Taky se pochlubím
- Porod
- cherubínek
- 11.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak i já se konečně dokopala k napsání deníčku.
Každý den pročítám nové příběhy maminek a jejich porody. Tak jsem se rozhodla,že i já se konečně pochlubím jaké to bylo. S manželem jsme si miminko strašně moc přáli a za čtyři měsíce na dovolené i zplodili. Na těhotenství jsem se strašně moc těšila, jak bude bezva. Jo prdlajs, všechno jsem si hezky doslova vyžrala. První tři měsíce klasika: PROZVRACENO, další měsíce mi furt tvrdlo břicho, bolela spona a nemohla jsem chodit.
A ejhle v sedmém měsíci jsem začala krvácet a praskla mi voda. No a začal horor, ale s nádherným koncem. Ráno v osm jsem už nemohla bolestí ani chodit, tak mě manžel odvezl na gyndu, kde jsem ukázala vložku, tu polili tím kouzelným barvítkem a světe div se, zezelenala. Doktor mi oznámil,že musíme ihned do porodnice, že hold předčasně rodim. Krve by se ve mě nedořezalo. V tu chvíli se mi zhroutil svět.
Věděla jsem, že je to brzy a nechápala jsem, proč zrovna já, strašně jsem se bála o miminko. Manžel z toho byl uplně hotovej a jak na cestě do porodnice jel stylem brzda plyn, tak mi voda praskla uplně, no hotová potopa. Když jsme dojeli do porodnice byla jsem uz hodně otevřená. Dali mi nějaká antibiotika kvuli miminku a za chvilku to začalo,ty bolesti byly opravdu strašný. Myslela jsem že tam to lehátko sežeru!
Manžel si chvilkama myslel že umírám. A nějaká sprcha nebo míč? Tak to ani náhodou,to prostě nepomáhalo. Pak když už jsem byla uplně otevřená a malej se uplně sesunul a já měla potřebu tlačit tak manžel vyběhl pro doktora a PA. Asistentka mi řekla ať zatlačim až mě to začne bolet. Ale ono to najednou prostě jak mávnutím kouzelného proutku přestalo bolet. Tak jsem se omluvila,že mi musí říct kdy mám tlačit že kontrakce najednou necítím.
Až na to že mi to tlačení moc nešlo byl samotnej porod bezva,nástřih a šití jsem vůbec necítila a to jsem se ho tak bála. Když jsem prcka konečně vytlačila nastala neskutečná úleva. Manžel se okamžitě šel podívat zda je mimi ok. Prcka mi PA ukázala jen na vteřinu a šup na JIP do inkubátoru. Na to že se narodil v sedmém měsici tak měl 2250 g a 47 cm.
Byl tam jen týden a pak jsem ho dostala na pokoj. Miluju ho od první chvilky, co je na světě. No a dneska je Honzíkovi skoro 9 měsíců, je krásný, zdravý a šťastnej. A málem bych zapomněla, prcek se narodil v den 30. narozenin mého manžela. Krásný dárek, že?
Přečtěte si také
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 348
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 309
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 155
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 241
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 267
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2528
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1655
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1162
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2332
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1493
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...