Deníčky na téma: Mateřství

Hraju si s dětmi v písku. Ostatní mámy mají konečně klid

Anonymní
29.08.26
3
5411

Rodičovství | My, mámy malých dětí, jsme na hřištích pořád. Který typ jste vy? Máma na lavičce nebo máma v písku?

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

xxnejtxx
08.07.26
2
1466

Snažení | Už je to čtrnáct let. Čtrnáct let, co se moje tělo rozhodlo mlčet. Bylo mi patnáct, když se menstruace začala ztrácet – občas vynechala měsíc, pak dva, pak se odmlčela úplně.

Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty

Anonymní
16.04.26
2
2009

O životě | Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.

Mléčná revoluce aneb Když odstavení syna připomíná noční přepadení

Anonymní
19.02.26
0
990

Rodičovství | Sedím na kraji postele, hlava mi těžkne únavou, a přemýšlím, jak se ze mě – normální, láskyplné mámy – stal noční hlídač vztekajícího se dvouletého tornáda a zoufalá vyjednávačka s pětiletou...

Má dcera, její pokoj a prázdný talíř: Deník matky v zajetí puberty

sonka2
24.01.26
3
3961

Rodičovství | Sedím v kuchyni s vychladlým šálkem čaje a přemýšlím, kdy se ta rozverná holčička s culíky, která chtěla pořád malovat a lepit, proměnila v bytost za zavřenými dveřmi svého pokoje. Mé dceři je...

V zajetí nočních můr: Můj dvouměsíční boj za klidný spánek mé čtyřleté dcery

Anonymní
06.01.26
4
1508

Ostatní | Noc je pro mě už dva měsíce synonymem napětí. Čekám na ten okamžik. Ten pronikavý, srdcervoucí křik, který se line z pokojíčku mé starší dcery.

Místo pomoci přišla hrozba sociálky. A já zůstala sama s nemocným miminkem.

Kyselý červík
17.12.25
2
1325

Rodičovství | Sedím v přítmí ložnice a jediné světlo je to noční, které má pod postýlkou. Mé dýchání se snaží synchronizovat s tím jejím – mělkým, občas přerušovaným zakuckáním. Má malá bojovnice, která přišla...

Rok a půl do školy: Dokáže můj syn s dysfázií zvládnout tu cestu?

Anonymní
17.12.25
1
650

Rodičovství | Dobrý večer. Sedím u kuchyňského stolu, před sebou hromádku papírů ze speciálněpedagogického centra, a přemýšlím, jak vlastně začít. Možná tak, že toto není jen dotaz.

Jsi tu s námi měsíc a já nevím, jestli to všechno dělám dobře

Anonymní
03.11.25
0
1051

O životě | Jsi tu s námi měsíc a já nevím, jestli to všechno dělám dobře Jak probíhal náš měsíc na vlnách poporodních zážitků? O radostech i překvapujících momentech v životě matky chlapečka, který si nás...

Můj život je jen fake. Hraju si na šťastnou rodinu a přitom se cítím takhle

Anonymní
14.09.25
1
1321

Psychické problémy | Mám pocit, že už nevím, kdo vlastně jsem. Navenek působím jako žena, která má všechno – zdravé dítě, manžela, zázemí. Uvnitř ale prožívám něco, co se nejvíc podobá vyhoření a ztrátě smyslu. Přiznat...

Předávání dcery otci je vždycky drama. Bude lepší, když jí zmizím ze života

Anonymní
11.09.25
5
13228

O životě | Už je to rok a půl, co jsme se s mužem rozešli. Máme šestiletou dceru ve střídavé péči. Na papíře to vypadá spravedlivě, ale v praxi je to pro mě čím dál těžší. Často mě přepadne myšlenka, která mě...

Nevlastní dítě, loužička u záchodu a věta, na kterou nezapomenu

Medová koule
04.09.25
3
1962

Rodičovství | Vychovat dceru bylo jiné. Jiné trapasy, jiné zážitky. A pak přišlo macešství – s vlastní dávkou absurdit. Trapasy s pinďou, pes olizující moč a věta, která mi změnila život.

Maminka, macecha, dvě děti a jeden zářící začátek

Medová koule
03.09.25
1
928

Rodičovství | Dcera, která po narození jen mňoukala jako koťátko, dnes sní o tom stát se porodní asistentkou. A nevlastní syn? První den ve škole, pěstní pozdrav a slzy v očích. Mezi nimi stojím já – matka...

Když mi dcera řekla: Mami, ty jsi nejvíc

Medová koule
08.08.25
0
580

Rodičovství | V nejistých a vyčerpávajících momentech mateřství, kdy máma pochybujeme o sobě a svých schopnostech, přijde od dítěte jednoduchá, upřímná věta: „Mami, ty jsi nejvíc.“ Ta připomíná, že děti nás vidí...