Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To, co popisuješ, že cítíš a prožíváš, prožívá a cítí právě teď miliony jiných můžu a žen, kterým skončil vztah. Nejsi v tom sám. V tvém věku tě čeká ještě spousta krásného, ten pravý partner se určitě objeví, možná právě tehdy, až to budeš nejméně čekat. Jako první pomoc: nezustavej sedět doma. Nemusíš hned hledat náhradu, tak to nefunguje. Pusť se do něčeho nového, začni hrát tenis, malovat, chod na výstavy, najdi si zkrátka nějakou zábavu mezi lidmi a počkej, až čas smutek odvane. Držím ti palce!
Tak je normalni, ze po ukonceni vztahu je clovek chvili nestastny, u toho myslim na orientaci nezalezi
Hlavne, kdyz ten vztah ukoncil ten druhy. A prvni laska umi bolet hodne. Vykasli se na nejake rychle prekonavani, odsmutni to, ono ty vzpominky nevymazes, jen casem se stanou z pichlave bolavych na takove ty sladkobolave a jednou snad se nad nimi I usmejes. Chce to fakt cas.
Ahoj. Tak se začít kamaradit s gay? Většina jich má další kamarády a najesnou se člověk seznámí. Určitě i najdeš na webu hospody a bary, kde se gayove schází. Držím palce. ![]()
Ahoj, hned na začátek…
Jsem kluk a před necelým týdnem se mnou přítel (ano, taky kluk) ukončil téměř roční vztah.
Pokud tedy komukoliv zde toto téma vadí tak Vás prosím, abyste se prostě nevyjadřovali. S tím, kdo jsem, jsem totiž naprosto srovnaný. Nechci být jiný, holky mě prostě nezajímají a opravdu nemám zájem se měnit nebo poslouchat to, že jsem nemocný nebo narušený.
Děkuji.
S přítelem jsme se před někdy třemi lety potkali na seznamce. Bylo to období, kdy jsem hrozně někoho chtěl a tak jsem hodně hledal. On mě mezi plno nechutným nebo nudnými zprávami prostě zaujal. Řekl bych, že už před třemi lety jsem se do něj zamiloval. Ne na první fotku, ale postupně během komunikace (paradoxně jsme se nikdy v té době neviděli). Nicméně nám to úplně nevyšlo a on si během našeho chatování našel někoho jiného. Upřímně… Dost mě to vzalo. A to jsme se skoro neznali. Pak jsme si během dalších dvou let občas napsali, ale nic světoborného to nebylo.
Někdy v říjnu jsme si zase začali psát a konečně jsme se domluvili na osobním setkání. Nějak jsem to už nebral jako rande. Ale přeskočila mezi námi jiskra a vyvrbil se z toho roční vztah.
Ten rok pro mě byl prostě úžasný a snad nikdy jsem nebyl šťastnější. Teď se naopak cítím, jak kdybych nikdy nebyl smutnější
Mně je 19 a jemu 24. Byl moje první láska, můj první vážný vztah a můj první snad skoro ve všem…
Náš vztah byl po celou dobu (kromě prázdnin) spíš na dálku. Žijeme od sebe hodinu cesty. Takže jsme se viděli spíš o víkendech. Později jsem přespával já u něj a pak i někdy on u nás.
Vždycky ke mě byl moc hodný a pozorný, kupoval mi všeljaké dárky, květiny apod. Nicméně vždycky to byl trochu sobec. A já byl ten, který dělal větší ústupky. Časem začal dělat i on, ale vždycky bylo třeba si o to říct.
Náš rozchod byl vlastně proto, že už se nechtěl přizpůsobovat. Nechtěl dělat kompromisy a nechtěl svůj čas přizpůsobovat i mým potřebám. Že chce prostě změnu a být zase sám. Zároveň se to se mnou snažil uhrát na kamarádství, že pro něj pořad hodně znamenam a rád mě bude vídat nebo že když budu cokoliv potřebovat, tak mi pomůže.
Asi nechci, aby mi nadobro zmizel ze života. Ale teď nejsem připraven na to, aby byl jeho součástí.
Spíš tak teď nějak nevím, co teď. Utápim se v myšlenkách a vzpomínkách. Snažím se furt něco dělat, ale vlastně mě nic nebaví. Neustále mi ho něco připomíná a je těžké rok života jen tak vymazat ze vzpomínek.
Zároveň se bojím další samoty. Absolutně totiž nevím, jak se gayové seznamují, ale na seznamkach snad není většina osazenstva normální. V baru mě skoro nikdo nikdy neoslovil,’jen ti, co chtěli smočit
A rozhodne se běžné nestává, že by kluka oslovil kluk třeba někde v restauraci, posilovně nebo na kafi. Obava, že člověk dostane přes držku je silnější
Nemá někdo páru, jak na to? A taky jak se co nejrychleji dostat přes tenhle vztah, který pro mě neskončil úplně šťastně?