Tchyně za všechny prachy
- O životě
- sweetmary
- 23.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje tchyně je skvělá babička. Neznám nikoho, kdo by tolik miloval svoje vnoučata jako ona. Je velmi obětavá a ochotná se dětem věnovat. Umí si s nimi hrát, skotačit, dovádět. Zároveň je dokáže naučit spoustu věcí, předává zkušenosti i nové poznatky. Mohla by si snad i založit poradnu na téma škola hrou. Její vnoučata na ni nedají dopustit a ona na ně. Jediný problém, který tu vězí, je, že všechna vnoučata, která má, nejsou mé děti.
Rozhodla jsem se napsat o mém vztahu s tchyní. Jsem dva roky vdaná a se svojí tchyní se známe 4 roky. Kdyby mi někdo v den mé svatby řekl, ať si dám na svojí budoucí tchyni pozor, asi bych se mu vysmála do očí a utrousila nějakou poznámku o tom, ať zachová rodinnou pohodu.
Když jsem s manželem kdysi ještě chodila, jevila se mi tchyně jako příjemná šaramantní dáma. Měla pochopení pro ženské vrtochy, sobotní nákupy, trendy v bydlení, pilates atd. Ráda si povídala a já jsem si ráda povídal s ní. Co jsem z jejích vyprávění pochopila, děti jsou pro ni v životě nade vše, obětovala jim celý život. Ať už svojí kariéru, nebo koníčky. Tehdy jsem k ní vzhlížela jako ke vzoru, který moje maminka sotva někdy dostihne. Neřekla jsem jí jinak než Jarmilko. Po svatbě si ihned přála, abych jí začala tykat a atmosféra byla stále růžová.
Jenže člověk míní, život mění. Jak se říká, opravdové vztahy v rodině prokáže až nějaké životní neštěstí. Když jsem poprvé otěhotněla, již v osmém týdnu jsem hrdě celé své rodině oznámila, že jsem v očekávání. Všichni měli radost, tchyně skákala do stropu. Ono se to v rodině mělo začít hemžit miminky. Jedno vnouče už měla (3letý Daniel) a teď čekala i moje švagrová holčičku. No a do toho jsem přišla já, že jsem těhotná. Jenže čas pádil a mému miminku diagnostikovali morfologické vady končetin, posléze i nádor na krku. Učinila jsem nelehké rozhodnutí jít na potrat. Byla jsem zlomená, nešťastná, zničená.
A tchyně se začala chovat jako soudce, který má ve všem pravdu. Nejprve ze mě v telefonu vytáhla všechno, co se stalo. Už tehdy byla její první věta, ať jdu na potrat, i když jsem nechtěla znát její názor! Vůbec jsem jí nic říci nechtěla, ale prostě to ze mě vytáhla. Přes můj zákaz zavolala tuto zprávu mým rodičům a jim onu zprávu sdělila, takže když jsem se s nimi chtěla podělit o neštěstí, už všechno věděli.
Den po výkonu potratu mi napsala smsku, že se mi včera narodila neteř Gábinka. Bylo to asi to jediné, co jsem momentálně nepotřebovala slyšet. Dodnes mám datum Gábininých narozenin spojeno s mým potratem. Kéž bych to nikdy nevěděla. Po návratu z nemocnice jsem se uzavřela společnosti. Pohled na každý kočárek a malé dítě mě týral bolestí a žalem. Nejezdila jsem nikam, byla jsem doma a vyrovnávala se s postabortivním syndromem, který se pořádně rozjel.
Načež ze mě tchyně začala dělat naprostou hysterku, která se staví do role mučednice. Pomlouvala mě po celém příbuzenstvu. Na její věty nikdy nezapomenu: „Ať si nehraji na mučednici a hlavně ať koukám, co mi tím chtěl Bůh říci.“ Takové smsky posílala i mému manželovi. Prostě jsem byla úplně bez iluze.
Až dnes mi dochází, že ty náznaky, které jsem neustále v dobré víře přehlížela, mě dávno měly nakopnout. Přece jsem to já, která jí vzala jejího nejmladšího syna ze studií a vehnala ho do svatby. (Ještě v autě na svatbu vyprávěla, jak se Honzík žení brzy, že jsme mohli počkat.) Přece já jsem ta zlá teta, co nekoupila vhodný dárek synovci k Vánocům. (Když má dítě milionářů doma všechno a Vy v hračkářství nenarazíte na věc, co nemá, tak prostě rezignujete.) Přece já jsem ta, kdo jí nedal zdravá vnoučata. Prostě dnes nechápu, jak se můj muž mohl narodit mojí tchyni ![]()
Přečtěte si také
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 2647
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 1316
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 603
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 1418
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1085
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 5683
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 13465
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 3149
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 3952
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 3186
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...