Proč právě já?
- Těhotenství
- viva80
- 04.11.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Proč právě já? Tuto otázku si jistě klade hodně lidí, i já ji používala již od dětství, když po mě rodiče něco chtěli. Nyní ji vidím úplně z jiné dimenze. V létě jsem nečekaně otěhotněla, i přes to, že jsem měla již rok zavedené nitroděložní tělísko (viz. Nesnažilky, Když antikoncepce selže.), první jsem si říkala, že nemůžu být těhotná, vždyť procento otěhotnění je tak malé, ale po testu, na kterém se mi objevily jasné //, jsem si říkala, Proč právě já?? Proč musím být zrovna já v té malinkaté skupince žen, kterým tělísko selhalo? Nicméně jsem se s těhotenstvím smířila a rozhodla se, že si miminko necháme.
Po měsíci od vytažení tělíska jsem šla na kontrolu a doktor mi diagnostikoval „úplně normální těhotenství“ a já se na miminko začala těšit, (před tím jsem si na něj radši moc nezvykala, protože po vytažení tělíska mi hrozilo, že můžu potratit), už od začátku se mi nafouklo bříško, mám již dvě děti (Alešek 2006, Beátka 2007), takže těhotenství na mě bylo znát dost brzy. V klidu jsem si dál těhulkatila,…až do 18. týdne, kdy jsem volala na výsledky tripletestu, který se provádí v 16. týdnu. Do telefonu mi sestřička řekla, že mám jednu hodnotu zvýšenou, tak jsem okamžitě jela do nemocnice, abych si zprávu přečetla. Stálo tam: zvýšený AFP 64,52 iu/mL; 2,39 MoM, riziko defektu neurální trubice 1:75. Sestřička mi vysvětlila, že se jedná o možné riziko rozštěpů, ale že většinou se to na UZ nepotvrdí, a že se mám objednat do Brna na UZ ve 20. týdnu. Tam mě objednali až za tři týdny, tři týdny čekání na to jestli mi něco zjistí a případně mě pošlou na další vyšetření.
Během prvního dne jsem si na internetu vyhledala, co všechno miminku v mém případě hrozí, pak jsem se dala do čtení deníčků jiných maminek, které si tímto také museli projít, většina příběhů byla s dobrým koncem, ale bylo i pár těch, co si říkaly, Proč zrovna já? Proč musí být moje miminko postižené? A přesto, že mi všichni říkají, že bude vše v pořádku a miminko bude zdravé, stále mám obavy, že budu patřit do té malé skupinky, co zůstala s prázdnou náručí.
Dny se táhnou hrozně pomalu, v noci skoro nespím a když ano, tak mě budí noční můry. Snažím se myslet jen na to, že bude vše v pořádku, ale to malé zrníčko pochybnosti tu zůstává i proto, že jsem ve 20+5tt. a miminko cítím jen velmi málo a kolikrát si nejsem jistá, jestli kope mimi, nebo mi pracují střeva. Ve třetím těhotenství bych pohyby měla cítit dřív než v předchozích, ale oproti těm dvěma prvním mám o 8kg víc a četla jsem, že korpulentní ženy nemusí cítit pohyby tak zřetelně, tak snad to bude ten správný důvod. Jak vše dopadne zjistím tento pátek odpoledne. Jen doufám, že tento příběh má šťasný konec.
viva80
Přečtěte si také
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 2013
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 1639
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 3332
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1751
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 1736
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Naši dceru jsme adoptovali a sousedka nás soudí. Sama má kostlivce ve skříni
- Anonymní
- 30.10.26
- 9323
„Já bych se bála, co si takové dítě přinese z původní rodiny,“ prohlásila sousedka, když jsem jí vyprávěla, že naše šestiletá dcera začala chodit na tanečky. Řekla to s takovým úsměvem, jako by mi...
Šéf mě ponižuje kvůli dětem. Když jsme sami, má úplně jiné řeči
- Anonymní
- 30.10.26
- 1793
„Někteří lidé mají zřejmě pocit, že se práce přizpůsobí jejich rodinnému programu,“ prohodil šéf před celým týmem, když jsem si ve tři čtvrtě na čtyři balila notebook. Všichni věděli, že musím...
Bratr dostal od táty auto, já jen pětistovku. Po jeho smrti jsem našla dopis
- Anonymní
- 30.10.26
- 3924
Když mi táta k čtyřicátým narozeninám poslal pětistovku v obálce, zatímco bratrovi o pár měsíců dřív koupil ojetou Škodu za 180 tisíc, definitivně jsem si řekla, že na jeho zlatého chlapečka už...
Tchyně bez dovolení ostříhala dceru (4) na ježka. Prý jí v dospělosti poděkuje
- Anonymní
- 30.10.26
- 2723
Když musíte v práci hasit resty a školka vyhlásí mimořádné uzavření, protože bude ten den bez proudu, nezbývá než povolat rodinné zálohy. V mém případě to byla tchyně. Slibovala, že si s čtyřletou...
Dcera chce na učňák. „Na to je tě škoda,“ řekla jsem jí. A teď mě to mrzí
- Anonymní
- 30.10.26
- 2176
Moje dcera je v devítce, má dobré známky a chce být kadeřnicí. Já jsem automaticky počítala s maturitou. Myslela jsem si, že jí nechávám volnost ve výběru školy. Pak si vybrala a já zjistila, že tu...