Deníček Matýsků XVIII.
- Snažení
- Paja_P
- 07.05.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holčiny ! S dovolením jsem si poprvé uzmula deníček a ráda bych jej zaměřila na téma, které jsme již částečně probraly. Nafteta ho tehdy nazvala ?Móda a my? a já bych s dovolením název upravila na MÓDA A MY PŘED X LETY.
Správně hádáte, že se chci dopídit k tomu, jakpak jsme chodily oblečené před x lety, čili coby děti nebo dorost. Určitě jsme každá zažila ten stav, kdy jsme nad svojí starší fotkou současně s plácnutím se do čela pateticky zvolaly: ?Proboha, jak jsem mohla ?!?!?!?, případně se hroutily smíchy a ptaly se: ?Kdo mi tohle udělal?? nebo ?Tohle jsem vážně nosila dobrovolně??. Alespoň takové jsou moje pocity, když si prohlížím některé své fotky (bohužel většinu z nich). Častokrát jsem přesvědčená, že tu nebo onu součást oblečení na mě musel někdo navléct pod pohrůžkou přímé fyzické likvidace, prostě nemůžu uvěřit, že bych si na sebe vzala něco tak děsnýho. Představuju si, jak mě ? vzpouzející se dítko ? drží táta za ruce, sestra za nohy, brácha se pošklebuje a máma na mě za mého hysterického křiku a aktivního odporu navléká tu šílenou sukni s volány… Nakonec si sebekriticky musím přiznat, že nikoliv ? tyhle ?kostýmy? jsem prostě nosila dobrovolně. Nežli dám na frak tehdejší módě, musím přiznat, že tenkrát mi samozřejmě nijak šílená nepřišla. Vlastně nikomu, protože módní vlivy i vkus se mění a až s odstupem času můžeme zatracovat nebo vyzdvihovat ten či onen trend. Všechno, co jsem tehdy nosila jsem nosila ráda a líbilo se mi to.
Coby členka místní školky jsem příliš svoje ošacení ovlivnit nemohla, neboť moje mamina byla vládkyní mého i sestřina šatníku. Mimochodem jsem po sestře takřka všechno dědila, takže jaképak vybírání, že. Vzpomínám si, že ve školce probíhal takový neoficiální souboj o nejhezčí punčocháče. A vítězkou byla ta, která měla ten den punčošky nejbarevnější. Stoprocentně favorizovanou barvou byla růžová, ve které se mé salámky (rozuměj nohy) vyjímaly vážně skvěle. Ani modré punčošky nebyly k zahození, kdežto klasicky bílé byly propadák. Bílé, nebo nedej bože nudné šedé se daly tolerovat pouze v případě, že měly nějaký slušivý barevný vzor či výšivku, například čtyřlístky … Tehdy jsem trvala na co možná největším množství kanýrků, mašlí nebo sponek ve vlasech. Čím bylo cokoliv zdobenější, tím líp. Občas jsem vypadala jako mávátko, samá mašle, pásek nebo volánek, všechno vlající ve větru a já pyšně vystrčenou bradičku, na očích obrovské brýle, vlasy ostříhané podle hrnce a ve tváři vítězoslavný úsměv (mé foto ze školky).
Jinak už to bylo na základní škole, protože tam už přece jenom člověk přišel ?trochu mezi lidi?, že ano. Tam moje snaha vypadat skvěle zasahovala i do nákupu oblečení, protože jsem samozřejmě chtěla být za náramnou frajerku. Takže jsem vymýšlela krkolomné kombinace oblečení i barev a věřte, že výsledek byl z více jak 90ti % žalostný. Ovšem já jsem měla dojem, že jsem děsně světová a kdybych tenkrát znala pojem ?sexy?, určitě bych to o sobě s naprostým přesvědčením prohlašovala. Neměla jsem vůbec žádný problém vzít si žlutomodře proužkovanou halenku ke květované sukni (bílé ponožky do červených sandálů byly samozřejmostí). Nebo fialové elasťáky a zelené tričko, to vše doplněné tmavomodrými teniskami … Asi si řeknete, že moje máma byla rozumu mdlého, když nechala své dítko pobíhat takhle vystrojené, ale omyl. Já jsem si prostě postavila hlavu a nikdo se mnou nic nesvedl. Takhle se mi to líbí, v tomhle prostě půjdu a hotovo !
Když mi bylo asi patnáct nebo šestnáct, mojí vášní byly diskotéky. Jediným účelem samozřejmě bylo předvést se v co nejlepším světle a co nejlepším ohozu. Takže košile s volány na rukávech a okolo výstřihu (vzpomínáte? bývaly červené, černé nebo bílé, se zavázkou u pasu) a elastická fialová minisukně byly vážně model k pohledání. Jelikož tehdy mimo jiné byly děsně v kurzu ramenové vycpávky, nesměla jsem ani tento trend opomenout. A tak jsem si vybírala košile záhadných barev a střihů, zá:,–(ně s vycpávkami a hrdě je nosila kamkoliv. Věřím, že nejeden hráč amerického fotbalu by záviděl a jeho srdce by zaplesalo, když jsem vcházela do dveří, ukrutnými rameny rozrážejíc davy křepčících diskofilů
. Jednou jsem zase vyrazila na diskošku v ukrutně barevných teplákách, kostkované košili a dámských hnědých kanadách. Na vlasy jsem si pro ten večer dala jasně modrý přeliv, abych výsledný efekt doladila. Prostě tvrďačka ? hadr. Tak trochu se divím, že mě tam vůbec pustili. A příští týden jsem pro změnu vytáhla tehdy populární mrkváče v barvě brčálu a k nim okrovou halenku do pasu s krátkým rukávem. Jindy zase roztrhané a pomalované džíny a tátovo pracovní triko …
Takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho a dlouho. Jsem přesvědčená, že fotky z doby mojí puberty by spolehlivě odbouraly každého. Kupodivu se mi tehdy nikdo nesmál, jen máma loupala očima a táta vrtěl nevěřícně hlavou. Dokonce jsem tehdy (světe div se!) měla i kluka !
Díkybohu jsem tohle období přestála a dneska se nad fotkami z té doby smíchy nemůžu ani nadechnout. Manžel prohlašuje, že kdyby mě potkal tehdy, otočil by se na místě a zmizel jako pára nad hrncem. I když ? viděla jsem jeho fotky a zrovna on mi tak bude něco povídat …
Věřím, že nejsem jediná, která měla naprostý ne-vkus na oblečení, takže se těším na vaše povídání o barevných či vzorových kombinacích, které jste s oblibou volily ![]()
Vaše Pája
Přečtěte si také
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 4460
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 877
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 1298
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 570
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 616
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 1210
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 1452
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 951
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 772
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 2402
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...