Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Je mi líto, co se ti stalo ![]()
Chápu že tě to trápí. Každý má vztah ke svému zvířeti jiný. A je vidět, že ty jsi svoji andulku milovala.
Což je super. A ač to asi nebude znít jako uklidnění. Měl s tebou krásný život. Takový krásný život mnoho andulek nema a nemělo.
Takže sice žil krátce, ale život měl díky tobě krásný. ![]()
Možná by ti pomohlo si pořídit další mini andulku, kterou bys měla od miminka. ![]()
To je mi lito, andulky jsou moc roztomilé a když se povede, je to fajn kamarád. ![]()
To zemřel úplně náhle?
Nejspíš nějaká skrytá vada. My jsme měli andulku skoro 17 let. Bude líp. Pořiď si novou.
Moc mě to mrzí. Je to stejná rána jako nečekaný úhyn jakéhokoli mazlíčka. Měli jsme fenku, 8 let, byla venku z rakoviny kterou ji odebrali na děloze, byla to šampiónka, vyhrávala soutěže, byla prostě nejlepší. A nějaký zas.ra.n ji otrávil. Umírala v bolestech i přes kapačky a snahu veterináře, všude byla krev. Byl to ten nejhodnější pes na světě a hlavně fakt parťák, nebylo potřeba ji skoro nic říkat, ona vše věděla, byla empatická. A pak najednou… Chci ti tim hlavně říct, že v tom nejsi sama. Spousta lidí si prošla ránou, nečekanou smrtí zvířete nebo rodiny a bolí to. Sakra hodně. Máš nárok na to být přešlá, protivná, plačtivá. Čas to zlepší, jen si v klidu potruchli. Vypiš se, vykřič se, vypovídej se. Smrt tu prostě je a musíme ji příjmat.
Moje teta měla takhle korelu a ta se jim otrávila z výparů z kuchyně. Dřív se to tak nevědělo, tak lidi měli papoušky v klecích někde u linky běžně. Já chovám venku hodně papoušků a občas se stane, že nějaký umře náhle. Můžou být i nemocný.
Ale připomnělo mi to jak jsem se před 5 lety starala o křepelky. Žijí jen 2 roky a jedný naší byly už 4 roky a furt se držela. Už z tý party byla jediná. Říkala jsem ji Zlatěnka a ta jak tam člověk vlezl, tak hned na klín a hladit. Pak nemohla na nohy, tak jsem jí udělala domeček a misky až pod zobáček a ona se vždycky dobatolila kam potřebovala. Ale pak už to bylo hodně špatný, otočila se třeba na bok a nedokázala zpátky a měla celý den než jsme přišli hlavu v písku. Už to bylo trápení, tak ji manžel vzal sekyrkou. Nejdřív jsem si říkala dobrý žila dlouho, měla se dobře a už to jinak nešlo. Ale večer jsem se schovala do vany a brečela pro ní jak kdyby mi umřel nějaký blízký člověk. Říct to někomu, tak si bude ťukat na hlavu, že tak bulím pro slepici. Ale ona byla moje Zlatěnka prostě. ![]()
Byl to výjimečný ptáček. ![]()
Měl u vás krásný život. Ale je to velká bolest ![]()
Co ten druhý? Není ochočený? Třeba se teď víc sblížíte.
Je mi líto andulky. Věřím že se u tebe měla krásně, nějaké věci nejdou ovlivnit. Manžel měl také takto ochočenou andulku… Pak jednou bouchly dveře a andulka se zkrátka lekla, spadla ze skříně a konec…
Před dvěma roky jsem přišla o kobylu na koliku. Pravděpodobně ji někdo nakrmil, protože druhý kůň se nám schvátil… Stále je to pro mě těžké. Přišla jsem o nejlepší kamarádku.
A také jsme uspavali králíka a taky mě to do dnes mrzí… Na velikosti nezáleží. Jsou to prostě členové rodiny ![]()
Soucítím. Když jsem před léty přišla o svou první andulku, brečela jsem asi týden ![]()
Dodnes na ni vzpomínám
, a i když máme další raubíře doma, tak první je zkrátka první. ![]()
To mě moc mrzí ![]()
Byl to skvělý mazlík, podle toho co popisuješ ![]()
A možná to ho mohlo stát život ve smyslu nějaké nákazy, stačí obyčejně nachlazení nebo výpary a je to.
Každopádně určitě je normální, že tě to sebralo ![]()
O to horší, že to bylo náhle, než když se to tak nějak čeká.
Ať je brzy líp ![]()
Ahoj. Mozna bych si tu chtela jen tak ulevit, protoze nemam u koho.
asi mi bude k nicemu spekulace o tom co se mu stalo, zivot mu to nevrati, ale zivot je tak strasne nespravedlivej. Moje tchyne ma andulku zavrenou v kleci uz nekolik let a já měla svýho milovanyho andulacka jen tak kratce. 
Mela jsem rok a pul andulacka, brala jsem si ho jako mimino vyletnute z budky. Zamilovali jsme se do sebe a nas vztah byl opravdu pratelsky. Vubec se me nebal a naprosto mi duveroval, nechaval se ode me drbat, furt byl se mnou, letaval za mnou se i sprchovat, sedaval mi na rameni denne a treba j jen sledoval co delam. Nebojacny, zvedavy. Nauceny na zavolani, na chozeni do klece, hraval si se synem, vsechno zkoumal, vsude smejdil, miloval hry s balonky, proste bozanek. Davala jsem mu snad vsechno, vitaminy do vody, zeleninu, ovoce, obcas dostal vejce, samozrejme proso, pisek, grit, obcas dostal i senegalsky atd…atd… doma mel vlastni stromek, klec a v ni zazemi. Nic co by mu uskodilo doma nebylo a hlavne ani sami nikdy neletali, kdyz nikdo nebyl doma byli kluci v kleci. Poridila jsem mu i kamarada, ale i tak miloval porad me. Vzdycky se strasne natesoval, stepoval nez otevru dvirka, hned mi skocil na prst a byl rad ze jsem prisla
A proste mi dnes umrel a ja se z toho proste nemuzu vzpamatovat a nevim ani proc. Byl tak strasne mlady. Vubec jsem to takhle brzy necekala a jsem z toho uplne…
Nemam se komu vypovidat, pro vetsinu z rodiny je to „jen andulka“ ale pro me byl strasne dulezita osobnost, moje kuratko malinky
Vsem se omlouvam, ale děkuji