Rychlý porod
- Porod
- LucinkaPink
- 06.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Když se mi na testu objevily //, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Ihned jsem to volala mému příteli, který tomu nemohl uvěřit.
Počůraných testů bylo snad dvacet a všechny mi ukázaly //
19. července jsem byla objednána na potvrzení a ano, mé těhotenství bylo potvrzeno. Pan doktor mi pogratuloval a konstatoval 9. týden a jeden den. Přilož fotečku a poslal mě domů s tím, že za dva týdny se mám zastavit na kontrolu a pro těhotenskou průkazku. A tak uběhl první trimestr, druhý a následoval třetí.
V prvním trimestru jsem trpěla jeden měsíc jen slabými nevolnostmi, a díky nim zhubla 4 kg. Druhý trimestr byl krásný, užila jsem si ho. A třetí taktéž, až na častější chození na malou
, více pojídání sladkých dobrůtek a větší a větší přibírání
Během 5 měsíců jsem nabrala úžasných 14 kg
a bříško bylo už krásně vidět. Cca v 19. týdnu mi bylo sděleno, že čekáme chlapečka. A tak plynuly týdny, až nám v 36. týdnu bylo zase sděleno pohlaví a tentokrát jiné. Čekáme holčičku, takže jsme 4 měsíce říkali bříšku Matyášek a nakonec z bříška vylezla Natálka ![]()
Abych se dostala k porodu. Termín porodu jsem měla 3. 2. a další 21. 2. Datum 3. 2. uběhlo a nic! Při prohlídce mi pan doktor řekl, že to vidí tak na víkend. Víkend uběhl a zase nic. Byla jsem objednaná na 20. 2. na prohlídku. Při prohlídce mi dr. udělal velice bolestivý „zákrok“ tak, že mi trošku pomohl, aby se začalo už něco dít, a když by nic, v pátek mám přijít a budeme vyvolávat. A co náš drobeček nechtěl… Cca od 14:00 jsem měla slabší bolesti, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Dala jsem si teplou vanu a bolesti byly pořád stejné, uvařila jsem večeři a šla spát.
Ve 22:30 jsem se probudila s hroznými bolestmi a v duchu si říkala, že snad nebudu ještě rodit. Bolesti byly stále stejné a při počítání jsem zjistila, že jsou každých 5 až 6 minut. Zavolala jsem mamce a jela si lehnout k ní. Přišla za mnou babička (porodní asistentka), a když naměřila bolesti každých 5 minut, rozhodla, že JEDEME! Vyjeli jsme v půl jedné a do porodnice jsme to měli 30 km. Bolesti byly pořád stejné, ale už po 4 až 3 minutách. Když jsme dojeli do porodnice, tak mě porodní asistentka šoupla na ozvy a vypisovaly jsme papíry. Hrůza! Bolesti jsem měla, že jsem se u nich kroutila a musela jsem ležet v klidu a ještě odpovídat na otázky, a to nejhorší bylo podepisovat ty papíry
No nic, nález jsem měla krásný a bolesti stále po 4 až 3 minutách.
Ve 2:10 jsme píchly vodu a už to jelo. Sestra mě odeslala na pokoj zvaný hekárna a že budeme vyčkávat, ale prý to nebude dlouho trvat
Na hekárně jsem si ulevovala na míči, ale nic moc mi to nepomohlo. Vedle mě seděl přítel, tomu jsem při každé kontrakci drtila nohu a své nově udělané nehty jsem zarývala do zdi
Ani jsem nevěděla, kolik je hodin, po každé kontrakci jsem usínala
a myslela jsem si, že ten porod zaspím, bohužel se tak nestalo
Přišla sestra a já jí řekla, že už mám hroznou potřebu tlačit, a tak jsem tlačila cestou na porodní box, hupsla jsem na kozu, sestra mě prohlédla a zavolala doktora a dětskou sestru. Ty přišli snad během dvou minut. A já každou chvíli tlačila.
Doktor přišel, vycévkoval mě a něco mi tam dolů píchli, ani nevím co, bylo mi to jedno. Přítele od porodu vyhodili, jelikož vypadal hůř než já
, byl úplně bílý
, takže koukal jen mezi dveřmi. Maličká měla už špatné ozvy, takže mi dali infuzi s nějakým oblbovákem a na zesílení kontrakcí. Od té chvíle už nic nevím. Jen si pamatuji, že jsem párkrát zatlačila, cítila malé štípnutí, a pak už jen pláč. Maličká se narodila ve 2:55. Placenta šla raz dva po mimču. Nejhorší bylo šití. Trvalo asi 45 minut a pekelně bolelo.
Ale to, co mě čekalo pak… nádhera! Viděla jsem svou malou, maličkou, slaďoučkou. Čert vem nějakou bolest. Mám to nejkrásnější na světě, svou malou Natálku, která teď spinká vedle mě. Od porodu uběhlo už 14 dní a já si doopravdy nemůžu vzpomenout na to, jaká bolest mě provázela. Jsem prvorodička a můj porod trval 4 hodiny a 25 minut. Jediné, co si pamatuji je, že ty opravdové bolesti, u kterých se mi chtělo brečet, začaly až po píchnutí vody a trvaly 45 minut. Jsem opravdu šťastná a pro toho drobečka bych vydržela všechno.
Přeji všem tak rychlý porod, jako jsem měla já ![]()
Přečtěte si také
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 1607
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 1268
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 2564
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1387
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 1332
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Naši dceru jsme adoptovali a sousedka nás soudí. Sama má kostlivce ve skříni
- Anonymní
- 30.10.26
- 8474
„Já bych se bála, co si takové dítě přinese z původní rodiny,“ prohlásila sousedka, když jsem jí vyprávěla, že naše šestiletá dcera začala chodit na tanečky. Řekla to s takovým úsměvem, jako by mi...
Šéf mě ponižuje kvůli dětem. Když jsme sami, má úplně jiné řeči
- Anonymní
- 30.10.26
- 1659
„Někteří lidé mají zřejmě pocit, že se práce přizpůsobí jejich rodinnému programu,“ prohodil šéf před celým týmem, když jsem si ve tři čtvrtě na čtyři balila notebook. Všichni věděli, že musím...
Bratr dostal od táty auto, já jen pětistovku. Po jeho smrti jsem našla dopis
- Anonymní
- 30.10.26
- 3655
Když mi táta k čtyřicátým narozeninám poslal pětistovku v obálce, zatímco bratrovi o pár měsíců dřív koupil ojetou Škodu za 180 tisíc, definitivně jsem si řekla, že na jeho zlatého chlapečka už...
Tchyně bez dovolení ostříhala dceru (4) na ježka. Prý jí v dospělosti poděkuje
- Anonymní
- 30.10.26
- 2596
Když musíte v práci hasit resty a školka vyhlásí mimořádné uzavření, protože bude ten den bez proudu, nezbývá než povolat rodinné zálohy. V mém případě to byla tchyně. Slibovala, že si s čtyřletou...
Dcera chce na učňák. „Na to je tě škoda,“ řekla jsem jí. A teď mě to mrzí
- Anonymní
- 30.10.26
- 2065
Moje dcera je v devítce, má dobré známky a chce být kadeřnicí. Já jsem automaticky počítala s maturitou. Myslela jsem si, že jí nechávám volnost ve výběru školy. Pak si vybrala a já zjistila, že tu...