Trpělivost se vyplácí
- Snažení
- kakacko
- 18.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pročítala jsem vaše deníčky a opět prožívala všechny pocity, naděje a dojmy ze snažení o miminko, kde někdo z úspěchem a někdo bohužel s neúspěchem jdete za svým cílem. První příspěvky jsem četla někdy před rokem a přiznám, že některé mi opravdu pomohly jít dál a já bych ráda přispěla a chtěla podpořit a dodat naději dalším, tak doufám, že se mi to povede.
Před třemi lety jsme se s manželem dohodli, že bychom chtěli miminko. Bylo nám v té době 24 let, takže nás vůbec nenapadlo, že bychom mohli narazit na potíže. Po vysazení antikoncepce v lednu 2008 mě začal trápit interval menstruace, až v dubnu nepřišla vůbec, ani po 50 dnech. Podle testu jsem těhotná nebyla, a tak jsem vyhledala lékaře.
Byla to doktroka, kterou mi doporučila kamarádka, měla s ní dobrou zkušenost. Udělala mi vyšetření, hormonální profil a nasadila prášky na upravení cyklu menstruace. Ta se sice spravila, ale mimísek nikde. Přidala mi další prášky na podpoření ovulace a musela jsem docházet na ultrazvuk, zda folikuly dozrávají. Bohužel největší byl pouhých 12 mm. Paní doktorka odešla na mateřskou a nastoupila místo ní nová mlaďoučká doktorka. Tak to pokračovalo asi tři měsíce, myslím, že v listopadu 2008 jsem přišla na kontrolu a ta mladá MUDr. si povzdechla nad výsledky vyšetření a dodala: „tak co s vámi?“ Nato zašramotila v šuplíku stolu a vytáhla nějaké hormony se slovy: „berte je od dalšího cyklu“. Tohle byla poslední kapka důvěry k tomuto ústavu.
Přečetla jsme si recenze na lékaře a navštívila jednu soukromou malinkou kliniku s perfektní paní doktorkou. Ta okamžitě stopla všechny léky, udělala znovu hormonální profil a zjistila, že mám opět vysokou hladinu prolaktinu a zbytek hormonů rozhozených. Dala mi prášky na snížení hladiny a tři měsíce jsem nebrala jiné léky. Byla to pro mě nová naděje, kdykoli jsem k této doktorcke přišla, tak mě nabila takovou energií a pořád mě ujišťovala, že nevidí důvod, abychom neotěhotněli přirozenou cestou. Bohužel ani úprava hladiny prolaktinu nenastartovala moje reproduktivní orgány, tudíž mi doktorka nasadila Utrogestan a později Clostilbegid. Menstruace pak chodila pravidelně, ale mimísek prostě nikde.
V létě roku 2009 manžel podstoupil spermiogram, který mu vyšel až nad očekávání dobře. Což, ale to zase nepřidalo mě, jelikož bylo jasno, že je problém na mé straně. V říjnu 2009 jsem šla na laparoskopické vyšetření, kde zjistili, že jsem naprosto v pořádku, pouze mám neprůchozí jeden vejcovod, ale jinak vše funguje. Ovšem při vstupním vyšetření mi primář řekl, že všechny symptomy jsou typické pro syndrom polycistických ovarií. S touto diagnózou mě nejednou oslovila doktorka, ale oficiálně to nikdo nepotvrdil. Po tomto vyšetření následoval klid od prášků, ale prohloubilo se zoufalství a beznaděj. Někdy v této době jsem začala pročítat příběhy na webu eMimino a čerpala, jak probíhají léčby jiných lékařů. Většinou se to shodovalo s tou mou. Nejhorší bylo, že kamarádky kolem rodily a měly ty mrňousky a ve mně to probuzovalo zoufalství.
Moje sestra měla podobný problém a zavolala mi v lednu 2010, že je těhotná. To mě dostalo, ale nepoložilo. Pořád jsem se držela a bráníla se inseminaci nebo IVF, protože to představovalo poslední možnost, jak mít s manželem vlastní dítě. Přišly moje 27 narozeniny a dalších několik kamarádek a sestřenic bylo těhotných. Navštěvy sestry a jejich sviště byly čím dál bolestivější. Na eMiminu jsem v jednom příběhu vyčetla něco o Pregnylu. Dotyčná psala, že ji tato injekce byla píchnuta a hned ten měsíc otěhotněla, ale četla jsem i takové, které tuto injeci dostaly povícekrát, ale bezúspěchu. Tuto injekci zpravidla aplikuje lékař a podává se v době, kdy folikuly dosahují určité velikost a podporuje jejich prasknutí a uvolnění vajíčka. Injekce mi byla podána v prosinci a pak nezbývalo než čekat.
První měsích se menstruace opozdila o pár dní, bylo to zoufalé. Další měsíc menstruace přišla zase. Byl březen a po vyšetření u doktorky jsem odešla poprvé nenabitá, ale zdrcená. Doporučila mi už jenom centrum asistované reprodukce. Dohodly jsme se, že tu injeci ještě jednou zkusíme a předepsala mi recept. Léky jsem si vyzvedla v lékárně a čekala, až přijde menstruace. Ta pořád nešla. Udělala jsem si test asi dva dny po předpokládanem termínu menstruace a byl negativní. Ovšem u mně byl termín menstruace problém, jednou byl cyklus 28 dní, ale jindy klidně i 33 dní. Za poslední tři měsíce od aplikování Pregnilu se mi značně změnil průběh menstruace. Měla jsem příliš napjatá a citlivá prsa, bolely mě bradavky, častěji jsem chodila na záchod.
Všechno každý měsíc nasvědčovalo tomu, že bych mohla být těhotná, ale nikdy tomu tak nebylo. Byl duben tohoto roku a já se v práci necítila dobře a nastal problém, který nešel řešit podle očekávání, což mě citově vyčerpalo, až jsem se v ústraní rozbrečela. Přišla jsem domů a udělala si test a předpokládala, že obět bude negativní. Nedokážu popsat pocity, které mnou procházely, ale najednou se tam objevyly dvě čárky a druhý den nám to potvrdila i doktorka. Byla jsem těhotná teprve čtyři týdny, ale byla a normální cestou. Teď jsme ve 25. týdnu a už se moc těšíme na sviště. Doktorka říkala, že prostě Pregnyl zabral později.
Proto se nevzdávejte, udržujte se v naději a to, že o tom mluvíte, je správné, já o tom mluvila, potřebovala jsem svoje pocity dostat ven a za to mi každý jenom říkal, že je to v hlavě a že na to nesmím myslet, ale mě to zraňovalo, já to neměla v hlavě, jenom jsem to potřebovala ventilovat. Držím palečky všem snažilkám, ať to vyjde!
Přečtěte si také
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 33
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 54
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 130
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 106
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...
Manželka chtěla, abych víc vydělával. Změnil jsem práci a ona si našla milence
- Anonymní
- 18.05.26
- 5598
Je to tak trochu paradox života. Andrea byla vždycky náročná žena a já dělal všechno pro to, abych se jí zavděčil. Miloval jsem ji tolik, že jsem ze sebe nechal dělat blbce. Jenže když se člověk...
Starám se o nemocnou mámu už několik let. Mladší brácha chodí jen kasírovat
- Anonymní
- 18.05.26
- 1461
Potřebuji si trochu postěžovat. Vím, že nejsem jediná, ale i tak mě to mrzí. S našima jsem měla vždycky hezké vztahy. Zatímco můj mladší brácha Jakub šel z průseru do průseru, já se snažila být ta...
Pětiletý syn nechce chodit k babičce. Prý na něho jen křičí. Tchyně to popírá
- Anonymní
- 18.05.26
- 1220
Upřímně nevím, komu věřit. Můj pětiletý syn si stěžuje, že na něho babička pořád křičí, všechno mu zakazuje a vůbec si ho nevšímá. Hlídá ho asi třikrát do měsíce, když musím odjet na služební cestu...
Dcera se zhroutila po nepřijetí na vysněnou školu. Otec ji místo podpory sepsul
- Anonymní
- 18.05.26
- 1506
A je to. Výsledky přijímaček na střední školy pro letošní rok jsou černé na bílém. Půl roku příprav, nervů a obav je za námi. Dceři vyšla druhá škola, kterou si vybrala. Jenže ona měla jednu...
Manželka šetří na jídle a vaří samý blafy. S dětmi tajně chodíme do bufetu
- Anonymní
- 17.05.26
- 4984
Se ženou máme čtyři děti. Dvě starší už chodí do školy, dvě mladší, tříletá dvojčata, jsou ještě doma. S penězi vycházíme tak tak a manželka se rozhodla, že budeme šetřit na jídle. Což je sice...
Tchyně synovu diagnózu nepřijala. „To dítě je zdravé, děláte z toho vědu,“ říká
- Anonymní
- 17.05.26
- 3875
Když našemu synovi stanovili diagnózu, vlastně se mi trochu ulevilo. Konečně jsme po dlouhé době věděli, proč některé věci nezvládá jako jiné děti. Proč ho rozhodí hluk, změny nebo větší kolektiv....
a už se rovněž nemůžeme dočkat…
Taky me to dostalo a rozbrecelo na konci a zaroven dodalo trosku sily na dalsi boj, snad taky brzo objevim dve carecky…
