Trpělivost se vyplácí
- Snažení
- kakacko
- 18.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Pročítala jsem vaše deníčky a opět prožívala všechny pocity, naděje a dojmy ze snažení o miminko, kde někdo z úspěchem a někdo bohužel s neúspěchem jdete za svým cílem. První příspěvky jsem četla někdy před rokem a přiznám, že některé mi opravdu pomohly jít dál a já bych ráda přispěla a chtěla podpořit a dodat naději dalším, tak doufám, že se mi to povede.
Před třemi lety jsme se s manželem dohodli, že bychom chtěli miminko. Bylo nám v té době 24 let, takže nás vůbec nenapadlo, že bychom mohli narazit na potíže. Po vysazení antikoncepce v lednu 2008 mě začal trápit interval menstruace, až v dubnu nepřišla vůbec, ani po 50 dnech. Podle testu jsem těhotná nebyla, a tak jsem vyhledala lékaře.
Byla to doktroka, kterou mi doporučila kamarádka, měla s ní dobrou zkušenost. Udělala mi vyšetření, hormonální profil a nasadila prášky na upravení cyklu menstruace. Ta se sice spravila, ale mimísek nikde. Přidala mi další prášky na podpoření ovulace a musela jsem docházet na ultrazvuk, zda folikuly dozrávají. Bohužel největší byl pouhých 12 mm. Paní doktorka odešla na mateřskou a nastoupila místo ní nová mlaďoučká doktorka. Tak to pokračovalo asi tři měsíce, myslím, že v listopadu 2008 jsem přišla na kontrolu a ta mladá MUDr. si povzdechla nad výsledky vyšetření a dodala: „tak co s vámi?“ Nato zašramotila v šuplíku stolu a vytáhla nějaké hormony se slovy: „berte je od dalšího cyklu“. Tohle byla poslední kapka důvěry k tomuto ústavu.
Přečetla jsme si recenze na lékaře a navštívila jednu soukromou malinkou kliniku s perfektní paní doktorkou. Ta okamžitě stopla všechny léky, udělala znovu hormonální profil a zjistila, že mám opět vysokou hladinu prolaktinu a zbytek hormonů rozhozených. Dala mi prášky na snížení hladiny a tři měsíce jsem nebrala jiné léky. Byla to pro mě nová naděje, kdykoli jsem k této doktorcke přišla, tak mě nabila takovou energií a pořád mě ujišťovala, že nevidí důvod, abychom neotěhotněli přirozenou cestou. Bohužel ani úprava hladiny prolaktinu nenastartovala moje reproduktivní orgány, tudíž mi doktorka nasadila Utrogestan a později Clostilbegid. Menstruace pak chodila pravidelně, ale mimísek prostě nikde.
V létě roku 2009 manžel podstoupil spermiogram, který mu vyšel až nad očekávání dobře. Což, ale to zase nepřidalo mě, jelikož bylo jasno, že je problém na mé straně. V říjnu 2009 jsem šla na laparoskopické vyšetření, kde zjistili, že jsem naprosto v pořádku, pouze mám neprůchozí jeden vejcovod, ale jinak vše funguje. Ovšem při vstupním vyšetření mi primář řekl, že všechny symptomy jsou typické pro syndrom polycistických ovarií. S touto diagnózou mě nejednou oslovila doktorka, ale oficiálně to nikdo nepotvrdil. Po tomto vyšetření následoval klid od prášků, ale prohloubilo se zoufalství a beznaděj. Někdy v této době jsem začala pročítat příběhy na webu eMimino a čerpala, jak probíhají léčby jiných lékařů. Většinou se to shodovalo s tou mou. Nejhorší bylo, že kamarádky kolem rodily a měly ty mrňousky a ve mně to probuzovalo zoufalství.
Moje sestra měla podobný problém a zavolala mi v lednu 2010, že je těhotná. To mě dostalo, ale nepoložilo. Pořád jsem se držela a bráníla se inseminaci nebo IVF, protože to představovalo poslední možnost, jak mít s manželem vlastní dítě. Přišly moje 27 narozeniny a dalších několik kamarádek a sestřenic bylo těhotných. Navštěvy sestry a jejich sviště byly čím dál bolestivější. Na eMiminu jsem v jednom příběhu vyčetla něco o Pregnylu. Dotyčná psala, že ji tato injekce byla píchnuta a hned ten měsíc otěhotněla, ale četla jsem i takové, které tuto injeci dostaly povícekrát, ale bezúspěchu. Tuto injekci zpravidla aplikuje lékař a podává se v době, kdy folikuly dosahují určité velikost a podporuje jejich prasknutí a uvolnění vajíčka. Injekce mi byla podána v prosinci a pak nezbývalo než čekat.
První měsích se menstruace opozdila o pár dní, bylo to zoufalé. Další měsíc menstruace přišla zase. Byl březen a po vyšetření u doktorky jsem odešla poprvé nenabitá, ale zdrcená. Doporučila mi už jenom centrum asistované reprodukce. Dohodly jsme se, že tu injeci ještě jednou zkusíme a předepsala mi recept. Léky jsem si vyzvedla v lékárně a čekala, až přijde menstruace. Ta pořád nešla. Udělala jsem si test asi dva dny po předpokládanem termínu menstruace a byl negativní. Ovšem u mně byl termín menstruace problém, jednou byl cyklus 28 dní, ale jindy klidně i 33 dní. Za poslední tři měsíce od aplikování Pregnilu se mi značně změnil průběh menstruace. Měla jsem příliš napjatá a citlivá prsa, bolely mě bradavky, častěji jsem chodila na záchod.
Všechno každý měsíc nasvědčovalo tomu, že bych mohla být těhotná, ale nikdy tomu tak nebylo. Byl duben tohoto roku a já se v práci necítila dobře a nastal problém, který nešel řešit podle očekávání, což mě citově vyčerpalo, až jsem se v ústraní rozbrečela. Přišla jsem domů a udělala si test a předpokládala, že obět bude negativní. Nedokážu popsat pocity, které mnou procházely, ale najednou se tam objevyly dvě čárky a druhý den nám to potvrdila i doktorka. Byla jsem těhotná teprve čtyři týdny, ale byla a normální cestou. Teď jsme ve 25. týdnu a už se moc těšíme na sviště. Doktorka říkala, že prostě Pregnyl zabral později.
Proto se nevzdávejte, udržujte se v naději a to, že o tom mluvíte, je správné, já o tom mluvila, potřebovala jsem svoje pocity dostat ven a za to mi každý jenom říkal, že je to v hlavě a že na to nesmím myslet, ale mě to zraňovalo, já to neměla v hlavě, jenom jsem to potřebovala ventilovat. Držím palečky všem snažilkám, ať to vyjde!
Přečtěte si také
Píšu si zápisník na vděčnost. Zatím v něm stojí jen: „Dnes nikdo nezvracel.“
- Anonymní
- 28.08.26
- 571
Ne, že bych nebyla vděčná za spoustu věcí. Mám milující rodinu, dvě krásné a zdravé děti a práci, kterou dělám ráda. Přesto mě konec prázdnin doslova ubíjí. Nejdřív měla střevní chřipku jedna...
Jak synovi se snachou vysvětlit, že mi nevadí, když se milují v našem domě
- babiMáňa
- 28.08.26
- 3645
Syn je u nás v domě s rodinou velmi často. Jsem za to nesmírně ráda, protože jejich děti nadevše miluji a klidně bych brala i další vnouče. Pravda je, že mi přijde, že o tom diskutují i oni dva,...
Zamilovala jsem se do táty ze školky. Jenže naše děti jsou nejlepší kamarádi
- Anonymní
- 28.08.26
- 4633
Začalo to úplně nevinně. Ranní pozdravy v šatně, pár zpráv kvůli dětem, společné vyzvedávání a občasné kafe po školce. Jenže dneska čekám, kdy mi napíše, a doma se tvářím, že se nic neděje. Jenže...
Zasnoubili se po 10 letech a nespěchají. Naplánovaly jsme jim svatbu samy
- Anonymní
- 28.08.26
- 660
Po deseti letech! Přesně tak dlouho trvalo mému synovi, než se rozhoupal a koupil prsten. Když mi pyšně oznámil, že svou přítelkyni konečně požádal o ruku, spadl mi ze srdce balvan. Hned jsem si v...
Syn si mě doma nevšímá. Když jsem odjela na služebku, probrečel dva dny
- Anonymní
- 28.08.26
- 2264
Nedávno jsem se po mateřské vrátila zpátky do práce. Mám dva kluky, čtyři a pět let. Když přišla nabídka na čtyřdenní služební cestu, trochu jsem se zdráhala, ale nakonec jsem si řekla, že to...
Kratší vánoční prázdniny? Mně jako mámě dvou dětí naprosto vyhovují
- Martrich
- 27.08.26
- 1761
Když jsem si přečetla, že se část rodičů bouří kvůli kratším vánočním prázdninám, trochu jsem se zastyděla. Protože moje první reakce byla úplně opačná. Přijde mi, že těch prázdnin je obecně až...
Na rodičáku jsem si tajně nabrala půjčky. Teď se bojím to přiznat příteli
- Anonymní
- 27.08.26
- 2649
Rodičovský příspěvek v Česku není žádná hitparáda. Když se k tomu přidá fakt, že vás partner drží finančně zkrátka, stane se z každého měsíce boj o přežití.
Děti u babičky, doma spousta práce, ale manžel by jen souložil
- Anonymní
- 27.08.26
- 3138
Na poslední týdny prázdnin jsme odvezli děti k babičce. Já osobně jsem měla představu, že konečně po měsících, kdy náš dům i zahrada vypadá jako skladiště, trochu zabereme a pohneme s prací. Jenže...
Přestala jsem sledovat toxické lidi. Nevím, co s rodinnou skupinou na WhatsAppu
- Anonymní
- 27.08.26
- 2023
Svou rodinu miluji, dokonce si myslím, že i má tchýně s tchánem jsou skvělí, ale pravda je, že mít je v baráku, jdu si rovnou žádat o nové občanství v Kanadě. Když mi terapeut doporučil, abych si...
Začala jsem si stanovovat hranice. První z nich jsou zamčené dveře na záchod
- Anonymní
- 27.08.26
- 3330
Celé rodičovství je jedna velká invaze do soukromí. Když byly děti ještě maličké, byla to samozřejmost. Nejen ony chtěly být za každou cenu se mnou, ale i já. Byly jsme jako jedna bytost. Jenže...
a už se rovněž nemůžeme dočkat…
Taky me to dostalo a rozbrecelo na konci a zaroven dodalo trosku sily na dalsi boj, snad taky brzo objevim dve carecky…
