Ten okamžik, když se dcerka raduje z maličkostí!
- Rodičovství
- ZuzkaVans
- 02.01.22 načítám...
Deníček o radostech s malou dcerou.
Můj příběh je o mojí malé čertici Vanessce, která začíná pomalu mluvit a všechno je pro ni nové. Má i své oblíbené slovo: „Jeeee.“ Minulý týden napadl sníh, tak jsme vyrazily ven. Všude bílo, Vanesska vyšla z domu a jen pořád bylo její: „Jeee, jeee!“ Měla radost z prvního sněhu, byla šťastná, lítala do sněhu a měla strašnou radost. Jsem ráda, když dceři se něco líbí. Ten okamžik, když vidíte své malé stvoření, jak se raduje z maličkosti, tak vás to hřeje u srdíčka! 
Vánoční věci, jako jsou blikátka, taky zbožňuje. Minulý rok to ještě tak moc nevnímala, ale letos je vše jakoby pro ni nové.
Včera byl Mikuláš. Myslela jsem si, že nikoho nepotkáme, ale měli jsme štěstí. Aspoň na jednoho Mikuláše. Dcera nejdříve běžela, pak se najednou u nich zastavila a jak viděla čerta, hned běžela se schovat za tatínka. Myslím si, že ji nejvíce zastrašil čert 
Ale nakonec dostala bonbónek od anděla a už se tak moc nebála.
Ale je to vše úžasné pro toho malého človíčka 
Myslím si, že i dárečky bude vnímat více. Těšíme se, až bude rozbalovat dárečky a uslyšíme určitě slovo: „Jeeeee, jeeee.“ Mám radost už jen skrz moji dceru
Děkujeme za přečtení
Přečtěte si také
Hazard se životem! Exmanžel nechal malého syna s neštovicemi samotného doma!
- Anonymní
- 18.04.26
- 1786
Ještě teď se mi klepou ruce vzteky. Už delší dobu bojuju s tím, jak u nás funguje střídavá péče. Máme nastavený režim 14 dnů a 14 dnů, což je samo o sobě náročné, ale snažila jsem se to kvůli dětem...
Věřící tchyně tahá moje děti do kostela. Já s tím nesouhlasím
- Anonymní
- 18.04.26
- 1735
V naší rodině se právě rozhořela „svatá válka“. Doslova. Moje tchyně je totiž hluboce věřící žena. Manžel v tom sice vyrostl, ale naštěstí má zdravý rozum a na ničem netrvá. Do kostela nechodíme,...
Učitelka mě šokovala: Syn má samé jedničky, přesto ho posílá na učňák!
- Anonymní
- 18.04.26
- 2262
Možná to znáte – máte pocit, že je všechno zalité sluncem, dítě nosí domů samé jedničky, v Edookitu svítí u matematiky průměr 1,0 a u pořadí ve třídě je stabilně ta jednička. Byli jsme na něj s...
Brácha mi volal, že mu není dobře. Neměla jsem čas a druhý den už bylo pozdě
- Anonymní
- 18.04.26
- 10853
Nikdy si to neodpustím. S mým bráchou jsme neměli zrovna blízký vztah. Spíš takový ten opatrný odstup. Věděli jsme o sobě, ale nežili jsme si navzájem v životech. Každý jsme šli svou cestou. Jenže...
Synovi se nepovedly přijímačky. Otec mu nemístně vynadal a Maty se sesypal
- Anonymní
- 18.04.26
- 867
Matyáš má za sebou přijímačky na střední školu. Připravoval se na ně, i když je pravda, že to nebylo úplně podle našich představ. Výsledek tomu odpovídá. Na gymnázium to stačit nebude, ale na...
Vždycky jsem pro ně jen ta holka do postele. Nikdy ne ta, ke které se vrací
- Anonymní
- 17.04.26
- 4848
Možná si za to můžu sama, ale připadám si hrozně. Každý muž, do kterého se zamiluju, mě má jen jako milenku. Vyspí se se mnou, naslibují hory doly, mluví o tom, jak je to doma nefungující, jak jsou...
Nebaví mě si hrát a tvořit s dětmi. Podle tchyně jsem špatná a líná matka
- Anonymní
- 17.04.26
- 1775
Sedím na pískovišti a sleduju, jak si moje děti hrajou s lopatičkou, písek házejí všude možně, jsou celé špinavé a já si jen představuju, jak zase budu muset všechno vyklepat a vyprat. Nesnáším...
Chci se s manželem rozvést, ale on se tomu brání zuby nehty. Už jsem zoufalá
- Anonymní
- 17.04.26
- 2586
Je to zvláštní paradox. Před pár lety jsme měli s Karlem velkou krizi. Tehdy byl on ten, kdo mluvil o rozvodu, dokonce měl připravené i papíry. Nakonec se to nějak urovnalo a zůstali jsme spolu. A...
Hledám své místo: Po úrazu, s diplomy a dvěma dětmi hledám smysluplnou práci
- Anonymní
- 17.04.26
- 1476
Sedím u stolu, ze kterého mám výhled na malé nákupní centrum, a přemýšlím, jak tohle všechno vlastně začalo. Píšu anonymně, a to z důvodů, které jsou hluboce osobní a které se týkají mého zdraví....
Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka
- Alishia29
- 17.04.26
- 564
Jde o případ mého táty (1954) vkládám za účelem sdílení zkušeností i pokud by do budoucna pomohlo někomu tuto zákeřnou nemoc mnoha tváří včas rozpoznat a dojet včas. My jsme to štěstí neměli....
