Bez chlapů a bez dětí
- Cestování
- katabur
- 12.10.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb jak se čtveřice zhruba třicetiletých utahaných maminek (já+T.+K.+S.) vydala na víkend do Kutné Hory.
„Ty si to umíš zařídit“, rýpla si švagrová, když jsem jí o plánovaném výletu řekla. Jako kdybych jezdila na takové akce několikrát do roka a ne poprvé po několika letech nebo spíše poprvé za život…
Pak konečně přišel „den D“.
Je pátek odpoledne a já nasedám do autobusu. Už teď mám v krku knedlík, protože vidím, jak dvouletá dcerka dědovi usilovně pláče. Nutno přiznat, že nevím, jestli obrečela můj odjezd nebo to, že chtěla jet autobusem…
Sedám si ke dvojici kamarádek a hned začínáme žalozpěvy, jak se nám po dětech stýská už teď a že příště pojedeme radši i s nima… V průběhu jízdy se zklidníme a docházíme k závěru, že možná tak ani naše děti nejsou tolik závislé na nás, jako my na nich. ![]()
Když přesedáme na vlak, holky mě uklidňují: „Neboj, s náma se neztratíš!“ Jsem totiž známá svým špatným orientačním smyslem, ale nakonec jsem to JÁ, kdo zpozoruje, že jsme dojely do Kutné Hory, ale jaká to je zastávka, nelze přečíst.
S. vyběhne, že se zeptá, avšak narazí zrovna na cizince, který jen něco zahuhlá. S. mu špatně rozumí (jak jinak
), ale vrací se s tím, že je to dobrý, to bude Sedlec. Jaké pak následovalo překvapení, když se vlak rozjel a my zjistily, že jsme přejely svůj cíl - hlavní nádraží!
„Nevadí, vystoupíme na příští zastávce v Kutné Hoře,“ ujišťují mě holky. Dredař, který s námi prožil celou (jistě záživnou dobu
) v kupéčku už nevydržel a objasnil nám: „To je rychlík, příští zastávka je Kolín a pak už jen Praha.“
A my, celkem vzdělané, rozumné maminky se řehtáme tak, že nejsem schopná do telefonu vysvětlit T., která na nás čeká na nádraží, že jedeme do Kolína. Ta to už stejně pochopila sama: „Přijel váš vlak, odjel váš vlak a vy nikde.“
Takže náš výlet začal opravdu vesele, ale pak už vše probíhalo podle plánu… I když vlastně - ne tak úplně. ![]()
Sobotní tůra, která měla být odměněna v polovině trasy odpočinkem v restauraci, byla odměněna plody, co jsme nacházely při cestě zpět, protože ta restaurace již přes rok nefunguje. Z baru, kam jsme se vydaly za diskotékou 80. a 90. let, se vyklubal night club. A z mého vytisknutého programu slavností, které se konaly na náměstí a které měly končit vystoupením Kamila Střihavky, se vyklubal program sice správných slavností, ale již tři roky starý. ![]()
A přesto (nebo právě proto) se náš trošku zmatený víkend tak vyvedl, že musím konstatovat, že jsem se už dlouho takhle hodně nenasmála.
Říká se, že víc slepic na jednom kurníku nedělá dobrotu.
Ale my jsme všechny byly nadmíru spokojené. Takže doufám, že zase za rok - a žádný s dětmi, zase pěkně jenom babinec! ![]()
Přečtěte si také
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 466
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 1923
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 804
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 288
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 327
Sobota odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...
Tchyně mě před dítětem napadla. Nevím, jestli ji ještě někdy pustím přes práh
- Anonymní
- 13.10.26
- 9255
Na začátek bych ráda vysvětlila, že moje tchyně je hodně specifická a složitá osobnost. Dlouho jsem si říkala, že některé její poznámky a zásahy do našeho života prostě musím přejít. Je to přece...
Přes rok jsem s nikým nespala. Zjistila jsem, že mi to tak vlastně vyhovuje
- Anonymní
- 13.10.26
- 1571
Když se mě kamarádky zeptají, kdy jsem naposledy s někým spala, řeknu, že je to už víc než rok. Některé na mě koukají, jestli jsem vlastně normální. A já se přitom usmívám. Ačkoliv je mi teprve 25...
Je to sport pro chlapy. Dcera začala boxovat, ale já se o ni příliš bojím
- Anonymní
- 13.10.26
- 525
Nikdy by mě nenapadlo, že právě moje dcera začne chodit na box. Když jsem si představovala její kroužky, měla jsem v hlavě spíš tanec, gymnastiku nebo nějaký výtvarný kurz. Rozhodně ne rukavice a...
Bývalý mi poslal účet za náš vztah. Prý už má na vlastního syna předplaceno
- Anonymní
- 13.10.26
- 2556
Když jsem od Petra odcházela, bála jsem se hlavně toho, jak všechno zvládnu sama. Nájem, účty, práce a péče o syna. Ani ve snu by mě nenapadlo, že mi muž, se kterým jsem strávila osm let, jednou...
Chtěla jsem, aby prvňačka snědla oběd. Matka na mě druhý den naběhla
- Anonymní
- 13.10.26
- 2760
Jsem učitelka na prvním stupni na malé vesnické škole. Učit je moje celoživotní poslání, prošly mi rukama generace dětí a svou práci jsem vždycky milovala. Jenže v poslední době mám čím dál častěji...