Operace děložního septa
Poslední deníček jsem psala v předvečer laparoskopie, která nedopadla vůbec dobře. Teď ho píši ve chvíli, kdy mě čeká operace děložního septa. Asi mám nějakou úchylnou potřebu se vypsat před učiněním dalšího (operativního) kroku na cestě za potomkem.
Když jsem se v květnu probrala z narkózy a doktor mi suše oznámil, že mám neprůchodné oba vejcovody, neubránila jsem se pláči. Ale člověk se smíří, a pokud by k mému otěhotnění bránilo jen toto, pak vlastně není důvod tesknit. Jsem hrozně nerozhodná a už si umím představit, jak bych řešila, mám-li jít na IVF, nebo to ještě chvíli zkoušet přirozeně. Tento verdikt mi žádnou další možnost nedovoluje a tak jsem za něj vlastně ráda. A jak s oblibou a trochou nadsázky říká má kamarádka: vejcovody? Na co tyhle věci prosím Tě dneska potřebuješ?
Mohla jsem se tedy začít soustředit na otázku děložního septa. Vždycky jsem si myslela, že plastická operace se mě netýká. Ne že by nebylo co vylepšovat, to je vždycky: Větší prsa, hubenější nohy a ten tukový polštářek na břiše by tam také vůbec být nemusel. Ovšem, co mě momentálně trápí na mém těle nejvíc, je přihlouplá půlpřepážka, která si klidně trůní někde v mém nitru a hyzdí mi moji jinak jistě krásnou dělohu. Možná se žádnému miminku nechce devět měsíců vězet v přepažené děloze a mačkat se tam s kusem septa, a proto nemohu otěhotnět. Každopádně žádnému doktorovi se do tohoto prostředí nechce netrasferovat embryo, a tak mi bylo doporučeno před prvním IVF dělohu opravit.
Příští týden se chystám na svou první plastickou operaci. Ještě, že nejsem mediální hvězdou, protože bych dost nerada, aby se má děloha objevila hned v pondělním bulváru. Po zákroku stejně asi nebude moc hezká (a propos viděli jste někdy silikonová prsa první den po operaci?) Ale za takových šest, sedm měsíců už by se lékařům líbit mohla a nějakému tomu embryjku taky.
Holky. Život je boj, ale my zvládneme i nezvládnutelné a ty mrňata vybojujeme.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1813
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1067
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1916
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 784
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 458
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21809
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2957
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2667
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1798
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Držím palečky, ať se operace povede 
Lékaři mě stašili že neotěhotním, potratím a jiné. Otěhotněla jsem na poprvé a naše 14 měsíční batolátko se má čile k světu. Bylo sice v bizardních pozicích, ale tělo si se vším poradilo samo. Je pravda, že jsem rodila v 36+4, ale váha 3100g miminka byla více než dobrá a já děkuji za předčasný porod, protože dojít do konce tak mám obra. 
