Chtěla bych

A asi nikdy mít nebudu... Muže, který ví co chce. Chtěla bych, aby se o mě zajímal. Chtěla bych, aby věděl, co mám ráda a co ne...

Chtěla bych, aby mě hýčkal a staral se o mě, když to potřebuji.

Chtěla bych být ta, na kterou myslí.

Chtěla bych pro něj být jedním z nejdůležitějších lidí v jeho životě.

Chtěla bych, abych díky němu byla šťastná.

Chtěla bych být schopná mu naplno důvěřovat.

Chtěla bych, aby se mnou byl schopný problémy řešit přímo.

Chtěla bych, aby se občas zamyslel, než něco řekne.

Chtěla bych, aby se aspoň na chvíli dokázal vžít do mé situace.

Chtěla bych, aby byl ten, který mě zbaví slz.

Chtěla bych, aby si mě vážil.

Chtěla bych, aby byl šťastný, že právě my dva spolu čekáme miminko.

Chtěla bych, aby mi pomáhal.

Chtěla bych, aby mě vyslechl.

Chtěla bych, aby nekázal vodu a sám pil víno.

Chtěla bych, aby byl upřímný a zodpovědný.

Chtěla bych, aby ho zajímaly moje problémy a aby mi byl ochotný s nimi pomoci.

Chtěla bych s ním být šťastná…

Ano, asi je to trest za tu nerozvážnost. Za to, že jsem si nezodpovědně pořídila dítě s někým, koho jsem po tom měsíci mohla těžko znát. Ale když tohle se nedá vydržet. Proč mám být trestaná za to, že miluji svoje dítě a že chci zkusit žít s mužem, který tvrdí, že mě miluje? Trápí mě vědomě? Nebylo by lepší být matkou samoživitelkou? Budu pro Samuela tou nejlepší maminkou, ale teď, než přijde na svět, potřebuji oporu. Někoho, o koho se můžu opřít, někoho, kdo mě podrží. Ano, mám kamarádky, které mě ve všem podporují, ale to není ono. Potřebuji chlapa… ale za jakou cenu?

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
klaraja
454
10.5.11 09:08

…budu pokračovat v duchu tvého deníčku..„za tuhle cenu mít chlapa opravdu nestojí“ :-? Odejdi od něj ještě teď, neb s prckem to bude pak ještě o kus složitější. Přečti si tu pár deníčků…mám z tvých řádků pocit, že máš slušně našlápnuto, dostat se mezi ty nešťastné holčiny, které nevědí kudy kam, ale hlavně jak rychle a bezbolestně OD NĚJ :think:
Samoživitelkou nebudeš navěky, dej tedy sobě i Samuelovi šanci, najít tátu, jakého byste si přáli :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Katrinka
3011
11.5.11 09:28

Souhlasím s Klaraja.
Osud máš plně ve svých rukou, a věř, že lépe dříve než-li později. Navíc se budeš celou dobu trápit a to ti jistě nestojí za to! Navíc mysli na štěstí svého miminka, vše negativní - prostředí a pocity může ovlivnit jeho vývoj…

Věřím, že brzy najdeš svého vysněného partnera pro sebe a pro svého syna toho nejlepšího tátu :andel: :kytka:
Držím pěsti!

  • načítám...
  • Zmínit
chica.p.
5813
11.5.11 11:47

Ejmy,souhlasím také s holkama co tu už psaly…Vím,že je to určitě hodně težké,něco takového udělat,hlavně v tvé situaci tady…ale je to pravda,je lepší dřív než později.A uvidíš,že si vás najde jiný,milující chlap,a bude skvělým tatínkem pro tvé miminko.A budeš mít chlapa přesně tak,jak si přeješ.Musíš mít oči ale stále dobře otevřené !!! Dokážeš to :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
11.5.11 12:50

Kdybych jenom neměla takový strach :-( Navíc vím, že když ho opustím, tak se o malého bude prát zuby nehty..už jednou jsme měli takové období, že jsem ho opustila a on mi začal vyhrožovat, jak se postará o to, abych o malého přišla, apod. Než aby byl malý ve střídavé péči (jeho matka ostatní vnoučata vyhání z baráku 8-o a on sám by malého držel klidně vzhůru nohama), nebo aby ho měl úplně on, tak to přetrpím…A já ho navíc (což vůbec nechápu) miluju…

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
11.5.11 13:04

hmmm..tak to je těžké, když ho milušeš. Ale myslím, že když i přes tvé oslepujícího milování, kdy člověk na milovaném člověku nevidí černou ani nit, ty dokážeš sepsat skoro dvě desítky věcí, které ti vadí, o něčem svědčí…a věř, bude to časem ještě o trochu horší. Nejvýznamnější prioritou se ti stane tvůj syn (hormony jsou mršky)..a vše, co vadí doteď, bude vadit dvojnásob.
Tak to zkus jinak. Racionálně si sedni s papírem a vedle tohohle výčtu, cos tu už napsala a které se jeví spíše jako mínusové body pro něj, si na druhou stranu napiš jeho pozitiva…co ti vychází?

  • načítám...
  • Zmínit
zandule
128
11.5.11 13:06

Ejmy, co Ti vlastně přesně provádí Tvůj chlap? Víš, ze skušenosti vím, že lidi se musí nejdříve naučit spolu žít = sžít se, promiň mi to, ale nejsou to jen hormony v těhu?
Po porodu jsem myslela, že mám toho nejhoršího manžela na světě, při konci šestinedělí to pominulo jak mávnutí proutkem.
Nechci se ho zastávat, jen je moc jednoduché sbalit kufrý a frrrrrr pryč, ale vydržet ve vztahu. Z Tvého deníčku se nedá poznat jak moc je to vážné a co Ti vlastně provádí. Nemlátí-li tě, nechodí-li domů opilý, tak vydrž i on se musí sžít s novou skutečností, že bude táta. Třeba bude ten nejlepší na světě. Přeji Vám porozumění a lásku, zdravé dítko, ať vše dobře dopadne.
PS: Na kamarádky nedej, vše si promysli sama, :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
11.5.11 13:30

musím reagovat ještě jednou…pročetla jsem v tvém profilu všechny tvé příspěvky, abych neměla na svědomí rozpad vztahu a jestli zandule nemá třeba pravdu :roll: ..ale teď radím BIČ A PRYČ!!!!!

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
11.5.11 13:49

Ono se jako nedá napsat, co přesně mi provádí…jde o ten přístup ke mně…já nesmím nic a on může všechno…je na mě sprostý, když něco provede (například se v sobotu schválně opije tak, že v neděli nemůže přijet na „seznamovací“ oběd k nám domů), tak se snaží udělat tu špatnou ze mě, že on za nic nemůže, já jsem divná a všechno kazím.
Prostě jsem se s ním zapletla..to byla čistá chemie…a než jsem se nadála byla jsem těhotná s někým, kdo podle mě není vyspělý a navíc není ani chytrý..nechci, aby to někdo chápal tak, že potřebuju chlapa s IQ 150..stačí mi takový ten selský rozum…ten, co jsem si myslela, že mám já, než jsem zjistila, že jsem těhotná s někým, koho ani pořádně neznám a kdo pro mě vůbec není vhodným partnerem…a teď babo raď…bydlím s našima..mám podanou žádost na byt…jelikož jsem nepracovala a na mateřskou půjdu hned po škole, čeká mě čtyřletá varianta…jak to mám celé sama utáhnout? když už do začátku do mě musí rodiče vrazit hromadu peněz…nakonec jsem teda hloupá já :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Plaminek_nadeje
11.5.11 14:03

ejmy

Mýliš se! Já vidím problémy úplně jinde:
„Za to, že jsem si nezodpovědně pořídila dítě s někým, koho jsem po tom měsíci mohla těžko znát.“ …za tohle nebudeš ve skutečnosti trpět Ty, ale to vaše dítě!

Prosimtě rychle zapomeň na to, že celou situaci jednoduše vyřešíš odchodem od něj :zed: - tím vašemu dítěti ublížiš ještě více! Na Tvém místě bych zvažovala Párovou mediaci, nebo Rodinné konstelace - což jsou sezení s kvalifikovaným terapeutem. Dokud v sobě sama nepřijdeš na to, co Tě doopravdy žene plodit děti po tak krátké známosti, nebudeš nikdy dobrá partnerka, ani máma - nebo máš dojem, že takto má partnerství vypadat? :nevim:

Tvůj přítel - nevím jestli dítě plánoval a zda ho doopravdy po tak krátké době chtěl, nicméně by měl pochopit, že pro to dítě je on sám ve výchově NENAHRADITELNÝ bez ohledu na to, jak rychle jste ho splodili. S tím vám dobrý psycholog může pomoct - je důležité, aby i on pochopil svou rodičovskou roli jinak, než vydíráním Tebe. Třeba je novou situaci zaskočený - reaguje pod tlakem emocí a vůbec to nemusí znamenat, že nebude dobrý táta! Muž není těhotný a spravidla si na myšlenku, že bude otcem zvykne hlavně po narození, kdy má možnost vidět děťátko a navázat s ním citovou vazbu. Ještě nemusí být všechno ztracené! :-)

Nevím, jestli pocházíš z úplné rodiny, nebo ne, ale něco ve Tvém úhlu pohledu na rodinu je špatně! Přijde mi, že ani jen netušíš co to znamená mít dítě - jak musíš být sama zralá k takovému rozhodnutí a to už ani nemluvím o uvědomění si role svého partnera. Řeš to prosím co nejdříve, protože Ti to bude ovlivňovat i každý další vztah.

Pokud tedy opravdu miluješ vaše dítě - udělej v první řadě vše pro to, aby mělo oba své rodiče. Navštivte odborníka, který vám pomůže najít cestu k sobě - mluvte spolu o svých pocitech, protože pro vaše dítě je ze všeho nejdůležitější to, aby mělo oba milující rodiče, než cokoliv jiného. Jen tak může být zdravé a mít i zdravé vztahy.

Pokud by přesto váš vztah nevyšel, můžete dítě vychovávat oba - i kdyby jste spolu nebydleli. Je ale nutné, abyste si OBA uvědomili svou roli správně - né se jeden druhému mstít přes dítě za to, že jste nenaplnili své představy!

Pokud bys měla časem jiný vztah, nech ho zrát alespoň 3 roky než se budete bavit o miminu - sama vidíš, že se to nedá nijak uspěchat a bohužel si takové experimentování těžce odnáší ty děti.

Co se týče vztahů, doporučuji Ti něco si o tom počíst - skvělá je knížka: Pět jazyků lásky od Gary Chapmana - díky ní se můžete oba naučit spolu komunikovat tím „správným jazykem“ a veškeré Tvé touhy, které popisuješ v deníčku můžou být naplněné. Přeji Vám hodně štěstí a vašemu dítěti oba milující rodiče! :kytka:

  • Upravit
ewelinka23
325
11.5.11 14:06

Myslím, že tohle by chtěla každá z nás..
Bohužel… Pokud existuje muž, který by tohle vše splňoval, zařazuje se mezi nedostatkové zboží … :-(

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
11.5.11 14:18

Zbytečně nepanikař :hug: Jakže to utáhneš? Podle všeho, přítel nemá práci a peníze shání všelijak. Myslím, že to nebude nikdy jiné. Do společné budoucnosti toho tuším mnoho doteď nepřinesl. Takže s tím málem, co budeš na mateřské mít,se jistě bude snadněji žít vám dvěma, než vám třem. Žádost o byt sice podanou máš, ale kdy ho přidělí, nevíš. Zatím zůstaň u rodičů, jistě se s miminkem už smířili a ve finále budou možná raději, když teď budeš sama a nebudou se muset smiřovat se zetěm, kterého ty sama už teď vnímáš jako nevhodného. Čtyři roky jsou dlouhá doba a může se stát cokoli, jsi šikovná mladá holka, co se o sebe umí postarat, jistě tedy nebudeš celé roky sedět doma a čekat na zázrak. Příležitostně se jistě něco najde. A možná v těch příležitostech najdeš i nějakou další lásku. Zůstaň tedy doma, s rodinou, která tě má ráda a chce ti pomoct a nežeň se za ideálem, který nikdy ideálem nebude…

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
11.5.11 14:34

Plamínku_naděje...

..vím jak to myslíš, znám tě už z několika diskusí. :-) Tahle tvá teorie je aplikovatelná pouze v těch případech, kdy oba z aktérů jsou uvědomělí všech dopadů, o kterých mluvíš. Pročti si ejmyny příspěvky v jejím profilu a utvoř si obrázek o jejím partnerovi. Myslím, že přehodnotíš jakoukoli možnost o racionální řešení ve formě Párové meditace nebo Rodinné konstelace :-? Jestli bude i tak schopen vychovávat Samuela, to ukáže až čas…

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
11.5.11 14:51

Ten můj „přítel“ ale prostě nechce. To je jeho odpověď skoro na všechno..buď „neví“ nebo „nechce“…On se se mnou o společné budoucnosti nebaví, když začnu, tak je prý ještě brzo, když se má vidět s mými rodiči, kteří jsou jediný, kdo se o nás v začátcích chce a dokáže postarat, tak ještě není připravený, když chci, aby mi dal nějaké peníze na výbavičku, tak nemá. Já bych se s ním bavila, co a jak dál, já bych to řešila, je to v zájmu nás tří, vím. Ale on prostě ne a ne. Buď je unavený, nebo je nemocný, nebo je prostě uražený, protože jsem mu například nenapsala, že jdu s kamarádkou do města. Já už prostě nemám sílu ani touhu se snažit s ním něco řešit :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
11.5.11 14:55

klaraja: Aspoň někdo pochopil, jak to vlastně je…já když někde něco napíšu, tak jsem okamžitě špatná, nevyzrálá a beru dítěti otce. Málokdo se dokáže vžít do mé situace, pochopit jak to teda je, apod. jsem ráda, že se konečně setkávám s porozuměním :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Plaminek_nadeje
11.5.11 14:57

ejmy a klaraja

..no. přiznám se, že nemám moc času číst úplně všechno - byla by některá z vás tak hodná a napsala mi jen heslovitě jádro pudla? Třeba se ještě dá najít řešení :hug: Je pravda, že z tohoto deníčku moc okolností poznat nejde..

  • Upravit
ejmy
938
11.5.11 15:23

Tak já to teda zkusím napsat ve zkratce:

  • seznamili jsme se pres internet, prijel, chemie zapracovala, dalsi vikend uz jsem jela k nemu
  • cca po mesici jsem otehotnela (antikoncepci jsem nebrala nikdy, jelikoz mi bylo doktory sdeleno, ze je velmi mala pravdepodobnost, ze bych mohla nekdy otehotnet)
  • po 4 mesicich jsem k nemu prestala jezdit (jeho rodina mi naprosto nesedla, jsem zvykla na „teplo domova“, na rodinnou soudrznost a lasku, coz tam nefungovalo (ze by to bylo tim alkoholem?) a byli i na me hnusni)
  • jelikoz jsem nejezdila ja tam a on k nam nemohl (moje mamka o nem vedela vsechno, proto ani nechtela, abych s nim byla), tak jsme se prestali vidat
  • nasledne jsem ho opustila, jelikoz se prestal chovat tak, jak bych si predstavovala (nasla jsme jeho profily na seznamkach, ktere pravidelne navstevoval, nadaval mi, za vsechno jsem mohla ja, jednou nas chtel, podruhe ne,..)
  • zacal vyhrozovat, neustale mi psal a volal…ja mu neodpovidala, sms typu „kdybych te potkal, tak te zabiju, ty zkurvena pico“ „o dite se budu bit a a ty budes uplne v prdeli, az ti ho vezmou“
  • zmenila jsem si cislo, ale on se mi porad cpal do zivota..na netu si porad vytvarel nove nicky a kontaktoval me a nakonec si i sehnal moje nove cislo..
  • po nejake dobe jsem si teda rekla (psychika v te dobe uplne v haji + hormony), ze to s nim teda jeste zkusim, treba se zmenil a hlavne, nesmi mi maleho prece vzit
  • nezmenil se…je to porad ten kluk, ktery kaze vodu a sam pije vino…predstavuje si to cele jak hurvinek valku…kdyz potrebuju nejake hezke slovo po dni, kdy jsem musela prochodit cele mesto s pichanim v podbriskua oteklyma nohama a noci, kdy jsme kvuli bolestem zad, kopani maleho a opet tomu pichani nezahmourila oka, tak mi rekne, ze nejsem nemocna, ale tehotna, ze vsechno moc hrotim…a navic mi neustale lze…napriklad ze je doma, kdyz slysim, ze je venku a chlasta…
  • načítám...
  • Zmínit
Sluníčko1005
867
11.5.11 15:42

ejmy
napsala jsi krásně co chceš a co si přeješ!!!
Máš v tom pěkně jasno :palec:
Pokud se toho budeš upřímně ze srdce držet, tak přes všechnu komplikovanost tvé aktuální situace 100% přijde nový muž, lepších kvalit do tvého života!

Věř sama sobě a svým přáním! :hug: :kytka:

Přeji hodně síly, lásky a naděje!!! ..( já na něj čekala 10let, ale PŘIŠEL!!! )
a mám s ním krásný a pohodový život a je skvělým tátou mému synovi z nevydařeného manželství ..

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
11.5.11 16:12

Sluníčko1005
Děkuju a šíleně ti závidím, snad se teda jednou taky dočkám :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
Plaminek_nadeje
12.5.11 10:24

ejmy

Ajta krajta! Tak to je úplně jiný příběh, než jsem z deníčku pochopila. :think: Napadá mne jak by to přesto šlo řešit, ale ještě si musím ujasnit pár věcí:

1. Na základě čeho jste si na internetu vybrali zrovna sebe? Vzhled, dobré hlášky, společné zájmy, nebo něco úplně jiného.....?

2. Jakým způsobem jste se domlouvali na „ochraně“? Spolíhal na informaci od Tebe, že jsi neplodná? /nebo nevím čeho se týkala informace o tom, že neotěhotníš přirozeně/, nebo to chtěl nějak řešit i on iniciativně?

3. Jaká byla jeho první reakce na správu, že jsi těhotná?

4. Za ty 4ři měsíce, co jsi k němu/nim jezdila - bavili jste se o svých představách ohledně vztahu? Jaké byli jeho návrhy? Respektovali jeho návrhy rodiče? Jak bys jednoduše popsala fungování jeho rodičů?

5. Vychovává Tě jenom mamka?/spomínáš jenom jí jak mu zakázala k vám chodit…/ Co Tvůj tatínek - žije s vámi? Jaký máš s rodičema vztah a jak fungují?

6.„po nejake dobe jsem si teda rekla ze to s nim teda jeste zkusim“ - za jak dlouho to bylo od doby, co jste nebyli v kontaktu?

7. Jaký je váš aktuální kontakt? Jenom si voláte, nebo se i vídáte? Jak často?

..a konečně poslední :)

8. Píšeš v deníčku na konci, že ho miluješ - jak to myslíš?

Stačí, když odpovíš co nejstručněji - nemusíš psát všechno kolem, ale kdyby Ti to bylo nepříjemné, tak to respektuji a nepiš nic. Ráda bych vám pomohla už kůli tomu dítěti - takže z toho neměj nějak špatný pocit. :hug:

Jediné, čím Tě v tuto chvíli můžu 100 % uklidnit je, že dítě Ti vzít legální cestou nemůže. Zdejší soudní systém svěřuje takřka všechny děti do péče matky - což sice nepovažuji za šťastné řešení, ale píšu to kůli tomu, aby jsi se v těhotenství nestresovala. Mrňě teď potřebuje hlavně klidnou maminku, aby mohlo zrát. :palec:

A neboj - já jsem si vůbec nemyslela, že jsi špatná - dokonce si myslím, že ani on není špatný. Evidentně jste oba oběti - ale čeho mohu napsat jen když správně porozumím vaším rodinným vztahům - třeba pak uvidíš řešení i sama :srdce:

  • Upravit
ejmy
938
12.5.11 12:09

1. Šlo jenom o vzhled, hned zezačátku to bral hrozně vážně, což jsem mu i psala, že není vhodné, ale on hned začal s tím, že je hrozně zklamaný a kdesi cosi. A jelikož jsem se zrovna dostávala z těžkého vztahu, který mi hrozně ublížil, tak mi ho bylo asi i dost líto, a proto jsem nepřerušila každodenní konverzaci.

2. Zezačátku jsme praktikovali přerušovanou soulož. Pak jsme si řekli, že přece když říkali, že nemůžu otěhotnět a spousta párů s tím má problém (ach ta nerozvážnost), tak to nebudem hrotit a budem si užívat naplno se vším všudy. On se holt o ochranu nikdy nestaral.

3. Než jsem otěhotněla, dělala jsem si už 2× těhotenský test. U druhého brečel, když tam byla jen jedna čárka, prý by dítě chtěl. To, že jsem těhotná, jsem mu oznámila přes telefon a on byl hrozně šťastný.

4. Kdykoliv jsme se chtěla bavit o budoucnosti našeho vztahu, zamračil se a řekl mi, že se o tom teď nechce bavit. Nechtěl nikdy. Těžko se dá bavit o nějakém „fungování“ rodiny. Je z 6 sourozenců. Žije s rodiči (matka po rakovině - stále doma s flaškou piva, otec - přišel mi jediný takový normální) a jednou sestrou. Z jeho 5 sester má jen jedna jediná něco víc než základku - je prodavačka. On sám má taky jen ZŠ. Neustále tam byl řev, problémy. Necítila jsem, že by to pro ně byl ten pravý „domov“. Nebylo mi tam příjemně.

5. Mám ještě bratra. Naši jsou spolu už jen kvůli nám. Otec válčí s bratrem. A já s mamkou. To ale neznamená, že by bratra nevychovávali oba. On jen spíš tráví víc času s otcem. Já s ním tak dobrý vztah nemám. Dá se říct, že s ním řeším jen ty nejdůležitější a nutné věci, jinak není nijak v mém zájmu s ním komunikovat. Hlavou naší rodiny je matka. S ní si rozumím bezproblémově (ikdyž se divím, že za to všechno, co jsem jí v pubertě prováděla mě nevyhodila z domu :-D ).

6. Bylo to asi po 2 měsících, kdy jsem ho naprosto vymazala ze života. Teda chtěla jsem, on se nedal.

7. Od té doby, co jsme zase spolu (březen) tady byl 2× odpoledne a jednou na víkend, ale ne u nás doma. Jinak si denně píšeme a voláme.

8. Když nad tím tak přemýšlím, možná si to podvědomě vsugerovávám, aby měl Samuel úplnou rodinu, možná to tak vůbec není. Chemie funguje stoprocentně, třesou se mi z něj kolena, ale na druhou stranu se s ním nemám moc o čem bavit, nerozumím si s ním. Kdybychom měli být kamarádi, tak by to nešlo. Občas mám pocit, že kdybysme bydleli spolu, tak budu vychovávat dvě děti, to jedno bude ale neposlušné, nebude naslouchat, a začne vládnout anarchie :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
12.5.11 12:15

ejmy + Plaminek_nadeje

otázky jsou jasně cílené a Plamínek_naděje asi ví, kam mířit a čeho si všímat. Pokud ti to ejmy není proti srsti, zkuste spolu na něco přijít :wink: ..držím ti/vám palce :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
12.5.11 12:33

Děkuju, ale asi už není čemu. Před chvilkou mi napsal, že je konec :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
12.5.11 14:10

ejmy..

…můžu tipovat?…je to jen další z jeho psychologických „triků“…po stalkingu a zastrašování - citové vydírání :cert: Nenech se a buď v klidu, on zas otočí, zvláště když uvidí, že to s tebou nic nedělá. Jen si teď nejsem jistá, jestli by to tak nebylo pro vás všechny to nejlepší řešení :-? ..myslím tím, ten konec :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
12.5.11 14:23

Asi…Asi už ho zpátky nevemu :nevim: Je mi z toho všeho úplně špatně :-(

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
12.5.11 14:32

tak v tom přesvědčení prosím vydrž :hug: Buď silná a hlavně, prosím, nezačni se ho bát !!!! Většinově všechna silná slova, která pronáší, vycházejí z jeho emotivní, živočišné povahy, které tipuju, má nadmíru :wink: Myslím, že ničeho promyšleného není schopen, možná kdybyste se někde potkali, tak možná pod vlivem emocí, ale jinak ne. Jedná podle všeho hlavně, tak mu to velí momentální situace. Kdyby jsi ale přeci jen začala mít strach, řekni to třeba jen tátovi (i když jste si blíž s mamkou, ale je to chlap) a pak zajděte na policii…

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
12.5.11 14:39

Z něj už ani tak strach nemám. Mám strach z toho, že se bude chtít soudit o malého. A že já to s tou čtyřletou variantou prostě neutáhnu :(

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
12.5.11 18:43

soudit se s jistotou nebude, to fakt neboj. Je to přesně, jak psaly holky. Ve finále se bude bát možných alimentů a soudní řízení taky něco stojí. Ono se mu to teď moc hodí, protože to je jediná a velmi silná zbraň, kterou proti tobě má. Ale ono ho to přejde. Třeba už jen proto, že si myslím, že nemá pro soudní řízení dostatek cílevědomosti a trpělivosti. Soudit se v místních poměrech je na dlouhé lokty a o nervy. A když budeš chtít, dá se soudní řízení protahovat do nekonečna :-P Mně to třeba teď dost štve, ale tobě se to může hodit :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
12.5.11 19:23

Před chvilkou psal, jak jsem frajerka, když to bez něj uzu zvládat, že mě miluje a že si tady najde byt, aby měl malého blíž…To mu tak uvěřím :pocitac: jen nevím, jestli budou mít naši radost, že se o mě budou muset ještě dlouho starat :-( Kdybych bydlela s ním, dokopu ho do práce. Když budu sama, tak budu závislá na rodičích :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Lizbeth
12978
12.5.11 19:37

Ejmy, já myslím, že on nemá intelekt ani dostatek energie naplnit všechny ty výhružky, kterými tě obtěžuje..
Je to ubožák a lůza..jen spoléhá na tvou nejistotu..
Když uvidí, že jsi silná v kramflecích nakonec to vzdá..
Dokážeš to..
Radím ti, už na něj vůbec nereaguj.

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
12.5.11 19:41

Děkuju za podporu :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
12.5.11 20:01

když bys bydlela s ním, rozhodně ho do práce nedokopeš, budeš ho jen živit, on svou životní náplň stejně nezmění, utopíte se v dluzích a ve finále budeš na rodičích stejně závislá, jen s hromadou dluhů a minimálně psychickou újmou v tom nejlepším případě :zed:
Jak říká Lizbeth, úplně ho odstřihni, nereaguj a soustřeď se na miminko a na život vás dvou..

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
12.5.11 21:59

Na každého někde štěstí čeká. Když ne teď, bude později. Nezoufej a těš se na miminko :hug: Bude líp :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Plaminek_nadeje
13.5.11 00:18

ejmy

No jo – kéž by člověk měl patent na rozum, vid? :-) Já tam třeba vidím hned několik věcí, které s vámi oběma manipulují, aníž byste si to uvědomovali – ale nechce se mi to moc rozepisovat, protože bych Tě nejspíš hodně otrávila čtením. Zkusím to tedy jako pohádku - ber ji s rezervou :think: :palec: :

Bylo – nebylo žili jednou dvě děti – chlapeček a holčička.

Chlapeček neměl štěstí na hodné rodiče. Byli pod vládou mocného démona jménem závislost – a ta zcela pohltila jejich srdce. :cry: Měli hodně dětí, ale žádnému nedokázali dát tolik lásky, kolik potřebovali. Démon je zcela ovládal :twisted: a chlapeček slýchávál ošklivé věci a hádky. Jeho tatínek nebyl démonem tolik spoután, ale nedokázal své manželce pomoct. :nevim: Chlapečkovi scházela něha, láskyplnost i ohleduplnost, protože tomu ho měla naučit maminka – a chlapeček to nevěděl. Jenom cítil, že mu něco strašlivě chybí. Naučil se ale prosazovat si svou, zastrašovat a citově vydírat, protože tak to doma chodilo. Vadilo mu, že mu nikdo nerozumí i řekl si – až budu velký, budu si žít po svým a moje rodina mne bude respektovat! :pankac: … a udělal se mu z toho v srdíčku vzoreček chování.

Holčička měla bratříčka a také rodiče, ale ti byli rozpolceni – své děti milovali, nedokázali si však udržet partnerský vztah. Maminka si lépe rozuměla s dcerkou než s manželem. Tím nevědomě dávala na ramena holčičce příliš velikou zátěž. Holčička nemohla mamince nahradit partnera. Tatínek se cítil odstrčen a nevěděl jak si znovu své partnerské místo po boku své manželky obhájit. :roll: Našel si tedy také parťáka – bratra holčičky. Zdánlivě to vypadalo, že jsou všichni spokojeni, ale někde hluboko uvnitř holčičky zůstala touha po lásce, která nebyla naplněna. Toužila po někom, kdo jí bude ochraňovat a milovat, pro koho bude tou princeznou. Rodiče měli každý svůj svět a tak se s bratříčkem nemohli učit partnerskému vztahu. Holčička podvědomě tušila, že takto to není úplně v pořádku, :zed: ale nevěděla co :nevim: .
I řekla si, že až bude velká, udělá pro svého partnera úplně všechno a on ji za to bude milovat. :srdce: … a udělala si z toho v srdíčku vzoreček chování.

Jednoho dne chlapečka i holčičku svedl osud dohromady – ani sami dobře nevěděli, že oba hledají to samé – únik z reality a že oba touží po lásce. Nevěděli však CO láska je.

Tak ji spolu zkusili hledat. Jenže chlapeček si mylně myslel, že pokud bude dělat ramena, tak dosáhne respektu stejným citovým vydíráním, jako to viděl doma. Holčičce však scházela něha a jeho pozornost. Chlapeček to neuměl a vykládál si chování holčičky jako manipulaci, kterou chtěl zdolat silou. Holčička byla smutná, ale myslela si, že když bude dělat všechno pro to, aby byl spokojený, tak to chlapeček uvidí a bude ji mít rád. :jazyk: :srdce:

Jejich vzorečky chování však šli proti sobě a protože nic na tomto světě se neděje beze smyslu, přišlo k nim jednoho dne děťátko. Život jim dal šanci přes vlastní dítě pochopit, co se s nimi dělo a napravit si to. Jenže chlapeček i holčička jsou už moc zraněni a není jisté, zda dokážou tuhle šanci vidět. Holčička by moc chtěla, ale chlapeček má před sebou patrně dlooooouhou cestu zrání. Zatím si neví sám rady – jen cítí, žeby rád svůj život změnil – neví ale jak. Třeba se jejich cesty musí na chvíli rozejít, aby chlapeček pochopil CO v sobě musí změnit a že je na cestě človíček, pro kterého bude nepostradatelný. Nikdo mu to však zatím neřekl…

Ať už tato pohádka dopadne jakkoliv, jisté je, že máte oba šanci svůj život změnit, pokud budete chtít. Třeba jste se potkali jako dva andělé s jedním křídlem – kteří, když se podepřou, tak spolu můžou létat. :andel:

Možná jenom na chvíli, možná ne – jedinou správnou odpověď máš ve svém srdci. I když spolu nezůstanete, můžete si do života vnést impuls, který vás oba posune dál.

** Když si odmyslíš děťátko - zůstavala by jsi s ním dál?**
Je možné, že si jenom podvědomě hledáš nesprávné partnery - pokud jsem dobře četla, máš za sebou už min. 1 bolestný vztah, kde Tě partner trápil.

Myslím, žeby bylo dobré zjistit proč se Ti to děje - prozradím Ti jen, že to hodně souvisí s Tvými rodiči a pomůže Ti s tím kvalitní kouč. Pokud budeš mít zájem, mohla bych Ti nějakého doporučit. :hug:

Lekce, kterou nepochopíme správně se zopakuje. Přeju ti, aby se Ti tato lekce už nikdy neopakovala! :kytka:

  • Upravit
klaraja
454
13.5.11 07:01

kloubouk dolů..pěkně napsané a má to hlavu i patu :palec: ..a jestli se v tom ejmy alespoň trochu pozná, pak se skláním i s kloboukem… :wink:
Jen řešení tam nějak bohužel není. Je tam dlouhá cesta, kterou si minimálně ejmy uvědomuje. Chlapeček její začátek ještě těžce hledá a bůhví, jestli ho kdy v životě najde. Jak tedy s chlapečkem jednat teď, nebo se mu dokonce bránit?

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
13.5.11 10:25

Plaminek nadeje
Pro boha úplně mě to rozbrečelo 8-o Neleze mi do hlavy, jaktože to dokážeš tak přesně „popsat“, když mě v podstatě vůbec neznáš :think: :palec:
A k otázce, jestli bych s ním byla, kdybysme nečekali Samíka…Asi ne, ale je dost těžké si to představit (jak bych se chovala, kdybych nebyla těhu - protože tenhle stav mě hodně změnil)..
Přemýšlím, jestli mu mám dát ještě šanci :nevim: V podstatě je mi ho líto :-(

  • načítám...
  • Zmínit
Plaminek_nadeje
13.5.11 12:39

ejmy

Popisuji jen co vidím/čtu. Není to zas tak hrozné - neboj - vždy se však dá najít nějaké řešení :-)

Z mého pohledu jsou možné řešení tyto:
1. Zcela určitě Ti doporučuji:
http://www.mujkouc.cz/…rovnice.html.

Dá se tam i objednat CD 7 metod pro rozpoznání životního partnera, které Ti může pomoct orientovat se ve vztazích, aby jsi věděla na co si dát pozor.
P. Kalina je moc drahý - nelekej se - já jsem si ho také „nemohla dovolit“, ale mohu Ti doporučit levnějšího - nebo si vyber - je tam seznam.

Podle mne v první řadě potřebuješ Ty sama v sobě vyřešit „vzorečky“, které Tě podvědomě nutí vyhledávat nevhodné partnery. Protože bez toho se může stát, že ve snaze najít Samíkovi dobrého tatínka se zraníš jěště více a dáš mu špatný vzor. Pokud se na život podíváš tak, že Tě někam vede a učí, tak vždy se musí stát NĚCO, co nás posune dál. Negativní emoce nejsou špatné - ukazují nám jen, že je potřeba něco změnit. Neboj se toho - uleví se Ti. :wink:

2. Je opravdu možné, že jsi si vybrala nevhodného partnera, ale zcela určitě Tě hodně naučil. Minimálně to, že MŮŽEŠ MÍT DĚTIČKY PŘIROZENOU CESTOU :dance: Na Tvém místě bych mu napsala dopis/email, kde svými slovy opíšeš tu vaší „pohádku“ a místo závěru dej to, co jsi tak krásně napsala v tomto deníku. Zakončila bych to větou: Jakým tatínkem bys Samuelovi chtěl být?

…nabídni mu, ať s Tebou kůli Samuelovi absolvuje alespoň ten seminář. Bez jeho přičinění to nejde - on musí také chtít. Důležité je, aby pochopil, že bez ohledu na to, co se vám v životě stalo, můžete být svému synovi těmi nejlepšími rodiči - a to v tuto chvíli sám nespíš nezvládne.

Co když to nevyjde?
V takovém případě se vaše cesty na nějakou dobu rozejdou. Nejsi zodpovědná za jeho život - ten má v rukou jen on. To, zda ho zapsat do rodného listu - nechám na Tvém pocitu z jeho reakce. Přiznávám, že jsem hodně ovlivněná tím, že vidím v lidech většinou to lepší, takže věřím tomu, že svou životní šanci nepropásne :)

Držím pěsti - a neboj - život Ti/vám tu cestu ukáže :hug:

  • Upravit
Plaminek_nadeje
13.5.11 13:16

klaraja

Jak s ním jednat?
Tyhle typy primárně vyhledávají konflikt - protože ho měli denně doma a tvoří součást jejich života. Jediná „obrana“ je proto ignorace. Když nebude mít zpětnou vazbu, najde si jinou oběť, protože ve skutečnosti mu jde jen o ten konflikt. Tedy - stanovit si jasnou podmínku - až absolvuješ sezení, změníš své chování - pak se můžeme bavit jako partneři. Poté nebrat telefony a neodpovídat na jiné, než poztivní sms/emaily. Ejmy může číst sms maminka s říkat ji jen ty hezké, aby se nestresovala.

Kdyby ji chtěl navštívit, myslím, že ejmy tatínek si s ním rád „popovídá“ o jeho pohledu na vztah. Co se týče soudů - zdejší justice s ním bude raz dva hotová a ejmy se nemusí bát, žeby mu dítě svěřili do péče.

Ale vůbec nejlepší by bylo, kdyby pochopil co se s ním děje, měl sílu to napravit a být jednou skvělým partnerem i tatínkem. :kytka:

  • Upravit
klaraja
454
13.5.11 13:26

Plaminek_nadeje

…je to zvláštní, ale uklidnila jsi i mě :kytka: …díky i za ejmy, i když se vlastně vůbec nikdo neznáme, myslím na vás dost často…doufám, že se zadaří a budeme se všichni mít :dance:

  • načítám...
  • Zmínit
Plaminek_nadeje
13.5.11 19:33

klaraja

To si piš že jo! :palec: Krásný víkend plný nových pozitivních překvapení :dance:

  • Upravit
Lizbeth
12978
14.5.11 12:59

Nedávala bych šanci..Rizika jsou velká, inteligence malá. Změna jeho chování z mého pohledu hrozí jen velmi málo..
Byla to chyba, začínat se s takovým člověkem, ale ted když už to ví, nemusí řešit jeho život za něj..
A kvůli dítěti?? Nemyslím, že dítě bude pozitvně laděno zrovna takovým člověkem.

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
14.5.11 13:26

Lizbeth

myslím, že v této fázi to jistě není o návratu tatínka k rodině, nebo jen jeho udržení v této roli. Je to jen o tom, aby ejmy teď našla klid na dny příští a směr své další cesty :palec:
O kvalitách toho člověka nemám též mnoho iluzí, že takových podobných mám kolem sebe dost a dost přesně vím, co od nich čekat :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
14.5.11 17:38

Udělala jsem to tedy tak, jak navrhoval Plaminek_nadeje. Napsala jsem mu mail, ve kterém jsem popsala ten náš vztah + tento svůj deníček. A reakce? Tohle jsem opravdu nečekala. Okamžitě volal, brečel do telefonu, házel si popel na hlavu, prý mu doteď nedocházelo o co všechno může přijít. Asi mu dám čas, aby mi dokázal, že se v něm opravdu něco změnilo, že to pochopil…
Moc vám všem děkuju, že mi tak pomáháte, výslovně jdou mé díky pro Plaminek_nadeje a klaraju :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
chuanitka
14721
14.5.11 19:00

Říkám narovinu, že žádnou možnost společného soužití nevidím :( Ejmy si ušetří spoustu trápení, když zůstane s rodiči.
Je tento partner schopen pochodovat hodinu se řvoucím miminem v náručí proto, že ho bolí bříško? Je schopen vzít kočárek a jít na procházku, aby se mohla Ejmy vyspat? Podle mě bude akorát nadávat, že dítě řve a že je doma binec a zmizí do hospody. Na plíny stejně peníze nedá, když je odmítá dávat na výbavičku a Ejmy bude z rodičáku živit nejen sebe a dítě, ale i neschopného protivného nevyzrálého partnera. Bude doma po hádce brečet a přemýšlet, z čeho koupí jídlo a on bude sedět v hospodě 8-) Případně flirtovat na internetu na seznamce :roll:
Podle mě je mnohem lepší varianta domluvit se s rodiči, určitě budou raději, když budou mít dceru spokojenou doma, než nešťastnou, ale s „úplnou rodinou“.

Ještě přidám vlastní zkušenost - moje mamka se rozvedla, když mi byl rok a půl. Jsem za to velmi ráda, protože biologický otec velmi brzy ztratil zájem mě a sestru vídat a mamka si našla nového partnera - mého opravdového tatínka :srdce: Prožila jsem krásné dětství, oba rodiče mě i mou sestru milovali a milují a já měla možnost zažít fungující rodinu a osvojit si vzorce chování, které podvědomě používám i ve své rodině :palec:

S Plamínkem víceméně souhlasím, krásně odhalila motivy obou partnerů, ale podle mě prostě nejsou schopni domluvit se na čemkoliv už teď, když spolu nežijí, natož ve společné domácnosti :( A čím dřív se s tím srovnají, tím lepší to bude pro dítě.

Ejmy, ať už se rozhodneš jakkoliv, držím ti palce  :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
14.5.11 21:53

Ono je to tak, že doma (u našich) zůstat nemůžu, už tak tady po sobě šlapeme, natož pak s malým :nevim: Takže bych stejně musela bydlet sama a pro mě je v podstatě nejhorší ta představa, jak dlouho budu viset ještě našim na krku :zed: Už tak si toho se mnou dost užili a teď budou ještě muset živit i mě a malého (což nebudou malé peníze) několik let :-(

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
14.5.11 22:16

ejmy

..prosím buď teď hodně opatrná a obezřetná. Mám bohužel pocit, hraničící s jistotou, že je to opět jen jeho momentální reakce na vzniklou situaci. Opět v něm vřou emoce, které ale s jeho podstatou mají jen okrajově co společného, nemají trvalý charakter, brzy opadnou a on se vrátí ke svému standardu :-? , Přijdou totiž další podněty, které ho opět ovládnou a ty se Samuelem budete zas někde vedle :-(
Snaž se proto udržet si racionální pohled na věc, nic neruš, nikam se nestěhuj, i když ti to určo nabídne, udrž si svou jistotu ve své rodině.
Z téhle situace však zkus vytěžit maximum. Bojím se, že si sice uvědomuje o čem vše je, ale sám není schopen s tím nic dělat. Nezmění se jen jedním mailem :nevim: Jak říká Plamínek, třeba by chtěl, ale neví jak. Než spolu začnete znovu plánovat společný život, zkuste opravdu navštívit nějakého odborníka. Nevím přesně na jakém principu pracuje ten kouč, o kterém mluvila Plamínek, na ty www.jsem koukala jen zběžně, ale někdo by vám asi ve společné cestě měl pomoct. Někdo nezávislý a erudovaný. Třebaže ty cestu znáš, partner ji nezná a aby ji rychleji našel, potřebuje pomoct. Úplně nejdříve začněte pracovat sami na sobě. Zodpovědnost a třeba i potřeba pracovat, přijde pak následně ruku v ruce. Člověk se nezmění tím, že něco dělá, protože se to tak má a je k tomu okolnostmi nucen (což je bohužel stále jeho případ) ale proto, že to tak chce a vede ho k tomu jeho uvědomění…
Držím palce :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
klaraja
454
14.5.11 22:19

myslela jsem, že s mamkou už jsi o tom mluvila, že bys mohla zůstat doma. vždyť podle bříška by Samík měl přijít na svět co by dup ??
Není to třeba jen reakce na to, že se mamka bojí, že zas budete spolu?

  • načítám...
  • Zmínit
chuanitka
14721
15.5.11 10:13

Ejmy, myslíš, že s ním to bude lepší než s rodiči? Máte kde bydlet? Bude ti dávat peníze na bydlení, na jídlo? Bavili jste se o tom?

  • načítám...
  • Zmínit
Lizbeth
12978
15.5.11 13:32

Ejmy smíření je hezká věc a není k zahození..Ale z tvé strany by to nemělo být tak, že stejně nemáš kde být a proto mu dáš šanci..Tak takhle ne..
Raději si zařídit život tak, aby nevisel na něm..Aby ses díky němu nedostala ještě do svízelnější situace..
Už víš jak to tedy budeš řešit až se malý narodí?? Jak jste se s rodiči domluvili?? Přece musíš už tušit kde, co, jak..

Můžete být s otcem dítěte v kontaktu a dávat mu šanci se zapojit, ale já osobně, bych na něj nespoléhala..Prostě pozvolna dle jeho zájmu..
Nedej na žádné přemlouvání, sama víš, že si to představuje jak Hurvínek válku..
Velký pozor. 8-o

  • načítám...
  • Zmínit
ejmy
938
15.5.11 16:52

No naši ještě neví, že už spolu nejsme (a v podstatě nevěděli ani o těch problémech poslední dobou). V současnosti je to tak, že čekám na byt, který by měl snad během 2-3 týdnů být. No byt, spíš malá garsonka. Nájem je 3500/měs. Mělo to být tak, že moje mamka bude investor celé téhle „srandy“ - všechno pro malého, vybavení bytu,..A my jí to budem postupně splácet, jak budem moct (i kvůli sobě, abych si nepřipadala jak úplná nula). Ale pokud budu sama, tak těch prvních 9 měsíců nějak vyžiju, ale pak? Ta čtyřletá varianta je naprosto příšerná a stát prostě není ochotný pomáhat svobodným matkám :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Lizbeth
12978
15.5.11 19:36

Garsonka stačí..A maminka je hodná, že se stará.
Myslím, že existují dávky, na které máš nárok..Ty už jsi si zjištovala ,že nic nedestaneš?? Jistě přídavek na bydlení a podobné..

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Otec bez zájmu

Vzchop se!

Jak to celé vlastně bylo