Už jsi mezi námi :-)
- Porod
- Betynka87
- 17.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Konečně nastal ten čas a my se stali rodiči úžasného chlapečka Pepíčka.
Je 11.7.2012 a my odjíždíme na dovolenou v Bulharsku, já v sobě mám 5 tablet Clostilbegytu a doufám, že při zpáteční cestě budeme 3. Hlídám si ovulaci a ta nepřichází, když jí čekám, ale až o týden déle…teď jen doufat!
Zpáteční cesta pro mě byla zvláštní - já, pohodář, byla najednou vzteklá, nevrlá, všichni mě štvali a brečela jsem a brečela, přítel tušil, že jsme 3, já si to raději nepřipouštěla, abych nebyla zklamána.
Je pondělí, 30.7.2012 a já vstávám do práce s vědomím, že si udělám test. Velice malý duch, jsem nešťastná, že jde určitě o vadný test. V práci je mi špatně, usínám, co to je? Po práci kupuji testy a jedu domů, kde si odpoledne dělám další test, po chvíli vyběhne druhá čarka, slabší, ale je tam! Jsem šťastná a zároveň se bojím toho, co bude, vracejí se mi vzpomínky z revize.
První ultrazvuk byl v pořádku, druhý, třetí, huráááá, my rosteme a prospíváme a čeká nás strašák jménem screening. Ten ovšem dopadá na výbornou a my si s přítelem odvážíme fotku miminka z 14. týdnu těhotenství. Strach stále přetrvává, co kdyby.
Naštěstí i ultrazvuk ve 20. a 30. týdnu nám potvrdil, že jsi zdravé miminko a jsi chlapeček, pyšný tatínek chce jméno po sobě, Pepíček 
.
Termín máme 5.4.2013 a stále čekáme, kdy to přijde, zbývají poslední 2 týdny a já jdu na kontrolu ke svému obvodnímu gynekologovi, který mě odesílá do nemocnice zvážit průběh porodu vzhledem k mému onemocnění, modlím se za přirozený porod, ale bohužel, 5.4.2013 přijde ten den, kdy půjdeme na plánovanou sekci, brečím, ale zároveň jsem překvapená, že za pár dní budu máma!
5.4.2013 v 6.30 hodin odvoz na porodnici, kde máme s přítelem modrý pokojíček a čekáme na tu pravou chvíli, kdy pro mě přijedou. Docela jsme se načekali, ta chvíle byla až v 11.45 hodin. Loučíme se s přítelem se slzami v očích a s vědomím, že příště až se uvidíme, nebudeme jen dva, ale tři.
Na sále mi píchají spinal, připravují na sekci a já už ležím s necitlivýma nohama a čekám - rouška, ano, teď je ta správná chvíle. Po pěti minutách mi říkají, ať si prodýchávám, že vyndávají miminko, je to velký tlak, ale vyndávají to krásné, to naše miminko, ano je to chlapeček a odnášejí ho. Je přesně 12.02 hodin. Já brečím a čekám na křik malého - náhle se rozezní po celé porodnici a já vím, že je to křik našeho malého, má pořádný ječák .
Přinášejí mi ho po chvíli a já se mazlím, teď půjde k tatínkovi na klokánkování. Váží 3710 gramů. Zašili mě a vyjeli jsme na chodbu, kde stál můj přítel s mrňouskem v náručí, je celý po něm! Přítel pláče, já s ním a užíváme si první přiložení k prsu.
Dnes je ti miláčku náš 9 dní, jsi neuvěřitelný pohodář, pláčeš jen málokdy, zato maminka, ta pláče jak moc to utíká a jak moc by vrátila ten den, klidně i s bolestí po operaci.
Jsme tu s taťkou jen a jen pro tebe, moc tě milujeme!!!
Přečtěte si také
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 28
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 30
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 74
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 58
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 1629
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 3168
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1179
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1167
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 707
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3479
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
