Můj první porod
- Porod
- Blešík
- 03.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po nádherném těhotenství a dlouhém porodním boji jsem se konečně dozvěděla, co jsem si nosila skoro 10 měsíců pod srdcem, a to čekání opravdu stálo za to.
Jelikož se miminko i týden po termínu drželo mamky jako klíště, rozhodla doktorka na poradně v porodnici, že ve čtvrtek 1. 11. ve 41+1 tt nastoupím do porodnice na vyvolání. Poslední noc doma jsem se pořád jen modlila, aby si to prcek rozmyslel a vylezl sám, ale nebylo mi přáno.
Tak jsem se hezky ve čtvrtek ráno sbalila a na 9. ráno mě manžel odvezl na příjem. Dovnitř už ho sestry nepustili, a tak jel se sklopenýma ušima domů čekat, co se bude dít. Mě hned nahnali, ať se převléknu do noční košile a natočili monitory, které byly stále ukázkové. Vyplnila jsem snad sto papírů a na závěr přišla prohlídka. Nález katastrofa, doktor se mi celý nešťastný omlouval, že to takhle trvá, ale že se do mě nemůže dostat. Otevřená jsem byla na prst a kousek, poté UTZ pro odhad váhy, která vypadala cca na 3,9 kg. Takže odchod na pokoj a že se večer pustíme do vyvolávání, takže zabitý den, jen občas monitor. V 7 večer další prohlídka se stejným nálezem a zavedena první preindukční tabletka na vyvolání a šup do pelechu. V noci se začaly ozývat první MS bolesti, ale opravdu slabounké a do rána se vše uklidnilo, na monitoru sice 2 slabé kontrakce, ale kde nic tu nic.
Ráno vizita, kde mi doktorka řekla, že budeme čekat zase do večera a uvidíme, co se bude dít, to se mi chtělo brečet. Naštěstí následovala primářská vizita, kde primář (zlatý to chlap) řekl, že na nic čekat nebudeme a poslal mě na další prohlídku. Tam sice stejný nález, ale šupli mi další tabletku, tentokrát 2× takovou dávku a že uvidíme. Zhruba od 13 hodin se už začaly ozývat trochu bolestivější kontrakce po 5 minutách, když se kouknu zpátky, tak spíš takové šimrání, oproti tomu co následovalo. V 17 hodin opět kontrola se stejným nálezem, kontrakce sice bolely, ale neměly otevírací tendenci, takže k ničemu.
V 19 hodin jsem měla po monitoru dostat další tabletku, ale na prohlídce trochu posun, otevřená na 2 prsty, na tabletku už to není a doktorka udělala malého Hamiltona, na kterého už to konečně bylo. Bolest jako prase, málem jsem jí z toho křesla utekla. No, a když se to prý do rána nerozjede, tak mi rupnou vodu a bude! To nakonec nebylo ani potřeba, protože mi v pátek přesně ve 23 hodin sama odtekla. Měla jsem hroznou radost, že už se to konečně někam pohne, no kdybych tak věděla… Tím pádem přesun z šestinedělí na porodní ambulanci. Natočení monitorů, a jelikož vše stále na jedničku, tak ať si ještě schrupnu. To se lehce řekne, ale hůř dělá, když máte kontrakce po 5 minutách, no tak alespoň v mezičase jsem vždy chrupla, ale žádná sláva. Asi ve 4 ráno jsem dostala injekci na bolest a hodinu v kuse spala, boží! Pak už se začaly bolesti zase ozývat a spát mě nenechaly.
Ráno prohlídka se stejným nálezem, po celé noci bolestí fakt pěkná vyhlídka. V 11 hodin první antibiotika, jelikož jsem byla už 12 hodin po odtoku plodovky. Po nich bolesti téměř ustaly. Protože se mi zhoršily výsledky z krve, kde se projevil začínající zánět, rozhodl doktor přejít z defenzivní fáze do ofenzivní! V půl 2. pěkně klystýr a ve 2 už jsem mohla zavolat manželovi, že půjdeme na porodní box. Ten byl šťastný jako blecha, jelikož se mnou chtěl být celou dobu, což předtím bohužel nešlo.
No a od půl 3 začala sranda. Po napíchnutí oxytocinu zjišťuji, co je bolest, ale díky manželovi se to dalo snést, byl úžasný, celou dobu mě držel za ruku, dýchal se mnou, no popravdě bez něj bych to asi nedala. Bolesti přicházely po 2 minutách a čím dál silnější. Celou dobu jsem byla připnutá na monitorech, takže žádná sprcha, jen ležet. Sestra mě pořád nutila ležet na boku, ale to mě chytaly jen křížové bolesti, tak jsem se nakonec sestra nesestra přetočila na záda, kde to bylo snesitelnější. Kolem 6. jsem dostala kapačku proti bolesti, bolest pořád stejná, já sjetá, ale je fakt, že to bylo snesitelnější. V 9 večer poslední prohlídka, stále se stejným nálezem, takže po 6 hodinách bolestí jsme se nepohnuli ani o kousek! To už jsem začala propadat zoufalství a z představy dalšího oxytocinu se mi dělalo mdlo.
Doktor však kvůli špatným výsledkům krve zavelel, že už nemůžeme čekat, že bychom mohli ohrozit miminko a že se nedá nic dělat, ale akutní císař se nám nevyhne. Ač jsem se císaři bránila zuby nehty, tak v tuhle chvíli už mi to bylo úplně jedno a možná jsem i byla ráda, že to konečně skončí! Pak už to byl fofr. Injekce na zastavení kontrakcí, ze které jsem se klepala jak ratlík, cévka, najednou kupa doktorů a jen se ke mně anesteziolog s tou hubicí přiblížil, už jsem spala. Pak už si jen pamatuji, jak mě na chodbě manžel chytá za ruku, že máme krásného chlapečka. Celé těhotenství mi kluka všichni tipovali a s manželem jsme si oba chlapečka moc přáli. Jsem moc ráda, že jsme se nechali překvapit, stálo to za to. Jen mě moc mrzí, že jsem přišla o ten krásný první pocit, když se miminko vylíhne a doufám, že příště už si zažiji i tu krásu nechat si miminko položit na bříško.
Jiříček se narodil 3. 11. 2012 ve 21:30 ve 41+3 tt po 22 hodinách od odtoku vody s úctihodnými 4130 gramy a 53 centimetry. A musím přiznat, že bych to pro něj prožila klidně ještě třikrát. Je to krásný pocit stát se maminkou!
Přečtěte si také
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 556
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 858
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3127
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 911
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 815
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
Volby jako za komunismu: Není trapné házet do urny jedinou kandidátku?
- Anonymní
- 07.10.26
- 775
Jak všichni víte, blíží se komunální volby a jistě už jste ve svých schránkách našli obálky s kandidátními listinami pro vaše obce. Já tu svou otevřela s očekáváním. Naše malá vesnice sice nemá moc...
Ex si prosadil, aby dcera chodila do dvou školek. Následky nesla hlavně ona
- Anonymní
- 07.10.26
- 1513
Dvě školky, noční můra, která trvala dva roky. Nechápu, jak tohle může někdo dopustit. Ex se po rozvodu odstěhoval na druhý konec Prahy a trval na tom, že naše společná, tehdy tříletá Anežka, bude...
Dcera si změnila heslo k telefonu. Začala jsem mít podezření
- Anonymní
- 07.10.26
- 1099
Dcera už je ve věku, kdy si začíná hlídat svoje soukromí. Proto mě nejdřív nijak zvlášť nepřekvapilo, když si změnila heslo k telefonu. Jenže pak jsem si všimla, že si s někým pořád píše, telefon...
„Chlap si má po práci sednout na gauč a mít klid!“ tvrdí tchyně
- Anonymní
- 07.10.26
- 5061
S tchyní máme v zásadě hezký vztah. Kdykoliv přijede na návštěvu, přiveze pečený koláč, dětem vykoupí půlku hračkářství a upřímně se zajímá o to, jak se máme. Jenže v momentě, kdy se konverzace...
Na firemním večírku jsem si spletla kolegu. To, co se stalo potom, byl osud
- Anonymní
- 07.10.26
- 1913
Na firemní večírky jsem nikdy moc nebyla. Člověk se tam většinou snaží vypadat, že se skvěle baví, i když polovinu večera přemýšlí, kdy už bude společensky přijatelné odejít domů. Tentokrát jsem...
je ho pěkný kousek 
Já tohle vyhánění miminek nějak nechápu 
nechaj ženskou trápit, a pak stejně řežou 
.Nap okoji se mnou byla holka kterou vyvolávali 3 dny, měla žlučníkoví záchvaty, blila první ligu no tak 4 den dělali cisaře mohli jí toho uchránit bohužel nestalo se 
a mimochodem můj Alex se narodil 3.11.2012 ve 20:46 na 42+1tt 
!Koukám, že sis taky užila-taky mě porod vyvolávali a máš pravdu, že hamilton je fakt bolestivý 
! Mrzí mě, že tolik vyvolávaných porodů končí císařem, ale na druhou stranu, je to k něčemu dobré. Já mam teď problémy s pánevním dnem po nástřihu 
.
Už se těším až budu číst deníček jak se narodil malej Bobešek 