Moje tři porody
- Porod
- Anabellka
- 13.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jako většina čtenářek taky hltám různé deníčky o porodech, tak jsem se rozhodla popsat, jak u mě probíhaly porody mých tří dětí.
1. porod
Syna jsem čekala v mých 22 letech, informace o porodu jsem měla jen ze školy (jsem původně dětská sestra) a od lékaře, ke kterému jsem v té době chodila. Internet tenkrát nebyl, nebylo možné shánět nějaké poznatky, tak jako dneska, od ostatních maminek.
Termín porodu jsem měla stanovený na 24. 3. 2000. Když už jsem přenášela 8 dní, byla jsem ten den objednaná na monitor do porodnice. Od rána už jsem cítila jakoby poslíčky, ale nic pravidelného. Na kontrole mi paní doktorka řekla, že už se to chystá, ale že mám přijet, až budu mít bolesti po 5 minutách. Odpoledne začaly být kontrakce po 10 minutách, tak jsem jen odpočívala a počítala čas. Kontrakce po 5 minutách začaly už večer a 2. 4. v půl třetí ráno jsme se rozhodli pro odjezd do porodnice.
V porodnici mě přijali s tím, že to bude ještě nějakou dobu trvat. Ráno na vizitě lékař rozhodl, že mi něco píchnou, abych se trochu vyspala a měla pak na vlastní porod sílu. Chvíli jsem po té injekci opravdu spala, ale při těch kontrakcích se to dlouho nedalo. Ve 2 hodiny odpoledne mi přišli píchnout vodu a pak nastaly ty pravé bolesti. V půl čtvrté odpoledne přišel po 28 hodinách konečně na svět můj první syn, 3750 g a 50 cm.
2. porod
Po 10 letech jsem čekala své druhé dítě a představovala si hrůzné scénáře, jak ten porod bude asi probíhat, když to poprvé tak dlouho trvalo. Naštěstí už jsme měli internet a eMimino, tak jsme tady na různých diskuzích srovnávaly porody po 10 letech a tak. Termín jsem měla 7. 8. 2010, přesně na moje narozeniny. Už ve 38. týdnu ale paní doktorka usoudila, že si myslí, že na moje narozeniny to nevypadá, že to bude asi dřív.
Týden před termínem, 1. 8. 2010, jsem už od rána začala cítit kontrakce, ale říkala jsem si, že to bude zase dlouho trvat, tak jsem jela s manželem a synem na cvičák s naším pejskem. Ale po těch dvou hodinách, co jsme tam strávili, byly bolesti silnější a po 5 až 7 minutách. Tak manžel rozhodl, že doma zkusím vanu, a když to nepovolí, tak pojedeme do porodnice. Naopak kontrakce ještě trochu zesílily, tak jsme v půl čtvrté vyjeli.
Ve 4 hodiny jsme byli v porodnici. Byla jsem otevřená teprve na 2 cm, tak jsme se jen tak z legrace doktorky zeptali, jak dlouho ten porod může tak trvat. A ona říká: Než mi skončí služba, tak by mohlo být mimi na světě. Mám do půl osmé. To mě přišlo jako vtip, že bych mohla za 3 hodiny porodit. Šla jsem s PA tedy na přípravu. V 5 hodin mi udělala klystýr, po kterém mi kontrakce trošku zesílily, ale nic hrozného. Ve tři čtvrtě na 6 mi přišla píchnout vodu. Jak mi píchla vodu, tak začaly tak strašné bolesti snad po minutě, při kterých se nedalo ani pohnout, natož dýchat. Nebyla jsem schopná se ani podívat na hodiny. Po 30 minutách se šlo na tlačení a za dalších 15 minut, v 18.30, byl můj druhý synek na světě. Měl 3450 g a 50 cm. 2. porod trval celkem asi 8 hodin.
3. porod
Otěhotněla jsem, když bylo malému 8 měsíců. Těhotenství jsem neměla kvůli batoleti čas si užít, o to rychleji uteklo. Tentokrát jsem měla termín porodu 21. 1. 2012.
10. 1. jsem byla na kontrole v porodnici. Tam mě doktorka po prohlídce řekla, že mám CS8 a porodit můžu klidně kdykoliv, ale že mi Hamiltona dělat nebude, že to není potřeba. Po kontrole jsem si ještě odjela ke kadeřnici a večer už jsem cítila kontrakce, ale strašně nepravidelně, tak po půl hodině, až po hodině. Tak jsem si říkala, času dost. Druhý den jsem manžela poslala do práce, že kdyby něco, tak že mu zavolám. Bolesti zesilovaly, ale přicházely pořád tak po 15 až 30 minutách. Dřív ne. Čekala jsem, co bude. Ještě jsem v poledne poprvé zkoušela knedlíky z domácí pekárny. Vždycky jsem si prodýchala kontrakci a pokračovala ve vaření.
Tak to pokračovalo i večer. Bolesti po 15 minutách, i déle, ale musela jsem je už prodýchávat. Ve 23 hodin jsme se rozhodli, že půjdeme spát. Jen jsme si lehli, vzbudilo se naše batole a vlezlo k nám do postele. Přitulil se k tatínkovi a usnul. Já se otočila na druhý bok a ucítila rupnutí a bylo to jasné. Praskla mi voda, jedeme do porodnice. Když jsem si uvědomila, že náš mladší synek se narodil za 45 minut po píchnutí vody, tak jsme měli co dělat. Rychle dát malého babičce, obléci se a vyrazit. Bylo kolem půlnoci.
Cesta do Brna nám trvá nějakých 30 minut. Jak jsem sedla do auta, tak mi voda praskla celá a v ten moment jsem byla vykoupaná od pasu ke kotníkům. Najednou bolesti přicházely po 5 minutách a zrychlovaly se a zesilovaly. Fakt jsem si myslela, že porodíme po cestě v autě. Manžel na to šlápl a v porodnici jsme byli za 16 minut! PA nás vzala hned dovnitř. Když jsem jí řekla, že už je to 3. porod, tak mě jen vyšetřila, řekla, že jsem na 7 cm otevřená, že jdeme hned na sál, aby mě stihla alespoň na chvilku připojit na monitor. Přípravu, ani nic takového, už jsme nestihly. Před půl jednou mě připojila na monitor a v 0.50 se narodila moje krásná holčička, 3270 g a 50 cm, která má právě teď 3 měsíce.
Jen jsem se chtěla podělit o to, že každý porod je úplně jiný a člověk si může představovat, jak to bude asi probíhat a plánovat, ale v reálu je to všechno úplně jinak. Já už mám odrozeno, ale třeba bude můj deníček zajímat některé budoucí maminky, které se na porod teprve připravují.
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 458
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1133
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 1423
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 448
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 400
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 1023
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1855
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2115
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 1043
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 1079
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
