Vzhůru do plavek!
Pro červnovou výzvu. Nikdy jsem si teda nemyslela, že budu psát deníček na eMimino. :) Nikdy jsem totiž neměla pocit, že mám co napsat... Ale tak budiž...
Přihlásila jsem se do červnové výzvy! Proč? Protože to je přesně to, co jsem potřebovala - nějaký impulz, jak znovu dostat energii a pokračovat v tom, v čem jsem přesně 2. ledna tohoto roku začala.
Musím říct, že když jsem se v prosinci připravovala psychicky na to, že musím shodit a že od nového roku začnu, že jsem si moc nevěřila, nechtělo se mi, VŮBEC! Miluji jídlo a sladké a navíc jsem hrozně líná. Byla jsem pár měsíců po porodu, všechno mě bolelo, nemohla jsem se pořádně ani zvednout ze země, připadala jsem si hrozně těžká, nic jsem neoblékla… Bylo mi ze sebe hrozně.
Ale začala jsem… Pomalu! Musela jsem nejdříve to své těžké, několik let nic nedělající, tělo trochu rozhýbat - vytiskla si z internetu nějaké 30denní výzvy a začala. Z počátku to bylo jednoduché, cviků bylo za den pár, ale postupně se navyšovalo a já ke konci měsíce zjistila, že cvičím už 1,5 hodinu v kuse. Zároveň jsem věděla, že si musím najít nějaké jiné cvičení, které bude možná intenzivnější, ale určitě časově kratší, protože tento styl mě už nebavil.
Jídelníček jsem moc neměnila, jen jsem přestala jíst veškeré pečivo a vše, co obsahovalo cukr. Což pro mě byla ta zásadní změna.
Na konci ledna váha ukázala mínus prvních 5 kilo. Od února jsem si vyhledávala různá cvičení na YouTube od Zuzky light, se kterou jsem vydržela 2 měsíce. Občas jsem cvičení vyměnila za několikakilometrovou vycházku s kočárkem.
V dubnu jsem odcvičila 30 Days Shred, v květnu Ripped in 30, červen je ve znamení Killer Buns and Thights.
Do cvičení jsem se zamilovala, baví mne pozorovat ty změny na těle, to, jak jsem pevnější a hlavně s cítím hrozně dobře.
Jídlo, pravda, je už nyní zase trochu horší.
Dost často zase mlsám! Ach jo. Takže i když makám, tak jídlo mi to kazí a má váha stojí už měsíc.
V lednu jsem si dala cíl, že chci dát dolů 21 kg. Když jsem dala dolů první 3 kg, pomyslela jsem si, že je to tak daleko, tak nedosažitelné a vůbec mne nenapadlo, že přesto to dotáhnu až sem.
V pondělí 30. 5. mi váha ukázala 61 kg. Což je už 14,5 kg dole od začátku ledna.
Pevně doufám, že mě opět tato výzva nakopne a já se zase o kousek blíž přiblížím ke svému cíli.
PS.: Fotky: začátek ledna vs. začátek června.
Přečtěte si také
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1103
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 883
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 696
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1243
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 580
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1886
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2718
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1528
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1443
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1733
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...