Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ano manžel má peníze, nejsou moje, ačkoliv firma je naše, spolu jsme začínali, ale já nevydělávám, já skončila před 5 lety a už se tam vracet nebudu, protože děcka budou potřebovat aspoň tu mámu doma, když bych měla jet stejně jako manžel takhle, tak nás znají z fotek a vychovává je chůva. Já nemyslela promluvy jako takový to je omílané pořád, ale třeba jestli by nepomohlo třeba tu bundu před ním vyhodit nebo odnést rovnou do kontejneru - je to moc drastický a k dárkům bych si to nedovolila, ale něco takovýho trochu drastičtějšího než jsou jenom promluvy, takhle jsem to myslela.PS: Kdybych se chtěla chlubit, hodím to po nickem který znáte, ne anonymně.
Ty peníze jsou vaše společné. Takže tomu nerozumím a mně osobně se zdá, že to možná dost vysvětluje, ale neznám vás, tak třeba to je jen můj dojem. Na druhou stranu mně taky dělá radost blízké podarovat (ale nedělám to tak často a tak ve velkém, aby to bylo v důsledku nechtěné nebo dokonce obtěžující), tak třeba mu to vážně dělá radost. Spíš to ale opravdu působí jako vykoupení černého svědomí, že s vámi (tebou) tráví málo času. Co třeba si teda najít nějaký koníček, kde by měl muž prostor pro to, aby si občas ulevil svému svědomí a tebe to těšilo?
A co je teda hlavní problém??? Že neni doma nebo že kupuje moc dárků?? ![]()
@Boudová píše:
A co je teda hlavní problém??? Že neni doma nebo že kupuje moc dárků??
už to taky nechápu
Jestli ti vadí víc, že ti kupuje věci než že není doma to je divné ![]()
To jsou výmluvy, že nemůžeš pracovat. Většina žen pracuje a děti nijak netrpí. Pracovní doba nemusí mít 12 hodin. Já bych asi taky nemusela vydělávat, ale už se moc těším v září do práce. Pokud to neuděláš, bude to špatně pro tebe i děti. Po pěti letech nevíš co s věcma. Prodej je, vyhod, pošli ho do pr…Navíc, co je to za dárky, které jsou z našich společných peněz. A taky by mě zajímalo kde a kdy nakupuje.Ten můj vidí obchod jen před vánocema.
@Anonymní píše:
Ano manžel má peníze, nejsou moje, ačkoliv firma je naše, spolu jsme začínali, ale já nevydělávám, já skončila před 5 lety a už se tam vracet nebudu, protože děcka budou potřebovat aspoň tu mámu doma, když bych měla jet stejně jako manžel takhle, tak nás znají z fotek a vychovává je chůva. Já nemyslela promluvy jako takový to je omílané pořád, ale třeba jestli by nepomohlo třeba tu bundu před ním vyhodit nebo odnést rovnou do kontejneru - je to moc drastický a k dárkům bych si to nedovolila, ale něco takovýho trochu drastičtějšího než jsou jenom promluvy, takhle jsem to myslela.PS: Kdybych se chtěla chlubit, hodím to po nickem který znáte, ne anonymně.
až opravdu poznáš co je mít v životě problém tak snad ti dojde co píšeš za hlouposti.
Myslím, že holky mají dobré nápady, zkus jeho dary přeorientovat do nějaké své aktivity. Nebo prostě ty věci prodej. Chápu tě, já taky nemám ráda, když se mi tu válí zbytečnosti, které nepoužívám.
A co teda vybrat sama něco, za co bys chtěla peníze utratit? A říct mu, že největší radost Ti udělá, pokud peníze dá na to… to může být cokoliv - další nadace, nějaká sousedská výpomoc, vybavení do dětskýho domova atd… Myslím tím něco třeba osobnějšího a víc konkrétního než když se jen posílají peníze někam převodem z účtu. Třeba zaplatit u vás organizaci dětskýho dne nebo něco takovýho a pak bys mu mohla říct: „Když jsem viděla, jakou měly ty děti radost, tak mě to potěšilo/dojalo/zahřálo u srdce mnohem víc, než kdybys mi koupil novej kožich…“
Příspěvek upraven 04.02.14 v 14:10
@catherine100
Já mu občas pomáhám, ne že ne, ale je to minimum a z domova, protože máme jedno 5 letý - co chodí na půl dne do školky a druhý roční takže jsem ještě doma, potom bych chtěla jít někam do charity - nebo dělat s DD. Ale na to nemám vzdělání, takže potom to budu řešit, ale co vyřeším tím, že nebudu doma? Nic. Věci budu dostávat dál a budu pořád na tom samým. A do práce k němu se moc vracet nechci, protože vím jaká jsem a když bych se do toho zase dala tak bych neuměla říct dost.
A briliantů a diamantů nemám tolik kolik si myslíte.
Zakladatelko, to je hezky, ze venujete hodné peněz na charitu… A ted pohled z druhé strany - tj. můj, jako maminky těžce postiženého syna (lezaka, v 6 letech na úrovni 4mesicniho miminka)… Dostat se k penězům od nadace pro nás není zrovna jednoduché… Potřebovali jsme pro syna speciální kočár a zadali jsme asi u 20 nadaci… A ozvaly se nám zpět pouze DVE. Poslali jsme všechny podklady, lékařské zprávy, prehledy o příjmech… A pak nam jedna z nich odpověděla, ze z tech 80 tis co potřebujeme nám přispěje 6000,– a zbytek si máme zažádat jinde…
Nutno dodat, ze jsme zadali např. u nadace Srdce pro děti… A ty zrovna ani nereagovali…
Takže kdyz vidím, ze někdo pomalu „neví co s prachama“ a já přitom musím řešit, ze za par měsíců nedostanou syna domu, protože az ještě povyroste, tak se s vozítkem do výtahu u nás v paneláku nevejde, tak mi je tech „vyhazenyh“ peněz líto…
@Denisa76 píše:
jsem si řekla první takže jdi pěkně do fronty
neboj, pockam, co po tobe zbude ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj holky, radši anonymně - zná mě tu dost lidí a nechci aby se na mě pak dívali jinak - jde přece jenom o peníze.
Asi se na budete podivovat proč to řeším, že by za to někdo dal bůh ví co, ale já taková nejsem a už nevím jak to vysvětlit.Mám skvělýho, hodnýho manžela…Ale chce mi dopřát a to se týče všeho - mám už dlouho auto jsem s ním spokojená, ale teď jsem dostala druhý drahý auto s tím, že potřebuju další kdyby se mi s mým něco stalo a taky abych nejezdila pořád v tom samým - ano auto je to nádherný i jsem říkala že by se mi líbilo, ale že ho dostanu jako druhý když ho vůbec nepotřebuju? Další věcí jsou šperky - těch mám taky dost samé bílé a růžové zlato, dostávám brilianty,.. Mám toho tolik, že to neunosím, protože na mateřský s dvěma dětma na pískoviště těžko budu nosit náhrdelníky, visací naušnice apod., Další věcí jsou kožichy - mám ráda kožené bundy, i takové ty svetry z kary a i nějaký ten kožich se mi líbí, ale nepotřebuju je, protože je nosím minimálně - teď jsem dostala 2. A to je se vším, každý týden se mě ptá jestli jsem si něco koupila, když řeknu že ne tak mě bere na nákup abych si koupila aspoň tričko. K vánocům jsme s holkama dostali od manžela apartmán na horách, abychom si nemuseli neustále brát hotel, ale proč když už máme chatu ve Vrchlabí? A to je pořád něco, holky takhle nedostávají tak nechceme aby byly nějak extrémně rozmazlený. ale já už si připadám jako blázen mám všeho tolik že mít půlku nezlobila bych se, nejde mu to vysvětlit ať se snažím jak se snažím. Můžete mi prosím poradit jak šetrně mu říct, že tohle jsou zbytečnosti že tolik toho nepotřebuju? Já vím že to dělá z lásky a chce mi dopřávat ale všeho s mírou. Fakt nemáte prosím radu?
Děkuju
Jednoduchá rada, auto i ostatní zbytečnosti prodej a peníze dej těm co to potřebují ![]()
No ale jak jsme psala, tak podnikej, nech manžela ať ti to sponzoruje třeba nějakou chráněnou dílnu, kde můžeš dělat s postiženými dětmi, řekni, že to by byl pro tebe ten největší dárek, nebo já fakt nevím…
já třeba osobně bych brala soukromou školku, mohla bych tma mít svoje děcko, i se věnovat ostatním ![]()
ale jako jinak nevím co čekáš za radu??? myslím, že většina z nás je tu překvapená, když jim chlap koupí jen tak kytku
a určitě mu to nebudem vymlouvat ![]()
Co založit charitativní bazar jako má Gaislerová s Vilémovou?? ![]()
Zakladatelko- mně osobně je jedno, jestli píše anonym nebo nick, nikoho osobně neznám, ale vážně nevím, v čem ti tu může v tomhle kdo pomoct