Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Maly konkurence neni, ale jeho matka muze byt v urcitych ohledech velka - pokud ji na to uzemi tvuj chlap pusti. V techto vztazich je to obcas boj o moc a slusnejsi prohrava.
Mimochodem, 14 dni v měsíci je uz na stridavou peci.
Tak především jsi věděla, že tvůj partner má dítě…
A to, že jeho ex už podle tvého výrazu „madam“, bude možná i odpovědí. ![]()
Ano, vnímáš to opravdu správně…
Protože žárlivost, je vlastně strach, že o někoho přijdeš. A u tebe, je to zcela jednoznačné. ![]()
Nezažila, protože jsem nikdy chlapa s dítětem nechtěla protože vím, že by mi to vadilo.
Pokaždé je to stejný
dítě mám rada, ale… A madam exka…
on má jako dobrý otec dítě na prvním místě, ty ho z té první příčky nevyšoupneš ani vaším budoucím dítětem, syn tvého chlapa tam byl první, patří k němu a je to tak správné.
Pokud chceš na první místo ty, tak di najdi bezdětnýho, vztah s dětným chlapem je jen pro moudré, velkorysé a nesobecké ženy, to ty očividně nejsi.
@Betty MacDonald píše: Více
Uplne stejne je to i u chlapu. Vcera jsem mluvila s kamaradem, ktery si nabrnkl detnou zenu, a co myslis? Uplne stejne nazory na exe, jak zenske tady.
Zažila jsem.
Když jsem začala chodit s manželem byl rozvedený, pětileté dítě.
Jednoduché to vždy nebylo.
Dítko u nás bylo velmi často, v týdnu, víkendy, dovolené.
Zvažovala jsem co dál.
Vyhrála láska a nelituji.
Už je více než dvacet let. Stálo mi to za to.
Ano žárlíš a vždycky budeš. Vlastní zkušenost
Otázka je, jestli ti ten chlap za to stojí, protože VŽDYCKY budeš až ta třetí, v lepším případě. V tom horším čtvrtá, za exmanželkou, která je matkou dítěte. A nad tím nevyhraješ.
Máme dvě maličké děti.
Něco jí vykládám, v půlce se začne věnovat dětem. Já čekám, stojím tam jak idoit. Pak třeba někam odejdou. Zkoušel jsem to několikrát znovu. Jojo já tě poslouchám, a šmrdli šmrdli dětičky. Zprvu mě to teda rozčilovalo. Jasně, jsem zde jen na přebalování hvoen a krmení.
No a pak jsem pochopil, že jsou to malé děti a vyžadují pozornost.
Cítil jsem se jako nějaký onuc, říkám ti parachnti mě to prostě nenechají doříct.. a to jsou moji… pak zavolejte, až budete něco potřebovat.
Maminka mi vysvětlila, že jsem dospělý, mám pochopit a svoje pocity marnosti zvládnout. Že dětičky potřebují a musejí se upřednostnit.
Tak jsem to jako velký kluk smířil se a respektoval. A svůj záměr všechny je otravit jídlem odložil. ![]()
Stačí to odpověď?
@Monikap3 píše: Více
Jen protoze ty jsi to takhle vnimska a zažila neznamená panebože, že je to tak u každého. Já se nikdy necitila jako třetí.
Vetsinou to byva, ze dela zle byvalka, nechce aby se nova s ditetem stykala, zakazuje kde co, ale ze by nekdo zarlil na dite, kdyz s nim muze byt kdy chce a to dite ho bere tak to jsem asi jeste neslysela. Uzivej si jich a nevymyslej hovadiny, nebo az budete mit svoje budes proti nemu zahorkla jeste vic a ver mi, ze to nechces ![]()
@Anonymní píše: Více
Ano, zažila jsem něco podobného. Malého jsem měla ráda, ale exka hledala problémy úplně všude. Bylo to hodně bouřlivé období, několikrát jsem to chtěla vzdát, ale byla jsem uháněna a přesvědčována, že ona kope přes dítě, bylo i několik rozhovorů mezi mnou a jí, stála jsem si za tím, že pokud ona bude dělat peklo a partner si to nechá, já končím. Ppsílala jsem ho za ní zpátky, že toto nemám zapo
třebí. Nechtěl tam jít. A mockrát jsem i skončila, nakonec jsme se k sobě vždycky vrátili, protože on o to fakt stál, jsme spolu už 9 let a klape nám to. První 3 roky to byl fakt boj. Utřepalo se to na ty víkendy a hlavně to chce komunikaci i s tím dítětem, je to taky oběť. A ať si exka najde chlapa, to ji zabaví
jo pro upřesnění. Mně to dítě nevadilo nikdy, mně vadily ty výstupy ex, jak to brala přes dítě a chlap držel hubu a krok aby se jí zavděčil. Příště klidně chlapa s dítětem ano, ale jedině vdovce nebo aspoň dítě v péči bez vlivu exky.
Tak si pořiďte společné dítě a i on už bude až ten druhý, ex nebude jediná v pozici matky jeho dětí.
@PaníBovaryová píše: Více
Občas se musím v duchu zasmát, když exmanžel povídá o jeho současném bydlišti, odkud jeho partnerka, bývalá dlouholetá milenka, vystrnadila svého exmanžela bez náhrady a za všechno, ale totálně za všechno, co je tam špatně, ať už s barákem nebo jejími nepovedenými dospělými potomky, může její exmanžel.
Je to neuvěřitelné, protože on opravdu hloupý není, ale tyto záležitosti mě prostě fascinují.
![]()
Ahoj všem,
Jsem přes tři roky s mužem o šest let starším který má dítě, nemá jej ve své péči, má soudně dáno každý druhy víkend ale každopádně jej máme minimálně 14 dni v měsíci. Malého miluje nadevše a já ho mám také ráda. Každopádně jsem se přistihla že mi strašně vadí když travime čas všichni tři dohromady, když jsem s malým sama tak si to užijeme, máme svoje dny kdy jsme sami dva a je to skvěle, dopřeju mu vždy co si přeje a jsem šťastná že on je šťastný… Když jsme spolu všichni tři tak jakobych byla navíc a nedej bože když začne téma maminka, rozchod partnera s ex byl velice bouřlivý a do teď nám madam diktuje kdy, jak, co a hlavně za kolik…
Jak s tímto pocitem bojovat? A celkově se smířit s tím že malý není konkurence? Opravdu mě to užírá…. Zažila jste některá něco podobného?