsou dny, kdy je OK a úžasný a dny na zabití. ještě že chodím do práce, jinak bych už asi skončila v blázinci nebo zavřená
![]()
zbývá nám jen zatnout zuby a vydržet. starší ty nejhorší záchvaty přešly kolem třetího roku…
Naše 13ti měsíční dítko dělá to samý. Od narození je hroznej nervák, u ničeho nevydrží, u všeho se vzteká, nejhorší je přebalování, to je jako vražda. Do toho teď přestal v noci spát a už asi měsíc vstává v noci po hodině
Zrovna dnes jsem tu na to zakládala diskuzi. Bylo mi řečeno, že bude hůř
![]()
Já mám jedenáctiměsíčního a dnes jsem ho posadila na oběd do židle a začal desetiminutový hysterický řev, tak jsem to vzdala. jinak v kočárku se začíná chvílemi vztekat taky. jinak je hodný, tak doufám, že ho to přejde.
S manželem jsme oba sice hodně tolerantní, přátelské, kominukativní, ale také velmi svébytné osoby, které nesnesou sebemenší náznak manipulace. Syn je čirý extrakt těchto našich vlastností a to tuplovaný. Takže asi takhle
Nicméně to velmi podporuje naši kreativitu, jak to jako navlíknout, aby bylo po našem a on si myslel, že je to jeho názor
Od dob, co se s ním dá mluvit, je to snazší vysvětlit, ale často se u nás diskutuje.
(např. Druhé lízátko ti dát nemůžu, bolelo by tě břicho. Odp.: Já chci, aby mě bolelo břicho.)
@Irisa Bud v klidu, tohle urcite neni obdobi vzdoru. To teprve prijde a bude to narez! ![]()
Naší je rok a někdy je vzteklá, že bych jí nejraději omlátila hlavičku o zeď, jednoduše řečeno.
Nebo sobě. ![]()
Nejhorší je poslední dobou krmení, z židličky vyskakuje, připoutat, no to by byl teprve mazec, na lžičku buď neotevře pusu, mlátí hlavičkou ze strany na stranu a křičí ne ne nebo otevře a hned to vyplivne. Po dvou pokusech si obvykle stoupne a zkouší slézt, takže krmení končí.
Když někam chce a já ji tam nepustím, třeba sahat na troubu, spustí jekot. Když ji to nebaví v kočárku, prostě si stoupne a pokusí se vyskočit. Atd. atd.
Nejhorší je, že když něco nejí, tak to prostě nejí a neudělám s tím nic. Ale popravdě už to ani moc neřeším, já jsem byla (a pořád jsem) to samé. Jen by mě zajímalo, kdy začne jíst zeleninu..
![]()
Jeeee, to je přesně jako naše Bára. Občas se mi taky zatínají pěstičky
V kočárku teď začíná jezdit pozadu vestoje. Jak se blíží k židličce, přestane mít hlad a začne se kroutit. Na to platí vrazit jídlo do ruky a pak trpně uklidit následky. Přebalování = vraždění neviňátek, takže plínu oblékám vestoje. Ještě že část produkce chytí nočník, neřekne si, ale sedí a produkuje vcelku ochotně, když dostane něco zajímavého do ruky. Taky mě zachraňuje práce (hlídá mi 2 hodiny denně babička), teď už i UM, protože kojit naši vzteklinu je nadlidský úkon, ikdyž do výstřihu zatahat si za čudlík se dere co chvilku, potvůrka. Ale jinak je zlatá, usměvavá, šikovná a polednici bych ji nedala!!! ![]()
@nozu píše:
Holka, tohle je klasika období vzdoru a bude klidně ještě hůř......
starší ty nejhorší záchvaty přešly kolem třetího roku…
No to se mam na co tesit ![]()
@TýnkaK píše:
S manželem jsme oba sice hodně tolerantní, přátelské, kominukativní, ale také velmi svébytné osoby, které nesnesou sebemenší náznak manipulace. .............
No uznavam, ze trosku te tvrdohlave vztekliny ma po kom mit ![]()
@rejžička : Jidlo je u nas kapitola sama pro sebe, to hrajeme cela rodina divadylko, aby mladej nevnima, ze ji, protoze jinak se sprajcne… Sice ji vice mene vsechno (tedy krome cehokoliv s kousky
), ale v miniporcich. No trpelivost a uvidime…
Diky vsem za uklidneni, ze v tom nejsem sama. Moje mati teprve ted ocenuje mne, jake jsem byla hodne miminko
![]()
Jídlo? u nás od 4měsíců nebyl schopen kojení mimo domov (i tak jsem musela sundavat náušnice a kojit v leže v ložnici), furt se otáčel, plena přes hlavu znamenala děsivý ryk ve smyslu: Matko, nevotravuj, nevidím! A dodnes musí sedět v jídelní židličce, protože z normální židle zdrhá a nevydrží chvíli sedět na zadku, natož v klidu ![]()
Soucítím s vámi - mám sice doma něco podobného, ale zároveň taky jedenáctiletý exemplář něčeho daleko horšího, který OPRAVDU HORŠÍ teprve bude
, takže mrňouse si paradoxně užívám i s jeho záchvaty ![]()