Moje příšerná tchyně III
- O životě
- Romka723
- 09.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pokračování o tom, jak může třetí osoba zasáhnout do života, o zachování lidské důstojnosti a o konečném vítězství. Mé dva předešlé deníčky byly jako horská dráha. Pěkně jsem v tom lítala. Rozhodla jsem se, že se rozvedu, protože manželství nikam nevedlo.
Byl to boj, který jsem sváděla každý den. Naposledy jsem psala o tom, že nás čeká soud o děti. Ten dopadl dobře. Děti zůstaly se mnou a i výživné soudkyně určila slušné. Od soudu jsem odcházela spokojená.
Ovšem ex tak spokojený nebyl a začal kolem sebe kopat. Posílal na soud nechutné dopisy (psala mu je jeho matka jeho jménem), kde si vymýšlel. Došlo to tak daleko, že jsem děti tahala na sociálku, k psychologovi. Nakonec to vyvrcholilo dalším soudem, kde jsem opět v rámci možností vyhrála, a dětem byl upraven styk s otcem.
Dneska je tomu tak, že jsem prodala náš společný byt, mám koupený menší, kam se budu s dětmi stěhovat, a jsme měsíc rozvedeni. Trvalo to skoro 3/4 roku, než jsme se k tomu doplazili, protože to opravdu bylo krůček po krůčku. Rozvod jako samotný akt trval pouhou chvíli. Když se chce, tak to jde. Soudkyně byla velice milá paní, která se v ničem nešťourala, nic nevyšetřovala a respektovala naše stanoviska.
Začínám opět úplně od začátku sama se třemi dětmi. Někdy je toho na mě opravdu hodně, ale vážím si toho klidu, pohody. Je to luxus. Byl to běh, kde nebylo vidět cíl. Byly i chvíle, kdy jsem se odrážela ode dna a probrečela jsem večery a nabírala sílu. Moc mi taky pomohla škola, kterou jsem mezitím začala dělat a trochu jsem se odreagovala.
Deníček píši proto, abyste to nikdy nevzdaly, protože ta obrovská úleva za to stojí. Život je krátký a je potřeba ho žít a ne prožívat. Díky tomu, čím jsem prošla, mám na hodně věcí jiný náhled, nikoho neodsuzuji a vážím si každé dobré rady. Už nikdy bych to nechtěla zažít znovu, protože tolik ponížení, pohrdání a ublížení bych už nesnesla.
Milé maminky, važte si svého štěstí, ale zároveň si ho i chraňte. Zůstávejte sami sebou a mějte pořád v hlavě, že nejste něčí majetek a že starost o rodinu je stejně hodnocená práce jako každá jiná.
Moc děkuji všem, kteří to se mnou vydrželi až do konce, nevzdali to, povzbuzovali mě, pomáhali mi. Mé největší poděkování patří mým dětem za to, že to ustály a zase se smějí, dále mojí milované a nejlepší mamince na světě, která to všechno prožívala se mnou a vždy pro mě měla vlídné slovo. V neposlední řadě jsou to přátelé, kteří mi dokázali, že jsou opravdovými přáteli a mnohokrát mě podrželi.
Jedno vím jistě, že už se nikdy nevdám a budu si teď vážit toho mého štěstí daleko víc.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1649
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20659
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Ahoj jmenuji se Katka a ziji velice daleko od domova, provdala jsem se do Iraku a pres internet sleduji eMimino. Dnes jsem nahodou cetla Tvuj denicek neznam Tvuj cely pribeh s Tvoji prisernou tchyni, ale musim Ti rici ze i ta ma tchyne je udesna. Jen diky manzelovi zvladam vsechno tady daleko od domova. Pokud se Ti bude chtit stan se mou pritelkyni a muzeme si dopisovat pres eMimino-pokud ze souhlasis napis mi na muj nick juve. Zdravim Te a tesim se na Tvou odpoved a zaroven Ti preji hodne stesti v Tvem novem zivote
