Prostě cvok....
- Snažení
- Erian
- 06.08.13 načítám...
Je to možná tři měsíce zpátky, co mi začalo strašit ve věži. A to doslova, drazí čtenáři. I přes dva zlobivé raubíře, které mám 24 hodin na hrbu, jsem začala toužit po raubířovi třetím. Zatím ne na hrbu, ale v pupku.
Marně si lámu hlavu nad tím, kde se ve mně tahle touha vzala a kroutím na tím hlavou. Vždycky jsem si klepala na čelo nad všemi snažilkami, tuleníčkem, plánováním, ovulačními testy, cvičením, čajíčky a bla bla a teď do toho padám taky. Rovnou po hlavě.
Ovšem než do toho spadnu, je třeba rozlousknout menší oříšek v podobě zploditele mého budoucího mimina. Jednoho zploditele už jsem pojala za vlastního, jen jsem si nebyla jistá jeho nadšením pro můj plán. A tak začalo nenápadné ovlivňovaní a jak jinak než přes naše děti. Nenápadné otázky typu „Kluci, chtěli byste miminko? Tak musíme říct tatínkovi“, až po tvrdší nátlak typu „Tatínku, začni posilovat, ať pak ty tři děti uneseš“. Pomaloučku, polehoučku, pár poznámek za den, většinou vtipných. Ovšem s čím jsem nepočítala bylo to, že manžel začne s protiútokem. Já se zamilovala do vidiny mimina, on se mi zamiloval do rogala. Asi nějaké erupce na Slunci či co. Takže zatímco já básnila o Chrudoškovi (náš pracovní název pro těhu pupek), on mi básnil o zkouškách na rogalo.
„Víkendový kurz a pak týdenní soustředění. Zeptám se tchána, určitě pojede se mnou. Víš že s rogalem se dá vzlétnout odkudkoliv? A sbalené to váží 40 kg. Budu muset začít cvičit, abych se s tím dokázal rozběhnout a nezapíchnout to do země. Taky dělají dvoumístné, co ty na to??“
Nebylo to od něj fér, to jistě uznáte. On mě prostě neposlouchal a mlel si svou!! Jestli on to není chlap…Tak jsme si mleli svou oba a byli jsme si kvit. Trvalo to asi týden, až jsem jeden večer prohlásila „Tak jo, ty rogalo a já mimino“ a on mi to odsouhlasil! Aleluuujááá…Málem jsem radostí nadskočila. Ovšem nutno podotknout, že tyhle stavy mám, a to ještě ani nejsem těhotná. Vážně si připadám jak totální blázen. Nejdřív mě čeká vyndání tělíska, abych mohla začít s další etapou šílení. Ovulace, menstruace, testy, bazální teploty… Občas když to čtu, co všechno k tomu patří, nestačím se divit, že jsme vůbec ty naše děti počali. 
Ovšem asi jsem došla do věku a do fáze, kdy si to prostě budu užívat. Aniž bych se stresovala jako předtím. Že nemám práci. Že je mi málo let. Že máme baráček před rekonstrukcí a budeme bydlet na staveništi. To jsem ještě netušila, jaký křivák se vyklube z toho majitele firmy, co rekonstrukci prováděla. Taky jsem měla docela vítr z toho, co tomu vůbec řekne zploditel, neb se projevoval jako totální ignorant a že by děti nejradši zakousl na potkání. Naštěstí to byla jen póza a docela roztál, po porodu se doslova roztekl a je z dětí naměkko ještě teď, když mě místy vytáčejí do vrtule.
Nicméně touha po malém spícím uzlíku je jaksi silnější. Pravidelně se tu dojímám nad fotkami našich zvířátek v porodnici, taky nad fotkami mého vskutku obřího pupku (budiž, rodím slůňata a ne miminka), dále nad fotkami raubířků v tatínkově náručí, nejradši nad obrázky spících raubířků. Prostě jsem si usmyslela, že děláme krásně děti a byla by škoda nechat to jen při dvou kouscích. Ovšem zploditel ještě netuší, že jsem si usmyslela holčičku, tak doufám, že je taky umí vyrobit. Zatím jsou šance maličko proti, když máme dva kluky, ale neztrácím naději. Případně dostane další pokus. Nebo pokusy, pokud to zvládnou maminčina antidepresiva. 
Držte mi palce, palečky, ať se dílo zadaří co nejdřív, neb jinak se z toho zblázním ještě víc. Momentálně čekám, až se mi vrátí z dovolené má dvorní ženská lékařka, abych se mohla objednat na vyndání tělíska. A snad za pár měsíců tu bude další deníček s tím, že „sakra, kdo mi to poradil mít to třetí dítě, mně je blbě, bolí mě tohle, bolí mě támhleto, kluci zlobí, uááá, pomooc“ Těšíte se taky tak jako já?
Přečtěte si také
Hazard se životem! Exmanžel nechal malého syna s neštovicemi samotného doma!
- Anonymní
- 18.04.26
- 1205
Ještě teď se mi klepou ruce vzteky. Už delší dobu bojuju s tím, jak u nás funguje střídavá péče. Máme nastavený režim 14 dnů a 14 dnů, což je samo o sobě náročné, ale snažila jsem se to kvůli dětem...
Věřící tchyně tahá moje děti do kostela. Já s tím nesouhlasím
- Anonymní
- 18.04.26
- 1186
V naší rodině se právě rozhořela „svatá válka“. Doslova. Moje tchyně je totiž hluboce věřící žena. Manžel v tom sice vyrostl, ale naštěstí má zdravý rozum a na ničem netrvá. Do kostela nechodíme,...
Učitelka mě šokovala: Syn má samé jedničky, přesto ho posílá na učňák!
- Anonymní
- 18.04.26
- 1455
Možná to znáte – máte pocit, že je všechno zalité sluncem, dítě nosí domů samé jedničky, v Edookitu svítí u matematiky průměr 1,0 a u pořadí ve třídě je stabilně ta jednička. Byli jsme na něj s...
Brácha mi volal, že mu není dobře. Neměla jsem čas a druhý den už bylo pozdě
- Anonymní
- 18.04.26
- 5949
Nikdy si to neodpustím. S mým bráchou jsme neměli zrovna blízký vztah. Spíš takový ten opatrný odstup. Věděli jsme o sobě, ale nežili jsme si navzájem v životech. Každý jsme šli svou cestou. Jenže...
Synovi se nepovedly přijímačky. Otec mu nemístně vynadal a Maty se sesypal
- Anonymní
- 18.04.26
- 631
Matyáš má za sebou přijímačky na střední školu. Připravoval se na ně, i když je pravda, že to nebylo úplně podle našich představ. Výsledek tomu odpovídá. Na gymnázium to stačit nebude, ale na...
Vždycky jsem pro ně jen ta holka do postele. Nikdy ne ta, ke které se vrací
- Anonymní
- 17.04.26
- 4409
Možná si za to můžu sama, ale připadám si hrozně. Každý muž, do kterého se zamiluju, mě má jen jako milenku. Vyspí se se mnou, naslibují hory doly, mluví o tom, jak je to doma nefungující, jak jsou...
Nebaví mě si hrát a tvořit s dětmi. Podle tchyně jsem špatná a líná matka
- Anonymní
- 17.04.26
- 1618
Sedím na pískovišti a sleduju, jak si moje děti hrajou s lopatičkou, písek házejí všude možně, jsou celé špinavé a já si jen představuju, jak zase budu muset všechno vyklepat a vyprat. Nesnáším...
Chci se s manželem rozvést, ale on se tomu brání zuby nehty. Už jsem zoufalá
- Anonymní
- 17.04.26
- 2408
Je to zvláštní paradox. Před pár lety jsme měli s Karlem velkou krizi. Tehdy byl on ten, kdo mluvil o rozvodu, dokonce měl připravené i papíry. Nakonec se to nějak urovnalo a zůstali jsme spolu. A...
Hledám své místo: Po úrazu, s diplomy a dvěma dětmi hledám smysluplnou práci
- Anonymní
- 17.04.26
- 1309
Sedím u stolu, ze kterého mám výhled na malé nákupní centrum, a přemýšlím, jak tohle všechno vlastně začalo. Píšu anonymně, a to z důvodů, které jsou hluboce osobní a které se týkají mého zdraví....
Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka
- Alishia29
- 17.04.26
- 512
Jde o případ mého táty (1954) vkládám za účelem sdílení zkušeností i pokud by do budoucna pomohlo někomu tuto zákeřnou nemoc mnoha tváří včas rozpoznat a dojet včas. My jsme to štěstí neměli....
. A třeba se povede holčička, u nás je to docela rarita, protože u manžela v rodině je samej chlap a malá je první holka asi po 25 letech 
a když to bude další kluk, tak bude holka na počtvrté 
a moc držím palce at se ta holčička povede, proto že když ted bude za mimčo rogalo, za další už by chlap mohl chtít vrtulník 
