Nejsou Vánoce, ale štědrovečerní dárek nám dělá samou radost

O tom, jak se narodil náš malý zázrak na Štědrý den.

Začalo to k večeru dne 22.12.2014, kdy mi začaly bolesti v podbřišku po 5 minutách. Pro mě, jako prvorodičku, to byly veliké bolesti a myslela jsem si, že už to je ono. Zkoušela jsem sprchu, vanu a bolesti nepřestávaly. Tak jsme jeli do porodnice, aby mě zkontrolovali.

Udělali mi monitor a základní vyšetření, kde mi řekli, že jsem otevřená na prst a na monitoru bylo i vidět, že se „něco“ děje. Tak si mě tam na 24 hodin chtěli nechat. Celou noc jsem nespala a i jsem dostala injekci na bolest, ale paní sestřička mi ji píchla nějak špatně do svalu, že mi tam asi ještě rok po porodu zůstávala boulička. Injekce na bolest samozřejmě nezabrala.

Ráno (23.12.2014) na vizitě jsem byla otevřená stále pouze na prst a bylo mi řečeno, že to jsou nejspíš poslíčci, ale že mě pustí další den (24.12.2014) dopoledne domů.

Tak jsem se začala těšit, že si užiji Štědrý den s rodinou. Přes den (23.12.2014) jsem už bolesti samozřejmě neměla. Okolo půl druhé ráno (24.12.2014) jsem šla na záchod (to zrovna šla spolubydlící rodit na porodní sál a mám takový pocit, že tím dcerku celkem navnadila :D ) a na záchodě jsem si všimla, že ze mě něco vytéká na vložku (taková zakalená voda), tak jsem si šla za sestřičkou ověřit, jestli to je plodová voda, a doopravdy to byla plodová voda.

Od půl třetí ráno jsem měla bolesti po 5–6 minutách a otevírala jsem se děsně pomalu. Chodila jsem, sprchovala se a když ta bolest nešla vydržet, tak jsem si sedla v chodbě na židličku a prodýchávala kontrakce. Ke konci už jsem ani chodit nemohla a jen jsem seděla. To už byly kontrakce po 4–5 minutách a kolem sedmé ráno už byly po 2–3 minutách.

Manžel přijel v půl deváté do porodnice za mnou (celou noc byl na noční v práci), bolesti pokračovaly (měla jsem je už po 1–2 minutách – mimochodem já měla bolesti tak, že jsem měla jednu třeba delší pauzu mezi kontrakcemi a pak následovaly třeba 3 opravdu silné kontrakce). Sestřička mi udělala vyšetření a zjistila, že už jsem na 4 cm otevřená, pak mi udělala monitor a odvedla nás s manželem na porodní sál.

Na porodním sále mi udělali klystýr a měla jsem hodinu na to se uvolnit – střídala jsem sprchu a wc. Na balon jsem si ani nedokázala sednout, jak velké jsem měla bolesti. Pak jsem šla už rovnou na kozu a tam se opět čekalo, až se dostatečně otevřu, na sále mi píchli zbytek plodové vody a dostala jsem do kanyly oxytocin na urychlení stahů dělohy a něco na zmírnění bolesti (opět injekce).

Když jsem byla otevřená na 8 cm, tak jsem dostala takové kontrakce, které už nepřestávaly, žádná pauza a prostě jen dlouhá kontrakce (to jsem myslela, že už umřu, jak už se mi chtělo tlačit a nemohla jsem!). Potom to došlo už do takového stádia, že jsem to prostě nemohla vydržet, tak jsem poprosila manžela, ať pro někoho dojde, že už to nezvládnu, a šlo se na věc.

Tlačení už šlo jedna báseň. To vám byla taková úleva. :D Řekla bych, že tak na 10. zatlačení byla naše dcerka (3 830 g a 49 cm) venku v 11:32.

Roztržená jsem byla jen na 3 stehy (stehy byly spíše kosmetické). Po porodu mi dali Nikolku na bříško. Porod tedy trval celkem 10 hodin (od kapání plodové vody). Manžel stříhal pupeční šňůru a šel se sestřičkou dcerku zvážit a přeměřit. Pak jsme měli 2 hodiny na porodním sále jen pro sebe. Pak si vzali Nikolku na pár hodin na prohřátí a nosili mi ji jen na kojení. A okolo 18. hodiny jsem ji pak měla už pořád u sebe.

Většina prvorodiček nezná bolesti při stahování dělohy, ale já je měla! Takže jsem první 3 dny celkem trpěla.

Přítel mi byl u porodu tou největší oporou a bez něho bych to nedokázala. :srdce:

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Marben
2323
24.5.18 06:21

Opravdu bys bez manžela porodit nedokázala? :mrgreen: Celkem často to tu čtu se jak tomu nemohu uvěřit :mrgreen:
Gratuluji k narození dcerky, které jsou už teda tři roky :kytka: mě se druhy syn narodil 25.12.2017 těsně po půlnoci 0:25 :)

  • načítám...
  • Zmínit
Fonty
1265
24.5.18 06:45

Já teda nevím ale bolesti se stahováním dělohy že nezná každá prvorodička? Ja je měla taky a po druhým porodu fakt šílený… jinak gratulace k Nikolce :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Tichošlápek
21311
24.5.18 07:57

Dodatecna gratulace k holčičce - taky byla docela cvalik, soucitim :) A neboj - dokázala bys to i bez pritele, však jsme na to stavěné :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
24.5.18 09:03

To bude kopa darku pod stromkem :mrgreen: Jak to rozlisite, co je od Jeziska a co k narozeninam :mrgreen: Gratulace :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
ASAndrea
1226
24.5.18 15:09

Gratuluju k zdravé dcerce :kytka: :pankac: porod je zázrak. Ségra měla termín na 24.12., ale ukecala lékaře k vyvolání 20.12., takže synovec je ještě střelec :lol:

Po prvním porodu jsem zavinování neznala, kojila jsem jen chvilku, ale u druhého jsem si to vyžrala. Ne naradno mě sestřička před prvním kojením hned přinesla tabletku proti bolesti :lol: nevzala jsem si ji, ale ten první týden kojení byl opravdu výživný. Nejhorší to bylo v noci… :think: achich, ouvej, ale já mám teda práh někde jinde, takže jsem to zvládla.

Ať se daří a jen to zdraví. ostatní už příjde samo. Vedení porodu nebylo podle mého gusta, ale hlavně že ty jsi byla spokojená :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Moni0101
2875
24.5.18 21:31

Krasne :D Dodatecne gratulace k Nicolce. Muj Mattias (vyznam jmena dar od boha a bylo vybrano pred porodem, termin byl silvestr) byl taky dareckem na stedry den. Kontrakce od 6 rano a kluk byl venku v 9 vecer :mrgreen: Bylo to ale v roce 2001 :D Nejhezci darek, co ksme kdy dostali :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Jsme čtyři