Všechno to tak rychle letí
Každý den je nový a jiný. Tak, za chvíličku už bude malé 6 měsíců. Letí to jako blázen. Každy den zvládne nové pokroky, i potom našem ne moc dobrém porodu, viz deníček. Teď navštěvujeme stále spousty doktorů, ale musím zaklepat, vypadá to dobře.
- 4
Tatínek hlídá:)
- 3
Teď chodíme i na rehabilitace, protože se paní doktorce v našem 4. měsíci nezdálo, že se na bříško přetáčíme jen jednou stranou. Na rehabilitacích nám řekli, že se má miminko přetáček až v šestém měsíci 
Tak se mi ulevilo, až tedy na jednu z návštěv. Měli jsme náhradní rehabilitační sestru. Už od mého příchodu s malou se chovala velmi povýšeně, ale řekla jsem si, ona je sestra, chce nám pomoci a musíme sklopit uši (jsem totiž člověk, který si nenechá nic líbit:) )
Začala s Helenkou cvičit a po chvíli se na mě podívala a řekla mi: „To je vaše první, že“, odpověděla jsem s úsměvem, že ano:), říkala, jsem si, že má asi zájem 
, ale ono ne. Arogantně se pousmála a dodala", asi omylem, šup, šup a bylo co?" Cože, najednou by se ve mně krve nedořezalo. Zůstala jsem jako opařená a říkám, že ne, že byla plánovaná. Pak už ani nevím, co říkala, jen ještě, že si Helenčinou zprávu nečetla, takže neví, proč tam jsme, ale že má nějaké líné nožičky. Je pravda, že když nejsem namalovaná vypadám úplně mladě, ale tohle si sakra nemůže dovolit, kdyby věděla, jak Helenka bojovala o život a jak bylo mně. Vyšla jsem s Heli ven a brečela celou cestu domů.
Jinak už jsme se naučily lézt pozpátku a pomalu se zvedat až na kolínka, takže očekávám, že za chvíli budeme lézt úplně Mě a přítele čeká 8. září svatba:) Moc se na to těším:) Konečně budeme úplná rodina se vším všudy:)
Jak tady čtu některé deníčky typu, že mateřství není lehké, tak to opravdu není:D Je to šílené a náročné, třeba teď jak se nám prořezávaly oba dolní zoubky, malá 2 hodiny v postýlce řvala a řvala, přítel byl na odpolední a já myslela, že toto už nezvládnu Pak se ráno Helenka vzbudí, usměje se a vše je zapomenuto
Všem nastávajícím maminkám přeji pohodový porod a všem ostatním maminkám pevné nervy a užívejte si těch malinkých pokladů, život je tááák krátký
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1698
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1000
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1762
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 731
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 423
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21194
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2640
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2915
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2622
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1775
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
