Chtěla bych svému tělu a hlavě říci dost

Takže pro začátek bude dobré se představit. Jsem studentka SOŠ, jmenuji se Iveta a je mi 17 let. Můj přítel je Tomáš, je mu 23 let a pracuje ve firmě Koyo. Jsme spolu 4 roky. Od mých 16 let bydlel se mnou. Je to přesně rok, kdy ho moje máma vyhodila a dala mi na výběr, jestli ona nebo on. Neváhala jsem a šla s Tomem, který koupil rodinný dům asi 5 km od mámy. Znám ho až příliš a miluji ho. A teď k tomu hlavnímu.

Řekla bych, že za celé dětství jsem si užila až až. Nevím, jestli to mám vytahovat a není to pro vás zbytečné, ale pro mě je to důležité. Bylo mi 12 let, když mi tragicky zemřela sestra. Je těžké na to vzpomínat, ale v srdíčku ji budu mít napořád, i když jde život dál. Po nehodě jsme se odstěhovali a po čase jsme se poznali s Tomem.

Tak k věci. Jsem jiná než ostatní holky. Upnula jsem se na Toma, protože mě vytáhl s těch nejtěžších životních situací. Po tříletém vztahu jsem začala mít takový divný pocit, že je něco jinak. Bylo mi pořád nějak prázdno, přišla jsem na stránky eMimino a všechno mi problesklo hlavou! Tohle je to, co mi chybí a po čem toužím, nejlepší věc, která by mě dokázala natolik naplnit, abych byla šťastná – mít vlastní miminko s Tomem.

Jenže ta věc není tak jednoduchá, že? Je mi 17 let a nemám dodělanou školu. Dá se to vydržet, ta touha překonávat, ale stejně každý den sedím u eMimča a pročítám deníčky, diskuse, recenze, dokonce jsem vybrala i kočárek pro našeho prcka podle finančních možností a kvality. Je to super, získávat informace je překrásné, i vidět vaše novorozené potomky.

Teď jsem ale úplně na dně, kamarádky ze školy si jaksi nemají chuť povídat o dětech. Takže nemám nikoho, s kým bych to mohla probrat. Přítelova mamka je super, ale nejen od ní, ale i od jiných žen slyším pořád to samé: „máš čas, užívej si života atd.“ Už mě to ubíjí.

Tom, moje babička, Tomův děda, bába, dokonce i jeho máma by si miminko, troufám si říct, přáli. Jenže je to pro mě pak ještě horší, když mě v tom podporují, dokonce domlouvají postýlky, rozdělili si i to, co nám každý koupí pro malé.

Nejsem, ale hloupá a vím, že není ten správný čas, sice finanční stránka by asi nebyla problémem, ale poslouchat to, že jsem mladá, že jsem si nic neužila, je strašně vyčerpávající. Nemám to komu říct a popovídat si, pokaždé slyším to samé.

Chtěla bych říct svému tělu a hlavně hlavě dost, není to správné. Nejde to ale zastavit. Řeknu si, že nebudu chodit na internet a za den jsem tam zase a hledám miminkovské weby, deníčky diskuze atd. Když to výjimečně vydržím, tak všude vidím těhulky, kočárky, odrostlé děti, říkám si, jak asi bude to moje mimi vypadat. Potřebovala bych poradit, jak se toho pocitu a chtíče zbavit, nebo se s toho opravdu zblázním.

Děkuji za přečtení deníčku a zprávy i komentáře. Jsem připravená na výčitky, ale i na dobré reakce, kterých bude nejspíš méně, ale potěší.
 Díky!

Iveta

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
LouLou
26.4.12 06:39

No nevim, nevim…v 17ti letech jsem pocitovala taky ruzne 'prazdne" chvile…a myslim ze to byla spis doznivajici puberta.Nebudu radit, aby sis uzivala zivota, kdyz to nechces poslouchat, ale minimalne dodelat skolu by bylo dobre.....
Zaplacavat ditetem v zivote pocity prazdna bych opravdu nedoporucovala…muzes delat spustu jinych veci a cinnosti - s ditetem v 18ti pak uz neudelas vubec nic.

  • Upravit
lasička1
8935
26.4.12 07:03

Vy asi s přítelem nemáte moc koníčků,zájmů?Možná je to pocit z nudy,prázdnoty…Většina žen touží po dítěti,někdo mnohem dříve,ale musíme to brát rozumem.Nyní prázdnotu vyřešíš dítětem-nejspíš budeš dobrá máma,dítě zvládnete,v tom problém není.Ale až dítko povyroste,zase se objeví pocit prázdnoty…protože vy se asi neumíte sami dva moc zabavit.Takže budeš chtít děti pořád dokola.
Lepší řešení situace by bylo,kdybyste si našli partu mladých lidí a zjistili,co vás s přítelem bude bavit,kde budete šťastný a budete umět žít jen ve dvou-to je pro vztah hodně důležitý,umět být jen vy dva a spokojený.

Příspěvek upraven 26.04.12 v 07:04

  • načítám...
  • Zmínit
Kalla1412
8594
26.4.12 07:07

pamatuju si, že mě to v nějakých 17-18ti letech taky chytlo…miminko, miminko …pořád dokola. Zmírní se to, neboj, nebude čas na to myslet :-)ale…dítě teď neměj.
Z mnoha důvodů, hlavně kvůli svému dalšímu životu po mimiminku. Je to smutné, ale 22tiletá holka ( po 4 leté RD) bez praxe se sotva dodělanou školou s malým děckem by si práci, která by nebyla za babku nebo totál rasovina či „zaručený výdělek z domova“ by bylo velmi těžké. Já jsem si tehdy taky řekla - teď matura, pak pár leto do práce a PAK, když bude vhodný chlap, bude mimčo…jakž takž to tak nakonec bylo a já mám teď práci za hezké peníze do které se snad budu moct vrátit…protože být doma s mrňouskme je jen část mateřství - ta kratší bohužel..musíš myslet na pak..ale uvažuješ o tom rozumně ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
26.4.12 08:17

Taky jsem v 19ti chtěla s přítelem mimčo, ale věděla jsem, že to není racionální rozhodnutí a hodila to za hlavu, dodělala VŠ a začla pracovat. Mimi jsem nakonec přivedla na svět ve 26ti a zpětně to hodnotím jako to lepší z mých životních rozhodnutí. Dělej školu, přidej si k tomu třeba nějaký kurz, státnici, certifikát nebo zkoušku, kterou si můžeš podle Tvého oboru udělat navíc a hledej si info o tom a věnuj se přípravě právě na to. Pak Ti to bude k dobru a i k dobru Tvého budoucího miminka! ;)

  • Upravit
Verda73
342
26.4.12 08:19

..chápu,že po miminku toužíš,ale ani já bych tvůj pocit prázdnosti neřešila.Dodělej školu,najdi si práci a pak uvidíš,jestli to budeš cítit stejně.Najděte si s přítelem nějakou společnou činnost,sport,cestování…A co říká na tvůj pocit přítel,ví o tom?A to,že babičky atd.plánují tvoje mimčo v tomhle věku :nevim: to fakt nechápu.Tak přeji hodně štěstí a at se rozhodneš podle sebe co nejlépe :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
vysadnice
67
26.4.12 08:37

Pořádně si to promysli,jestli po miminku vážně,ale opravdu vážně toužíš a nebo jen nevíš čím tu prázdnotu zaplnit.možná ti chybí tvá máma.najdi si kamarádku s dítětem.povídej si s ní,pohlídej to malé a uvidíš.prvně bych dodělala školu.pokuď i přes to budeš chtít dítě,tak do toho jdi :) pokuď víš,že přítel tě nenechá s dítětem samotnou a můžeš se na něj úplně spolehnout.držím palečky :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
misicka38
582
26.4.12 08:43

Ahojky,za mě si teda myslím že to co se tady píše je naprostá pravda,ted to takhle cítíš,ale za rok může být vše jinak.Ja mam díte v 21 letech,sem za to strašně vděčná,dnes už bych neměnila za nic,ale kdyby se to nestalo(selhala antikoncepce),určitě bych nikam nepospíchala,mam výuční list,který mi je popravdě asi k prdu a byla sem na umělecké prumce,kterou sem si vysnila,vůbec mi nevadilo jít znovu na 4 roky studovat,pokud sem tu možnost měla,tak proč jí nevyužít,nakonec sem tam byla jen do druháku,mam přerušeno a dnes rozhodne vím že tam nenastoupím abych to dodělala,protože na to rozhodně není čas.
Tím chci jen říci že pokud můžeš,dodělej si aspon školu,já si dálkově maturitu určitě udělám,uplně pitomá totiš nejsem,ale tu školu co mě bavila už né…
Přeju hodně štěstí s rozhodováním,určitě se rozhodneš správně. :P :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Alenaxxxx
26.4.12 08:49

Opravdu je brzy na miminko. Nechci strašit, víš jak to často dopadá 50% manželství se rozvádí a tak já razím asi na zdejší web extrémní teorii, že dítě ano, ale když jsem schopná se o něj postarat i sama bez partnera. Tzn. mít dostudováno a mít pracovní praxi před mateřskou, něco našetřené a nejlépe mít se do jaké práce taky vrátit.
Pořiď si prozatím třeba pejska nebo jinou výplň času.

  • Upravit
Nelluška
2041
26.4.12 08:54

Myslím, že by sis měla najít nějaké koníčky, zábavu a náplň života. Nebo zkus pomáhat, venčit psíky z útulku, pomáhat v domově důchodců, hospicu, brigáda. Co pejsek? Můžeš s ním chodit na procházky, je to bezva společník. Rozhodně teď je důležitá škola, spíš samozřejmost. Na miminko je opravdu moc brzy, už jen to, že brousíš na stránkách emimi mi přijde na tvůj věk divný. Beru podle sebe, dělala jsem brigádu coby hosteska a užila jsem si přitom spousta legrace a ještě vydělala spoustu peněz a jezdila k moři, kde jsem pomáhala za barem. Na děti času dost!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Linettka
434
26.4.12 09:08

Budu souhlasit se všema přede mnou. Myslím, že je rozumné, aby sis našla jinou „životní náplň“… Taky jsem se dojímala nad kočárkama, když mi bylo 15-17, ale bylo to jenom proto, že jsem si naprosto nedovedla představit, co mít dítě obnáší.

  • načítám...
  • Zmínit
pidi.tecka
26.4.12 09:12

Ahoj Ivčis, myslím, že to, co prožíváš, je naprosto normální. Normální pro dívku, která je citlivá a neprožila třeba úplně ideální dětství. Já jsem to měla taky tak - po dětech jsem toužila snad už od 15 a někdy se mé stavy daly přirovnat skoro k šílenství.
Když nad tím tak přemýšlím… vlastně jsem se hrozně toužila na někoho upnout a mít pocit, že ten malý človíček patří jen mě.
Ale vydržela jsem to a s manželem se nám narodilo miminko, až když jsem měla rok odpracovaný, v mých 21 letech.

Věř mi, že v 17 je na dítě ještě moc brzo. Pokud mohu radit - ještě nějaký ten rok počkej, dokud drobátko nevyzraješ. Nezlob se, teď jsi ještě opravdu dítě i Ty (i když si tak samozřejmě nepřipadáš…) a máš co dělat sama se sebou, se svými stavy úzkosti a prázdnoty.

Přesně jak píše LouLou - zaplácat dítětem svůj pocit prázdnoty by bylo špatně.

Ivi, zkus dělat něco, co Tě baví a neboj se, dáš se dohromady.
A přítelova rodina by měla mít rozum a nemást Ti hlavu, dokud nemáš hotovou školu. - Spolužačka maturovala s 9 měsíčním pupíkem a žádná sranda to nebyla.

Hodně štěstí! :kytka:

  • Upravit
Jája8
1270
26.4.12 09:30

Takový pocit znám, mě to taky přepadlo kolem mých 20 let, ale nebyla vhodná situace. Věčně jsem seděla na e-miminu a četla a hledala všemožné informace. Je to normální, ale vážně máš ještě pár let času. Já jsem to taky vydržela už 4 roky a pořád čtu a sbírám informace. Ber to tak, že si za tu dobu můžeš spoustu věcí zjistit a nebudeš to muset hledat na poslední chvíli. A co se týče tý samoty v srdíčku, že ti něco chybí zkus si pořídit psa nebo kočičku. My máme tři kocourky a jsou to prostě naše děti. staráme se tak o ně a jsou to naši miláčci. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Girasol
1480
26.4.12 09:41

Budu asi jediná, ale proč nemít dítě dřív? Dřív to bylo úplně normální, že všichni měli děti do 20ti, ted je jen moda to neustále posouvat a pak se velké množství žen trápí s tím, že nemůžou otěhotnět. Neříkám, teď hned, v každém případě si dodělej střední školu, VŠ si můžeš udělat i při mateřské (pokud budeš mít někoho, kdo ti dítko pohlídá a bude tě podporovat). Já mám za sebou VŠ, hodně jsem cestovala po světě, udělala si poměrně dobrou kariéru, ale vím, že kdyby dítko přišlo už třeba ve 20ti, tak toho litovat nebudu. Je ale důležité, abys to dítko nechtěla jen ty, ale toužil po něm i přítel a taky mít nějáké zázemí. Opravdu se může stát, že přítel potká někoho jiného a pokud nemáš podporu své rodiny, žádné zadní vrátka, potom můžeš zažívat hodně krušné chvilky.

  • načítám...
  • Zmínit
Strapatka
26.4.12 09:48

Jeste par generaci zpatky to byl nejlepsi vek na mimco. A dlouhe predlouhe generace predtim. Spis by se dalo rict ze to co je dnes je anomalie, z hlediska fyzicna, moderni medicina to trochu srovnava. Nicmene zivot je tak nastaven, neda se nic delat.
Ja sama mela 1. dite tesne pred 30, 2. tesne po 30. Kdyz se zamylim v 17,18ti byli pro me deti neco jako mimozemstane. Ale mam kamosku co takhle porodila (kolem 20) a zatimco ja se jeste porad jeste tak nejak peru s tim nejhekticktejsim obdobim, ona uz ma „vystarano“, dodelava skolu, kurzy, uziva dovolenych a vubec ma mnohem volnejsi zivot nez ja. Nepozoruji na ni ze by se pocit prazdnoty vrhala resit myslenkami na benjaminka nebo tak, proste si to uziva, jen se ji to presunulo jinak v zivote a sice to co ja mela predtim ma ona ted. Jeji deti jsou uz ji partaci a neomezuji ji. Ja si na takove to co ma ona ted vzpominam vzdalenymi vzpominkami jako z minuleho zivota..
Nevim, kazde ma sve pro a proti…

Druha vec je ono zazemi, ale to nemusi souviset s vekem vubec, je to individualni..

  • Upravit
Crystal87
27032
26.4.12 10:44

Taky nechápu proč každý má názor nejdřív škola práce cestování a dítě pomalu v :mrgreen: důchodu když se chce jde zvládnout vše v 17 můžešmít už více rozumu než leckterá třicítka ale musíte na to být dva a musíš vědět že na to taky dva zůstanete,ona to není sranda.První syn se narodil ve 20 ale i když byl neplánovaný byl chtěný.A snadné to nebylo neb jsme semoc neznali a bojovali oba s vlastními životy a pod.Znám holčinu co porodila v 16 je z ní super máma,leckterý starší by si z ní mohli vzít příklad!BTW a v dnešní době kdy je velkým problémem neplodnost a potíže s otěhotněním bych rozhodně nechtěla dítko později.Sice 17 je brzo ale lepší než 35 :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Kajuli
2248
26.4.12 10:56

Podívej se na to realisticky. Pokud opravdu toužíš po miminku, počkej alespoň až odmaturuješ a pak si vesele ploď. Dodělávat střední s dítětem není zrovna dvakrát jednoduché (neříkám, že se to nedá zvládnout, ale je to na delší dobu) a VŠ můžeš pak začít studovat téměř kdykoli. Navíc představy se hodně často liší od reality, pokud se pozorně začteš do některých příspěvků tady, zjistíš, že je spousta miminek, co první měsíče života prořve a maminky z toho šílí.
A v neposlední řadě se zkus zamyslet nad tím, jestli je důvod „zaplácnout prázdnotu“ opravdu ten správný k tomu mít dítě. Já si tedy myslím, že rozhodně ne

  • načítám...
  • Zmínit
Verda73
342
26.4.12 11:07

jenom,k tomu,že se tu píše o cestování,že nechápe,proč by se mělo nejdřív cestovat a pak mít dítě.Já ze své zkušenosti jsem před dětmi někde byla-nebyla to žádná exotika,ale taky dobrý.Pak jsme byli s jedním dítětem 2× u moře,když bylo malé a od té doby jsem nikde nebyla.Už jsme čtyři a prostě na to nemáme.Pro jednoho by peníze byly,ale je mi hloupé si někde jezdit a nechat ostatní doma.Chtěla bych jet společně,ale na to nejsou finance :,( Takže k tomu,proč cestovat před dětmi.Samozřejmě,že je mraky lidí,co na to bez problémů mají,ale myslím,že je i spousty těch,co ne.Ale je to jenom můj názor. :mavam:

Příspěvek upraven 26.04.12 v 11:09

  • načítám...
  • Zmínit
Dana Klaudie
1685
26.4.12 11:28

pořiďte si psa, kočku, morče, králíka.....a uvidíte :mavam: miminko bych nechala na později…

  • načítám...
  • Zmínit
Kullíšek
32
26.4.12 11:41

:mavam: Ahoj já jsem na tom stejně jako ty… Je mi sice 20 a vim ze by miminko nebyl problem, ale zase přemyslim nad tim, že to nebude tak jednoduchy a já to vím, ale vím taky že bych to zvladla.. Určitě si nejdřív zařid tu skolu a pak by bylo nejlepsi si odpracovat rok, aby si byla aspon trochu zaopatrena a nemela tu nejmensi mateřskou. :kytka: A pak hura do toho :) Pokud si na to pripravena ty i pritel tak pak neni nad cim premyslet :hug: držím Ti palečky :* A na kecy nejakych sousedek nebo tak vubec nedavej :-)

  • načítám...
  • Zmínit
MacinkaCZ
2899
26.4.12 11:53

Ahoj taky bych to ze startu řešila nějakým zvířátkem třeba i náročnějším aby sis užila pže i to zvíře dá někdy zabrat a hlavně dodělej školu… byla by si sama proti sobě i proti budoucímu zabezpečení miminka… každopádně rozhodnutí je na tobě držím palce… neuspěchej to..

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
26.4.12 12:01

já mám pocit, že to u tebe je důsledek toho, že „nemáš“ rodinu. Pociťuješ u sebe prázdno a chtěla bys ho zaplnit. Zkus internet vůbec nezapínat, najdi si nějakou jinou zábavu - chodíte s přítelem někam? máte nějaké zájmy, nebo jste jen doma? Nenašla by sis nějakou zábavu ve škole? Vydrž to alespoň než doděláš školu. Přeci jenom je to pak snazší, když víš, že se můžeš naplno věnovat dítěti a následně jít do práce, místo dodělávání si školy. Je ti 17náct, jsi ještě hodně mladá, tak zkus ty 2? roky vydržet a pokud i nadále budeš mít touhu po dítěti, tak pak si ho pořiďte.

  • načítám...
  • Zmínit
Iwi
3379
26.4.12 12:02

ahoj, ja vim jake to je, me ta touha popadla az ve 24 letech ale tak silne ze tri mesice jsem byla uz tehotna. jak ti jiny radi ze je nejrozumnejsi pockat, urcite dodelat skolu s tim souhlasim, ale kdyz te udela mimi stastnou na co cekat do 20 nebo dele? jako za dob nasich mamin meli vsichni deti v 18 a nidko to neresil, proste to tak bylo. me taky jeste rikali rodice pockej, ale naco jsem mela porad cekat? preji hodne stesti :kytka: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Iwi
3379
26.4.12 12:03

to nemela byt reakce na nikoho jen mi to tam nechtene vletelo, tak pardon, mel to byt samostatny nazor.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
26.4.12 12:34

Jinak ještě k tomu cestování… Ono to hodně záleží na povaze, někdo se rád válí u moře a jezdí tam pravidelně kažý rok, jinému zase vyhovuje vysokohorská turistika a další třeba rád sedí doma.
Musím říct, že třeba mě cestování moc nebere (asi to bude tím, že jsem „za mlada“ projezdila skoro celou Evropu) a je mi jedno, kde budu trávit dovolenou, hlavně pokud budeme všichni tři spolu a nebudeme muset pracovat. Eli snáší cesty dobře (letadlo jsme teda ještě nezkoušeli) a nemáme problém jet klidně i pod stan. A nemám pocit, že by nás dítě nějak omezovalo, ať už co se týče cestování, koníčků… prostě je to další člen rodiny. Takže opravdu nesnáším kecy typu „to si nic neužiješ, zničíš si život,…“
Ale to si musí každá rodina nastavit sama

  • Upravit
Kajuli
2248
26.4.12 12:35

Pardon, ten Anonymní jsem já, nevím jak se to stalo :oops: :oops: :oops:

  • načítám...
  • Zmínit
Lus-i
26.4.12 12:51

Taky jsem od 17ti let toužila po miminku a přítel teď už tedy manžel taky, je o 10 let starší takže sem se mu ani nedivila :) Já toužila tak moc že jsem vysadila prášky a bylo mi to jedno jestli otěhotním. V mích 18 už jsme měli svůj byt, oba práci…je mi 20 a furt se nezadařilo. Docela tě chápu, mě rodina taky podporovala, tedy až od 19ti :) ale babička už od 18.
Dřív bylo normální mít v 18ti dítě, teď je člověku třeba 23 a je hrozně mladej na to aby si založil rodinu.
Být tebou dodělám školu a pokud budeš mít furt tu touhu (což asi jo ;) ) tak jdi do toho. Nekoukej na věk ale na to na co se cítíš :mavam:

  • Upravit
micha.bello
2655
26.4.12 12:54

Ahojky,
myslím, že v této skupině jsou ty, které měly dítě až po vybudování určité pozice v práci, co tu prosazují své názory, jak je lepší mít dítě později, nejlépe kolem 25-30 let… a jiné, které také měly dítě ve 2o +-, které ti napíší, že pokud cítíš, že dítě chceš, máš do něj jít. Každopádně i já se přidávám k těm, které ti doporučí si alespoň dodělat školu. Pokud se nepletu, budeš mít tak 1-2 roky k dokončení školy. Podle mě tohle období zvládneš zaplnit jinýma věcma, zkus se zaměřit na jinou činnost. A pokud tě bude ten plán s dítětem za tu dobu pořád bude „pronásledovat“, pak do toho jděte. Mně se narodilo první dítě ve 2o letech, druhé ve 23 a jsem ráda, že holky mám. Na stránky o těhotenství, chat s tématikou dětí jsem začala chodit v 19 letech. Taky jsem měla takový divný pocit, že mi něco v životě chybí a byly to děti. ;)

  • načítám...
  • Zmínit
marra
26.4.12 12:56

Ja si zase myslim,ze pokud dite opravdu chces,i tvuj partenr,jste zajisteni,mate kde bydlet,tak proc ne?pokud to tak citis tak jo.Budes mozna s tech mladsich holek,ktere berou veci s rozumem a vi co chcou.Neberes to jen jako rozmar.Na tvem miste ych dodelala skolu,a pak se o mimi snazila.Navic jste s pritelem rok,to je strasne malinko. :kytka:

  • Upravit
Deniska2000
5382
26.4.12 12:57

Nejdřív dodělat školu,to určitě ano. Uvidíš že pak budeš ráda,že máš alespoň školu z krku a nemusíš myslet na to,že je třeba jí dodělat atd.(vlastní zkušenost) A pak si klidně miminko pořiďte, podle toho co píšeš,tak zázemí máte a to je nejůležitější. Nikde není psáno,že dobrá matka budeš až v 25 letech a dřív jsi ještě dítě,pokud se na to cítíš,klidně do toho jdi.I já měla plánovaně dítě hodně brzy a nikdy jsem nelitovala, nic mi v životě neuteklo !!!

  • načítám...
  • Zmínit
socina
4107
26.4.12 12:58

Zkuste si pořídit nějakého malého pejska. My jsme se ujali pudlinky a dělá nám takové malé rozmazlené miminko. Na nějaký čas ti to ukojí mateřské pudy :palec: Moc to doporučuji

  • načítám...
  • Zmínit
Verda73
342
26.4.12 13:10

@marra myslím,že píše hned v úvodu,že jsou spolu 4roky.A rok asi spolu bydlí :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
marra
26.4.12 13:15

@Verda73 Je tak to se omlouvam,jsem to prehledla :oops: a taky se priklanim k tomu pejskovi,ja to taky tak udelala a rok jsem s choutkama prestala :lol: :lol:

  • Upravit
vinicie
13
26.4.12 13:16

Já měla kolem 20let přesně pocity jako ty, intenzivní touha po dítěti, fajn přítele a myšlenka mít miminko se mi moc líbila… nakonec jsme se rozhodli odjet na zkušenou do zahraničí, rozešli se… a teď jsem v 28letech s jiným mužem, mám mnohem větší zázemí ( hlavně psychické ), jsem těhotná a říkám si, že s dítětem počkat bylo to nejlepší pro nás pro všechny. :)) Vidím to te´d úplně jinak a sama zpětně jsem moc ráda, že jsem nic neuspěchala..
Přesto že ty tvé pocity chápu, radím počkejte ještě ;) Užívejte si času spolu, vymyslete nějaké společné aktivity , aby , jak už tady padlo, nebylo miminko jen vyplnění vaší nudy.

  • načítám...
  • Zmínit
FreeLady12
27281
26.4.12 13:22

Souhlas tady s některými názory…

Zkus pořídit štěňátko? Naplní tvůj volný čas ten pocit „prázdnoty“ nebo jak jsi to psala… :palec: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Ms.H
26.4.12 13:56

nevím, jak ostatní, ale já považuji dobu těšení se a plánování za to nejkrásnější období, splnit si sen je krásné, ale tím to skončí a musí se hledat další, takže bych se přimlouvala za to dodělat školu a přitom se těšit a plánovat miminko ;) čas letí strašně rychle, i když ti to tak možná nepřipadá, buď trpělivá a nepromarni ten krásný čas, kdy se máš nač těšit :mavam:

  • Upravit
hanak
26.4.12 14:59

Holky, na téhle době bytostně nesnáším, že nás nutí k rozhodnutím a věcem, které skutečně nechceme. Zapomínáme žít, pořád jen něco musíme - chodit do školy a dodělat školu (nic proti, ale kdyby se tam aspoň vyselektovaly věci, které jsou opravdu důležité a ty ostatní kraviny se z učebních osnov vypustily) .. práce (neboli bez práce nejsou koláče, alias money), kariéra (ach, jak je to důležité, zřejmě důležitější než pocit štěstí a rodina)..
Neumíme žít, skutečné hodnoty jsou vniveč. Teď budu asi mluvit jak prorok, ale styl, jakým se ubírá tahle společnost, je nejrychlejší cesta do pekel. Toť můj názor ;)
Jinak k zakladatelce - souhlasím i nesouhlasím se všemi výše uvedenými příspěvky. Můj názor je asi takový - pokud jsou rodiče ochotni pomoct (protože ve vlastním zájmu tu školu bys dodělat měla, bez ní to BOHUŽEL v dnešní době nejde, ikdyž ani její ukončení není záruka, že vůbec seženeš vhodnou práci), pak bych i o miminku vážně uvažovala. Ono - někomu začnou hodiny i mateřské pudy brzy .. ale co je to velmi brzy ? Z hlediska přírody je to opravdu věk, který je ideální na plození potomků. Tělo je již dostatečně zralé, připravené a při plné síle, vajíčka nejkvalitnější. Přírodu nezajímá stav našeho konta, zázemí ani nějaká škola, ona má své zákony, kterých se tzv. společnost neřídí.

  • Upravit
Ivčis
4411
26.4.12 15:17

Zdravím a předem děkuji za všechny komentáře,

reaguji teď na Vaše rady ohledně zvířákta. Pejsky máme tři už jsme je měly když sme spolu začaly chodit. Bydlíme jak jsem psala v RD takže venku jsou dva, rotvajler a kříženec ti patří Tomovi, já mám od 12 let kavalíra je to domácí pejsek taky ho beru jako moje miminko :) to je ale asi normální u pejska v domě.
Přítel by miminko chtěl taky, dokonce i když mu ukážu třeba kočárek a přečte si co všechno má tak i řekne že ten nee, že má takový a makový pozvozek a tak je to jen příklad.

Samozdřejmě že školu dodělám, ale pocit že potřebuji někde cestovat nemám na dovolené jsme spolu byly 2× v Chorvatsku. Nic moc, vím ale stačí mi to. Chtěla bych aspoň i rok po škole někde pracovat abych měla mateřskou a volbu rodičáku.

Myslím si že rady typu že v 18 s dítem neudělám vůbec nic si teda nemyslím, dítě přece není překážka!?
Tento deníček jsem napsala asi abych si to i nějak shrnula v hlavě a přečetla nějaké „názory“ mamin. Odpovědi které jste mi napsaly, jsem si tušila, že tak budou. Jen nevím jak se toho chtíče zbavit. Ano, ještě k té brigádě, na brigády chodím taky dost dlouho. Dělám už 2 roky číšnici nejdřív v cukrárně a teď jsem ve vinném sklípku. Na prázdniny mám domluvenou brigádu v prádelněa to v plném závazku, takže to není tak že bych seděla celé dny doma a nudila se. Ještě jednou děkuji za názory. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
SarykH
174
26.4.12 16:04

Snažila jsem se to pochopit a ne, nedokážu to. Chápu, že člověk nemusí být ze šťastné rodiny, ostatně myslím, že nikde to není ideální.
Ale NIKDO mi nenamluví, že holka v 17ti je natolik dospělá, aby měla dítě. Ano, může se to přihodit omylem, to beru, když je sex, ale plánovat to? Sama jsem tedy v 17ti ani nesouložila, protože jsem se otěhotnění moc bála :P

Myslím, že bych radila to samé, co už tu zaznělo několikrát: najít si nějaké zájmy, případně si pořídit zvířátko (ale u toho jsem tedy opatrnější, je to taky zodpovědnost).

Myslím, že člověk musí být srovnaný sám se sebou, to je ta dospělost. Dítě to za nikoho nevyřeší. A také to chce opravdu nabrat nějaké ty zkušenosti, i když 17ti leté holce asi přijde, že ví všechno. Až o moc později jí dojde, jaké v tomhle věku byla telátko :)

  • načítám...
  • Zmínit
Petra2829
7907
26.4.12 19:05

Já měla miminko v 17,5 .Sice plánované nebylo,ale bylo prostě na světě.A nyní je mu 13 let a já nikdy neměla pocit toho ,že mi něco uteklo.Nikdo mi nepomáhal.Vše jsem zvládla sama s partnerem. :) další dítko jsem měla v 25 letech a nyní je mi téměř 31 a čekáme benjamínka. :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Ivčis
4411
26.4.12 19:38

To je paráda, strašně gratuluju, a nějak tak bych si to taky představovala že pak třeba později by bylo další :roll: Ale to nikdo neví jak to nakonec dopadne. Ale teď máte doma už velikýho pomocníka a maličký je na cestě :srdce: a určitě máte spokojený život plný radostí i starostí. A o to mi právě jde. :roll: . Gratuluju a ať Vám to vše dopadne jak nejlíp to půjde.

  • načítám...
  • Zmínit
Lenka94
21
26.4.12 19:51

No hele mě je taky 17, a s přítelem sme spolu rok a půl, taky někdy mám takovej pocit i si o tom vyprávíme a je to hrozně fajn :D Ale vim, že teď by to prostě nešlo, ale moc dobře tě chápu :D :)

  • načítám...
  • Zmínit
PetraNov
26.4.12 20:09

najdi si brigádu jako au-pairka a budeš mít na nějakou dobu vystaráno ;) . Mně ve dvaceti pomohlo pořízení kocoura :).

  • Upravit
nellaskrobakova
716
26.4.12 21:05

Ahoj vis ja uz miminko mam je mi 21 otehotnela jsem ve 20 nema dokoncenou skolu mam zakladku byla jsem lempl a kaslala na skolu a misto toho chodila do prace ve 20 jsem dostala prvni smlouvu na neurcito a prosla jsem si dokonce tehotenstvim v 17 ale tehdejší přítel mě donutil jít na potrat mimi sme neplanovali a on se udajne ve 26 letech na mimi necitil doted toho lituju sestra ma holčičku ve věku ve ktrem by bylo i moje miminko…Po teto zkušenosti s přitelem náš vztah už neměl dlouhe trvani dohromady jsme spolu byli 3 roky…Bylo mi 19 a ja si našla nového přitele a začla jsem nový život zavrtala jsem se do prace pracovala jsem jako čišnice v baru potom si mě šef vzal ii na praxi do restaurace a ja začla žit novym vztahem a praci ve 20 jsem si našla novou praci kde mi dali smlouvu a ja ukončila školu ve 3 ročniku když sem podepsala po zkušební době smlouvu na neurčito zjistila jsem že jsem znovu těhotná opět neplánovaně a ještě k tomu přes antikoncepci…asi to zkrátím víš ikdyž lituju toho že jsem si tehdy to miminko nenechala a nebojovala za něj dnes je mi 21 a v prosinci jsem porodila krásného chlapečka a vím že je vše co jsem v životě dokazala Nemám školu nemam praci ztratila jsem čast svoji rodiny ale mam sveho syna a přitele ktereho miluju a asi to tak život chtěl a ma to byt…skus vydržet dodělej si školu nic ti neuteče možna to vyzni hnusne ale nebud hloupa a vydrž vše krásné máš před sebou a miminko si mužeš pořidit po škole ale tu školu si dodělej ať nedopadneš jako ja bud rozumna a jak tady bylo psano skus si koupit pro začatek nejake zviratko my si koupili jorkšíra když sem čekala maleho bylo to štěně sotva se to vešlo do dlane po prvnich nocich jsem byla tak šilene vyrizena ze to az mozne nebylo porad knucela hledala mamu a nakonec jsem ji mamou ja a ver ze u mimi to bude jeste horsi nebude to jen par dni co takto budes vztavat ale nekolik let a u toho je hodne tezke skolu dodelat :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Alenaxxxx
26.4.12 21:53

Dříve před 100 lety se v mladém věku rodilo (a pak až do přechodu), to ano, a taky se dříve umíralo, byla průměrná délka života něco přes 40 let. Většina dětí se nedožila dospělosti, to bych sem netahala, jak to bylo dříve, dnes je jiná doba.

  • Upravit
Betty1981
278
26.4.12 22:23

Holka, já měla totéž nutkání v osmnácti…měla jsem přítele, žila jsem na vesnici…Je mi třicet, mám první miminko a jsem za to ráda…U prvního přítele jsem zjistila, že je na mně závislý a jsem ráda, že jsem nešla do mimča…Člověk nemá s čím srovnávat, to je to…ale každý je jiný, možná ti to prospěje :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Lenkaxxxxx
26.4.12 22:44

tak po přečtení příspěvků většiny diskutujících tady si říkám,že jsem asi z jiný planety.Na co má zakladatelka deníčku čekat?Ano,alespoň výučák bych si udělala,ale abych čekala dalších x let na cosi…každý má v životě nastaveny jiné priority,né káždý je kariérista,honí se za lepší pracovní pozicí aby pak ve 35 zjistil,že nemůže mít děti.Bude mi 23 let.S manželem jsem se seznámila před 8 lety,po měsíční známosti jsme spolu začali bydlet.Mám střední školu,necelý rok odpracovaný.V 18 mi najednou ze dne na den začaly bít ty pomyslný biologický hodiny.V 19 jsem otěhotněla,vyhodili mě z práce díky mé upřímnosti,takže se nemám po mateřské ani kam vrátit a narodila se nám dcera.Teď čekáme naše druhé dítko a světe div se,jsme všichni šťastní.Nemám pocit,že bych o něco přišla.Nikdy jsem si za ta léta ani neposteskla nad tím,že třeba ostatní moji vrstevníci jsou v zahraničí,šéfujou bůhví v jaký firmě.Místo toho jsem milující máma a manželka.Svojí rodinu miluju nadevšechno a to,že o víkendech nechodím flámovat a místo toho stojím u žehličky,nebo štepuju mýmu manželovi věčně děravý ponožky mi nijak neubírá na štěstí.
Zakladatelko,nikdo ze zdejších diskutérek ti nevidí do duše,ty sama musíš vědět co tě udělá šťastnou a pokud máš vztah s partnerem s kterým si myslíš,že je to navždycky,tak do toho jdi.Co na tom,že ti je 17.Mít mimčo v 18 nebo v 25.Copak na tom záleží? když ty sama víš a máš jasno v tom co od života chceš,tak kašli na řeči ostatních,oni za tebe tvůj život žít nebudou a pokud jde o to užívání si…myslím si,že až pak budeš mít děti odrostlejší tak si toho všeho taky můžeš užívat dosytosti,co na tom,že ti už pak bude přes 30 :lol:

  • Upravit
miselka666
26.4.12 23:35

Ahoj,nečetla jsem všechny příspěvky,ale takhle to vidím já… :nevim:

Myslím si, že každý je individuální,každý si život zařídí podle sebe. Je zbytečné říkat,udělej to a to,pak to a to… Ty sama musíš vědět,jak chceš svůj život dál vést-tady na webu ti nikdo nenalajnule tvůj život,to musíš ty sama… :palec:

Abys věděla,kdo ti píše… :lol: Mě bude v čevnu 20 let, a na přelomu srpen/září 2012 porodím našeho prvního vytouženého a chtěného mimíska :srdce: S přítelem jsme spolu letos 5 let, bydlíme v domě jeho rodičů kde máme spodní patro (2+1) a platíme jim inkaso-jsme dvě domácnosti… Momentálně ještě doděláváme novou kuchyni takže peníze jdou všechny tam a po kuchyni se hned pustíme do výbavičky takže peníze tak tak… :nevim:

Důležité je,že jsme miminko chtěli oba dva…I přes všechny řeči okolo mého těhotenství,které bolí (věř tomu,že je budeš slýchat ze všech stran,uvidíš x různých ksichtů a ,,dobrorad" a budeš slyšet jak sis měla užívat),i přes všechno tohle se na malé strašně těším,protože HO CHCEME !

Mimčo s přítelem plánuju už od 17-ti (viz. mnou založená diskuze : Chci otěhotnět, ale mám na to věk? ),ale dodělala jsem si gympl,udělala maturu,ještě během třeťáku začala vydělávat, od října 2011 jsem OSVČ a pracuju abych mohla mít normální mateřskou a rodičák. Přítel má stálou práci a doma už fungujeme jako rodina-společné placení různých výdajů apod.

Pokud máš život nastavený tak,že miminko vám schází k ,,dokonalému" životu, tak do toho jděte. Tak to máme třeba my-máme společné zájmy,máme hodně povinností které nám zabírají čas a rozhodně jsme se nenudili-ale to miminko CHCEME. :srdce: Musíte si ale fakt uvědomit,jak jste na tom hlavně finančně,s bydlením apod. Ještě než otěhotníš,informuj se,na co všechno bys měla případně nárok,spočítej si kolik stojí základní výbava, a hlavně vy dva si sedněte a proberte to spolu-je ot rozhodnutí na celý život.

Já si myslím,že by nebylo k zahození si dodělat školu,alespoň na úroveň výučáku nebo matury,ať nemáš návrat po 3-4 letech zkomplikovaný tím,že nemáš ani tohle… Než si tu školu doděláš,můžeš se rozptýlit kupováním časopisů pro maminky,chodit na návštěvy k mamčám s miminkama,hledáním všeho možného krze miminka na netu…

Omlouvám se za délku příspěvku

  • Upravit
baretek
27.4.12 01:58

Doporucuji navstevu psychologa, aby jsi resila sve pocity prazdna a predevsim rodinnou historii… muselo to byt strasne.
myslim si, ze miminko predstavuje prilis „snadne“ reseni a podle toho, co pises, na nej opravdu nejsi pripravena… psychicky tedy. Navic tehotenstvi divky pod 20 let je obecne rizikovejsi.

Poridte si stene, a zkus se postarat o nej, a uvidis, jak to pujde, jestli te to naplni, a jestli budes zvladat skolu.
Urcite si dodelej skolu! Za vsech okolnosti, budes akorat pak litovat. Kolik znam deti, co vypravely, jak maminka kvuli nim nedodelala skolu - no ale to jim mohl rict jen nekdo v rodine nebo matka, ktera jim to pak vycitala jako jejich chybu, ne svoji.

Preji ti hodne stesti, ale myslim si, ze mas ve vsem zivote spoustu problemu, ktere by jsi mela resit, a urcite si neporizovat dite, dokud je nezvladnes… mej se dobre.

  • Upravit
bamba
27.4.12 06:17

Nečetla jsem všechny reakce,ale za mě,bych urovnala vztah s mámou.I když to tak možná necítíš,podvědomě ti chybí.Nepíšeš,jestli máš ještě nějaké sourozence a i když ano,určitě se trápí i tvá máma.O jednu dceru tragicky přišla a o druhou vlastně taky.Srovnejte se s maminkou a uvidíš,že prázdnota zmizí.Taky nějak mezy řádky čtu,že si chceš miminkem pojistit přítele.Věř,že to není řešení.Dítě vztah neoživý soíš naopak.Kup si pejska a vyzkoušej si,jaké to je se o někoho denně starat.Miminko si nech na pozděj.Jak tady někdo psal,že dřív bylo normální mít v tomto věku dítě,není to až taková pravda.Nebylo moc 18ti letých matek.Jsi mladá a na takové starosti máš dost času,až budeš mít zajištěnou budoucnost.

  • Upravit
janul_iii
57
27.4.12 10:17

Ivčis, z toho všeho co jsi tu napsala odvozuji, že školu si dodělat chceš, pracuješ a ještě nějakou praxi chceš mít a přítel miminko chce taky.. :srdce: Jak už tu bylo řečeno jednou, asi se tu sešly ty, co preferujou kariéru a děti mezi 28-35.. Myslím, že autorka deníčku nemá problém, který by měla řešit dalšími zvířaty, popřípadě doktory! :roll: No každopádně počkej až doděláš školu a pak se uvidí ;) Prosím, aby se někdo neurážel, je to jen můj názor :think:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Nekončící otázky

Jsem blázen?