Jak se narodil Matyášek
- Porod
- Janca.Zik
- 11.11.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Na miminko jsme čekali dlouhých 6 let. Po čtyřech nezdařených těhotenstvích se nám konečně narodilo naše štěstíčko, Matyášek...
- 3
- 3
… a jak to vše začalo?
No, kontrakce jsem měla silnější už od rána, tak jsme jeli do porodnice, kde mi natočili monitor, ten byl úplně v pořádku, jen pár poslíčků (jak jinak 
. Pak mě raději vyšetřil Dr., který řekl, že si mě tam nechají raději na pozorování, kvůli tomu špinění. Tak mě ubytovali, asi ve dvě odjel manža a já polehávala, občas přišla nějaká ta kontrakce cca tak po 15. min., ale bylo to v pohodě.
Pak následoval další monitor, tam už jsem se trochu kroutila, kontrakce začaly po 10. min a byly kolem stovky, takže už jsem funěla. Myslím, že kolem sedmé se začli intervaly mezi kontrakcemi zkracovat, chvíli 5, 8, 3, prostě nepravidelně, ale už to byla celkem síla, takže jsem na pokoji hupsla do sprchy a sprchovala bříško, vždy, když přišla bolístka, tak jsem se opřela hlavou o zeď a dýchala, sprcha mi dělala krásně.
Kolem osmé mě čekalo vyšetření od doktorky, která mi oznámila, že jsem na 4 cm, ať si zavolám manžela a že půjdem na přípravu, domluvila jsem se sní taky ne epidurálu (posera no). Nějak kolem deváté mi dali klystýr a já odcupitala na pokoj, kde jsem se snažila vydržet co nejdéle, už to byla fakt síla, přicházela jedna kontrakce za druhou a já funěla na míči ve sprše.
Pak přišla porodní asistentka Věruška s mým manžílkem, že půjdem na předporodní a na monitor, který jsem si vůbec nedovedla představit, kontrakce byli fakt už děs, ale snažila jsem se je rozchodit… No monitor hrůůůůza, kontrakce kolem 103, při představě, že jsem před 2. hodinami byla jen na 4 cm a tohle mě čeká ještě nějakých 6–7 hodin byla hrozná!
Kolem půl jedenácté následovalo další vyšetření, kde mi bylo sděleno, že už jsem na 7 cm a že je to super nález, že na epidurál už není čas. Měla jsem hroznou radost! Šla jsem ještě do vany a na míč, kde jsem se snažila ty bolístky rozdýchávat, nechtěla jsem křičet a zatím se mi dařilo být jak myška. Nu, jak jinak, malej se pak zasekl v porodních cestách a nechtěl sestoupit a to pro mě bylo hrozný, teď už žádná sprcha, nic, musela jsem na pravý bok a přitlačovat, pak na levý, přitlačovat, na čtyřech, na záchodě, přes postel, no prostě jsme zkoušeli asi hodinu všechno a nic, bolest šílená, ale stále jsem se držela nekřičela:-)
Nakonec jsem seděla rozkročmo na Tomovi s prověšeným zadečkem a tlačila, najednou PA povídá: „už vidím vlásky, můžeme jít tlačit,“ ještě se mě zeptala, jestli si chci šáhnout. No a pak přišla Dr. a povídá, ať při kontakci tlačím, chtělo se mi šíleně řvát, ale nakonec jsem sebrala snad všechu sílu a na druhou kontrakci byl Matyášek venku, dali mi ho na bříško, vím, že jsem mu pořád říkala: ahoj,ahoj miláčku, Tomík mi dal pusu a řekl,že mě strašně miluje a děkuje, no já brečela jak želva!
Pak si Tom přestřihl šňůru a šel s Dr. Matyáška vážit atd. Za chvíli byl zpátky i s Matyáškem a hned mi ho dali k prsu a šikula se přisál, pak už jen placenta, šití, auuuu, a převoz na pokoj. Musím říct, že Tom byl úplně úžasnej, opravdu nemít ho tam, tak to asi vzdám, tak nějak si myslím, že jsem neřvala, jen kvůli tomu, že tam byl on, chtěla jsem mu ukázat, že jsem silná… a děkuju mu za to!
No, bylo to náročný a bolestivý. A to dost, ale ten konec je nezapomenutelnej zážitek a vím na 100%, že budu mít dětičky alespoň dvě.
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 2500
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1128
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 397
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1024
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 754
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 3115
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 2602
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1453
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2968
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 2046
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
zazitek na celej zivot vid 
dsot
.. Gratuluji 
. Ještě chvíli a asi vlítnu na všechny gynekology ve městě, ať se mnou rychle, ale rychle něco udělají, protože poslouchat všechny kamarádky, jak otěhotní na první pokus a ještě mnohdy nechtěně, to je opravdu jak za trest 
.