Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Mám nutkáni zde položit dotaz, jelikož odpovědi známých jsou pokaždé jiné a neshodují se. Nešetřete mě.Vztah vzniknul za doby Covidu, půl roku psaní a následné dva roky vztahu. Rozchod z větší části má vina, ale neviděla jsem to hned. Stala jsem se na partnerovi závislá a tím se to pokazilo. Stali jsme se přáteli. Po půl roce jsem mu přinesla srdíčko, že ho stále miluji, ale on ho rozšlapal. Nechala jsem to být ale vycházeli jsme spolu dobře. Po dalším půl roce si našel holku, totální Zlatokopku, bohužel to nevidí, ale je to jeho věc. Já jsem najednou viděla, že je šťastný a na tom mi záleží nejvíc. Je jasné, že vidět to mě bolí, proto jsem se stáhla. Přestala jsem mu tolik odepisovat a omezila s ním kávu na jednu hodinu měsíčně.
Jeho chování ovšem nechápu. Pomlouvá ji přede mnou, jaká je, vykládá mi že se hádájí kvůli mě (to jsem řekla, že se vídat nemusíme a on že ji říká, ať se s tím smíří), někdy se mnou flirtuje, objímá mě, vyptává se na mé potencionální muže, má dokonalý přehled o mých nových přátelích, stolkuje mě. Kdybych chtěla odejít, vím že by měl problém mě nechat. Jednou tvrdí, že třeba je ta pravá, pak zas že to s ní nemá jako se mnou. Jednou že chce dítě, pak zas vůbec. Tak si říkam, co se takovým lidem honí hlavou? Vůbec to nechápu… Jen dodám, že jsem se ještě stále neodstřihla protože ta láska z mé strany byla velká, byl a je mi opravdu blízký a nejsem 100% rozhodnutá, že ho v životě nikdy dál nechci
To vyvstává jedna otázka - na co tuto osobu v zivote chceš?
To by mě fakt zajímalo ![]()
@Semtex píše:
To vyvstává jedna otázka - na co tuto osobu v zivote chceš?To by mě fakt zajímalo
Teď to beru z kamarádského pohledu - když mám s něčím problém, pomůže mi. nemusím se ho prosit. Je na něj spolehnutí, ať se stane cokoli. Takových lidí mám kolem sebe pár
Je to hele úplně jednoduchý - buď mi ten člověk vyhovuje a chci ho ve svém životě, nebo mi nevyhovuje a ze svého života ho odstřihnu. Pak jsi tu ještě ty, které to sice nevyhovuje, ale ani tak se ho nechce vzdát
K čemu ti to bude, když zjistíš, co se mu honí v hlavně a co čekáš za radu? Jak ho změnit? Lidi se nemění, určitě ne kvůli exkám, které si jen potřebují držet „na háku“ kvůli čechrání ega.
@Michelle_M píše:
Je to hele úplně jednoduchý - buď mi ten člověk vyhovuje a chci ho ve svém životě, nebo mi nevyhovuje a ze svého života ho odstřihnu. Pak jsi tu ještě ty, které to sice nevyhovuje, ale ani tak se ho nechce vzdátK čemu ti to bude, když zjistíš, co se mu honí v hlavně a co čekáš za radu? Jak ho změnit? Lidi se nemění, určitě ne kvůli exkám, které si jen potřebují držet „na háku“ kvůli čechrání ega.
Chtěla bych to pochopit, protože každý normální člověk včetně mě, když by se s partnerem hádal kvůli bývalé, tak by se s ní bavit přestal a on nemá žádný pocit viny
@Anonymní píše:
Chtěla bych to pochopit, protože každý normální člověk včetně mě, když by se s partnerem hádal kvůli bývalé, tak by se s ní bavit přestal a on nemá žádný pocit viny
Tak to mluví samo za sebe, nemyslíš?
@Michelle_M píše:
Tak to mluví samo za sebe, nemyslíš?
On to dřív dělal i mě.. Ale přerušil to, když viděl, že mi to vadí… Ale pro ni to neudělá. Tím nabývám dojmu, že s ní zas tak šťastný asi není
@Anonymní píše:
Mám nutkáni zde položit dotaz, jelikož odpovědi známých jsou pokaždé jiné a neshodují se. Nešetřete mě.Vztah vzniknul za doby Covidu, půl roku psaní a následné dva roky vztahu. Rozchod z větší části má vina, ale neviděla jsem to hned. Stala jsem se na partnerovi závislá a tím se to pokazilo. Stali jsme se přáteli. Po půl roce jsem mu přinesla srdíčko, že ho stále miluji, ale on ho rozšlapal. Nechala jsem to být ale vycházeli jsme spolu dobře. Po dalším půl roce si našel holku, totální Zlatokopku, bohužel to nevidí, ale je to jeho věc. Já jsem najednou viděla, že je šťastný a na tom mi záleží nejvíc. Je jasné, že vidět to mě bolí, proto jsem se stáhla. Přestala jsem mu tolik odepisovat a omezila s ním kávu na jednu hodinu měsíčně.
Jeho chování ovšem nechápu. Pomlouvá ji přede mnou, jaká je, vykládá mi že se hádájí kvůli mě (to jsem řekla, že se vídat nemusíme a on že ji říká, ať se s tím smíří), někdy se mnou flirtuje, objímá mě, vyptává se na mé potencionální muže, má dokonalý přehled o mých nových přátelích, stolkuje mě. Kdybych chtěla odejít, vím že by měl problém mě nechat. Jednou tvrdí, že třeba je ta pravá, pak zas že to s ní nemá jako se mnou. Jednou že chce dítě, pak zas vůbec. Tak si říkam, co se takovým lidem honí hlavou? Vůbec to nechápu… Jen dodám, že jsem se ještě stále neodstřihla protože ta láska z mé strany byla velká, byl a je mi opravdu blízký a nejsem 100% rozhodnutá, že ho v životě nikdy dál nechci
Moje rada - utni kontakt. Nikdy nemuzete byt pratele, kdyz jsi do nej zamilovana. A cim dyl bude predstirat, ze to pujde, tim dyl se budes trapit.
Moje prvni velka laska byla nestastna. Mne bylo 16, jemu 22, nastesti byl na svuj vek dost vyzraly (mnohem vic nez ja) a velmi rychle si uvedomil, ze jsme velmi nekompatibilni osobnosti, a ukoncil to. Problem byl, ze jsme porad meli stejne zajmy ve stejne skupine lidi, a tim, ze to byl strasne hodny a empaticky clovek, se mi snazil pomoct nas rozchod prekonat. Jenze paradoxne mi tim jeste vic ublizoval - cim vic casu jsme travili spolu, tim vic jsem trpela. Mlada, hloupa a nestastne zamilovana jsem takhle stravila vic nez dva roky, kdy jsem zal ze zlomeneho srdce utapela s partou v alkoholu a obcas pak s nekym v posteli.
Jedine, co mi konecne pomohlo to prekonat, bylo, kdyz jsem po maturite odjela kvuli skole na druhy konec republiky. Pak uz netrvalo dlouho a podarilo se mi to v sobe uzavrit. Zpetne jsem pak sama videla, ze jsme se k sobe opravdu nehodili - ja cynicky pragmatik, on empaticky snilek, co mi po nocich vykladal o leceni predavanim telesne energie ![]()
Vy dva jste se z nejakeho duvodu rozesli. Pokud se za tu dobu u vas neudal nejaky veliky osobnostni rust, pak ten duvod nezmizel. Ale dokud se budete stykat, ty si nemuzes odzit tu bolest z rozchodu a tudiz se z ni ani nemuzes zacit lecit.
@Anonymní píše:
On to dřív dělal i mě.. Ale přerušil to, když viděl, že mi to vadí… Ale pro ni to neudělá. Tím nabývám dojmu, že s ní zas tak šťastný asi není
Prosím tě, uvažuj logicky… Proč by s ní zůstával, když navíc ví, že na něj furt čekáš s otevřenou náručí?
Chlap, který neví, co chce. Je nevyzrálý. Fakt terno
Užívá si, že má kolem sebe dvě baby, které na něm visí..
Zakladatelko, dobře ti tak. Chceš to, máš to. Ztrácíš čas ( a nejen ten), ale je to tvůj čas…
Mám nutkáni zde položit dotaz, jelikož odpovědi známých jsou pokaždé jiné a neshodují se. Nešetřete mě.
Vztah vzniknul za doby Covidu, půl roku psaní a následné dva roky vztahu. Rozchod z větší části má vina, ale neviděla jsem to hned. Stala jsem se na partnerovi závislá a tím se to pokazilo. Stali jsme se přáteli. Po půl roce jsem mu přinesla srdíčko, že ho stále miluji, ale on ho rozšlapal. Nechala jsem to být ale vycházeli jsme spolu dobře. Po dalším půl roce si našel holku, totální Zlatokopku, bohužel to nevidí, ale je to jeho věc. Já jsem najednou viděla, že je šťastný a na tom mi záleží nejvíc. Je jasné, že vidět to mě bolí, proto jsem se stáhla. Přestala jsem mu tolik odepisovat a omezila s ním kávu na jednu hodinu měsíčně.
Jeho chování ovšem nechápu. Pomlouvá ji přede mnou, jaká je, vykládá mi že se hádájí kvůli mě (to jsem řekla, že se vídat nemusíme a on že ji říká, ať se s tím smíří), někdy se mnou flirtuje, objímá mě, vyptává se na mé potencionální muže, má dokonalý přehled o mých nových přátelích, stolkuje mě. Kdybych chtěla odejít, vím že by měl problém mě nechat. Jednou tvrdí, že třeba je ta pravá, pak zas že to s ní nemá jako se mnou. Jednou že chce dítě, pak zas vůbec. Tak si říkam, co se takovým lidem honí hlavou? Vůbec to nechápu… Jen dodám, že jsem se ještě stále neodstřihla protože ta láska z mé strany byla velká, byl a je mi opravdu blízký a nejsem 100% rozhodnutá, že ho v životě nikdy dál nechci