Jsem asociál?

Člověk si pod tímto pojmem většinou představí někoho typu bezdomovec, feťák, úchylák. Já ale za slovem asociál vidím sebe.

Nemám žádné přátele. Ano, je tu okruh kamarádů mého přítele, což jsou báječní lidé, které mám moc ráda a kdykoli to jde (mám hlídání), zúčastňuji se akcí, kde se všichni setkávají. A od té doby, co mám moji malou princeznu (1,5 roku), si tyto „dýchánky“ užívám mnohem víc než kdykoli předtím. To ale vlastně jakékoli odbočení z mateřské rutiny :o)

Tak kde je problém? Nikdy jsem se tak necítila, až s příchodem mateřství na mě (poslední dobou čím dál častěji) doléhá strašná mentální osamělost. Nemám nikoho, komu bych zavolala, aby se mnou šel na pokec, nikoho kdo by mě znal natolik dobře, abych s ním mohla probírat věci, které mě lokálně či plošně bolí. Můj partner je dobrý kamarád, ale jsou věci, které mu prostě říct nemohu nebo nechci. A co je na tom nejhorší, ani si nedovedu představit, že by někdo takový existoval. Skoro bych řekla, že mě ta představa děsí, obtěžuje. Zmatené, že. Vím a těžko se to vysvětluje.

Nevím, zda je to nějaká v dětství získaná nedůvěra k lidem, izolace. Jsem jedináček a vyrůstala jsem v bytě 3+1 s babičkou a dědou. Fungoval u nás model babička = maminka, děda = táta, máma = ségra. Od půl roku do svých 16 let. Do školky jsem nechodila kvůli špatnému zdraví, školu jsem měnila ve třetí třídě kvůli tomu, že se našim pro mě víc líbila jazykovka, střední jsem dělala 60 km od domova, pak se vrátila a do práce začala chodit v rodném městě. Tím pádem kamarádi ze školy = 0 (zůstali v rodném městě, ne že bych jich měla moc :o), kamarádi ze střední = 0 (těch už bylo o něco víc, ale opět jsem odešla z jejich prostředí). Kamarádi z práce = 1 (ovšem ve věku mé mamky se svými dost existenciálními problémy).

A teď nevím. Je to tím co jsem popsala výše, nebo moji ironickou, výbušnou povahou, kterou se ostatní většinou baví, těžko ovšem tuší, jaká jsem pod slupkou odvázané pohodářky. Dost možná to netuším ani já sama a to mě deptá nejvíc. Jak mám najít spřízněnou duši? Jak mám najít sama sebe? Není čas, nejsou peníze, a když dojde na věc, není vlastně ani chuť.

Jen doufám, že se moje asocialita nepodepíše na životě mé dcery. Dělám proto, co můžu, ale kdo ví… bude to dost?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Pajinan
113
28.9.12 08:05

No…nepopsala bych to líp, z větší části to na mě taky pasuje. Asociálové celého světa spojme se :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Lucka91
1794
28.9.12 08:18

Jsem na to asi stejně jako ty :| taky nemám žádné opravdové přátele, kterým bych se mohla svěřit nebo s nimi zajít na kafe… vím jak se cítíš :zed: :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Hřiběnka
14030
28.9.12 08:33

Co zkusit využít malou k získání přátel? Začít chodit někam na dětská hřiště, sednou si k někomu na lavičku, zatímco si prcci hrají, navázat hovor na téma děti a pokud budete stejné krevní skupiny, sejdete se tam zase :)
Nebo nějaký klub pro maminky s dětmi??? Nemusí to být hend kamarádka na život a na smrt, ale někdo na pokec, později i třeba kafe bez dětí :)

  • načítám...
  • Zmínit
Anabellka
4780
28.9.12 08:36

Tak to já se přidávám. Jsem na tom úplně stejně… :-D Kamarádky se odstěhovaly, my vlastně taky a nejhorší je, že mě už se ani nechce ty přátele hledat. Všude jsou tak falešní lidé, že jsem se naučila nikomu nevěřit a nikomu se nesvěřovat. Je to těžký.

  • načítám...
  • Zmínit
kobrra
71
28.9.12 08:51

Já žádnou dobrou kamarádku nemám, protože v dnešní době nikomu nevěřím jen mojí rodině. Možná buď ráda, že si občas s někým sem tam jen sedneš a podrbeš a jdete domů. Ještě aby ti třeba neustále vysedávala u vás, dělala cukrbliky na manžela nebo pomlouvala většinou to tak totiž dopadne. Někdy je to vážně lepší nikoho důvěrného nemít.

  • načítám...
  • Zmínit
Chocolate
28.9.12 08:56

Odkud mě znáš??? I s tou školou to máme stejně :mrgreen:
Myslím, že takových asociálů je nás více.
Někdy bych opravdu chtěla takovu tu „nejlepší“ kamarádku, které můžu říct úplně všechno a která mě nikdy nezradí a na druhou stranu nevím, co bych s ní dělala, když mám ráda svůj klid.

  • Upravit
Mišanila
28.9.12 09:18

Tak já to mám podobně, přátele mám, není jich sice moc, ale naštěstí jsou. Ráda bych jich měla mnohem víc, ale nemám na to bohužel povahu.
Mám pár kamarádek ze střední a pak z vejšky, problém je, že bydlí daleko a s dětma je strašně těžké se nějak vídat, jsem v kontaktu hlavně po mailu nebo skypu. Asi dvě kámošky tady poblíž mám, ale žádnou ve vsi, kde žiju a žádnou, které bych mohla i o půlnoci zavolat, kdybych měla nějaký velký problém. Moje nejlepší kámoška je moje sestra dvojče, takže někoho komu se můžu svěřit skoro se vším naštěstí mám.

Nikdy jsme neměla žádnou „nejlepší“ kámošku, všichni měli ty svý nejlepší kámošky někde jinde, no a asi na to nejsem typ a neumím to a na starý kolena se to asi už nenaučím :) Na jednu stranu mi to chybí, na druhou stranu jsem introvert, ne moc ukecaná a nedokážu si představit se s někým vídat obden a pořád něco řešit a svěřovat se…
Takže je nás takových víc.

  • Upravit
unity
167
28.9.12 09:28

Nejsi sama, mám to velmi podobně. Odstěhovala jsem se a kamarádky o mě absolutně ztratily zájem, ač jsem se snažila s nimi být v kontaktu, postupně to vyšumělo… Pak se mi narodila malá (taky 1,5 roku) a přes cvičení a tak různě jsem našla nové kamarádky. Nejsou to sice důvěrné přítelkyně, ale rozumíme si a vídáme se a je mi s nima fajn. Říká se, že s dětmi nastupují nové známosti a původní přetrvají jen ty opravdu dostatečně silné. U nás to evidentně tak silné nebylo, ač jsme se znali od malička :,(

  • načítám...
  • Zmínit
rawala
2021
28.9.12 09:31

A na dětském hřišti bys nenašla nějakou maminku?

  • načítám...
  • Zmínit
lukresia
7139
28.9.12 09:33

:mavam:mám tři opravdové kamarádky, vídáme se málo, kdybych je viděla jednou za půl roku stačilo by mi to :D mě tento stav vyhovuje nehodlám na něm do budoucna nic měnit, samotář jsem byla odmalička, na malé je už ted vidět, že bude po manželovi, veselá a společenská…

  • načítám...
  • Zmínit
Venetta
5761
28.9.12 10:21

Mám to taky podobně…všichni se mi odstěhovali a ti co ne stejně nemají čas kvůli práci apod. Jediné, za co jsem ráda je, že tu mám rodinu a tak můžu alespoň kdykoli zajít k mamce či ségře, ale stejně to není ono :roll: Mám to pořád dokola - přítel, rodiče, ségra, přítel, rodiče, ségra… Někdy je to na hlavu :zed: ;)

  • načítám...
  • Zmínit
petka86
3798
28.9.12 10:26

Chápe tě, proto moji nej kamarádkou je moje ségra, jsme spolu každý den i když máme své rodiny, známe kamarádky máme dá se říct taky, ale spíš ze školy a obě jsme se odstěhovali za partnery. Hodně lidí to nechápe, že jsme stále spolu i s našimi dětmi, ale my si rozumíme i beze slov, stále máme o čem mluvit, pokud jedna nemá náladu, druhá to bere ok, když už si lezeme na nervy, v klidu si to řekneme, jsme k sobě upřímné, když něco nemusíme se bát si to říct, ještě se tomu i zasmějeme, doplňujeme se, dost lidí nám takový vztah závidí, mají blbé řeči, že nemáme kamarádky, ale k čemu třeba 5 kámošek co jsou falešné, já radši jednu ségru a vím, že se nikdy nepodrazíme a když se pohádáme někdy, za chvíli se to vyříká a je to v pohodě. Pomáháme si, naši partneři jsou ještě k tomu nejlepší dá se říct kamarádi, takže všichni trávíme čas takhle, výlety… Je mi líto, že jsi jedináček, přála bych Ti někoho takového jako je pro mě moje o rok mladší ségra. Snad se časem nějaká dobrá duše, které budeš moct věřit najde :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
28.9.12 10:34

Ve škole jsem měla hodně kamarádů, pak mě moje nejlepší kamarádka zradila tak, že jsme si to dodnes neodpustily, někteří se vytratili během let u některých jsem zjistila, že mě ze závisti pomlouvají ( i když nevím, co mi závidí). Takže v současné situaci mám hodně známých, ale kamarády žádné. A ani si je nechci dělat, protože po různých zkušenostech nevěřím, že by zase nezradili, takže takové věci, jaké se říkají kamarádkám prostě nikomu neříkám

  • načítám...
  • Zmínit
meravigliosa
2739
28.9.12 11:07

Hlásim sa do klubu asociálov, mali by sme si založiť skupinu :mrgreen: :mrgreen:

Vážne, ako keby si opisovala moje pocity, tiež som stále sama, bývam 7O km od domova, pred mesiacom sme sa presťahovali 6 km od mesta, kde sme žili skoro desať rokov, ale žiadna škoda, aj tak som tam nikoho nemala…

Příspěvek upraven 28.09.12 v 11:08

  • načítám...
  • Zmínit
werunkaw123
14090
28.9.12 11:14

Jsem na tom téměř stejně… jinak si myslím, že to co píšou holky je pravda ;) Já jsem třeba našla kamarádky tu na emimi a jsem spokojená, vyžvatlám se, pokecám si, poslechnu si a když jich mám dost vypnu to a jdu si po svým :mrgreen: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Petullka82
2156
28.9.12 11:25

Tak mě napadá, co založit diskuzi pro asociály? :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
melounek00
262
28.9.12 11:28

Já se také hlásím do klubu…taky jsem měla skvělou kamarádku dokonce měla i mimčo v podobném věku jako já…seznámili jsme se v práci a vypadalo to na přátelství až za hrob..jednoho se ale opravdu zachovala velice nehezky a od té doby jsme zpřetrhali veškeré kontakty…od té doby jsem si už také nenašla žádnou jinou kamarádku…mám některé z období školy, ale s těmi se vidím tak 3krát do roka…
někdy mi kamarádka ta opravdová také chybí, ale po svých zkušenostech mám docela strach se nějaké nové kamarádce otevřít…
jak už psali přede mnou asi je lepší najít si jen někoho s kým zajdeš na kafe nebo s dětmi na hřiště, ale ne někoho komu se úplně otevřeš..

  • načítám...
  • Zmínit
mejdylko
11370
28.9.12 11:50

Je to smutné, že nemáš nikoho kumu vyblít všechno co tě trápí na duši… já mám nejlepší kamarádku, známe se od narození (naši tátové byli nejlepší kamarádi) a tu bych nedala nikdy na světě. Vždy mi pomohla a podpořila. Jsem s ní celý den a mám pocit, že byjsme si mohlí povídat i celou noc. Děkuju, že mi byla přivedena do života. Teď se vídáme míň, protože jsme každá někde jinde a ona se chystá na rok do ameriky. Ale když se jednou za měsíc sejdeme na kafe, uděláme si něco dobrýho k papání, zalezeme si a drbeme, je to pro mě očistná kůra. Jinak kamarádky nemám. Měla jsem ještě jednu, ale ta mě tak strašně srazila na kolena a ponížila mě, že jsem si nechala jen tuhle. Nikoho jiného nechci a když se s někým sejdu nebo vidím, už se těším až vypadne a tolik se neptal. Stejně jim pravdu neřeknu, to sděluji jen Verunce. Můj kamarád je notebook neboli internet. Tam se toho dá vyblít hodně, ale horší je že mi nikdy neodpoví jak bych chtěla. Je to vlastně nuda no. :(

  • načítám...
  • Zmínit
jruz
872
28.9.12 13:12

Sakryš, je to tu samý asociál:-))

buď v klidu, člověk je prostě hozený narozením dítěte do jiných vod obydlených jinými druhy ryb a musí se naučit v nich plavat.

já také našla jakž takž kámošku mezi maminama - a že to trvalo dlouho, neb můj černý humor a občasnou ironii ne moc každy snese; a také jsem měla „požadavek“ na konverzaci, která se bude týkat něčeho jiného, než dětí, což ona měla taky :hug:, a povedlo se… tak hlavně neházet flintu do žita.

  • načítám...
  • Zmínit
lúlinek
666
28.9.12 13:42

Tak se přidávám k vám ;) Myslela jsem že mám „kamarádky“ do té doby než začal manžel podnikat. Najednou se z nich staly ukdákané slepice, co maj potřebu furt mě jen řešit. Takže než tohle, to radši nic. Ale jinak jsem velmi přátelská a společenská. No, koukám že mi to je k prdu :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
ibolia
363
28.9.12 14:09

Ahoj, přidávám se taky do skupiny. Jsem samotář. Ve škole to ještě šlo, ale čím jsem starší, tím míň nějak potřebuju lidi. Chodím s dítkama na hřiště i u nás na vesnici do kroužku pro předškolkáčky. Se spoustou mamin si i popovídám, ale vysloveně kámošku mezi nimi nemám.
Nejlepší kámoškou je mi ségra a stačí.

  • načítám...
  • Zmínit
gambettka
3575
28.9.12 14:32

Tak jak píše Hřiběnka - zkusit nějaké dětské hřiště, tam se kontakty navazují skvěle :palec: Sama jsem si takto našla dvě kamarádky :) Teda, spíš si ony našly mě :)))
Jinak krásně napsaný deníček :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Kiara77
1879
28.9.12 15:11

Holky, ja jsem na tom byla takhle dlouho. Prestehovala jsem se za manzelem do zahranici a tady jsem musela hledat nove pratele. Trvalo to mooooooc dlouho, nez jsem k nekomu ziskala duveru a vic se to rozvinulo az prez deti. Ted tu mam nekolik prima kamaradu, obcas se setkavame jako parta a je to prima, ale jak jsem rikala, trvalo to hrozne moc dlouho. Jsem tu uz 10 let.

  • načítám...
  • Zmínit
Liz
2064
28.9.12 15:41

Zkus dětská hřiště a herničky, je tam spousta maminek, které se cítí podobně. Možná tam nenajdeš kamarádku na život a na smrt, ale určitě si s nimi můžeš popovídat. Já takle našla několik maminek a jsem za ně moc ráda.

  • načítám...
  • Zmínit
LucieSy
439
28.9.12 16:20

Rekla bych, ze jsi naprosto vystihla i me pocity. Nejhorsi je, ze jsme se ted odcizili i s manzelem. Stale je nekde pryc a nema cas ani na nasi 4m dcerku :-(

  • načítám...
  • Zmínit
Vertiline
4246
28.9.12 17:52

Tak se taky hlásím do klubu asociálů :mavam: Odstěhovala jsem za manželem 60 km od domova, na ves, kde bydlí jen důchodci. Jediná kamarádka, která tu byla, se musela odstěhovat daleko a vídáme se jen občas… Pár kamarádek mám tady na emiminu, ale chybí mi ta kámoška, se kterou bych zašla na kafe, který můžu zavolat, když je mi ouvej… Tady nikdo takovej bohužel není. A s tou skupinou asociálů je to dobrej nápad :pankac: Co kdybych jí založila a hodila sem odkaz :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
markysek82
166
28.9.12 18:18

Tak já se taky přidávám ke skoupince, jsem na tom podobně (akorát já nejsem ve svém rodném městě, nýbrž ve městě kde jsem dělala vš, a všichni mí kamarádi, že jich moc nebylo jsou opět v jiných koutech čr), myslela jsem že se to na dětských hřištích změní, nebo že si najdu maminku přes inzerát..výsledek je fajn, nicméně mě neuspokojuje, přijde mi že se mnou prohodí pár vět a tím to hasne a mou společnost přestanou vyhledávat…našla jsem si i skupinku maminek na facebooku nic méně jsme tam dost silné jádro nicméně stále pořádají akce, které jdou nějak mimo mě..přijde mě blbý se sama pozvat, jako bych se vnucovala a přitom mi přijde že si vážně rozumíme..přijdu si tak trochu na hlavu :roll: :roll: :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
markysek82
166
28.9.12 18:20

Já jsem pro třeba už pak nebudema asociálové..kdo se toho ujme :lol: :lol: :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
28.9.12 18:29

Koukala sem odkud jsi a nechápu jak to že se neseznámíš, proto že zrovna s tvé obce :lol: jsme tu samé prima holky :pankac:
Vim asi o 4 ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Gina108
23847
28.9.12 19:18

Tak před rokem bych tu skučela s váma :? neb jsem byla čerstvě přestěhovaná, nicméně všude jsou lidi :mrgreen: a mezi lidmi lze najít přátele. Já jsem náročná jen na partnery, na přátele ne, beru skoro každýho ;) :mrgreen: Vždycky jsem to brala podle společných zájmů, koníčků. Teď jsou mým koníčkem děti, takže moji přátelé jsou nyní maminky, tety z MC a prdlouši všeho věku, kteří jsou ochotni pro děti třeba jen tak uspořádat divadlo nebo vést kroužek.

  • načítám...
  • Zmínit
Sazkarka
787
28.9.12 20:12

Ahoj tak já jsem taky na mateřské. Přestěhovala jsem se z velkého do menšího městečka a za dobu 15 let co tady bydlím jsem myslím získala asi 3 kamarádky, kterým se svěřím a věřím jim. Samozřejmě jim člověk nepoví vše-většinou intimní věci, ale myslím, že pokud bych měla nějaký problém, byly by ochotné mi pomoci.

  • načítám...
  • Zmínit
veroniak17
41
28.9.12 20:36

Vůbec si z toho nic nedělej. Já jsem nikdy moc kamarádů neměla a ani teď mě ta představa neláká. Společnost lidí nevyhledávám a při představě žvanění s ostatními matkami na dětském hřišti, nebo v čekárně u doktora mi vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Mám jednu opravdu dobrou kamarádku, a dvě další prostě kamarádky, které mám opravdu moc ráda, ale kdybych se s žádnou z nich neviděla čtvrt roku, vlastně mi to vůbec nebude vadit. S rodinou se scházím z povinnosti jednou za čas. Jsem asociál a jsem tak spokojená :jazyk:

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
28.9.12 20:46

Díky za komentáře

Holky děkuji všem za komentáře. I když mě to asi nectí, ulevilo se mi že v tom nejsem sama :roll: Upřímně (v dobrém myšleno) závidím těm z vás, které mají jako nejlepší kamarády své sourozence. Myslím že přesně po takové vazbě celý život toužím, hluboké, nesobecké, osudové, nezrušitelné. No taky je tedy možné, že si to jako jedináček dost idealizuji :nevim:
Jinak moje zkušenosti se získáváním nových kamarádek jsou doposud trochu depresivní, většinou to skončí tak, že dělám vrbu a snažím se vzít tragédie cizích životů na sebe. A víte co? Mám pocit, že nějakým masochistickým způsobem prostě životní tragédy přitahuji ne-li přímo vyhledávám :lol: Asi si tím kompenzuji svoje pocity zbytečnosti a nedůležitosti (které věřím občas přepadají všechny) :zed: Teď jak na to koukám, tak asi nejen asociál ale i magor - to už skoro vypadá na diagnózu, no ne? :lol:
Díky bohu (nebo komu čemu když nejsem věřící?) mám vedle sebe partnera, kterého nade vše miluji a věřím, že je to vzájemné. Taky věřím že se o něj můžu opřít, nicméně mi něco říká, abych to nedělala moc často neb si ho vyvyklám :hug: Takže holky díky díky díky všem :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
28.9.12 20:47

To by bylo skvělé, ráda se ke skupině připojím. Virtuální realita je sice trochu neosobní, nicméně lepší než nic :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vertiline
4246
28.9.12 20:48

Tak já jí vytvořím a dám sem odkaz…

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
28.9.12 20:53

No vidíš, to se dost pravděpodobně od vidění známe :) Ono to ale Kamčo není v tom, že by kolem nebyl nikdo „prima“. Ta chybka není ve vás okolo, jako spíš ve mně. Možná je to strach z případného zklamání z osoby ve kterou vložím svoji důvěru. Nevím. Snad je načase odložit nedůvěru a pesimismus a vyrazit na lov :D
Takže BABI TŘESTE SE :pankac:

Příspěvek upraven 28.09.12 v 20:54

  • načítám...
  • Zmínit
Vertiline
4246
28.9.12 20:53

https://www.emimino.cz/…dministrace/ Tak tady je skupina. Raději jsem dala uzamčenou. Kdo chce, přidejte se…

  • načítám...
  • Zmínit
vantili
283
28.9.12 20:58

A prosím jak se skupina jmenuje? Pro odeslání žádosti to po mně chce nějakou vybrat a asociály jsem nenašla…

  • načítám...
  • Zmínit
Pengetra
70
28.9.12 21:02

Taktéž mi to nejde..

  • načítám...
  • Zmínit
Vertiline
4246
28.9.12 21:11

Skupina se jmenuje Asociálové všech zemí, spojte se.

  • načítám...
  • Zmínit
Pengetra
70
28.9.12 21:57

Kdo se k nám ještě přidá? :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Pajanka
2282
28.9.12 22:01

Hlásím se k asociálům :-) Opravdovou kamarádku vlastně taky už nemám :think: Na základce jsem měla, kamarádíme spolu doteď, ale každá jsme šla trochu jinou cestou a teď se občas vidíme, pokecáme, ale už bych se jí nesvěřila se vším. Pak jsem měla jednu na střední, té jsem i o půlnoci mohla zavolat. Zradila mě. To je na dlouhé povídání. Pak jsem měla ještě jednu. Tu opustil přítel, ona hodně zahořkla a začala mě asi nenávidět za to, že já přítele v té době měla. Takže se to taky tak nějak „rozpadlo“. S tím přátelstvím je to těžký. Už na něj moc nevěřím. Když pak taková kamarádka nějak zradí, tak to bolí skoro jako rozchod. Obrečela jsem to…

  • načítám...
  • Zmínit
VeronikaNel
447
28.9.12 23:39

Vítej :kytka:
Má nejlepší přítelkyně je moje maminka, z problémů se vykecávám dceři (8.měs) a dvoum pejskům :mrgreen: Moje bývalé kamarádky o matku nestojí :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
cvikinka
678
28.9.12 23:44

Nejsi sama:-)a nejsi asocial, proste mame sva trapeni buh vi cim to je:-)

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
29.9.12 09:36

Tak jsem asi taky asociál :-D

  • načítám...
  • Zmínit
Jura007
18305
29.9.12 13:42

No tak pod pojmem asociál jsem si představil člověka s hooodně posunutým žebříčkem hodnot… :oops: Tak to jsem rád, že jsem se spletl.
Neboj, nejsi asociál. Jsi jenom solitér, což nebývá na škodu. Možná o tom nevíš, ale za určitých okolností vydržíš víc než ostatní… :kytka: Záleží, jak se se svým „odloučením“ naučíš pracovat. Věř, že jednou přijde moment, kdy toto budeš vnímat jako výhodu.
(A ještě malá poznámak: nevím jestli to zformuluju dokonale, ale určité události v životě se dějou bez možnosti, abychom je nějak ovlivnili. Jedno rčení doslova uvádí:" Život je nepřetržitá řada průšvihů, jdoucích nepravidelně za sebou…" Takže pokud jsi doteď neměla konflikt se zákonem, nespadla jsi do dluhů a ani ses nestala obětí trestného činu, tak vlastně jdeš po docela dobré životní cestě… Ono fakt záleží na úhlu pohledu.) Říká se, že každá událost se stane v životě jenom jednou. Tak si to „jednou“ pořádně užij… :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Veveří
5633
30.9.12 15:23

Vantili, to že si umíš najít kamarády sis dokázala na ZŠ i na střední, tady problém není. Kamarádství ze školy stejně pokračují jen někdy, protože většina spolužáků se rozprskne po republice. Jdi mezi matky na hřiště nebo mateřských center ať se doma necítíš tak osamělá, na mateřské je to celkem normální. Bez kamarádek se žije blbě, kamarádství považuju za životní prioritu a potřebu. Jen mě mrzí, že poslední dobou nemám na kamarádky moc času, lítám mezi prací, MŠ a ZŠ a docela mě to deptá :,(

  • načítám...
  • Zmínit
MICKEY265
1
4.10.12 01:31

nestyďte se, není proč

Jak to popisujete, asi jste neměla úplně jednoduchý dětsvtí, tak tam možná bude pramen…
jsem jedináček, ale naštěstí „extrovertní introvert“. Mám ráda „svůj svět“ (jako malá jsem si třeba2 měsíce na chatě s babičkou a dědou musela vystačit na hry sama), ale mám i okruh kamarádů, pár opravdových přátel. není pro mne problém „zaplout“ do kolektivu. každého beru nejprve pozitivně, až když mne zklame, má „utrum“. zkuste si najít kamarády(nebo aspoň známé) třeba přes děti - určitě chodíte někam na hřiště, do parku, děti si hrají, maminky si mohou poklábosit. nezávazně, o dětech, o mateřství…a třeba se skamarádíte. :dance:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jedna malá svatební...

Zázrak narození