Už jsi mezi námi :-)
- Porod
- Betynka87
- 17.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Konečně nastal ten čas a my se stali rodiči úžasného chlapečka Pepíčka.
Je 11.7.2012 a my odjíždíme na dovolenou v Bulharsku, já v sobě mám 5 tablet Clostilbegytu a doufám, že při zpáteční cestě budeme 3. Hlídám si ovulaci a ta nepřichází, když jí čekám, ale až o týden déle…teď jen doufat!
Zpáteční cesta pro mě byla zvláštní - já, pohodář, byla najednou vzteklá, nevrlá, všichni mě štvali a brečela jsem a brečela, přítel tušil, že jsme 3, já si to raději nepřipouštěla, abych nebyla zklamána.
Je pondělí, 30.7.2012 a já vstávám do práce s vědomím, že si udělám test. Velice malý duch, jsem nešťastná, že jde určitě o vadný test. V práci je mi špatně, usínám, co to je? Po práci kupuji testy a jedu domů, kde si odpoledne dělám další test, po chvíli vyběhne druhá čarka, slabší, ale je tam! Jsem šťastná a zároveň se bojím toho, co bude, vracejí se mi vzpomínky z revize.
První ultrazvuk byl v pořádku, druhý, třetí, huráááá, my rosteme a prospíváme a čeká nás strašák jménem screening. Ten ovšem dopadá na výbornou a my si s přítelem odvážíme fotku miminka z 14. týdnu těhotenství. Strach stále přetrvává, co kdyby.
Naštěstí i ultrazvuk ve 20. a 30. týdnu nám potvrdil, že jsi zdravé miminko a jsi chlapeček, pyšný tatínek chce jméno po sobě, Pepíček 
.
Termín máme 5.4.2013 a stále čekáme, kdy to přijde, zbývají poslední 2 týdny a já jdu na kontrolu ke svému obvodnímu gynekologovi, který mě odesílá do nemocnice zvážit průběh porodu vzhledem k mému onemocnění, modlím se za přirozený porod, ale bohužel, 5.4.2013 přijde ten den, kdy půjdeme na plánovanou sekci, brečím, ale zároveň jsem překvapená, že za pár dní budu máma!
5.4.2013 v 6.30 hodin odvoz na porodnici, kde máme s přítelem modrý pokojíček a čekáme na tu pravou chvíli, kdy pro mě přijedou. Docela jsme se načekali, ta chvíle byla až v 11.45 hodin. Loučíme se s přítelem se slzami v očích a s vědomím, že příště až se uvidíme, nebudeme jen dva, ale tři.
Na sále mi píchají spinal, připravují na sekci a já už ležím s necitlivýma nohama a čekám - rouška, ano, teď je ta správná chvíle. Po pěti minutách mi říkají, ať si prodýchávám, že vyndávají miminko, je to velký tlak, ale vyndávají to krásné, to naše miminko, ano je to chlapeček a odnášejí ho. Je přesně 12.02 hodin. Já brečím a čekám na křik malého - náhle se rozezní po celé porodnici a já vím, že je to křik našeho malého, má pořádný ječák .
Přinášejí mi ho po chvíli a já se mazlím, teď půjde k tatínkovi na klokánkování. Váží 3710 gramů. Zašili mě a vyjeli jsme na chodbu, kde stál můj přítel s mrňouskem v náručí, je celý po něm! Přítel pláče, já s ním a užíváme si první přiložení k prsu.
Dnes je ti miláčku náš 9 dní, jsi neuvěřitelný pohodář, pláčeš jen málokdy, zato maminka, ta pláče jak moc to utíká a jak moc by vrátila ten den, klidně i s bolestí po operaci.
Jsme tu s taťkou jen a jen pro tebe, moc tě milujeme!!!
Přečtěte si také
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 1149
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 974
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 416
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 1456
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...
Dcera začala používat slovo „normální“. Zjistila, že naše rodina normální není
- Anonymní
- 06.10.26
- 532
Dcera už pomalu dorůstá do věku, kdy má na všechno vlastní názor a hlavně potřebu mi ho pravidelně sdělovat. Čím je starší, tím častěji také zjišťuji, že věci, které jsem ještě před pár lety...
Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru
- Anonymní
- 05.10.26
- 981
Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...
Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit
- Anonymní
- 05.10.26
- 1691
Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...
Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?
- Anonymní
- 05.10.26
- 1817
Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...
Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel
- Anonymní
- 05.10.26
- 1028
Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...
Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc
- Anonymní
- 05.10.26
- 1195
Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...
