Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Od třetí s kamarádkou. Od první se starším brachou
@Anonymní píše: Více
moje dcera jezdila sama autobusem v 1.třídě, ale až od března, škola to má ovšem zařízené tak, že družinářka dovede děti k autobusu,
u nás na zastávce ji čeká dědeček,
ale v podstatě proč ne, když to s ní aspoň 2× nacvičíš a pojedeš s ní,
my jsme mysleli, že dcera bude nešťastná, že má jezdit sama, a ona naopak to bere jako poctu, že může jezdit sama a je z toho nadšená
Někdy v průběhu první třídy, většinou tedy jel někdo z vesnice, ale ne 100%
Já jsem jezdil od první. Jenže to nebyla doba, kdy se z dětí vychovávali neschopní ufňukanci.
Takhle podobně už od první třídy. Měli jsme nastavené sdílení polohy pomocí Family linku. Takže jsem měla přehled, kde je.
U nás dojíždí hodně dětí okolních vesnic od první třídy. Někdo to dělá, že osloví starší děti, které jedou autobusem, ať ráno i odpoledne na to mladší dohlédnou. To pak člověk vidí, že to mladší, jak je jistější, tak se distancuje. Jediné blbé je, že od nás jedou autobusy třemi směry. Tak se prostě musí dítě zeptat, kterým směrem autobus jede, když se ve stejný čas sejdou na stejném místě všechny tři autobusy. Ať nesedne do špatného.
@Zumpa píše: Více
Kamarádky dcera jezdí taky sama od první třídy. Zaváděli to skoro z nutnosti. Nestíhala vozit dvě děti, každé na jinou stranu. Takže holčičku ráno posadí na bus a vystoupí kus od školy. Tam už jde přímo po chodníku bez přechodů. Někdy stihne druzinarku. Druzinarka nebo babička pak zase holku posadí na bus a pak už si ji vyzvedává máma. Všichni si ji strašně chválí.
@Kelsey píše: Více
vy tam nemáte čísla na autobuse? u nás jsou už pár let svítící čísla, takže se nemůže splést ani ten prvňák
@stinga píše: Více
Já jezdil zcela bez dozoru, od šesti let. Dneska naprostá utopie. Bohužel.
@stinga píše: Více
Dva mají stejná čísla. Jen jedou každý jiným směrem cíl a je tam psané město, kde jede. Jeden má jiné číslo. Ale to je o jedno číslo jinak. Lehce se přehlédne.
@Kelsey píše: Více
tak to je nepřehledné, k nám jezdí 2, 6 a 9 - to nejde splést,
teda někdy jede i 331, ale ten zastavuje jinde a jede z jiného nástupiště- tak ten vůbec, to by bylo také na spletení,
a jednou dcera sedla ráno do jiného autobusu hned cestou do školy, ale poradila si a do školy došla, dědeček ovšem byl na mrtvici
@Zumpa píše: Více
Tak ona se bezpečnost od doby tvého mladí také dost změnila. ![]()
Také jsem jezdila sama ze školy od 1. třídy, sami venku jsme běhali už ve školce, kupodivu jsme žili na sídlišti, jenže tenkrát se po tom sídlišti nepotulovalo tolik individuí jako dnes. Já bych dnes svoje děti samotné nepustila. A to ne, že by to nezvladly. Zvládly, ale nastrah je, bohužel, mnohem víc.
U nás z 1 zastávky jezdil 1 autobus, takže se nemohlo dítě splést. A. v 1. třídě už jezdily. Ale každý znal každého, takže to nebyl problém ( taky městys ).
Dcera bude mít v září sedm. Dva dny v týdnu budu muset zůstat v práci do 17hod. Mám sekáč a druhou práci. Jezdila by za mnou do sekáče, kde by jsme udělaly úkoly, odpočinula by si a jely by jsme domů. Prijizdela by něco po třetí…ale teď otázka. Odkdy jezdily vaše děti autobusem? Zastávka je přes přechod rovnou u školy, jsme městys, jako větší vesnice..Má už telefon (starý, jedna hra a malování
). A já bych jí čekala na zastávce jak by přijela. No mám z toho hrůzu :
Ona je šikovná, samostatná. Ale víte jak
V úterý má uměleckou školu kousek od školy, to my ji tak vodit známá, ale ten čtvrtek jsem nevykryla
Máte někdo podobnou situaci?