ŽIVOT BEZ POTĚŠENÍ

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
13.4.22 15:14

@Diagnoza2
No od zítra asi ne, ale věkem se ta potřeba asi mění…manžel před 10 lety chtěl denně a dneska jsme na 2×, 3× měsíčně…já bych brala víc, ale denně zas na mě bylo moc :D. Ale je to tak i pro mě ještě přijatelné, takže dobrý. Kdybych na tom byla tak, že lezu po zdi a schovávám se v autě s vibrátorem, asi by to byl průser. Chtít po něm každý den jako na začátku s tím, že tak jsem si ho vzala, to by asi nešlo.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.4.22 15:22

@opulus
No jasně, a rozpad manželství prostě nebyl varianta, a vím že zálety jinde by k tomu vedli. Tohle je fakt divnej stereotyp, že kolikrát s ženskýma se musí vyvádět buhví co, aby se vzrušily, ale chlapovi má stát vždycky. Přitom je to úplně stejný, když chlap kašle na potřeby ženský, nelíbí se jí to a nebaví jí to, naopak taky.

  • Citovat
  • Upravit
2399
13.4.22 15:28
@Anonymní píše:
@Diagnoza2
No od zítra asi ne, ale věkem se ta potřeba asi mění…manžel před 10 lety chtěl denně a dneska jsme na 2×, 3× měsíčně…já bych brala víc, ale denně zas na mě bylo moc :D. Ale je to tak i pro mě ještě přijatelné, takže dobrý. Kdybych na tom byla tak, že lezu po zdi a schovávám se v autě s vibrátorem, asi by to byl průser. Chtít po něm každý den jako na začátku s tím, že tak jsem si ho vzala, to by asi nešlo.

Blbý je že někomu se ta potřeba změní na 0 a čeká od protějšku, že se tomu přizpůsobí. já vcelku dovedu pochopit, že někdo prostě z milionů možných důvodů nepotřebuje, ale má sám přijít, a nabídnout řešení pro toho druhého…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5533
13.4.22 15:41
@bigl píše:
No tak asi to má každý jinak. Pro mě byly některé věci zcela zásadní. Aby jsme se mimo těch vztahových věcí sešli i v tom, kde budeme bydlet a kolik dětí si asi představujeme. Nikdy nechápu, že po svatbě ti dva zjistí, že jeden chce 4 děcka a druhý jedno. A najednou je z toho mega problém. Nebo jeden chce být ve městě v paneláku a druhý chce do domu na vesnici. Nejsou schopní se domluvit a řeší kvůli tomu rozvod.
Pro mě říct si, jakou mám o životě představu a co už je mimo moje akceptovatelné hranice není nádeníčkovství, ale čirá racionalita. :nevim:
Pokud je to někomu jedno nemá problém se s čímkoliv přizpůsobit, tak je to ok, ale ať pak kvůli tomu nenapláká a nerozvádí se. Něco jiného je, když se ten dotyčný změní, nebo když tvrdí něco jiného před svatbou a něco po. Ale rozvádět se proto, že jsme si před pořízením děcek nevyjasnili třeba to, že půjdeme bydlet na samotu u lesa a že já jsem tak nějak automaticky předpokládala, že ten můj panelákový typ se mi přizpůsobí a půjde se mnou, akorát jsem se s ním na tom předem nedomluvila, je podle mě ultrablbost.

Těžko můžeš chít po někom, kdo nikdy nebydlel a nevyrůstal v baráku na vesnici, aby měl představu o tom, jaké to je bydlet v baráku a na vesnici. Ono si to klidně mohou říct, ale stále je to jen představa.
Navíc, člověk si zvykne na ledacos, ledasčemu se dokáže přizpůsobit a adaptovat se. Řekl bych, že je i dost lidí, kteří mění své názory a nároky na bydlení v průběhu života.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
110556
13.4.22 15:51
@Anonymní píše:
@Diagnoza2
Jo jo, to je ale se vším, když na něčem člověk nic nevidí, nechápe, proč to druhýmu chybí. Kamarád se teď rozvádí kvůli tomu, že jeho žena chce jen sedět doma, obtěžují ji jakýkoli společenský interakce, výlety vůbec, to nechápe proč by dělala, na dovču max k rodičům na vesnici (přitom mají peníze klidně na karibik), ale jen na týden, ve svém doma je to nejlepší. Do restaurace / hospody ne, to radši uvaří sama a líp, k nim návštěvy taky ne, protože nemá naklizeno, když teda neutrácí za nic navrhoval koupit dům, aby byla zahrada, kde by se děti vylítaly a dalo se chodit třeba do lesa, tak do domu se stěhovat taky nechce, byla by s tím práce a kdo by udržoval zahradu, v paneláku mají všechno blízko…samozřejmě za to může on, že s rodinou vůbec nebyl a kvůli tomu aby mohl někde raisovat odchází od dětí, jak mu to za to může stát. Vždyť kdyby nevymýšlel a byl s nima hezky doma, vařila by a byla úplně šťastná, a on všechno takhle zkazil.
To je problém ,když se dají dohromady lidí s odlišnými zájmy a temperamentem
@opulus píše:
Což je pro ženy dost těžké si přiznat. A ono k tomu opravdu stačí, aby toho chlapa přestal ten právě prováděný sex vzrušovat. Prostě jemu z ní musí stát ať se děje co se děje… a pokud mu nestojí, tak má chlapec problém s erekcí.
Rozdíl vidím v tom, že ty jsi ten sex chtěla, takže jsi bylo ochotná pro něj něco i udělat.

To je pravda.. :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
110556
13.4.22 15:54
@opulus píše:
Ten film už nikdo nesleduje. ;)

Správná odpověď :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.4.22 15:55

@opulus
Právě, něco si může člověk představovat ve 20 a realita je pak jinde. Já ve 20 chtěla na domeček u lesa, protože jsem netušila, kam se vyvine moje kariéra a že s manželem budem mít firmu závislou na naší přítomnosti ve městě a místo toho za 10 let budeme chtít městskej byt a chatu. Taky jsme si říkali že chceme 2-3 děti, nemám zatím ani jedno, protože něco člověk neovlivní. Vůbec ten počet dětí plánovat mi přijde vtipnej, když ti dva ani neví, jaký je to mít jedno dítě. Znám dost lidí ve 20 přesvědčených, že děti nikdy, ve 30 už chtěli…ale základ je podle mě v tom, že když někoho miluju, tak mi nemůže být jedno jestli on je taky spokojený a nemůžu jeho potřeby ignorovat, ať se mění jakkoliv.

  • Citovat
  • Upravit
18376
13.4.22 16:46
@Anonymní píše:
@opulus
Právě, něco si může člověk představovat ve 20 a realita je pak jinde. Já ve 20 chtěla na domeček u lesa, protože jsem netušila, kam se vyvine moje kariéra a že s manželem budem mít firmu závislou na naší přítomnosti ve městě a místo toho za 10 let budeme chtít městskej byt a chatu. Taky jsme si říkali že chceme 2-3 děti, nemám zatím ani jedno, protože něco člověk neovlivní. Vůbec ten počet dětí plánovat mi přijde vtipnej, když ti dva ani neví, jaký je to mít jedno dítě. Znám dost lidí ve 20 přesvědčených, že děti nikdy, ve 30 už chtěli…ale základ je podle mě v tom, že když někoho miluju, tak mi nemůže být jedno jestli on je taky spokojený a nemůžu jeho potřeby ignorovat, ať se mění jakkoliv.

Tak jasně, že s těmi dětmi je to blbost plánovat, protože se nemusí zadařit, nebo se podaří jedno a pak už nic, nebo…
Já se bavím o tom, ža aspoň ty představy na začátku by měly být kompatibilní. Těžko si můžu stěžovat, když já budu plánovat velkou rodinu a minimálně 5 dětí a vezmu si někoho, kdo má ten osobní limit jedno dítě. A doufat, že třeba se změní a třeba ho přesvědčím.
To, cos popsala u těch známých, tam mi oba připadají tak diametrálně odlišní, že si říkám, že nechápu, jak se vůbec mohli dát dohromady. Tam to muselo být na začátku tak, že jeden z nich se výrazně přizpůsoboval druhému, až ho to pak přestalo bavit.
Jak jako že by ženská nepřekousla, kdyby on jel s dětmi na dovolenou? Co to je za blbost? Tak když nechce jet ona, tak on vezme děcka a jede s nima sám, ne? Tohle už mi z její strany připadá jako manipulace, zakazovat mu vzít děcka na výlet nebo na dovču. Co já bych za to dala, kdyby chlap někdy sbalil děcka a někam na pár dní vypadli. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18376
13.4.22 16:55
@opulus píše:
Těžko můžeš chít po někom, kdo nikdy nebydlel a nevyrůstal v baráku na vesnici, aby měl představu o tom, jaké to je bydlet v baráku a na vesnici. Ono si to klidně mohou říct, ale stále je to jen představa.
Navíc, člověk si zvykne na ledacos, ledasčemu se dokáže přizpůsobit a adaptovat se. Řekl bych, že je i dost lidí, kteří mění své názory a nároky na bydlení v průběhu života.

Viz můj příspěvek výš. Minimálně ten životní směr a ty hodnoty by měly být na začátku shodné. Když pak zjistíš, že to nejde skloubit s kariérou, že ty představy byly jiné, nebo prostě změníš názor, tak to je v pořádku.
Co podle mě není v pořádku, je to, když se dají dohromady dva tak nekompatibilní typy, jak to popisuje anonymní. Jeden aktivní, podnikavý, kreativní a druhý pasivní pecivál bez zájmů a ambicí. Tam je ten problém.
Musím říct, že jeden takový pár znám, on teda není asi až tak moc aktivní, ale jeho žena viz co popsala anonymní. Nemá ráda dovolené, nemá ráda návštěvy, nemá žádné přátele, nikam nechodí, nikoho si domů nezvou, na výlety nejezdí…A ke všemu ona ani nesou. oží, to ji taky nebaví. On s ní teda vydržel, mají už větší děti, skoro dospělé a asi už vydrží na furt, ale za cenu toho, že zobe AD a je psychicky úplně rozložený. Funguje tak, jak to ona autisticky nalajnuje, jeden den jak druhý, beze změny, bez nápadu, bez radosti, bez chuti.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.4.22 17:02

@bigl
Já jako hodně mladá jsem se třeba ve vztazích přizpůsobovala strašně moc, daleko za svojí komfortní zónu, protože jsem měla malý sebevědomí a pocit, že se musím snažit, aby mě někdo chtěl. Dneska se někam lámat kvůli někomu fakt už nemám zapotřebí, to se u mě s věkem změnilo diametrálně. Bylo to tak i se sexem, v podstatě jsem se jen snažila vyhovět, vůbec nekoukala na sebe. Kdybych se vdala třeba ve 20, mohlo se asi stát, že dneska bych nebyla už ochotná se přizpůsobovat v úplně všem v čem na začátku jo a mohla bych mít podobný problém. Pak chápu, že ten druhej jen kouká a je v šoku. No ona by nekousla, že on tráví dovolenou bez ní, má přece chtít bejt s ní, a ještě jí odvézt děti…nechápe co je špatnýho na tom být doma. Jako mladí byli tak nějak ve vleku rodin, studia a tak, tak se jejich preference asi moc neprojevili, pak se pár let všechno řídilo dětmi, dvojčata jim daly zabrat, byli rádi, že nějak pomohli rodiny, a pak až trošku odrostly, najednou spolu byli dva už opravdu dospělí jedinci, kteří zjistili, že spolu měli společné jen to, že byli zamilovaní…

  • Citovat
  • Upravit
5533
13.4.22 17:21
@Anonymní píše:
@bigl
Já jako hodně mladá jsem se třeba ve vztazích přizpůsobovala strašně moc, daleko za svojí komfortní zónu, protože jsem měla malý sebevědomí a pocit, že se musím snažit, aby mě někdo chtěl. Dneska se někam lámat kvůli někomu fakt už nemám zapotřebí, to se u mě s věkem změnilo diametrálně. Bylo to tak i se sexem, v podstatě jsem se jen snažila vyhovět, vůbec nekoukala na sebe. Kdybych se vdala třeba ve 20, mohlo se asi stát, že dneska bych nebyla už ochotná se přizpůsobovat v úplně všem v čem na začátku jo a mohla bych mít podobný problém. Pak chápu, že ten druhej jen kouká a je v šoku. No ona by nekousla, že on tráví dovolenou bez ní, má přece chtít bejt s ní, a ještě jí odvézt děti…nechápe co je špatnýho na tom být doma. Jako mladí byli tak nějak ve vleku rodin, studia a tak, tak se jejich preference asi moc neprojevili, pak se pár let všechno řídilo dětmi, dvojčata jim daly zabrat, byli rádi, že nějak pomohli rodiny, a pak až trošku odrostly, najednou spolu byli dva už opravdu dospělí jedinci, kteří zjistili, že spolu měli společné jen to, že byli zamilovaní…

S tím přizpůsobováním to máme podobné, jen já nemám pocit, že bych se v tom nějak moc změnil… teda do jsité míry.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3880
13.4.22 17:41
@Anonymní píše:
Divné, mě to přijde, že nejsme jediní. To přece nevěřím tomu, že ve vztahu 15 letém a více je vášeň.

A nedělám to za jízdy ale na samotě u lesa.

Nejsem frigidní, jak tu někdo píše, potřebuji to denně.

Jedna jediná rada byla najít si milence. Prosím, kde ho mám najít a jak oslovit, a jak se vypořádat s odmítnutím..

Lenka

Pokud to potřebuješ denně a on jednou za měsíc tak potěš koště. :roll: To je podle mě totální nesoulad a žít se s tím dá těžko. Moc dobře to znám. Před 4, 5 lety bych se s tebou dal klidně dohromady, protože mi to chybělo úplně stejně jako tobě. Milenec se najde jedna dvě. Navíc píšeš, že jsi atraktivní, musíš mít kolem sebe hromady nabídek. Odmítnutí bych se nebál, odmítajících chlapů zas tolik není. :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6
13.4.22 21:47
@Anonymní píše:
Já myslela, že sem chodí ženy a nastávající matky a matky a samoživitelky apod. :-) to opravdu jsou tu mužský? Je fakt, že jsem tu vypisovala hlavně a hodně pár let zpátky.:-) proč tu není seznamka :D@Diagnoza2 : to bylo hezké..

No jo, chodi… taky jsou treba zoufali a snazi se najit reseni. Taky chteji citit zajem a vasen. Chteji se citit jako muzi. Chteji zivot prozit a nej jen ho dozit.

Spousta z nas je tu na stejne lodi, se stejnym trapenim. Bohuzel.

Budes-li chtit, tak se ozvi. Treba si sednem a najdeme co nam chybi…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.4.22 08:18

@Veselej kluk

díky za odpověď. Je to pravda, že mě píše více mužů ale když už bych to měla udělat, tak to udělám s někým kdo je pro mě dokonalý. Nechci to co mám doma. Nebo jak to napsat hezky. Nechci říkat, že mi píšou zoufalci to ne ale nelíbí se mi.. když do toho rizika půjdu tak s tím, že se mi líbí a vzrušuje mě jen pocit, být spolu nazí.

Líbí se mi, jak tu probíráte můj život. Nicméně, nikdy nedokážete člověka poznat hned v prvním roce… to víte všichni. Člověk se ukazuje časem. Zrovna tahle věc jako sex, jsem doufala že zůstane konstantně u 1× týdně. Po dětech dlouho nic… ano byla jsem „jiná“. Žila jsem jen dětmi a jejich potřebami. Nicméně, chlap když má chuť tak asi neřeší kg navíc nebo ano?
Když děti povyrostly, tak jsem začala myslet na sebe.
Ted se hezky oblékám, maluji, voním se denně ))) a sex se nevrátil.
To je ale jiná pohádka.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.4.22 08:30

@Tleskac
děkuji za odpověď, jak mám věřit, že mě tady pak neprozradíš?:-)

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová