Snad už bude jen dobře
- Rodičovství
- Nikkyta
- 24.08.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O tom, jak už se snad vše v dobré obrátí a Adámek se dostane konečně domů k mamince a tatínkovi...
Tak se to vše začíná obracet k lepšímu. Adámek už nemá žádné problémy. Magnetická rezonance neprokázala žádný problém. Tak čekáme na výsledky genetických testů na Ondininu kletbu. Ani už se nezatíná když se zlobí.
Doktoři nám schválili domácí péči, tak určitě napíšu, jak to dál probíhá a poté jak už je s námi brouček doma. Moc se na něj s tatínkem těšíme.
Od 19.8. za ním nastupuji do nemocnice. Tak snad už se nic nestane a nic se nebude horšit. Každou chvilkou bysme měli dostat mluvící tracheostomii, ale Adámek má tak silné hlasivky, že je slyšet i přes tu normální.
Měříme 68,5 cm a vážíme už skoro 8 kg. Vyřízení DUPV (domácí umělá plicní ventilace) trvá okolo třech měsíců, tak doufáme, že budeme mít štěstí a vyřídí se to o trochu dříve. Začali jsme papat zeleninové příkrmy a ovocné přesnídávky.
Lékaře budeme prosit, aby nám již dopředu do nemocnice půjčili nějakou ochozenou ventilaci, abysme si mohli Adámka ještě v nemocnici vozit v kočárku ven, aby pro něj ten přechod domů nebyl tak těžký. Pokouší se zvedat hlavičku a hrát si s hračkami. A hrozně miluje koupání ve vaničce. Tatínek je jeho oblíbenec a vyvádějí spolu lumpárny. Tím, že celou dobu jen leží, je opožděný, ale dělá velké pokroky.
Je na úrovni dvou měsíčního miminka, ale doma budeme cvičit Vojtovu metodu tak snad to bude mít úspěch. Doufáme, že příště napíšeme deníček o prvním společném dni doma:) a věříme, že se zázraky pořád dějí a Adámek začne dýchat. Moc vám všem děkujeme za podporu.
Přečtěte si také
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2070
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 959
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 2267
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 5303
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 2123
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 4048
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 1986
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 982
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 1991
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1768
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
Mám velikou radost, a přeji z celého srdce už jen krásné a šťastné dny