Nevěra mě hodně bolí
- O životě
- milena13
- 11.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj holky, musím se vypsat, možná mi to pomůže a uklidní mě to, a možná to ani tak hodně už bolet nebude. Vím, že psát deníčky neumím a nevím, jestli ho napíši dobře nebo ne, ale začínám psát. Dne 26. 4. 2012 v 18.37 se nám narodil druhý syn, rodila jsem ho císařem a mohl umřít. Narodil se v 37+4 tt s mírami 2250 g a 44 cm. Skončil v inkubátoru, protože měl i problém se srdíčkem, tak jsem ho 2 dny vůbec neviděla. Za 2 dny mě za ním mamka vezla na dětské, byl krásný, ale plakala jsem kvůli tomu, že byl v inkubátoru a strašně malinký.
Třetí den po porodu mě k němu pustili na oddělení. Čtvrtý den jsem ho měla už na pokoji. 3. 5. 2012 nás pustili domů. Pak jsem šla do schránky, a tam byl dopis pro mě, bylo tam napsáno, že jak byl Michal opilý, když oslavoval narození syna, tak mě s tou holkou, která mi to psala, podvedl. V tu chvíli jsem se rozbrečela, manžel si to přečetl, byl celou dobu zamlklý a zklamaný, a tak jsem na něm poznala, že to je pravda, ale on ten dopis vyhodil a řekl mi, že to pravda není. Tak jsem ho nechala při tom.
Každý den, když jsem se vyspala, jsem brečela. Volala jsem známému, který tu byl, když se malý narodil, aby mi řekl pravdu a on mi řekl, že kdyby o něčem věděl, buď o mě anebo o něm, tak by nám to neřekl. Potom mi na Facebook začala psát ta Leona, že ho miluje, že spolu spali od pátku do pondělí a že se spolu chtěli odstěhovat. Manžel se mi po čase přiznal a já jsem kvůli těm nervům přišla o mléko, kojila jsem jen 5 týdnů.
Když se hádáme, tak mu Leonu vždycky vyčtu. Nevím, jestli s ním mám zůstat anebo ne. Mamka mi říká, že je to výborný chlap a taky otec, že s ním mám zůstat a dát mu ještě jednu šanci. Pořád si říkám, jak mi toto mohl udělat v té nejhorší chvíli, když věděl, že jsem bez malého, kterého jsem ho po narození vůbec neviděla, a říkám si, že by to možná bylo lepší, kdyby mě podvedl, až bych byla doma anebo ještě těhotná.
Nevím, co mám dělat, bolí to hodně, nevím, jestli ho pořád miluji anebo ne. Teď, jak jsme byli minulý týden na dovolené, tak jsem do něj zase ryla. Fakt nevím, co mám dělat, mám s ním zůstat, nebo ne? Jak píšu tento deníček, tak u toho brečím, protože to fakt bolí a hodně, a ještě hodně dlouho to bolet bude. Holky prosím o radu.
Děkuji všem, kteří si deníček přečetli až sem, ale fakt jsem se musela vypsat
Jo a ještě nejhorší bylo, že jeho máma je načapala v posteli a vůbec mi to neřekla, a když jsem jí volala, že o tom vím, tak dostala epileptický záchvat, protože je mívá a prostě to nevydržela. Vůbec se mi k ní už nechce chodit. Ach jo, kdybych alespoň věděla, jestli ho miluji a chci s ním být, anebo ne. Když mi řekne, že mě miluje, tak mu odpovím: „Já Tebe taky“, ale vůbec nevím, jestli to je pravda. Na jednu stranu ano a na druhou ho nenávidím. Doufám, že jak jsem se vypsala, tak mi už bude lépe, no doufám, že to časem poznám ![]()
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 539
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 415
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 779
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1501
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 265
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1320
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1063
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 801
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1515
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 715
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...