Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nezanasi ti? Oni pak mají ruzne výkyvy nálad, podle toho jestli vse klape ideálně na všech frontách nebo ne. Taky tomu odpovídá, ze nema zájem s tebou cokoli probrat nebo změnit a ze se občas zdejchne
To zní jako klasicky manipulátor. Mrkni na FirstClass, jak čelit manipulaci.
Tipuju taky milenku
Zkus se taky někdy zdejchnout a přijít domů až v noci, klidně jdi s holkama na víno, ale sděl mu, že jdeš přemýšlet. A uvidíš jeho reakci.
Ono by asi bylo dobrý dodat, kvůli čemu se teda dáváte, protože ten tvůj příspěvek je napsaný přesně tak, aby ti všichni přitakali, jak on je hrozný. Třeba ve finále opravdu řešíš nesmysly ty…
Jak chlap řekne, že potřebuje přemýšlet, tak má ženskou…
snad se pletu…
@Anonymní píše:
Poslední dobou se ve vztahu cítím jak blázen, s přítelem jsme spolu rok, od začátku vztahu byl velmi pozorný ke mě a mě dceři, věnoval nam hodně času, choval se k nám hezky. Doma se vším pomáhá, nemá problém uklidit, uvařit, nakoupit..na začátku jsem si říkala, že jsem dostala milionového chlapa, že se na mě usmalo štěstí.
Poslední dobou se nedokážeme shodnout, často se hádáme, nebere v potaz absolutně žádný můj názor, všechno smete že stolu, jednou řeším kraviny, po druhé mám problém ve svoji hlavě, mám si najít něco co mě naplňuje, když mu stručně a jasně řeknu co mam za problém a jak se cítím, tak mi řekne že plácám nesmysly, že mám jít spát, že si ty negativní myšlenky sama utvařim v hlavě. Příklad jednou za čas mu rupne v hlavě, nevím jak jinak to nazvat a nevrátí se domů, napíše že potřebuje přemýšlet, nebo se neozve vůbec a nedá o sobě vědět..udelal to už několikrát, snažila jsem se mu vysvětlit co přitom cítím a že mi to ubližuje, podle něj nemám žít minulosti a tím co bylo, že už to nezmění a stalo se, to že mám obavy kdy to zase nastane je problém v mé hlavě.
Každý můj názor v hádce odpinkne, má na to svůj názor a odmítá přemýšlet o tom mém, prostě to tak prý nastavené nikdy neměl, nikdy o tom nepřemýšlel neumí to, zapomene za hodinu o čem jsme se bavili..
Po každé hádce nebo neshodě už se cítím jak kdybych mohla za všechny naše problémy ja, cítím se nepochopeně, jak kdyby na mých pocitech vůbec nezáleželo, mam pocit že jsem už blázen a že všechno dělám vlastně špatně že bych mu měla být za všechno vděčná a omlouvat se.. na druhou stranu přesně vím že jinak mi doma pomůže, postará se o dceru, o dům, mě, se vším pomůže.. Jsem nevděčná?
Má jinou.
Nemyslím si že má ženskou, na něm jde opravdu vidět že mě miluje a snaží se. Spíš ma problémy, jak finanční, tak v práci, doma to ještě moc neklape momentálně, tak to jednou za čas vyřeší že se nevrátí domů, samozřejmě se tak nestalo jednou.. odešla jsem takhle jeden den do práce, všechno bylo v pořádku, nevím co se stalo pak přes den, ale přišla mi jen zpráva že se vrátí dýl, v noci jsem se vzbudila a on nikde. Vysvětlil mi to tím že to na něj všechno padlo a hledá smysl života a jak má dál řešit všechny ty problémy. Já v sobě dneska už mám strach kdy něco takového přijde, byli jsme domluvený že ráno odvede dceru do školky, když se tohle pak stane tak já na poslední chvíli řeším co a jak udělám, abych stihla práci.. je to pro mě stres.
Poslední dobou stojíme na místě, nedokážeme se někam posunout zase dál, on neví co sám se sebou, jak řešit práci, bydlení, finance protože máme v podstatě dva domy, nedokážeme se bavit o žádné budoucnosti, v podstatě jen přežíváme a já čekám jak se s čím se rozhodne.
Občas už toho na mě bylo hodně tak jsem po něm zbytečně vyjela, ale později jsem si to uvědomila a řekla jsem omlouvám se, mrzí mě to, on vidí moje chyby ale když šlápne vedle už to uznat neumí, prostě to mám brát tak že se občas prostě sebere a jde a přestat se tím užírat. Doslova si asi zvyknout nebo jak to mám jinak říct.
@kam2 u sebe doma. Žijeme u mě spolu ale má ještě svůj dům se kterým přemýšlí co dál.. prodat ho nechce, pronájem taky ne..v podstatě držíme dva domy neschopný se rozhodnout kde budeme žít
Tak když pomineme že by měl jinou. Tak mu asi po roce spadly růžový brýle a zjistil že asi takový život nechce, ale nemá koule na to ti to říct.
Kolik mu je? Bydlíte teda spolu u někoho v domě?
Jaký finanční problémy řeší?
Převzato z Centrum Locika.
Důsledky toxickeho prostředí v rodině:
Pokud jsou tvé pocity nepřijaty a znehodnoceny… může být náročné projevovat emoce nebo porozumět emocím druhých.
Nemohl to tak mít v dětství?
Není blázen on?
Taky mi přijde podle toho chování, zašívání, že s tebou nechce nic řešit jako když má ženskou a jestli ne, tak chlapa, protože se sebe tak trochu ženskou dělá ![]()
Žijeme teď u mě on má však svůj dům kde splácí hypotéku, nechce ho pronajmout ani prodat, akorát nás momentálně finančně zatěžuje. Zašivat se jezdí tam.
Co se týče financi je podnikatel, vím o to, že mu někdo nezaplatil zakázku, on se pak dostal do dluhu a ty se mu teď hromadí a on neví co s domem a prací.
Oběma nám je 30let.
Ptala jsem se včera po hádce jestli to chce ukončit, než se takhle pořád hádat, když tu se pak rozbrečel že o mě nechce přijít že chce žít semnou..tak kdyby to chtěl ukončit a neměl koule mi to říct, tak by na tohle snad kývl ne?
Tak třeba to jsou všechno pro něj jen kraviny, které odmítá řešit. Já taky kroutím očima, co někteří řeší za,, problémy ". Je spousta ženských, které dělají z komára velblouda.
Poslední dobou se ve vztahu cítím jak blázen, s přítelem jsme spolu rok, od začátku vztahu byl velmi pozorný ke mě a mě dceři, věnoval nam hodně času, choval se k nám hezky. Doma se vším pomáhá, nemá problém uklidit, uvařit, nakoupit..na začátku jsem si říkala, že jsem dostala milionového chlapa, že se na mě usmalo štěstí.
Poslední dobou se nedokážeme shodnout, často se hádáme, nebere v potaz absolutně žádný můj názor, všechno smete že stolu, jednou řeším kraviny, po druhé mám problém ve svoji hlavě, mám si najít něco co mě naplňuje, když mu stručně a jasně řeknu co mam za problém a jak se cítím, tak mi řekne že plácám nesmysly, že mám jít spát, že si ty negativní myšlenky sama utvařim v hlavě. Příklad jednou za čas mu rupne v hlavě, nevím jak jinak to nazvat a nevrátí se domů, napíše že potřebuje přemýšlet, nebo se neozve vůbec a nedá o sobě vědět..udelal to už několikrát, snažila jsem se mu vysvětlit co přitom cítím a že mi to ubližuje, podle něj nemám žít minulosti a tím co bylo, že už to nezmění a stalo se, to že mám obavy kdy to zase nastane je problém v mé hlavě.
Každý můj názor v hádce odpinkne, má na to svůj názor a odmítá přemýšlet o tom mém, prostě to tak prý nastavené nikdy neměl, nikdy o tom nepřemýšlel neumí to, zapomene za hodinu o čem jsme se bavili..
Po každé hádce nebo neshodě už se cítím jak kdybych mohla za všechny naše problémy ja, cítím se nepochopeně, jak kdyby na mých pocitech vůbec nezáleželo, mam pocit že jsem už blázen a že všechno dělám vlastně špatně že bych mu měla být za všechno vděčná a omlouvat se.. na druhou stranu přesně vím že jinak mi doma pomůže, postará se o dceru, o dům, mě, se vším pomůže.. Jsem nevděčná?