Vzteklá rozmazlená dcera

Anonymní
9.2.20 21:38

Vzteklá rozmazlená dcera

Zdravým, jdu si sem z naprostý zoufalosti pro radu.
Dcera skoro tříletá je desně vzteklá. Celý den poslouchám její řev. Třeba vidí skleničku a hned začne řvát, pak si lehne na zem dokud to prostě nedostane. Takhle je to se vším ale. Mám starší dceru, ta měla taky záchvaty vzteku, ale tohle je jiný. Je to opravdu celéj den. Už jako miminko byla hrozně vztekle dítě, když lezla, bouchala hlavou o zem ze vzteku. Nevím, jak ji to odnaučit. Je to hnus. Poradite někdo prosím?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
5913
9.2.20 21:43

Co dětský psycholog? Jinak nastavit hranice. To, že vyměkneš a předmět ji nakonec dáš je pro ni signálem, že když bude dostatečně vyvádět dosáhne svého…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.2.20 21:51

Za a psycholog a pak jestli jeste nechodi do skolky tak durazne doporucuju…ono se ji tim dost zbori ten jeji jistej svet ze je jen doma kde musi byt vsechno po jejim… a ve skolce se nauci poslouchat prijimat jinou autoritu apod… kdyz je tokovy dite od mala tak bych ji do ty skolky dala klidne uz ve dvou letech…

  • Citovat
  • Upravit
1486
9.2.20 21:56

Znam, mam doma to samé. Jehi chování rozkládá kompletně celé okolí i naši rodinu. Nepomáhá nic. O ignoraci si můžu nechat zdát, je schopen řvát klidně dvě hodiny v kuse kvůli jedné věci a je mu úplně šumák, co se děje okolo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.2.20 22:10

A proč jsi jí to trpěla doteď :nevim:? Že by jí za vás vychovávali ve školce, to dost pochybuji, pokud je nezvládnutelná, tak budete rádi, že ji vezmou ve třech letech, ve dvou těžko :think:
Na druhou stranu cením, že nazýváš věc pravým jménem, že je vzteklá a rozmazlená, většinou se píše náročné dítě a podobné nesmysly. Radu ovšem nemám, mám svůj styl výchovy, za který by mě mohl někdo uklovat, mantinely, respekt a občas jedna na zadek je zde skoro zločin :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
1878
9.2.20 22:23

Mozna je to uplne mimo, ale jak pises, ze uz jako miminko…tak me napadlo, ze za tim muze byt i fyzicky nekomfort, napr. nejake telesne bloky, ktere kdyz se neresi vcas, tak nasledky jsou kolikrat nasledne i v psychice. Pisu teda hodne laicky. Dobri odbornici to umi vysvetlit lepe. Zkuste s holcickou treba osteodynamiku, jestli neobjevi nejake bloky. To resi fyzicky stav, ale i ten se muze promitnout do toho jak se dite chova. I my dospeli kdyz nas neco boli apod. nejsme dvakrat prijemni. Nekdo si na uklidneni ditete chvali i suplementaci horciku a vit. B6, to kolikrat doporuci i neurolog.
No a zbytek asi proste dane temperamentem, obdobim vzdoru, vychovou.
Ja mam zatim jen rok a pul lete „kvitko“, vztekani je denne, tak doufam, ze to nebude vyrazne horsi nebo kdyz jo, tak at se s tim brzo popereme (to je naivni prani, co?!). :mrgreen:
Jeste co spanek? U nas blby a od toho se to taky odviji, dite je permanentne pretazene…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5708
9.2.20 22:28
@Anonymní píše:
A proč jsi jí to trpěla doteď :nevim:? Že by jí za vás vychovávali ve školce, to dost pochybuji, pokud je nezvládnutelná, tak budete rádi, že ji vezmou ve třech letech, ve dvou těžko :think:
Na druhou stranu cením, že nazýváš věc pravým jménem, že je vzteklá a rozmazlená, většinou se píše náročné dítě a podobné nesmysly. Radu ovšem nemám, mám svůj styl výchovy, za který by mě mohl někdo uklovat, mantinely, respekt a občas jedna na zadek je zde skoro zločin :mrgreen:

Každá na zadek je zločin. Proč se může dítě bít a u dospělého to je trestné? Nechápu, když někteří dospělí jsou víc na přeshubu než uřvané malé děcko.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.2.20 22:42
@Enmamma píše:
Každá na zadek je zločin. Proč se může dítě bít a u dospělého to je trestné? Nechápu, když někteří dospělí jsou víc na přeshubu než uřvané malé děcko.

s poslední větou souhlasím :potlesk:

  • Citovat
  • Upravit
53518
9.2.20 22:48
@Anonymní píše:
A proč jsi jí to trpěla doteď :nevim:? Že by jí za vás vychovávali ve školce, to dost pochybuji, pokud je nezvládnutelná, tak budete rádi, že ji vezmou ve třech letech, ve dvou těžko :think:
Na druhou stranu cením, že nazýváš věc pravým jménem, že je vzteklá a rozmazlená, většinou se píše náročné dítě a podobné nesmysly. Radu ovšem nemám, mám svůj styl výchovy, za který by mě mohl někdo uklovat, mantinely, respekt a občas jedna na zadek je zde skoro zločin :mrgreen:

Ale naplácat dítěti, ktere se vzteká, ničemu nepomůže :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1671
9.2.20 22:54
@Anonymní píše:
Zdravým, jdu si sem z naprostý zoufalosti pro radu.
Dcera skoro tříletá je desně vzteklá. Celý den poslouchám její řev. Třeba vidí skleničku a hned začne řvát, pak si lehne na zem dokud to prostě nedostane. Takhle je to se vším ale. Mám starší dceru, ta měla taky záchvaty vzteku, ale tohle je jiný. Je to opravdu celéj den. Už jako miminko byla hrozně vztekle dítě, když lezla, bouchala hlavou o zem ze vzteku. Nevím, jak ji to odnaučit. Je to hnus. Poradite někdo prosím?

Jestli bouchá hlavou tak dat na místo polštář ať jsi neublíží. na každé dítě platí něco jiné a my Matky musíme zjistit co to je. Já dítěti dám na zadek když vím že to pomůže. Ale když jsou záchvaty to prostě pomůže jen uklidnění naučit se dítě znehybnit jestli to jde a snažit se aby k těm záchvatu nedošlo. Protože to dítě vnímá svou psychiku ale neví jak s ní pracovat. Musí vyrůst a casem pochopí svoje emoce. Člověk je jedinečný tvor a každý jinak vnímá věci musíte najít společní soulad. Jestli je to k nevydrzeni tak určitě bych vyhledala psychologa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2948
10.2.20 05:19

Sama mám dceru, o které jsem říkala, že je rozmazleny fracek. Ve 3 - 4 letech sebou flakala o zem, mlátila hlavou tak usilovně až měla fialový čelo. Zkoušela jsem obejmout, to do me kopala, dát na zadek, řvát, odejít pryč. Nic, naopak ještě přidala.
Vyhledala jsem dětského psychologa. Žádná změna. Pak mi MUDr poradila proutek a studenou vodu. Je to krutý ale přestala to dělat. Hlavně trvat na svém ne, v žádném případě nepolevit…
Později se zjistilo, že dcera je ADHD, má lehké sklony autismu.
Dneska to vypadá tak, že co nechce dělat nebude a nikdo ji k tomu nedonuti absolutně ničím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.2.20 10:18
@Russet píše:
Ale naplácat dítěti, ktere se vzteká, ničemu nepomůže :nevim:

asi jak kterému :think:

  • Citovat
  • Upravit
53518
10.2.20 11:14
@Anonymní píše:
asi jak kterému :think:

Tak se ale naučí špatnému chování. Snacha ti jistě poděkuje, až jí tvůj synáček párkrát majzne, protože trochu hysterčí. Dítě se učí ovládat svoje emoce. Některé prostě hodně vyvádí. A řev nebo rána opravdu není řešení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
231
10.2.20 16:57

Roli může hrát více faktorů (věk a vývojové období, vztahy se starší sestrou, postavení v hierarchii rodiny nebo nějaký problém v době, kdyz začala lozit) a nepodceňoval bych ani nějaký zdravotní problém, pokud je to už od doby, kdy začala lozit.

Kvůli čemu se vztekala, když lozila a bouchala hlavou o zem? Reagovala vztekle i dříve, než začala lozit? Jak se chová vůči starší sestře? Jak reaguje na tatínka?

Kolikrát si ani neuvědomujeme, že některému chování, které nám na dítěti vadí, jsme ho naučili my rodiče. Například to vztekání se kvůli čemukoliv tak dlouho, dokud to nedostanu. Začne to úplně nenápadně, kdy dítě něco požaduje a my mu to neposkytneme, ať už vědomě, protože jsme řekli „ne“, či nevědomky, když zapomeneme. Když to dítě po nějaké chvíli vztekání a vřískání dostane, naučí se jednoduchý vzorec: když budu vřískat a vztekat se, dostanu vždycky všechno, co chci. Na jednu stranu si rodič odpočine od vřískotu, když dítěti nakonec ustoupí, na stranu druhou dítě jednoho dne dostane do silně stresové situace, kdy dítě narazí a nedostane požadovanou věc, ani když se bude vztekat sebevíc. A je jedno, proč ji nedostane. Od mimina bylo naučené, že když se bude dostatečně dlouho a intenzivně vztekatm a najednou zjistí, že to nefunguje. A neví si s tím rady.
Ale zpět do přítomnosti. Důslednost je fajn, ale jak zvládnout ten křik a vztekání? Na spoustu dětí platí, když si ho nevšímáme - za chvíli se vztekat přestane a věnuje se jiné činnosti. Tohle funguje, když nastavování hranic probíhá a dítě to zkouší. Nicméně, já osobně, vnímám tohle opět jako stresovou situaci, protože se dítěti nedostalo uspokojení jeho potřeby a rodič ho ignoruje. Preferuji proto s dítětem komunikovat: ne, tu skleničku ti opravdu nedám, vidím, že se vztekáš a chtěla bys tu skleničku, ale i když tě mám moc ráda a miluji tě, tu skleničku ti opravdu nedám. Chápu, že to v některých situacích bude hodně náročné až nereálné, ale je potřeba na tom pracovat.
Svou roli by zde měl sehrát i táta. Mezi druhým a třetím rokem života dítěte nastává období vzdoru a dítě si začíná uvědomovat svoji osobnost, své já, a začíná hledat ty hranice. Přitom se z matky, která pro něj do té doby byla hlavním opěrným bodem a místem bezpečí, stala nyní osoba, kterou automaticky odmítá. V tu chvíli je to prostor pro otce, který se stává druhou přirozenou autoritou, a měl by výrazněji do výchovy zasahovat.

Na závěr jedna poznámka: dítě se může vztekat nejen proto, že mu něco nedovolíme. Dítě se často vzteká, protože mu dovolujeme příliš hodně a necháváme mu hodně prostoru. Když dítě zjišťuje, co všechno si může dovolit, a dělá to tak, že „zkouší“, najednou si uvědomí tu strašlivou moc, kterou má a sám se jí zalekne. Zalekne se jí proto, protože cítí, že rodič není dostatečně silný a sebevědomý, aby mu nastavil mantinely. Přitom do této chvíle rodiče považoval za záchytný bod, bezpečný přístav, jistotu ochrany. A jak ho ten velký dospělý rodič může ochránit, když si dítě může dělat, co chce??

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
262
10.2.20 22:20
@Anonymní píše:
Zdravým, jdu si sem z naprostý zoufalosti pro radu.
Dcera skoro tříletá je desně vzteklá. Celý den poslouchám její řev. Třeba vidí skleničku a hned začne řvát, pak si lehne na zem dokud to prostě nedostane. Takhle je to se vším ale. Mám starší dceru, ta měla taky záchvaty vzteku, ale tohle je jiný. Je to opravdu celéj den. Už jako miminko byla hrozně vztekle dítě, když lezla, bouchala hlavou o zem ze vzteku. Nevím, jak ji to odnaučit. Je to hnus. Poradite někdo prosím?
@Anonymní píše:
Zdravým, jdu si sem z naprostý zoufalosti pro radu.
Dcera skoro tříletá je desně vzteklá. Celý den poslouchám její řev. Třeba vidí skleničku a hned začne řvát, pak si lehne na zem dokud to prostě nedostane. Takhle je to se vším ale. Mám starší dceru, ta měla taky záchvaty vzteku, ale tohle je jiný. Je to opravdu celéj den. Už jako miminko byla hrozně vztekle dítě, když lezla, bouchala hlavou o zem ze vzteku. Nevím, jak ji to odnaučit. Je to hnus. Poradite někdo prosím?

No nevím dnes je všechno jinak. Ale když byl synek v tomto rozpoložení, tak letěl na hajzlík tam byla tma. Zavřel jsem s dovětkem až se vyřveš tak přiď. Chce to vydržet samozřejmě bude vřískat, jako pokousaná. Ale rozhodně jsem vyhrál, Jestli jí včas nezlomíte, bude to peklo, pro vás i do budoucna, též proni. Slováci na to mají decetní ale špičkovou moudrost. Tu :dance: ale znáte.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin