Nevyžádané rady II.
Přejete si dítě a vlastně pořádně nevíte, co všechno to obnáší. Ani nevíte, že nevíte, ale myslíte, že víte. Ostatní však vědí. Lépe než vy, to je jasný.
Přijde těhotenství a radosti s tím spojené, jako třeba křeče, nevolnosti, pocity na omdlení, hormonální koktejl a občasná nálada, které já osobně říkám napřesdržku. Všechno je špatně a až přiberete 25 kilo, špatně bude i vám z představy, jak tuhle knedlozelo image budete obhajovat sama před sebou po porodu. Šuškanda, že jste přibrala nějak podezřele hodně a asi je to teda logicky vyžrané a vy se vymlouváte na to nebohé nenarozeňátko, vám taky nepřidá.
Anebo máte kliku a teď nevíte, o čem píšu, a už žhavíte komentáře pod článkem. Tak i tak se vám s největší pravděpodobností dostane mnoho rad na všechny strasti světa těhotných. „Neměla bys tolik cvičit, měla bys víc cvičit; neměla bys pít kávu s kofeinem, neměla bys pít kávu bez kofeinu, protože je ještě horší. V žádném případě ani nemysli na vajíčko na měkko, poslouchej Mozarta a hlavně, HLAVNĚ si nenos kočárek domů před porodem. To je něco jako vražda jehňátka.“ Je to vysoká dívčí tím vším prokličkovat, myslet na prostředníček a dělat si, co chceš. Zvláště u prvního dítěte to může chtít kuráž a trochu té (n)asertivity.
Další úrovní jsou pak rady typu: „Vyspi se, dokud můžeš, joooooo pak teprve uvidíš. No zvykej si, záda tě budou bolet ještě víc. Počkej na šestinedělí, to bude hormonální jízda..!“
A poslední level jsou povídačky a vyhrožování porodem. Nebo vyzenované příběhy plné nejkrásnějších prožitků a pocitů, když se to jejich mládě dralo ven. Ty jsem měla obzvláště ráda a kdybych některou z nich dostala pod ruku na porodním sále, do deníčku by si naše setkání nenapsala.
Já svůj porodnicový prodloužený víkend nesdílím ani s těmi, co je to čeká, ani se zkušenými rodičkami. Jedny nechci děsit naším velkolepým dvacetihodinovým zážitkem zakončeným operací a s holkama po porodu se jednoduše nechci dohadovat, která z nás měla tu parádu delší a náročnější a kdo měl lepšího nebo horšího doktora, jestli je náročnější si to oddřít klasickou cestou nebo se nechat rozpárat apod. Jasně, že vy byste se takhle nepředháněly, ale já už takových rozhovorů slyšela. Mě tohle nudí, stejně jako příběhy z maturit, jak si kdo vytáhl zrovna tu jedinou otázku, kterou neuměl.
Jo a kdybych dostala pětikorunu za každé „Hlavně si to užívej,“ kupovala bych teď vilu v Mexiku a mláděti pořádné sombréro.
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 991
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 296
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 349
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 315
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 218
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 2115
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 3893
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 2056
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1248
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1193
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...