Trochu štěstí II.
- O životě
- Luussyndaa
- 17.01.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Četla jsem Vaše názory a děkuji za ně. I když možná až teď pochopíte... Nechci se vůbec litovat, jen se chci s toho trochu vypsat, protože se vážně nemám, komu svěřit. Spousta mých přátel o mně nic nevědí...
Po narkóze se konečně objevil tatínek dítěte. To, že jsem nedostala ani růži, nic, mě také mrzelo. Pár dní s mimčem bylo fajn. Do doby, než se přítel zase opil a začal mě mlátit, vzbudil malého a já uprostřed noci musela utéct ke kamarádce. Na to nezapomenu nikdy… A když se to do měsíce opakovalo znovu, odešla jsem.
Vrátila jsem se do starého bytu. Nechyběl mi prostě vůbec, měla jsem jen syna a nikdo jiný mě nezajímal. Chlapa prostě k životu nepotřebuji. Přítel jezdí občas za synem, ale je mi zle, jen co ho vidím. A k tomu mi začal vyhrožovat, že mi malého vezme - a to ho neumí ani obléct, ani mu udělat kašičku.
Můj syn je to jediné, co mám. Když onemocněl a byli jsme v nemocnici, byly to příšerné chvíle. Naštěstí šlo jen o virózu.
Synovi už je rok, od tatínka nedostal ani jeden jediný dárek. A ještě odmítá každý měsíc platit alimenty, všechno táhnu z 10 tisíc. Někdy kolikrát ani nejím, ale chci všechno dopřát svému synkovi.
Když jsem si po nějaké době myslela, jak je už vše v pořádku, přitížilo se mi a zkolabovala jsem. Skončila jsem v nemocnici a celkové CT ukázalo nádor u mozku. Zatím je malý, ale operace je strašně riskantní.
V poslední době se to horší, omdlévám, mívám tmu před očima, motá se mi hlava. Proto jsem i tento deníček musela psát na pokračování…
Je strašné, když si hrajete s dítětem a najedou je vám špatně. Je příšerné vědět, že kdykoliv může přijít konec.
Jenže co bude s mým synkem? Mám se usmířit a vrátit k jeho otci, jen aby se o něj staral jeho otec? Vždyť by ho týral… co by z toho dětství měl?
Poslední dny mám přítele, s kterým je mi dobře, syna má rád, ale může se o něj starat, když tu nebudu? Skončí v dětském domově? Sám a nemilovaný? Chci, aby věděl, kdo jsem byla, že jsem ho milovala nejvíc na světě. A že mě moc mrzí, že ho neuvidím vyrůstat.
Hmm, tak teď mi řekněte, jaký ten život je…
Přečtěte si také
Píšu si zápisník na vděčnost. Zatím v něm stojí jen: „Dnes nikdo nezvracel.“
- Anonymní
- 28.08.26
- 356
Ne, že bych nebyla vděčná za spoustu věcí. Mám milující rodinu, dvě krásné a zdravé děti a práci, kterou dělám ráda. Přesto mě konec prázdnin doslova ubíjí. Nejdřív měla střevní chřipku jedna...
Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě
- babiMáňa
- 28.08.26
- 1761
Syn je u nás v domě s rodinou velmi často. Jsem za to nesmírně ráda, protože jejich děti nadevše miluji a klidně bych brala i další vnouče. Pravda je, že mi přijde, že o tom diskutují i oni dva,...
Zamilovala jsem se do táty ze školky. Jenže naše děti jsou nejlepší kamarádi
- Anonymní
- 28.08.26
- 2262
Začalo to úplně nevinně. Ranní pozdravy v šatně, pár zpráv kvůli dětem, společné vyzvedávání a občasné kafe po školce. Jenže dneska čekám, kdy mi napíše, a doma se tvářím, že se nic neděje. Jenže...
Zasnoubili se po 10 letech a nespěchají. Naplánovaly jsme jim svatbu samy
- Anonymní
- 28.08.26
- 418
Po deseti letech! Přesně tak dlouho trvalo mému synovi, než se rozhoupal a koupil prsten. Když mi pyšně oznámil, že svou přítelkyni konečně požádal o ruku, spadl mi ze srdce balvan. Hned jsem si v...
Syn si mě doma nevšímá. Když jsem odjela na služebku, probrečel dva dny
- Anonymní
- 28.08.26
- 1244
Nedávno jsem se po mateřské vrátila zpátky do práce. Mám dva kluky, čtyři a pět let. Když přišla nabídka na čtyřdenní služební cestu, trochu jsem se zdráhala, ale nakonec jsem si řekla, že to...
Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují
- Martrich
- 27.08.26
- 1171
Když jsem si přečetla, že se část rodičů bouří kvůli kratším vánočním prázdninám, trochu jsem se zastyděla. Protože moje první reakce byla úplně opačná. Přijde mi, že těch prázdnin je obecně až...
Na rodičáku jsem si tajně nabrala půjčky. Teď se bojím to přiznat příteli
- Anonymní
- 27.08.26
- 2133
Rodičovský příspěvek v Česku není žádná hitparáda. Když se k tomu přidá fakt, že vás partner drží finančně zkrátka, stane se z každého měsíce boj o přežití.
Děti u babičky, doma spousta práce, ale manžel by jen souložil
- Anonymní
- 27.08.26
- 2646
Na poslední týdny prázdnin jsme odvezli děti k babičce. Já osobně jsem měla představu, že konečně po měsících, kdy náš dům i zahrada vypadá jako skladiště, trochu zabereme a pohneme s prací. Jenže...
Přestala jsem sledovat toxické lidi. Nevím, co s rodinnou skupinou na WhatsAppu
- Anonymní
- 27.08.26
- 1410
Svou rodinu miluji, dokonce si myslím, že i má tchýně s tchánem jsou skvělí, ale pravda je, že mít je v baráku, jdu si rovnou žádat o nové občanství v Kanadě. Když mi terapeut doporučil, abych si...
Začala jsem si stanovovat hranice. První z nich jsou zamčené dveře na záchod
- Anonymní
- 27.08.26
- 2326
Celé rodičovství je jedna velká invaze do soukromí. Když byly děti ještě maličké, byla to samozřejmost. Nejen ony chtěly být za každou cenu se mnou, ale i já. Byly jsme jako jedna bytost. Jenže...