Prostě cvok....
- Snažení
- Erian
- 06.08.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to možná tři měsíce zpátky, co mi začalo strašit ve věži. A to doslova, drazí čtenáři. I přes dva zlobivé raubíře, které mám 24 hodin na hrbu, jsem začala toužit po raubířovi třetím. Zatím ne na hrbu, ale v pupku.
Marně si lámu hlavu nad tím, kde se ve mně tahle touha vzala a kroutím na tím hlavou. Vždycky jsem si klepala na čelo nad všemi snažilkami, tuleníčkem, plánováním, ovulačními testy, cvičením, čajíčky a bla bla a teď do toho padám taky. Rovnou po hlavě.
Ovšem než do toho spadnu, je třeba rozlousknout menší oříšek v podobě zploditele mého budoucího mimina. Jednoho zploditele už jsem pojala za vlastního, jen jsem si nebyla jistá jeho nadšením pro můj plán. A tak začalo nenápadné ovlivňovaní a jak jinak než přes naše děti. Nenápadné otázky typu „Kluci, chtěli byste miminko? Tak musíme říct tatínkovi“, až po tvrdší nátlak typu „Tatínku, začni posilovat, ať pak ty tři děti uneseš“. Pomaloučku, polehoučku, pár poznámek za den, většinou vtipných. Ovšem s čím jsem nepočítala bylo to, že manžel začne s protiútokem. Já se zamilovala do vidiny mimina, on se mi zamiloval do rogala. Asi nějaké erupce na Slunci či co. Takže zatímco já básnila o Chrudoškovi (náš pracovní název pro těhu pupek), on mi básnil o zkouškách na rogalo.
„Víkendový kurz a pak týdenní soustředění. Zeptám se tchána, určitě pojede se mnou. Víš že s rogalem se dá vzlétnout odkudkoliv? A sbalené to váží 40 kg. Budu muset začít cvičit, abych se s tím dokázal rozběhnout a nezapíchnout to do země. Taky dělají dvoumístné, co ty na to??“
Nebylo to od něj fér, to jistě uznáte. On mě prostě neposlouchal a mlel si svou!! Jestli on to není chlap…Tak jsme si mleli svou oba a byli jsme si kvit. Trvalo to asi týden, až jsem jeden večer prohlásila „Tak jo, ty rogalo a já mimino“ a on mi to odsouhlasil! Aleluuujááá…Málem jsem radostí nadskočila. Ovšem nutno podotknout, že tyhle stavy mám, a to ještě ani nejsem těhotná. Vážně si připadám jak totální blázen. Nejdřív mě čeká vyndání tělíska, abych mohla začít s další etapou šílení. Ovulace, menstruace, testy, bazální teploty… Občas když to čtu, co všechno k tomu patří, nestačím se divit, že jsme vůbec ty naše děti počali. 
Ovšem asi jsem došla do věku a do fáze, kdy si to prostě budu užívat. Aniž bych se stresovala jako předtím. Že nemám práci. Že je mi málo let. Že máme baráček před rekonstrukcí a budeme bydlet na staveništi. To jsem ještě netušila, jaký křivák se vyklube z toho majitele firmy, co rekonstrukci prováděla. Taky jsem měla docela vítr z toho, co tomu vůbec řekne zploditel, neb se projevoval jako totální ignorant a že by děti nejradši zakousl na potkání. Naštěstí to byla jen póza a docela roztál, po porodu se doslova roztekl a je z dětí naměkko ještě teď, když mě místy vytáčejí do vrtule.
Nicméně touha po malém spícím uzlíku je jaksi silnější. Pravidelně se tu dojímám nad fotkami našich zvířátek v porodnici, taky nad fotkami mého vskutku obřího pupku (budiž, rodím slůňata a ne miminka), dále nad fotkami raubířků v tatínkově náručí, nejradši nad obrázky spících raubířků. Prostě jsem si usmyslela, že děláme krásně děti a byla by škoda nechat to jen při dvou kouscích. Ovšem zploditel ještě netuší, že jsem si usmyslela holčičku, tak doufám, že je taky umí vyrobit. Zatím jsou šance maličko proti, když máme dva kluky, ale neztrácím naději. Případně dostane další pokus. Nebo pokusy, pokud to zvládnou maminčina antidepresiva. 
Držte mi palce, palečky, ať se dílo zadaří co nejdřív, neb jinak se z toho zblázním ještě víc. Momentálně čekám, až se mi vrátí z dovolené má dvorní ženská lékařka, abych se mohla objednat na vyndání tělíska. A snad za pár měsíců tu bude další deníček s tím, že „sakra, kdo mi to poradil mít to třetí dítě, mně je blbě, bolí mě tohle, bolí mě támhleto, kluci zlobí, uááá, pomooc“ Těšíte se taky tak jako já?
Přečtěte si také
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 964
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 814
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 337
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1234
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...
Dcera začala používat slovo „normální“. Zjistila, že naše rodina normální není
- Anonymní
- 06.10.26
- 395
Dcera už pomalu dorůstá do věku, kdy má na všechno vlastní názor a hlavně potřebu mi ho pravidelně sdělovat. Čím je starší, tím častěji také zjišťuji, že věci, které jsem ještě před pár lety...
Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru
- Anonymní
- 05.10.26
- 950
Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...
Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit
- Anonymní
- 05.10.26
- 1639
Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...
Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?
- Anonymní
- 05.10.26
- 1768
Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...
Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel
- Anonymní
- 05.10.26
- 980
Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...
Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc
- Anonymní
- 05.10.26
- 1144
Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...
. A třeba se povede holčička, u nás je to docela rarita, protože u manžela v rodině je samej chlap a malá je první holka asi po 25 letech 
a když to bude další kluk, tak bude holka na počtvrté 
a moc držím palce at se ta holčička povede, proto že když ted bude za mimčo rogalo, za další už by chlap mohl chtít vrtulník 
