Deníček Matýsků 24.
- Snažení
- Paja_P
- 18.06.04 načítám...
Ahoj moji Matýskové ! Už máme za sebou obludný pracovní týden a je čas na nový deníček, kterého jsem se s vaším laskavým svolením ujala já. Bude na téma, které probíráme rády: Naše drahé polovičky.
Už jsme ohledně našich milovaných manželů a partnerů probraly takřka všechno, ale jaksi mi chybí barvitější popis toho nejhezčího a to jsou (alespoň podle mého názoru) začátky. Zajímá mě, jak jste své drahé polovičky poznaly, kde jste se potkali, případně kdo vás seznámil a kdo koho vlastně „sbalil“.
U nás to bylo následovně. Moje někdejší kamarádka mi pořád básnila o jakémsi klukovi, se kterým si prý výborně rozumí, je skvělý, neodolatelný, chtěla by s ním chodit, bla bla bla… Spolu s touhle kamarádkou jsem vyrazila na diskotéku, kde mě s tím dotyčným seznámila. Uf, musím říct, že jsem jaksi nechápala její nadšení. Přišel mi, chlapec, jakýsi nijaký, nezajímavý a prostě to nebyl můj typ. Později večer pro mě přišel a tak jsme si šli zaploužit. A tenkrát to u mě projel na celý čáře. Nejenže mi totálně pošlapal nohy, ale značně přiopilý mi začal blekotat, jak se do mě asi zamiloval a podobný kecy, na který by možná utáhl moji patnáctiletou sestřenici, ale mě teda ne! Prostě mě absolutně nezajímal a byla jsem ráda, když skončila písnička a pod nějakou přiblblou záminkou jsem mu prchla a zmizela v davu. V příštích týdnech jsem ho zdatně ignorovala a úspěšně míjela, ačkoli na mě pořád civěl. Maximálně jsem ho pozdravila kývnutím, ale dělala jsem cokoliv, abych se vyhnula dalšímu „zážitku“ s tímhle individuem. Stihla jsem si ale všimnout, že jsem byla jedna z mála, kterou nezajímal. Kdykoliv jsem ho zahlídla, byl v obležení mladších či starších holek a některé na něm, bez nadsázky, visely očima. To mě ale pořád nepřesvědčilo o tom, že je o co stát. Až po nějaké době, tuším že po třech měsících od našeho neslavného „seznámení“, kdy už byla takřka odláskovaná i ta moje kamarádka, která už ani nebyla kamarádka, se odvážil za mnou přijít. Já stála otrávená, znuděná a protivná kdesi na baru, a tenhleten člověk mě přišel obveselit. A světe div se, povedlo se mu to. Ačkoliv jsem byla hnusná, ryla jsem do něj a shazovala ho, jak jen to umím, držel se statečně. Plácal tak strašný kraviny, že jsem za chvíli smíchy měla křeč ve tváři a nakonec jsme proklábosili celý zbytek večera. A najednou mi sympatický byl. Nevím, čím to, ale najednou se mi jevil jako docela roztomilý tvor a dokonce se mi začal líbit i jako chlap. Bylo mi s ním tak moc fajn, že jsem na něj ušila menší boudu. Celý večer mi nabízel, že mě odveze domů, že by mu to udělalo radost. Na tu akci jsem totiž přijela se svým kamarádem, kterému se očividně nelíbilo, že jsem celý večer zalezlá s nějakým cizákem, takže začal tlačit, že už pojedeme. Já jsem mu řekla, ať jede beze mě, že to nějak vymyslím. Nechtělo se mu, hrál si na ochranáře, ale nakonec odjel. No a tomu mýmu chlapovi jsem namluvila, že mi onen kamarád ujel a nechal mě tam, protože se na mě naštval. A bylo to. Slupnul mi to i s navijákem. Samozřejmě, že jsem naoko sháněla číslo na taxíka, ale můj gentleman se nedal odbýt. Odjeli jsme k němu domů na kafe, kde jsme ve vší slušnosti prokecali zbytek noci až do rána a potom mě odvezl domů. Vzal si moje číslo a dokonce se i vychovaně zeptal, jestli mi může druhý den zavolat!!! Já jsem samosebou svolila, on zavolal, přijel a pak už to šlo tak nějak samo.
Do dneška je přesvědčený, jak mě tehdy sbalil a já ho přitom nechávám. Neprozradila jsem mu, že to nebyla náhoda, že mě vezl domů, ani zásah z hůry, ale dobře promyšlená ženská lest
No, kdybych tehdy tak trochu nezalhala, kdoví jak by to dopadlo?
Uff, trochu jsem se rozepsala, ale to je tím, že na ty začátky tak ráda vzpomínám. Už proto, že se ten můj bídák tak změnil
Jeho „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“, nemůžu ani slyšet!!! Ale co, i tak si ho nechám, je to koeckonců můj milovaný manža ![]()
A co vy, Matýskové moji? Jakpak to vypadalo u vás v těch úplných oťukávacích začátcích? Ještě si pamatujete to příjemné šimrání kdesi v žaludku, když padla první pusa? Já si to pamatuju dodnes, nakonec to ještě není tak dávno a musím říct, že občas mi tyhle krásný pocity chybí. Tak se pochlubte, jak jste se seznámili, kdo koho ulovil a jak to vlastně tenkrát začalo.
Moc se těším na vaše příběhy a historky z natáčení ![]()
Vaše Pája
Přečtěte si také
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3494
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2583
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1300
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1323
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 885
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 4783
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3770
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 1108
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...
Tchyně se urazila, že děti u ní nechtěly jíst. Můžu za to, protože prý nevařím
- Anonymní
- 28.04.26
- 3463
Máme za sebou první den víkendu u tchyně a já mám tlak snad dvě stě na sto. Kdybych mohla, okamžitě sbalím kluky, hodím je do auta a jedu domů. Jenže sedíme v tom jejich malém obýváku, tchyně...
Věřila jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Pak jsem ale poznala jeho matku
- Anonymní
- 28.04.26
- 3327
Na muže jsem měla vždycky smůlu. Nevím, jestli je to smůla, nebo tím, že jsem trochu náročnější. Je mi 35, mám za sebou tři vážné vztahy a toužím po dítěti. U toho posledního už jsem si myslela, že...