Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Starýho psa novým kouskům nenaučí
Vím o čem mluvím, jednoho takovýho jsem měla doma.
Nezmění. Je to dané povahou i tím věkem, protože část mužů kol čtyřicítky si asi prostě myslí, že už toho o životě ví více a tak na to mají patent
a mohou nás mladice poučovat a „v našem zájmu“ nás směrovat…
Jinak jsem fakt ráda, že nás tady je víc - mezi mnou a přítelem je 20 let rozdíl, ale máme spolu už děťátko a druhé je na cestě.
Ten můj milý má bohužel také často tendenci poučovat mě, ovlivňovat, směrovat. Někdy mě to dost trápí a žere, v něčem zas uznávám, že má pravdu (odnaučil mě třeba pubertálnímu chození po hospodách apod.). Záleží, jak to dotyčná vnímá, jak moc jí to vadí, to je asi to nejdůležitější. Pokud ho ale opravdu miluje, veškeré rady okolí budou marné, vím, o čem mluvím! ![]()
Každopádně vše má své výhody a nevýhody. Já mám většinou dojem, že s vrstevníkem už bych jen tak žít nedokázala. Samozřejmě je to vždy o konkrétním člověku, ale stejně mám pocit, že díky tomuto vztahu jsem už tak trošku jinde (a v tuto chvíli to myslím pozitivně). Já se třeba vůbec nemusím bát o to, že by ten můj chodil po hospodách, vracel se domů opilý, hrál hry na počítači nebo se večer válel u televize…
A úplně to nejdůležitější je, že se máme rádi.
Omlouvám se za anonym - to druhátko je zatím tajemství, tak nechci by došlo k odhalení.. ![]()
@Anonymní píše:
Nezmění. Je to dané povahou i tím věkem, protože část mužů kol čtyřicítky si asi prostě myslí, že už toho o životě ví více a tak na to mají patenta mohou nás mladice poučovat a „v našem zájmu“ nás směrovat…
Jinak jsem fakt ráda, že nás tady je víc - mezi mnou a přítelem je 20 let rozdíl, ale máme spolu už děťátko a druhé je na cestě.
Ten můj milý má bohužel také často tendenci poučovat mě, ovlivňovat, směrovat. Někdy mě to dost trápí a žere, v něčem zas uznávám, že má pravdu (odnaučil mě třeba pubertálnímu chození po hospodách apod.). Záleží, jak to dotyčná vnímá, jak moc jí to vadí, to je asi to nejdůležitější. Pokud ho ale opravdu miluje, veškeré rady okolí budou marné, vím, o čem mluvím!
Každopádně vše má své výhody a nevýhody. Já mám většinou dojem, že s vrstevníkem už bych jen tak žít nedokázala. Samozřejmě je to vždy o konkrétním člověku, ale stejně mám pocit, že díky tomuto vztahu jsem už tak trošku jinde (a v tuto chvíli to myslím pozitivně). Já se třeba vůbec nemusím bát o to, že by ten můj chodil po hospodách, vracel se domů opilý, hrál hry na počítači nebo se večer válel u televize…
A úplně to nejdůležitější je, že se máme rádi.Omlouvám se za anonym - to druhátko je zatím tajemství, tak nechci by došlo k odhalení..
Děkuji za názor, ale on chodí i po hospodách, nechodí údajně domů namol, ale rád tam vysedává a vykecává o ničem, prostě je tak zvyklý a sestra to nevidí a mě to trápí čím dál víc vidět, jak si kazí život takovým blbcem