Nikdy nezapomenu na 2. porod
- Porod
- Romka723
- 11.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byl bolestivý, malý nechtěl ven, chytla jsem mladého nekušeného doktora a ve finále jsem bojovala o život. Nechci nikoho strašit špatným porodem, ale chci Vám napsat, co se mi přihodilo a jak to nakonec vše dopadlo.
Tomáška jsem si jela porodit koncem listopadu. Ráno jsem se odvezla do porodnice a tam jsem dostala provokačku. Můj manžel byl se mnou. U porodu byl se mnou můj gynekolog, ale ten nakonec musel odjet k akutnímu porodu. Já jsem zatím měla nepravidelné kontrakce, tak to všechno vypadalo v pohodě.
Byl mi přidělen mladý gynekolog. Jmenoval se Čapek. Nikdy na jeho jméno nezapomenu. Po poledni mi začaly silné kontrakce a bolesti sílily. Sotva jsme se udržela na nohou.Měla jsem už zkušenosti z prvního porodu a věděla jsem, že když budu hodně chodit, tak to tím urychlím.
Mladý gynegolog mi šel natáčet malého, aby věděl, jak to se mnou vypadá a během kontrakcí mě také vyšetřil. Řekla jsem mu, že už mám velice silné kontrakce a chvílemi se mi chce tlačit.
Suše mi řekl, že takové bolesti mít nemohu, že nejsem ještě tolik otevřená.
Po pár minutách mi ještě praskla voda a začalo to být pěkně husté. Chvílemi jsem ztrácela i vědomí. Milý pan Čapek mi oznámil, že to asi nebude plodová voda, ale, že jsem se počůrala. Myslela jsem si, že si dělá legraci. Teď už se mi opravdu chtělo tlačit, ale pořád mi říkal, že to k porodu ještě není, ať to nechám na něm, že mi řekne. To už jsem nějak nezvládla a mezi stahy mu řekla, že on ví pěkné h…, že nejsem blbá a vím, co cítím. Začal se nadechovat a já mu honem řekla, že nerodím poprvé, tak že už chci konečně začít tlačit nebo že už budu křičet. Začal koulet očima a říkat něco o šílených ženských. Naštěstí tam byla jedna starší porodní asistentka a ta dala na moje slova, položila mě a já mohla konečně tlačit.
Po osmé hodině večerní se nám narodil Tomášek. Vážil 4,3 kg a měřil 54 cm. Už jsem chápala, proč jsem měla takové bolesti. Byl krásný, veliký, nožičky samý varhánek. Manžel si ho vzal a čekalo se na lůžko. Jenže to bohužel nešlo ven, tak úžasný pan doktor mi stále tahal za pupečníkovou šňůru a snažil se ho ze mě dostat, ale nakonec šňůru přetrhl a já začala silně krvácet. Zkameněle zůstal stát a pořád mi koukal do rozkroku, jak krvácím.
Naštěstí tam opět byla „moje“ porodní asistentka a ta mi přivolala „mého“ pana gynekologa.
Nebudu už to protahovat, ale ležela jsem 3 dny na JIP a první noc jsem bojovala o život. Dlouho jsem se z porodu dostávala nejen fyzicky, ale také psychicky. Kila nešla dolů a pořád jsem brečela. Dnes už je to něco málo přes sedm let a Tom je úžasné dítě, které mi vše vynahradilo a říkám si, že i přes to ten porod stál za to.
Nakonec Vám ještě musím napsat, že jsem pak rodila ještě jednou a porod byl ukázkový.
Už tam nebyl doktor Čapek, ale lékař, který dal na mé rady a nechal mě dělat, co jsem sama chtěla a malý se prodral ven během tří hodin. Byl to taky cvalík, ale díky pochopení a ohleduplnosti personálu to byla pohoda. Proto se milé ženy nebojte rodit vícekrát, protože nikdy to není stejné a ve finále můžete být mile překvapeny, že to jde i lehce…
Přečtěte si také
Rozešli jsme se, ale hypotéka nás drží spolu. Už rok žijeme každý ve svém pokoji
- Anonymní
- 13.09.26
- 1889
Nikdy by mě nenapadlo, že se s člověkem, se kterým jsem plánovala svatbu, jednou budu domlouvat přes email, kdo si kdy vezme koupelnu. Jenže přesně tak dnes vypadá moje domácnost.
Spím už dva týdny s dcerou v pokojíku. Čekám, až se manžel omluví
- Anonymní
- 13.09.26
- 1878
Začalo to celé naší partnerskou hádkou. Ve výsledku to nebylo nějak zásadní, ale nechtěla jsem ustupovat, protože mi přijde, že já jsem vždycky ta, která se nakonec omluví. Tentokrát jsem řekla...
Kvůli nepořádku jsme se začali hádat. Paní na úklid nám zachránila manželství
- Anonymní
- 13.09.26
- 1124
Ráno hádka, odpoledne znovu a večer tichá domácnost. Táhlo se to s námi snad celé dva roky, od doby, co se narodila dcera. Společně s rodičovskými povinnostmi jsem najednou zjistila, že mám problém...
Manžel tráví všechen čas na zahradě. Chci se rozvést
- Anonymní
- 13.09.26
- 7200
Nikdy bych nevěřila tomu, že když odrostou děti a konečně budeme mít čas na sebe, tak nás rozdělí naše zahrada. Když se děti odstěhovaly, ze začátku to bylo naprosto skvělé. Najednou jsme byli...
Syn začal až příliš řešit svoje tělo. Posilovna se stala jeho druhým domovem
- Anonymní
- 13.09.26
- 620
Ještě před rokem jsem měla doma kluka, kterého jsem musela přemlouvat, aby si po tělocviku vůbec vzal čisté tričko. Sport ho moc nezajímal, na běhání se tvářil, jako kdybych po něm chtěla uběhnout...
Osypala jsem se po vitamínech na plodnost. Manžel tvrdí, že to mám ze stresu
- Anonymní
- 12.09.26
- 1154
S manželem se snažíme už skoro rok o miminko. Před časem jsem začala brát různé doplňky stravy a současně za mnou přišla i manželova sestra, která pracuje v jedné vitamínové firmě. Doporučila mi...
Porodila jsem dceru, manžel si mě už vůbec nevšímá. Přitom já potřebuji něhu
- Anonymní
- 12.09.26
- 2754
Po porodu jsem tak nějak počítala se vším možným. S tím, že budu unavená, nevyspalá, že budu mít doma miminko a že se náš život na nějakou dobu úplně převrátí naruby. S tím, že nebudu mít čas na...
Byla jsem zoufalá, že syn je prostě mimoň. Pak jsme dostali diagnózu
- Anonymní
- 12.09.26
- 3018
Každé ráno jsem měla pocit, že vypravuji na Mars malého mimozemšťana. „Vstávej.“ Nic. „Vstávej, prosím.“ Zase nic. Pak syn konečně vylezl z postele, začal hledat ponožky, cestou si všiml lega a na...
Tchyně mi ochotně hlídá. Za každou pomoc ale později zaplatím
- Anonymní
- 12.09.26
- 5876
Když potřebuji pohlídat čtyřletou dceru, tchyně je vždy připravená pomoci. Jenže potom všem vypráví, že bez ní nic nezvládám, a při první neshodě mi připomene všechno, co pro nás udělala. Je to...
Ve školce říkají, že je syn nevychovaný. Já vím, co vidí až doma
- Anonymní
- 12.09.26
- 6713
Pětiletý Matěj nesnáší hluk, změny a situace, které nedokáže předvídat. Ve školce ho považují za neposlušného a ostatní rodiče za rozmazleného. Já však každý den vidím dítě, které se nesnaží...