Jsme čtyři
- Porod
- Beverlyn
- 26.05.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj porodní deníček je o tom, jak jsme se stali 4člennou rodinou, a o tom, že i porod může být krásný. 3
Jednou v neděli (2.4.2017) jsme koukali s manželem jako každou neděli na pořad na Nově – Tvoje tvář má známý hlas. Ve 23:00 pořad skončil a manžel se chystal jít do postele, tak jsem chvilku ještě zůstala na gauči.
Kolem 23:30 jsem šla na WC na malou a jak jsem si sedala, tak jsem ucítila takový divný tlak mezi nohama, pak následovalo lup a najednou ze mě něco teče, říkám si, je to plodovka nebo ne?! 
V záchodové míse se to těžko pozná, že jo?! No tak jsem vstala a šla si do koupelny pro vložku a než jsem došla k posteli, tak jsem měla vložku mokrou.
Tak jsem řekla manželovi, co se stalo a že musí jít vzbudit dcerku a pojedeme. Než jsme se během půl hodinky sbalili, tak už mi začaly kontrakce a rovnou silné bolesti po 5 minutách. Pak jsme sedli do auta a jedeme k bráně, otevírá se ovladačem a najednou se ta brána nechtěla otevřít?! V ovladači asi došly baterky! Tak musel manžel tu bránu otevřít ručně. Uff, vyjeli jsme.
Pak jsme přijeli do porodnice asi tak okolo půl jedné ráno, já šla na monitor a manžel mezitím odvezl dcerku k sestře. Zdravotní sestřička si mě před monitorem vyšetřila a zjistila, že už jsem otevřená na 6 cm (po hodině a půl od odtoku plodové vody). No ten monitor mi vůbec nedělal dobře. Ležela jsem na levém na boku, na zádech bych to nezvládla už vůbec. Pak následovalo čištění žaludku před porodem (vyzvracela jsem snad všechno, co jsem v tu dobu v žaludku měla ).
Po půlhodinovým monitoru manžel dorazil a okolo jedné jsme šli na porodní sál. Tam si mě paní doktorka vyšetřila a byla jsem už otevřená na 8 cm. Řekla mi, že mám ještě chvilku vydržet, že se musím ještě trochu otevřít a dítě dorotovat. No následovaly pocity jako při prvním porodu. Že už prostě musím tlačit, ale vydržela jsem to, i když jsem si přitom pěkně zanadávala. Pak už ke konci jsem fakt cítila, že musím, jako když se mi chtělo na velkou, tak jsme zazvonili a paní doktorka přišla a řekla, že můžeme. Uff!
Syn se narodil 3.4.2017 v 1:27 po třech zatlačení (3890 g a 53 cm). Následovala úleva a nádherný pocit k nezaplacení. Dali mi syna na tělo, pupečník nechali dotepat, manžel stříhal pupeční šňůru. Vážící a měřící stolek byl přímo na sále, takže jsem všechno mohla tentokrát také vidět. Syn byl úplně v pořádku. Ani zašívat mě nemuseli (vůbec mě nenatrhl a neporanil). Měli jsme na seznámení se synem 2 hodiny a teda tady to stahování dělohy byla fakt docela síla, jsem myslela, že se roztrhnu a bylo to takové, jako by porod ještě neskončil (tyhle bolesti trvaly ještě další 3 dny – naštěstí jsem si pak na šestinedělních pokojích říkala o čípky a ty to celkem zpříjemňovaly). Každopádně od porodu jsme byli se synem pořád spolu.
První porod jsem měla hodně náročný, ale druhý porod byl již za odměnu. 
Nebýt toho příšerného stahování dělohy, tak ani nevím, že jsem rodila. A opět jsem se přesvědčila o tom, že bych porod bez svého manžela nezvládla, byl mi obrovskou oporou.
Přečtěte si také
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 372
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 468
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 303
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 261
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...
Učitelka křičí na děti, že na střední školu nemají. Syn má přitom samé jedničky
- Anonymní
- 13.11.26
- 246
Když mi můj deváťák nedávno přišel ze školy s tím, že si vybral obor opravář zemědělských strojů s výučním listem, málem mi zaskočil oběd v krku. Můj syn, který má od první třídy na vysvědčení samé...
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 1569
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 1915
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 590
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 660
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 532
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Nechť se celé rodině daří.
