Jsme čtyři
- Porod
- Beverlyn
- 26.05.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj porodní deníček je o tom, jak jsme se stali 4člennou rodinou, a o tom, že i porod může být krásný. 3
Jednou v neděli (2.4.2017) jsme koukali s manželem jako každou neděli na pořad na Nově – Tvoje tvář má známý hlas. Ve 23:00 pořad skončil a manžel se chystal jít do postele, tak jsem chvilku ještě zůstala na gauči.
Kolem 23:30 jsem šla na WC na malou a jak jsem si sedala, tak jsem ucítila takový divný tlak mezi nohama, pak následovalo lup a najednou ze mě něco teče, říkám si, je to plodovka nebo ne?! 
V záchodové míse se to těžko pozná, že jo?! No tak jsem vstala a šla si do koupelny pro vložku a než jsem došla k posteli, tak jsem měla vložku mokrou.
Tak jsem řekla manželovi, co se stalo a že musí jít vzbudit dcerku a pojedeme. Než jsme se během půl hodinky sbalili, tak už mi začaly kontrakce a rovnou silné bolesti po 5 minutách. Pak jsme sedli do auta a jedeme k bráně, otevírá se ovladačem a najednou se ta brána nechtěla otevřít?! V ovladači asi došly baterky! Tak musel manžel tu bránu otevřít ručně. Uff, vyjeli jsme.
Pak jsme přijeli do porodnice asi tak okolo půl jedné ráno, já šla na monitor a manžel mezitím odvezl dcerku k sestře. Zdravotní sestřička si mě před monitorem vyšetřila a zjistila, že už jsem otevřená na 6 cm (po hodině a půl od odtoku plodové vody). No ten monitor mi vůbec nedělal dobře. Ležela jsem na levém na boku, na zádech bych to nezvládla už vůbec. Pak následovalo čištění žaludku před porodem (vyzvracela jsem snad všechno, co jsem v tu dobu v žaludku měla ).
Po půlhodinovým monitoru manžel dorazil a okolo jedné jsme šli na porodní sál. Tam si mě paní doktorka vyšetřila a byla jsem už otevřená na 8 cm. Řekla mi, že mám ještě chvilku vydržet, že se musím ještě trochu otevřít a dítě dorotovat. No následovaly pocity jako při prvním porodu. Že už prostě musím tlačit, ale vydržela jsem to, i když jsem si přitom pěkně zanadávala. Pak už ke konci jsem fakt cítila, že musím, jako když se mi chtělo na velkou, tak jsme zazvonili a paní doktorka přišla a řekla, že můžeme. Uff!
Syn se narodil 3.4.2017 v 1:27 po třech zatlačení (3890 g a 53 cm). Následovala úleva a nádherný pocit k nezaplacení. Dali mi syna na tělo, pupečník nechali dotepat, manžel stříhal pupeční šňůru. Vážící a měřící stolek byl přímo na sále, takže jsem všechno mohla tentokrát také vidět. Syn byl úplně v pořádku. Ani zašívat mě nemuseli (vůbec mě nenatrhl a neporanil). Měli jsme na seznámení se synem 2 hodiny a teda tady to stahování dělohy byla fakt docela síla, jsem myslela, že se roztrhnu a bylo to takové, jako by porod ještě neskončil (tyhle bolesti trvaly ještě další 3 dny – naštěstí jsem si pak na šestinedělních pokojích říkala o čípky a ty to celkem zpříjemňovaly). Každopádně od porodu jsme byli se synem pořád spolu.
První porod jsem měla hodně náročný, ale druhý porod byl již za odměnu. 
Nebýt toho příšerného stahování dělohy, tak ani nevím, že jsem rodila. A opět jsem se přesvědčila o tom, že bych porod bez svého manžela nezvládla, byl mi obrovskou oporou.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 260
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 198
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 370
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 167
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 114
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 17697
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2379
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2577
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2291
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1528
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Nechť se celé rodině daří.
