Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
Pokud z toho máš obavy, necestuj. Pokud je skutečně takový, jakého ho popisuješ, je zcela jisté, že znepříjemní cestu i ostatním a ti nebudou nadšeni. Možná by bylo dobré, kdybys naplánovala cestování na dobu, kdy bude na to připravený.
Je mi skoro 30 a nikdy jsem letadlem neletěla. Natož aby mi to chybělo ve 2 letech.
Šla bych na to postupně. Celodenní výlety, pak přespání někde po ČR a pak ten let. Vadilo by mi, kdybych někam jela a tam věčně nespokojené a brečící mimino. Jednak si chci taky dovolenou užít a z druhé strany by mě neskutečně vyčerpávalo starost mimo domov o uřvaný dítě a stejně bych si to taky neužila.
Vždyť dovolená snad nemusí být hned letět k moři nebo jet xx set kilometrů, s malými dětmi jsme byli poprvé na dovolené v chatce v kempu, cesta autem do hodiny a ještě jsme se zastavili na zmrzlinu. Případný pláč se tam celkem v pohodě ztratí, teď už mají snad všude dětské hřiště, prolézačky, objeví jiné prostředí…
A potřebuješ nutně cestovat nějak daleko s takhle malým dítětem? My s delšími cestami, dovolenými atd. počkali, až „z toho budou mít trochu rozum“. Kromě občasných návštěv rodičů.
Podle mě si to takhle malé dítě neužije - pro něj je dobrodružství i hrát si na zahradě nebo jít na procházku do lesa, dlouhé cestování je spíš trápení. A samozřejmě je to trápení i pro mě jako pro rodiče, protože musím sbalit (balit mimino je extra náročné), zabavit dítě po cestě, aby neplakalo, starat se o něj v novém prostředí…
Syn je taky akční. Ale cestování mu nevadí. Nerad se nudí a casto dokáže vymyslet blbosti, beha, křičí, atd. Letadlem jsem sama nikdy neletela a s dítětem to pár let taky ještě neplánuju. Jen výlety a dovolene zatím do 100km od nas. Však nám nic neuteče ![]()
Ac mám sama dite, můžu říct, ze taky bych nechtela denně poslouchat ruch jiných deti. Ano, jsou to deti, ale tak, se rada v klidu vyspím ![]()
S dvouletými dětmi jsme jezdili akorát autem nebo vlakem po republice. Letadlem děti ještě neletěly (6,8,10), to přece není povinné.
Pokud víš, že syn nevydrží sedět ani hodinu a bude buď řvát, nebo chtít běhat v uličce, nikam bych neletěla. Ono běhat v uličce v letadle ani moc nejde, buď svítí pripoutejte se, nebo je blokovaná vozíkem letušek. Když je zrovna volná, chodí tam lidi v hojném počtu na záchod. Párkrát za let se projít, to jo, ale s něčím větším bych nepočítala.
S tak neklidným dítětem bych neletěla, je to fakt o nervy a brala bych ohled na ostatní cestující. Pokud chcete k moři, jeďte autem, tam alespoň můžete zastavit, když bude třeba. My třeba letěli v 10 měs. první dcery a pak v 8 měs. druhé, ale obě holky byly klidné, během startu a přistání jsem je kojila, aby jim nezalehly uši, a pak většinu letu prospaly ![]()
@Anonymní píše: Více
Já ti rozumím Úplně poprvé na víkend jsme byli v kempu, do chaty.asi 30 kilometrů od domova, co kdyby náhodou. Tak aby to bylo blízko.
Pak jsme jeli na Moravu, 5 hodín. Pronajali jsme si chlupu ( myslím, že rok a něco).Byla jsem velice prekvapena, jak tu cestu zvládala, bez velkých scén. Téměř líp jak my. Ani animátora nebo tablet nepotřebovala. Vlastně vůbec v autě nepotřebuje.
Ale třeba do kina, divadla si netroufam.
Za mně uvazuješ velmi správně a díky, že bereš ohledy na své okolí. Jinak souhlas s příspěvky výše, začni pomalu přes kratší výlety, než dítě dozraje k delším cestám a noclehům mimo domácí prostředí.
My jeli poprvé s 3letym do Polska k moři autem, ten, kdo neřídil, seděl vzadu a dite bavil. Bylo to 6 hodin jízdy a dalo se to. Letěla jsem poprvé až se 4letym, kdy uz se s ním dalo domluvit a byl klidný a vydržel potichu.
Kvůli rodičům, co se nenechají svým rvoucim miminem ci batoletem pripravit o dovolenou, okamžitě v letadle zapinam sluchátka, nekdy je treba hlasitost dost zvýšit. A modlím se, abych v ruské rulete nevyhrála dite hned vedle sebe.
Nesouhlasim s nazorem, ze je tezke “balit miminu” nebo, ze si batole neuzije more atp. Uprimne si nedovedu predstavit, ze bych skoro 2 roky nebyla nikde ani pres jednu noc. To je pro me naprosto desive. My pres noc spavame jinde uz od par tydnu, prvni zahranicni dovolena byla ve trech mesicich, leteli jsme v roce. Ale dite bylo vzdy cestovatel a nic mu nevadilo. Kazdopadne myslim, ze je nacase pomalu zacit. Na druhou stranu podle podle popisu bych rovnou do letadla ve vasem pripade take nesla.
Nase starší dcera byla taky hodně živá a po cobifu jsme letěli do Egypta, měla rok a třičtvrtě, noční let prospala a tam byla šťastná…každý se na ni smál, střidali jsme moře, bazény se skluzavkou, hřiště, procházky, v 11h jsme ji dali vždy spát do kočárku, večer se vyběhala a pak jsme ji do kočárku dali spát…s mladší jsme letěli v necelém roce a byla taky úžasná, obě bylY na první let kojené, druhá bude i na druhý let a mezitím jsme byli autem v Chorvatsku…starší dcera už zvládla 3× letět i s mými rodiči…ono pak je tolik vjemů, že se děti zabaví…můžeš vybírat ubytování jako malé domečky v resortu nebo naopak apartmán někde v klidné části…taky můžeš jet autem třeba do mobilhomz, kempy v zahraničí bývají hodně připravený a vlídný k dětem…ale asi záleží, jak jsi i zcestovalá a jaký stres z toho máš ty sama, my si vždy společný čas hrozně užijeme a lépe než doma, odpadnou všechnY povinnosti a jsme dva dospelí
@Maggdallena se vším souhlasím, máme to stejně, doma jsou děti unuděné a doma jsou povinnosti, jinde je lepší nálada a děti jsou spokojené a my taky ![]()
@Maggdallena píše: Více
Ne že by si batole neužilo moře, ale užije si ho stejně jako pobyt na zahradě u babičky nebo na blízkém brouzdališti. Spíš jsem myslela, že je opruz ta cesta, jak pro něj, tak pro rodiče.
A s tím, že je „těžké balit miminu“ - my vždycky autem tahali takových krámů, že nevím, jak bych to dala do letadla. No asi bych se to naučila, kdybych musela, ale…
Ahoj,
Synovi budou 2 roky a doteď jsme nikde přes noc nebyli. Je neposedný, velmi akční a představa letu nebo dlouhé jízdy autem byla vždy hrozivá.
Jediné v čem mám velký blok, je myšlení na ostatní. Co si řeknou, aby nebrečel, atd…
Nespí mi ještě celou noc a budí se, ale brečí. Nepláče.
A z toho mám hrůzu, jako abych někoho neobtěžovala. Ikdyž mi hodně lidí říká, ať se na to vy… že je hodně dětí vždy na dovolených, nebo že všichni jednou byli dětmi a tak. Ale prostě me to dost omezuje.
Bojím se s ním někam letět, že nevydrží sedět a budu s ním muset lítat po uličce nebo na ruce a v autosedačce po 20 min řve, když je teplo tak ještě dřív. Jak byste to řešili?