Příběh kamarádky Lenky

Moji kamarádku Lenku jsem poznala na pískovišti. Byla to taková ta usměvavá holka, která nic neřešila v afektu, ale vždy s rozvahou. To se mi na ní moc líbilo, ten klid a ta pohoda.

Jak čas plynul, tak jsme se skamarádily natolik, že jsme si začaly sdělovat různá tajemství a „nahlédly“ jsme jedna druhé do rodiny. Nikdy nic pro Lenku nebyl problém. Vždy měla vlídné slovo pro každého.

Dnes je to tak, že po rozvodu má v péči 2 děti (jedno s postižením). Její ex ze sebe udělal nevydělávajícího, nemajetného bezdomovce, který je hlášen k trvalému pobytu na městě. Díky našemu systému musí tu spoustu dluhů zaplatit ona. To, že jí neplatí výživné, o tom ani nemluvě. Byl společných dluhů zbaven soudně, tzv. oddlužen.

Nerozumím tomu a nechápu to, jak je možné, že tohle v našem státě jde!!! Nebudu se k tomu více vyjadřovat, protože bych se tady akorát rozvášnila. Včera, když jsem s ní mluvila, tak byla smutná a říkala mi, že si našla už třetí práci, aby mohla splácet dluhy z manželství, které se šplhají do neskutečných výšek.

Říkám si, jak bude zvládat pracovat takových hodin týdně a jak dlouho to chce vydržet. Její zdravotní stav také není dobrý. Před nedávnem byla na velké operaci a čeká se, co bude dál.

Tak moc bych jí ráda pomohla, ale sama nevím jak. Psala všude možně o rady (televize, senát, k nejvyššímu soudu, ale nikde nic. Zkoušela i insolvenci, ale tu jí zamítli.

Proto Vás touto cestou prosím o jakoukoliv radu pro moji kamarádku. Moc si přeju pro ni a pro její děti trochu toho štěstí, aby se zase smála a chtělo se jí každý den vstávat.