Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
2,5letá hysterka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
11.3.15 13:39
@Anonymní Ahoj, ja mam 4letou dcerku a obdobi vzdoru ma ted. V patek si napriklad vydupala, ze nepujde na svuj krouzek, prestoze se tam celou dobu tesila a ja jela pres cely mesto, zacala mi tam delat strasny divadlo, druhy den zase, ze nepujde do skolky, tak jsem ji vzala domu, protoze mam doma praci, nechala jsem ji a zkousela toho vic. Vcera jsem byla uz tak nastvana, ze jsem zacala tvrdsi rezim. Proste se s ni neparu a fakt neustoupim, protoze by me prerostla velice rychle pres hlavu. Mam ji rada, ale nekdy je to moje dite fakt na par facek.Syn byl jeste horsi(ten co delal, aby dosahl svyho 
), ale ted je moje zlato! A to jen diky fakt prisnymu rezimu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 13:41
Tak jsem zvědavá na příspěvky, mám doma to samé v bleděmodrém. Akorát nevím, jestli má v noci přímo děsy, ale i ve dvou letech se dcera dost budí a je taková úzkostná. Jinak je to samé - citlivá, šíííííleně tvrdohlavá a svéhlavá, po dobrém ani po zlém to nefunguje… Přitom se v ostatních oblastech (mluvení, jemná motorika atd., atd.) jeví hodně napřed.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 13:48
@robinka jeeee tak my mame doma toto v blederuzovem. Nenapadlo mne to jeji buzeni treba i spojovat s tim, ze behem dne mame nejaky „konflikt“. budu to vic sledovat. jinak je taky docela napred, nesmirne sikovna, uvykladana, citlivka az se sklony k herectvi. tesim se na rady.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 13:54
To me nikdy nenapadlo spojovat denni revy a nocni besy 
Syn mel od cca 2,5let problem v noci, vzbudil se s placem a nechtel byt u sebe v posteli. Tak se vzdy presunul ke mne do postele, kde v klidu spal a stacilo na nej sahnout, kdyz zacal zase primo ze spanku natahovat a byl klid. Rozhodne bych kvuli tomu nebyla mene dusledna. Trvalo to cca rok a postupne zcela odeznelo, nedavno jsme se domluvili, ze uz bude spat jen u sebe a dobry. Je pravda, ze ten rok mel to nejvyzivnejsi obdobi vzdoru. Poskozeny mou vychovou mi neprijde, citlivy je, ale nejak jsme to asi vykompenzovali tim spolecnym spanim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.3.15 14:00
Já mám na mysli skutečný noční děs, ne žàdný běžný noční plàč, ten bych asi tolik neřešila. Myslím takové to skutečné uvíznutí mezi spànkem a bděním, kdy se prohýbá do kuku, vřeští, drmolí nesmysly, nesmíme na ní sáhnout, bojí se nás, volá nás, ale nepoznává… Je to prý nezralou nervovou soustavou a vyvolávají to pràvě určité věci.
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
11.3.15 14:01
@Vrkulíšek Tak to asi budeme mít opravdu podobné holčičky. Manžel jí začal říkat „naše herečka“. Jako mám pocit, že nestačíme překvapovat okolí - pozitivně i negativně. Sama se naučila skládat ve 20 m. 25dílkové puzzle, aktivní slovní zásoba úplně neomezená, skloňuje, časuje, mluví ve větách, tancuje, pořád zpívá (umí slova i melodii), umí asi 20 říkanek, no, úžasná, ale když spustí křik/jekot, je to slyšet až na druhém konci města asi. Je šílenej nervák, a to bohužel odmala. Někdy mám pocit, že z ní fakt zešílím. Někde jsem slyšela, že nadprůměrně chytré a temperamentní děti (jak jinak) mají horší a delší období vzdoru…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 14:07
@Bibi239 Taky spíme společně. V noci kolem cca 2. až 3. hodiny ranní (nebo spíš noční ), následuje přesun k nám do postele a já už se do rána, jak se na mě pořád lepí, moc nevyspím. Je to takový malý klíšťátko, ale tak nějak cítím, že to na sílu nejde. Stačí scény přes den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 14:10
@robinka a sneslo by dite byt prilepene na tva zada? Ted mi dochazi dvouletak a je to desna prilepka, ale kdyz se otocim zady, prilipne se tam a ja se vyspim pohodlneji. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 14:13
@Bibi239 Asi ano, ale ony jsou ty dceřiny spící polohy vůbec takový zvláštní - nejraději spí napříč přes obě postele, takže do manžela šťouchá nohama a do mě hlavou nebo obráceně. U nás zkrátka frčí spaní na „H“ - tvarem i kvalitou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 14:16
Anonymni, taky mame „nevychovatelny“ exemplar, jedine, co pomaha aspon v krizovych situacich je „uplatek“ (coz se z pochopitelnych duvodu snazim minimalizovat, ale mam jeste 9 mesicniho syna, takze obcas nezbyde jina moznost, nebot dve deti domu neodstehuju… ). Kdyby se vztekala z pochopitelnych duvodu, ale mame za sebou hystericke sceny na motivy „maminka si broukala tu a tu pisnicku“, „nelibi se mi braskova masinka“ atd. atp. Nocni desy nastesti jen pri zmene uspavaciho ritualu. Jinak tez nadprumerna, basnicky taky rika od 20 mesicu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 14:18
@robinka píše:
@Bibi239 Asi ano, ale ony jsou ty dceřiny spící polohy vůbec takový zvláštní - nejraději spí napříč přes obě postele, takže do manžela šťouchá nohama a do mě hlavou nebo obráceně. U nás zkrátka frčí spaní na „H“ - tvarem i kvalitou.
Tak spani na H me rozsekalo 
. Spi Ti dcera jeste po obede? Co mala nespi, jsou jeji noci lepsi (ale zase nespi syn… ).
Příspěvek upraven 11.03.15 v 14:28
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.3.15 14:24
Syn měl běsíky a prostě jsme ho budili. Nákupy jeden čas jenom bez něj. Vůbec jsme jeden čas prostě minimalizovali všechno, co nezvládal na nezbytné minimum, protože upadal do afektů. A když jeho chování překročilo únosnou mez, tak byl čapnut a odejit bez ohledu na následky 
Ale celkem brzo na něj začalo zabírat takové to připravování na budoucnost, kdy dítku opakovaně řekneš, co se bude dít a případně nastolíš podmínky (třeba při nákupu, že si může vybrat sušenku, ale nebude vajíčko).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
alli_li
11.3.15 14:25
Ahojky zakladatelko,
Mela jsem doma to same - ale cim je starsi, tak uz se vzteka min a je s ni lepsi domluva.
Ma dcerka (ted uz 4,5 let) je tez tvrdohlava a sva, ale na druhou stranu hrozne citliva.
Kolem tech 2 let se vztekala snad kvuli vsemu (nastesti ne v obchode) ale neumela (a hlavne nechtela) mluvit, takze ji nikdo nerozumnel a ona se o to vic vztekala.
Nocni desy mela taky - kolikrat i pred nami zalezla a schovavala se ac nas volala, a kdyz jsme se ji dotkli tak pistel jak na lesy (jeste ze bydlime v rod. domku) trvalo to i treba 10-15 min nez se probudil a uklidnila.
U nas jsem zavedla to, ze se nekrici - porad jsem dokola vysvetlovala klidnym hlasem(i kdyz se nekdy stalo ze me nervy to neunesly a hlas uz jsem zvysila), byly jasne dany hranice ktere proste platili (ac se madam nelibilo) ale taky to trvalo nejaky cas nez ty hranice pochopila (hodne zkousela, zda povolim a treba doted vi, ze tatinek povoli vic nez ja, takze kdyz neco chce a ja zakazu zkousi na tatinka, ale ac jemu je to lito musi stat za nazorem, ktery jsem rekla ja) a taky hodne mazleni (ted jsme ve fazi, ze kdyz se kvuli necemu vztekne tak ji reknu at se uklidni a pak muze prijit - hned odpovi, ze se chce pomazlit a tim se uklidni 
)
No hlavne preji pevne nervy
- Citovat
- Upravit
11.3.15 14:25
@robinka píše:
@Bibi239 Asi ano, ale ony jsou ty dceřiny spící polohy vůbec takový zvláštní - nejraději spí napříč přes obě postele, takže do manžela šťouchá nohama a do mě hlavou nebo obráceně. U nás zkrátka frčí spaní na „H“ - tvarem i kvalitou.
no deti to taky zkousely, ale nemilosrdne rovnam, i za cenu prouzeni, i kdyz je ted dvouletak moc uprostred postele, ja na kraji, tak ho zkratka posunu. Zvyknul si, uz spi pomerne sporadane.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
- Období "na facku"
- Co praví o vzteku odborná literatura
- 3letá chraptí - přeskakuje hlas?
- Kdo platíte za hlídaní dětí? Mam pár dotazů
- Jak odnaučit nočnímu pití mléka?
Užitečné odkazy
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Ano ano, vím, jsem jedna z milionu matek, která mà doma vzdorovitého dvouleťáka.
Přečetla jsem si na toto téma asi tak sto diskuzí, prostudovala několik článků, dokonce i pozorovala chování matek v mém okolí. Většinou se radí nejprve to zkusit po dobrém, nějak dítě ošálit, na cosi nalákat, když už to nejde domluvou, nebo holt kamennà tvář a důslednost, dítě čapnout a vynést v zubech.
U nás to po dobrėm rozhodně nejde, mě i manžela mà na salámu, jenže ejhle, nejde to ani po zlém, jelikož dítě sice v hysterickém řevu od toho např. regálu s Kinder vejci a nàsledně za davového kroucení hlavou i z obchodu odvléci mohu, ale odměnou je mi pak v noci noční děs.
Je hrozně citlivá, ale přitom tak tvrdohlavá a vzpupná… Chci nastavit mantinely, chci si zjednat alespoň trochu respekt, ale jak? Jakmile přesáhnu tu hranici a proniknu k ní aby se mě začala „bát“, tak má noční děs. Jinak má ze mě srandu.
Děs jí vyvolá třeba i přetažení nebo velkà změna režimu no a pak tohle, asi to bere jako citovou újmu. Nechci jí emocionálně ublížit, ale potřebuje vychovat.
Poraďte…