Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemám zkušenost jako že s. kamarady, kolegou atd..
Ale mám vysloveně jednoho muže, se kterým prostě máme mezi sebou určitě pouto. Oba jsme zadaný a prostě víme o sobě. Nejde jen o sexuální chtíč. Máme prostě mezi sebou určitou lásku ale nemůžeme. spolu být. Je složité to popsat.
Ale my tohle.mame ať jsme oba zadaný a nebo nezadaný.
Tobě je asi jedno s kým koketuješ ne? Takhle jsem to pochopila ![]()
@Anonymní píše: Více
Nevím jestli mi je to úplně jedno, musí mi ten dotyčný padnout do oka, pokud se jedná o kolegů, či kamaráda, tak jen asi takový, který mě přitahuje fyzicky i mentálně… A pokud se jedná o cizího člověka, tak většinou mi musí padnou jako první vzhledově do oka, pak mi s ním stačí promluvit pár vět a jsem v tom až po uši, ale ne tak doslova… Já si fakt přijdu občas jak blázen, nebo spíš jak „nevěrná“ a taková co si neváží skvělého vztahu co má…
Moc dobře ti rozumím. Jsem v manželství 10 let, nejsem šťastná a občasný flirt mi dá sílu zase to doma „vydržet“. Není to o průvanu v rozkroku nebo ukojení sexuální touhy, tam to ani dojít nenechám, ale souznění duší a přesně, pocit, že ve mě někdo vidí ženu a nebere mě jako zastaralý, okoukaný kus domácnosti.
@Anonymní píše: Více
Je možné, že to bude asi v tom, že se chci cítit jako žena, s přítelem máme sice hezký vztah, ale bohužel jsem dlouho neslyšela nějakou poklonu, že mi to třeba sluší apod…
@Anonymní píše: Více
Počkej, za chvíli se tu na nás sesypou, jaké jsme ku..y, nevážíme si vztahu, a´t chlapa nevodíme za nos a nepodvádíme.. Ale ono kolikrát si prostě zaflirtovat, zvednout si sebevědomí a zase se vrátit domů tak zvedne morálku, že třeba já v mé situaci z toho výčitky nemám. Manžel se ke mě chová dost často hnusně, když se ohradím, je ještě hnusnější, nekomunikuje.. ale děti a objektivní důvod k rozchodu není.
Já si myslím, že je to úplně normální. A věř tomu, že i tvůj přítel určitě kouká po jiných holkách a říká si, že s tou a tamtou by bylo fajn „něco zažít“.
Důležité je se udržet a nezničit si vztah kvůli chvilkovému pobláznění. S jiným chlapem bys to měla úplně to samé. Také by se ti občas zalíbil někdo jiný a přemýšlela bys „jaké by to asi bylo“ ![]()
Měla jsem to tak s expritelem. Tak jak píšeš, z jeho strany už to byla taková lhostejnost a v tom vztahu mi prostě něco chybělo. S manželem jsem přes 9 let a žádný takový pocity jsme s ním neměla.
@Tayen píše: Více
Také si myslím, že se přítel podívá na jinou a řekne si něco v tom smyslu „jaké by to s ní asi bylo“, ale o to víc mě děsí to, že mi to nevadí a ani nijak nezarlim, občas jsem i tak přemýšlela, co kdyby si přítel s nějakou ženou užil ( aniž bych to věděla ) a já to samé s mužem, ale nesměl by se náš vztah rozpadnout… Že by vše jelo v kolejích, tak jak má. Dřív jsem byla hrozně žárlila, ale to bylo kolem mých 17 let, teď už mi je přece jenom 28, ale stejně mě pořád děsí moje myšlenky, jak už jsem psala v úvodu.
Po takhle dlouhé době je to normální. Jediné řešení je mít doma totální eso, o kterym víš, že nad nim slintá každá druhá a víš, že lepšího prostě mít nemůžeš. Když má člověk doma 8/10 ale může mít 10/10, tak ho to prostě potáhne. Bohužel ![]()
Je to příjemný, zábavný a vzrušující, ale už ne tak úplně fér k partnerovi. Nehledě na to, že stačí málo a přijdeš o všechno, co máš na první pohled teď jistý.
@Anonymní píše: Více
Do určité míry je to normální, ale když se to přežene, tak se od přítele „odpojíš“.
Něco bude chybět a to co chybí se vyplní někým jiným.
To platí i o někom další do vztahu. Jako fantazie, dobrý.
V reálném světě se vztah většinou dřív či později rozpadne.
@Anonymní píše: Více
To ze se manzel chova hnusne je objektivni duvod k rozchodu, deti nedeti.
Momentálně mám velmi silnou touhu prožít dobrodružství, cítit se po dlouhé době jako žena. Mám kamaráda, s kterým se léta známe a také k sobě stále něco cítíme, ale prostě nemůžeme být spolu, tak mi dělá zpovědní vrbu a já jemu. Doma to neklape, ale zatím nemám odvahu odejít. Manžel mi byl nevěrný, hlavně díky mé snaze zachovat manželství jsme to dali, ale já jsem po čase zjistila, že mi ta záchrana manželství vzala všechnu sílu a touhu ještě něco udržovat. Že to za to vlastně nestálo. Cítím se nespokojená a nevím, co s tím. Koníčky mám, i přátele, ale tak nějak bych chtěla ještě aspoň jednou být „chtěná“.
Prostě fantazíruju. ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak ty seš teda výhra, chudák chlap. Nejde o to, že se ti líbí někdo jinej, to je normální, ale ta tvoje touha „koketovat“ s jinýma chlapama je teda výraznej vykřičník. Jak by se líbilo tobě, kdyby to tvůj chlap dělal taky? Ženský jako ty mají prostě sklony k podvádění a vsadím se, že jednou na párty se neudržíš a podvedeš. Pak budeš hrát oběť, jak za to vlastně nemůžeš a že je to vina tvýho chlapa, že se ti dostatečně nevěnoval. Však to známe. Ty by ses ze všeho nejvíc měla chtít líbit svýmu chlapovi, kterej s tebou už třeba plánuje rodinu a nad takovýma věcma ani nepřemýšlet.
Ahoj holky, jsem ve vztahu 6 let, ze začátku to bylo takové „divoké“, tím chci říct, že jsme měli už takhle hned na začátku malé hádky kvůli blbostem, ale bylo jich dost, ale po roce se vše ustálilo, byla ještě větší zamilovanost a teď by jsme ani jeden bez druhého nedali ránu, podporujeme se, mluvíme o budoucnosti, žijeme spolu ( bydlíme ) od druhého roku vztahu, podnikáme různé výlety, dokážu říct že jsme, nebo aspoň já jsem určitě šťastná. Ale problém je v tom, že se mi občas zalíbí nějaký muž… Dělá mi prostě dobře, když cítím, že se líbím i někomu jinému, občas mám i ten chtíč s někým jiným něco zažít, i něco intimního, ale prostě v sobě vím, že bych svého přítele nevyměnila, ale už se z toho pomyšlení na jiné může zblázním, ať je to kamarád či kolega apod., já nevím jestli jsem „nemocná“, upřímně ani nevím jestli bych dokázala podvést, spíš mi dělá fakt dobře s někým „koketovat“, ale rozhodně bych si nedovolila dávat příteli důvod aby žárlil, achjo holky, máte někdo stejné pocity, zkušenosti? Děkuju
