Zase ta rodina a peníze
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Zase ta rodina a peníze
Ahoj tak to mě dostává. Zase se někdo v médiích diví proč je u nás nízká porodnost. My jsme zrovna teď řešili s mužem co bude až mi zkončí mateřská. Mám tu do dvou let. Dosáhla jsem na maximální výši mateřské a tu si dala protože z manželova platu nezbude skoro nic po zaplacení jeho dluhů po ex, auta a alimentů, a já táhnu zbytek. A proč to řešíme? Nemám se kam vrátit, v práci mi vypršela smlouva. Mysleli jsme, že by jsem si tedy „odbyli“ dítka po sobě a pak už by byla jen práce (protože dvě děti chceme a už vidím nadšení v další práci až ji složitě najdu a po čase jim řeknu, že jdu rodit 
). Jak jste řešili, pokud vůbec podobnou situaci? Jo my máme vlastně řešení, manžel si může jít zase sednout na kamion, tam vydělá slušně ale neuvidí rodinu a my jeho… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Myslím, že pokud není jiná možnost jak přijít k penězům musí se něco obětovat…nebudete první ani poslední…
My mámě 5ti měsíční holčičku, hypotéku jako blázen a přítel taky jezdí kamionem…ano za cenu toho, že malou vídá málo…máme to zatím jen jako dočasné řešení, než si něco našetříme a uděláme rezervu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kamarádka taky nemohla sehnat práci, tak šla do druhého dítete..ale být tebou vezmu si delší rodičák a ne jen na dva roky..
já chci dva po sobe, ne kvuli práci ale aby od sebe nebyli moc starší..takže já to tak plánuju..
- Citovat
- Upravit
pokud tě to zajímá, měli jsme děti po sobě, ale začali jsme před cca 8mi lety.. jezdili jsme starou škodovkou a bydleli ve 2plus 1, vybydleném, který jsme si postupně opravovali.. dohromady včetně mateřské jsme měli cca 17t čistého na měsíc, byt nás stál nějakých 5000, takže k dispozici bylo nějakých 12000 měsíčně na vše kolem.. nevim, asi jsme o tom tehdá tak nepřemýšleli, byli jsme rádi, že máme kde bydlet, kde pracovat, co jíst a čím jezdit.. njn, taky jsme byli o 8 let mladší, takže jsme to tak nebrali…
- Citovat
- Upravit
Junkyska píše:
Myslím, že pokud není jiná možnost jak přijít k penězům musí se něco obětovat…nebudete první ani poslední…
My mámě 5ti měsíční holčičku, hypotéku jako blázen a přítel taky jezdí kamionem…ano za cenu toho, že malou vídá málo…máme to zatím jen jako dočasné řešení, než si něco našetříme a uděláme rezervu…
Jo jo to je svatá pravda jen se bojím aby to nedopadlo jako u mého otce, jezdí s kamionem celý život, a je to týden co měl ve 45 letech infarkt na nakládce. Je to lákavé chvíly jezdit, zaplatit dluhy a pak paráda ale ono to tak vědšinou není pořád je na co vydělávat a rodina se odcizuje až se rozpadne. Nechci psát smskou, že syn chodí nebo říká táta. A co teprve čekat jestli se mi vrátí z cesty nebo ne. To už jsem zažila. Ale jek píšeš něco se musí obětovat, ale tohle, co má člověk víc než rodinu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hell ale jinou možnost, než práci prostě nemáte. Tak pokud nemáte peníze na druhé dítě, tak začni hledat práci hned teď, abys po skončení rodičáku hned nastoupila - to je přece taky možnost. Nebo si pořídíte druhé dítě a muž bude muset začít zase jezdit, ale zase bude míň doma 
Taky mám dítě a muže kamoňáka a vím, jak je to těžké, ale když prostě není jiná možnost, tak beru realitu takovou, jaká je 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Proc to vidite tak tragicky? My mame taky hypoteku, na maly byt, jinak bychom nemeli kde bydlet a manzel nas taky sam neuzivi. Taky jsem mela rodicak ze stejnych duvodu na dva roky a kdyz bylo mladsi 15 mesicu, nasla jsem si praci na castecny uvazek. Ted ji budou tri a uz mam skoro cely. U prvni dcery jsme to meli podobne( mozna jeste hur, protoze rodicak byl 3500Kc a konec a bez moznosti nejake volby). Kdyz ji byly dva roky, taky jsem musela nastoupit do prace, rovnou na cely uvazek. Zvladli jsme to poprve i podruhe, deti tim nijak neutrpely, spis naopak, jsem s nimi kazdou volnou chvilku, nemaji problem s adaptaci ve skolce. Zamestnavatale mam stale stejneho, kdyz jsem po dvou letech odesla na MD, nijak se nehroutil a ja se mu zas vratila…Proti dobam minulym je dneska RP a jeho moznost volby rozhodne plus a ve srovnani treba s jinymi staty EU, je to velka pohoda…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hell, ale to, že partner dá celou výplatu na dluhy, auto, alimenty atd… to přece není vina státu. Připadá mi to tak (a teď to neber osobně), že dneska chce hned každý ne byt, ale rovnou megabyt nebo barák, ne obyč starou šunku nebo MHD, ale rovnou pořádnou káru atd. Nikdo se nechce uskrovnit a polevit ze standardu, který měl jako nezadaný a bezdětný, každý chce všechno a hned a nejlíp bez práce a aby mu na to stát přispěl..... A pokud to nemá, nebo má, ale je po krk v dluzích, pak je všechno špatně a je potřeba na někoho naházet vinu. A na koho jiného naž na stát? TO je nejjednodušší…
Nedávno tady proběhla diskuze na téma, proč jsou nejvíc nespokojeni ti, kteří mají relativně dostatek? Protože třeba nikdy nezakusili žít s minimem, nikdy si neodtrhovali od huby, nikdy se nemuseli stěhovat za prací, nikdy nebyli nuceni kvůli práci opustit rodinu, atd… Nechci rýpat, ale opravdu jsou dávno pryč doby, kdy měli všichni všechno a bez práce. Takto žádný systém dlouho fungovat nevydrží. Proto necháu ty, kteří pláčí po starých zlatých komunistech.
Vím, že to není třeba tvůj případ, ale zkus se zamyslet nad tím, co všechno máš, a jak se vlastně máš dobře, než brečet nad tím, co mají jiní a ty to nikdy mít nebudeš. Budeš víc v klidu a v pohodě. Ono i s málem dokážou být lidi šťastní a spokojení A k té porodnosti - neřekla bych, že je nižší kvůli tomu, že by lidi děti neuživili. Je nižší proto, protože někteří rodiče si myslí, že bez Adidasek by na písku děcko nebylo in. Vidím to i na některých diskuzích tady. je jasné, že chceme pro dti to nejlepší, ale ono kolikrát to nejlepí nemusí být nutně to nejdražší.
Jsem na dvě děti sama, na tříleté RD, alimenty občas, nízké a nepravidelné… a žijem a je nám fajn 
Tak nevěš hlavu a zkus se na život dívat pozitivně. Máš zdravé děti? Může manžel pracovat? Máte kde bydlet a co jíst? Máte se rádi? Tak buď za tohle vděčná. Spousta lidí nemá ani zdaleka to, co jsem zrova napsala 
Tak přeju, ať je vám líp a ať splín odejde co nejdřív 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lulje píše:
Hell, ale to, že partner dá celou výplatu na dluhy, auto, alimenty atd… to přece není vina státu. Připadá mi to tak (a teď to neber osobně), že dneska chce hned každý ne byt, ale rovnou megabyt nebo barák, ne obyč starou šunku nebo MHD, ale rovnou pořádnou káru atd. Nikdo se nechce uskrovnit a polevit ze standardu, který měl jako nezadaný a bezdětný, každý chce všechno a hned a nejlíp bez práce a aby mu na to stát přispěl..... A pokud to nemá, nebo má, ale je po krk v dluzích, pak je všechno špatně a je potřeba na někoho naházet vinu. A na koho jiného naž na stát? TO je nejjednodušší…
Nedávno tady proběhla diskuze na téma, proč jsou nejvíc nespokojeni ti, kteří mají relativně dostatek? Protože třeba nikdy nezakusili žít s minimem, nikdy si neodtrhovali od huby, nikdy se nemuseli stěhovat za prací, nikdy nebyli nuceni kvůli práci opustit rodinu, atd… Nechci rýpat, ale opravdu jsou dávno pryč doby, kdy měli všichni všechno a bez práce. Takto žádný systém dlouho fungovat nevydrží. Proto necháu ty, kteří pláčí po starých zlatých komunistech.
Vím, že to není třeba tvůj případ, ale zkus se zamyslet nad tím, co všechno máš, a jak se vlastně máš dobře, než brečet nad tím, co mají jiní a ty to nikdy mít nebudeš. Budeš víc v klidu a v pohodě. Ono i s málem dokážou být lidi šťastní a spokojení
Jsem na dvě děti sama, na tříleté RD, alimenty občas, nízké a nepravidelné… a žijem a je nám fajn
Tak nevěš hlavu a zkus se na život dívat pozitivně. Máš zdravé děti? Může manžel pracovat? Máte kde bydlet a co jíst? Máte se rádi? Tak buď za tohle vděčná. Spousta lidí nemá ani zdaleka to, co jsem zrova napsala
Tak přeju, ať je vám líp a ať splín odejde co nejdřív
Krásně a výstižně napsáno 
. Naprosto souhlasím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky musim souhlasit. Vzdycky, kdyz mam roupy a pocit, ze by mohlo byt lip, vzpomenu si na pani, ktera mi pomaha s uklidem - je Ukrajinka, tady vdana(manzel Cech zaplati tak najem a je rad a je to docela blb), napul hlucha( nemuze za to, ze v detsvi nemela takovou peci jako deti v CR), je na pracaku( uz bez podpory), praci intenzivne hleda uz nekolik let neuspesne, tak si aspon privydelava uklidy po znamych… na invalidni duchod nema narok, chybi ji odpracovat asi rok, na starobni duchod jeste nema vek a pravdepodobne nebude mit ani dost odpracovano, kdyz nesezene nejakou normalni praci… jeji dcera ma roztrousenou sklerozu, je prakticky slepa a ma male dite, manzel je taktak uzivi, takze vetsinu penez ktere vydela, dava ji…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lulje píše:
Hell, ale to, že partner dá celou výplatu na dluhy, auto, alimenty atd… to přece není vina státu. Připadá mi to tak (a teď to neber osobně), že dneska chce hned každý ne byt, ale rovnou megabyt nebo barák, ne obyč starou šunku nebo MHD, ale rovnou pořádnou káru atd. Nikdo se nechce uskrovnit a polevit ze standardu, který měl jako nezadaný a bezdětný, každý chce všechno a hned a nejlíp bez práce a aby mu na to stát přispěl..... A pokud to nemá, nebo má, ale je po krk v dluzích, pak je všechno špatně a je potřeba na někoho naházet vinu. A na koho jiného naž na stát? TO je nejjednodušší…
Nedávno tady proběhla diskuze na téma, proč jsou nejvíc nespokojeni ti, kteří mají relativně dostatek? Protože třeba nikdy nezakusili žít s minimem, nikdy si neodtrhovali od huby, nikdy se nemuseli stěhovat za prací, nikdy nebyli nuceni kvůli práci opustit rodinu, atd… Nechci rýpat, ale opravdu jsou dávno pryč doby, kdy měli všichni všechno a bez práce. Takto žádný systém dlouho fungovat nevydrží. Proto necháu ty, kteří pláčí po starých zlatých komunistech.
Vím, že to není třeba tvůj případ, ale zkus se zamyslet nad tím, co všechno máš, a jak se vlastně máš dobře, než brečet nad tím, co mají jiní a ty to nikdy mít nebudeš. Budeš víc v klidu a v pohodě. Ono i s málem dokážou být lidi šťastní a spokojení
Jsem na dvě děti sama, na tříleté RD, alimenty občas, nízké a nepravidelné… a žijem a je nám fajn
Tak nevěš hlavu a zkus se na život dívat pozitivně. Máš zdravé děti? Může manžel pracovat? Máte kde bydlet a co jíst? Máte se rádi? Tak buď za tohle vděčná. Spousta lidí nemá ani zdaleka to, co jsem zrova napsala
Tak přeju, ať je vám líp a ať splín odejde co nejdřív
Ahoj ano souhlasím, já právě vyrostla v prostředí skoro bídy, kdy kamarádka kolikrát nešla do školy protože neměla na autobus, my jedli třeba do výplaty jen brambory a vejce atd. atd. A právě proto chci pro rodinu více. Jasně stát nemůže za naše dluhy, ale kdo nám tedy nasazuje laťku s cenami všeho? My nechceme nadstandard jako vilu a mercedes, nakupuji po bazarech. Ale proč se má rozhodovat jestli koupím banány nebo ne, a jestli nás cesta k rodičům (300km tam i zpět) dokonce měsíce nezrujnuje. Do toho přece nejde přivést další dítě. A to podotýkám jsme nikdy nebyli na pracáku pokud to jen troch jde beru jakoukoliv práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud jste na tom tak, tak si ted dalsi dite neporizujte a jdi do prace… lepsi reseni fakt neni… a stat neni povinen vam prispivat, proste neni. Ostatni kupuji stejne potraviny za stejne ceny a taky plati hypoteky nebo najem a taky musi pocitat, co si muzou nebo nemuzou dovolit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
helbell píše:lulje píše:Ahoj ano souhlasím, já právě vyrostla v prostředí skoro bídy, kdy kamarádka kolikrát nešla do školy protože neměla na autobus, my jedli třeba do výplaty jen brambory a vejce atd. atd. A právě proto chci pro rodinu více. Jasně stát nemůže za naše dluhy, ale kdo nám tedy nasazuje laťku s cenami všeho? My nechceme nadstandard jako vilu a mercedes, nakupuji po bazarech. Ale proč se má rozhodovat jestli koupím banány nebo ne, a jestli nás cesta k rodičům (300km tam i zpět) dokonce měsíce nezrujnuje. Do toho přece nejde přivést další dítě. A to podotýkám jsme nikdy nebyli na pracáku pokud to jen troch jde beru jakoukoliv práci.
Hell, ale to, že partner dá celou výplatu na dluhy, auto, alimenty atd… to přece není vina státu. Připadá mi to tak (a teď to neber osobně), že dneska chce hned každý ne byt, ale rovnou megabyt nebo barák, ne obyč starou šunku nebo MHD, ale rovnou pořádnou káru atd. Nikdo se nechce uskrovnit a polevit ze standardu, který měl jako nezadaný a bezdětný, každý chce všechno a hned a nejlíp bez práce a aby mu na to stát přispěl..... A pokud to nemá, nebo má, ale je po krk v dluzích, pak je všechno špatně a je potřeba na někoho naházet vinu. A na koho jiného naž na stát? TO je nejjednodušší…
Nedávno tady proběhla diskuze na téma, proč jsou nejvíc nespokojeni ti, kteří mají relativně dostatek? Protože třeba nikdy nezakusili žít s minimem, nikdy si neodtrhovali od huby, nikdy se nemuseli stěhovat za prací, nikdy nebyli nuceni kvůli práci opustit rodinu, atd… Nechci rýpat, ale opravdu jsou dávno pryč doby, kdy měli všichni všechno a bez práce. Takto žádný systém dlouho fungovat nevydrží. Proto necháu ty, kteří pláčí po starých zlatých komunistech.
Vím, že to není třeba tvůj případ, ale zkus se zamyslet nad tím, co všechno máš, a jak se vlastně máš dobře, než brečet nad tím, co mají jiní a ty to nikdy mít nebudeš. Budeš víc v klidu a v pohodě. Ono i s málem dokážou být lidi šťastní a spokojení
Jsem na dvě děti sama, na tříleté RD, alimenty občas, nízké a nepravidelné… a žijem a je nám fajn
Tak nevěš hlavu a zkus se na život dívat pozitivně. Máš zdravé děti? Může manžel pracovat? Máte kde bydlet a co jíst? Máte se rádi? Tak buď za tohle vděčná. Spousta lidí nemá ani zdaleka to, co jsem zrova napsala
Tak přeju, ať je vám líp a ať splín odejde co nejdřív
Abych to trochu odlehčila - vyprdni se na banány a kup pořádá česká jabka! Ne holandská za 50, ale česká za 15 
Cenově ani chutí se nedají srovnávat s dovozem a už vůbec ne s banány
A k tomu druhému dítěti - my jsme nad tím nepřemýšleli. Otěhotněla jsem ani nevím jak - bla to obrovská náhoda a já jsem byla na zhroucení. A dneska jsem za to moc ráda, i když jsem na děti sama a tak tak že nás uživím. Taky nejezdím v mercedesu a nemám vilu. Ale moje dcera má bráchu!!! A to je to nejlepší, co jsme pro ni mohli udělat. NIC - žádná hračka, žádé drahé potraviy nebo oblečení, žádné dovolené apod. jí nemůžou vynahradit to, co prožívá se svým sourozencem. A do budoucna je to taky silná deviza. Budou dva, budou si vzájemně oporou, budou mít jeden druhého..... A to je k nezaplacení.
Taky jsem bohužel musela omezit cesty k babičce (a to nebydlí 300, ale jen 70 km od nás), taky jsme museli přestat chodit do plavání, taky kluk nosí věci po holce… NO A CO? Pro ně to není důležité. Pro ně je důležité to, že mají jeden druhého.
Nechci nikomu radit, ale pořídit co nejdřív sourozence, je to nejlepší, co dítěti do života můžeš dát. Nevím, ale za sebe si myslím, že když si pořídíte druhé dítě až tehdy, kdy na to budete mít (třeba za 8-10 let - to záleží na okolnostech a na tom, jak si představuješ životní standard - někdo má málo i když má miliony na účtě… ), tak budete mít dva jedináčky a nakonec to finančně vyjde i dráž Nikomu názor nevnucuju, jen píšu, jak je to u nás, a jak jsem za to vděčná. A jsem šťastná, že můžu žít v tomto státě, který mi umožní být s dítětem 3 roky doma a ještě mi za to platí. Jsou země, kde máma musí po šestinedělí naklusat do práce a nikdo se jí na nic neptá. myslím, že se máme dobře. Jasně, že by mohlo být líp - taky bych se nezlobila, kdybych měla trojnásobek 
, ale nechci se rouhat. Mám co jíst, mám kde bydlet, mám zdravé děti… není to skvělé?!?! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lulje píše:helbell píše:Abych to trochu odlehčila - vyprdni se na banány a kup pořádá česká jabka! Ne holandská za 50, ale česká za 15lulje píše:Ahoj ano souhlasím, já právě vyrostla v prostředí skoro bídy, kdy kamarádka kolikrát nešla do školy protože neměla na autobus, my jedli třeba do výplaty jen brambory a vejce atd. atd. A právě proto chci pro rodinu více. Jasně stát nemůže za naše dluhy, ale kdo nám tedy nasazuje laťku s cenami všeho? My nechceme nadstandard jako vilu a mercedes, nakupuji po bazarech. Ale proč se má rozhodovat jestli koupím banány nebo ne, a jestli nás cesta k rodičům (300km tam i zpět) dokonce měsíce nezrujnuje. Do toho přece nejde přivést další dítě. A to podotýkám jsme nikdy nebyli na pracáku pokud to jen troch jde beru jakoukoliv práci.
Hell, ale to, že partner dá celou výplatu na dluhy, auto, alimenty atd… to přece není vina státu. Připadá mi to tak (a teď to neber osobně), že dneska chce hned každý ne byt, ale rovnou megabyt nebo barák, ne obyč starou šunku nebo MHD, ale rovnou pořádnou káru atd. Nikdo se nechce uskrovnit a polevit ze standardu, který měl jako nezadaný a bezdětný, každý chce všechno a hned a nejlíp bez práce a aby mu na to stát přispěl..... A pokud to nemá, nebo má, ale je po krk v dluzích, pak je všechno špatně a je potřeba na někoho naházet vinu. A na koho jiného naž na stát? TO je nejjednodušší…
Nedávno tady proběhla diskuze na téma, proč jsou nejvíc nespokojeni ti, kteří mají relativně dostatek? Protože třeba nikdy nezakusili žít s minimem, nikdy si neodtrhovali od huby, nikdy se nemuseli stěhovat za prací, nikdy nebyli nuceni kvůli práci opustit rodinu, atd… Nechci rýpat, ale opravdu jsou dávno pryč doby, kdy měli všichni všechno a bez práce. Takto žádný systém dlouho fungovat nevydrží. Proto necháu ty, kteří pláčí po starých zlatých komunistech.
Vím, že to není třeba tvůj případ, ale zkus se zamyslet nad tím, co všechno máš, a jak se vlastně máš dobře, než brečet nad tím, co mají jiní a ty to nikdy mít nebudeš. Budeš víc v klidu a v pohodě. Ono i s málem dokážou být lidi šťastní a spokojení
Jsem na dvě děti sama, na tříleté RD, alimenty občas, nízké a nepravidelné… a žijem a je nám fajn
Tak nevěš hlavu a zkus se na život dívat pozitivně. Máš zdravé děti? Může manžel pracovat? Máte kde bydlet a co jíst? Máte se rádi? Tak buď za tohle vděčná. Spousta lidí nemá ani zdaleka to, co jsem zrova napsala
Tak přeju, ať je vám líp a ať splín odejde co nejdřív
A k tomu druhému dítěti - my jsme nad tím nepřemýšleli. Otěhotněla jsem ani nevím jak - bla to obrovská náhoda a já jsem byla na zhroucení. A dneska jsem za to moc ráda, i když jsem na děti sama a tak tak že nás uživím. Taky nejezdím v mercedesu a nemám vilu. Ale moje dcera má bráchu!!! A to je to nejlepší, co jsme pro ni mohli udělat. NIC - žádná hračka, žádé drahé potraviy nebo oblečení, žádné dovolené apod. jí nemůžou vynahradit to, co prožívá se svým sourozencem. A do budoucna je to taky silná deviza. Budou dva, budou si vzájemně oporou, budou mít jeden druhého..... A to je k nezaplacení.
Taky jsem bohužel musela omezit cesty k babičce (a to nebydlí 300, ale jen 70 km od nás), taky jsme museli přestat chodit do plavání, taky kluk nosí věci po holce… NO A CO? Pro ně to není důležité. Pro ně je důležité to, že mají jeden druhého.
Nechci nikomu radit, ale pořídit co nejdřív sourozence, je to nejlepší, co dítěti do života můžeš dát. Nevím, ale za sebe si myslím, že když si pořídíte druhé dítě až tehdy, kdy na to budete mít (třeba za 8-10 let - to záleží na okolnostech a na tom, jak si představuješ životní standard - někdo má málo i když má miliony na účtě…
Nebereš něco ? Jestli ne, tak máš šťastnou a krásnou povahu 
Já teda počet dětí dost řeším, chtěla bych víc, ale nedokážu si představit tu fušku je uživit. Mít dva fleky a nebýt s nimi? K čemu? Jestli máš vlastní byt a podporujou tě rodiče, vyběhala sis všechny soc. dávky a ex ti královsky platí, tak to pak jo… ale z mateřský živit dvě děti, platit nájem a vše kolem, to prostě nejde.
Vidím to u nás, manžel VŠ, skromnej, hodnej, zlatej, pracovitej - v práci od nevidím do nevidím, s děckem přes týden moc není, dělá odpovědnou práci a odměna? Jen o něco málo nad průměrnou mzdou. Výsměch 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
No ja si ale nejsem jista, jestli stat pocita tri roky s tim, ze mas z materske(rodicaku) zivit dve deti, platit najem a vse okolo(proc by mel?), otec se o deti nestara?. Je to zakladni davka, nijak mala, navic si muzes rict, jak velkou a jak dlouho chces brat a po MD si muzes neomezene privydelat. Mne to prijde dost fajn. NIKDE nejsou matky s detmi doma tak dlouho. Spolehej na sebe, ne na stat. Vic nez vetsi davky bych ocenila podpory castecnych uvazku pro matky s detmi a vic predskolnich zarizeni( kde se deti neodkladaji, aby mama mohla na cely uvazek do prace, ale vzdelavaji a nemusi tam chodit kazdy den)…
Navic nejsem konzervativni a mam spolecenske deti(chapu, ze uplne vsechny takove nejsou), takze mi prijde uplne normalni, ze by deti mohly chodit treba do jestli nebo skolky uz od dvou let( a nektere jeste driv), kdyz tam nebudou kazdy den, a az do vecera.
Jo a ja bych chtela velky dum u jezera, krasne auto a manzela milionare… ale asi nejsem dost krasna, inteligentni a narodila sjem se ve spatne rodine
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
