Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Malej si stoupl na roce, následovalo strkání věcí před sebou a to až skoro do 17měsíců, pak se z ničeho nic pustil a ťape. ![]()
Náš malej byl rychlík-ve 4 měsících se plazil, v 7 obcházel nábytek, takže jsme předpokládali, že se brzo pustí. Pustil se ve 12 měsících a týdnu. Do tý doby se bál. Občas jsme ho zkusili postavit do prostoru a lákat ho aby udělal krůček k nám, on se ale bál a dřepnul si a dolezl. Takže nám to trvalo taky dlouho než se odhodlal, než získal tu stabilitu. Nedělala by jsem s ní nic, možná sebrala to chodítko-moc na něj spolíhá. Donutilo by ji to zkoušet to samotnou, udělat ten první krok.
Naše malá začala chodit kolem nábytku v 7mi měsících, pak i s chodítkem před sebou a chodit sama začala v 11 měs. (pár krůčků) a teď v roce už dává přednost chození před lezením. Ona se jednoho dne pustí, neboj ![]()
Ta nase se postavila v 8 mesicich obchazet nabytek zacala v 9 mesicich, to jsme ji pak koupili i to aktivni choditko ktere pred sebou tlacila. Poustet se zacala az ve 13.mesicich a poradne chodit kdy uz prestala uplne lezt a jen chodila ve 14.mesicich takze ji to taky trvalo dlouho. Stoji uz sama bez drzeni v prostoru? Pokud jo tak uz to nebude dlouho trvat a brzy se pusti. Pokud ne tak to si jeste nejakou dobu pockate.
Příspěvek upraven 25.09.12 v 08:19
A co jí vzít to chodítko? Ona je zvyklá, cítí se v bezpečí, s ním se dostane všude tak proč by zkoušela něco nového (nebezpečnějšího)?
@Silky123 píše:
Ahoj holky,měla bych dotaz ohledně chůze. Malá začala capkat kolem nábytku ve 12ti měsících přesně
, a protože před sebou začala tlačit židli, která na parketách vydávala příšerný zvuky, tak jsme s manželem koupili takové tlačítko od Fisher Price. Malé se moc líbí a capká, a to i venku, jenže tímto stylem jede už třetí měsíc. Za pár týdnů (za dva) jí bude 15 měsíců a pořád nic.
Já vím, že je čas do 18ti měsíců, ale přijde mi, že když už skoro tři měsíce takhle obchází, že by už se „něco“ mohlo vyvrbit.
Občas natáhne ruce a já ji vezmu jako pod ramínky kolem bříška a takhle spolu pár metrů odchodíme, ale pak dost, na všechny čtyři, případně k chodítku. Při této „chůzi“ jí to nejde. Jak si je jistá a lítá u chodítka/tlačítka, tak mimo něj to nejde vůbec, je jako z gumy.
Tak jsem se chtěla optat, jestli jste měly také „delší“ rozjed, a pak se to upravilo nebo mám začít „čout zradu“ a zeptat se u povolanějších?
Díky moc.
Můj syn začal chodit až v 18 měsících. Je úplně v pořádku a já jsem se kvůli tomu zbytečně nervovala a jeho přepečlivá doktorka ho posílala už v 16 měsících na dětskou neurologii. Dělali mu testy úplně na všechno, nakonec jsme museli ještě do Ostravy do fakultky, když už chodil a výsledek? Nikdo dneska nepozná, že začal chodit později, než jeho vrstevníci. Chodí krásně i běhá, a to dlouhé měsíce jen obcházel nábytek. Takže v klidu. ![]()
U syna taky období od obcházení k samostatné chůzi trvalo dlouho - víc než 4 měsíce, začal obcházet cca v 8. měsících a já myslela, že máme extra šikovný dítě, který začne každým dnem chodit a on si pěkně počkal na přesně jeden rok
. Když se začínal rozcházet sám, tak mu pomáhalo mít něco v ručičkách - vlastně první kroky udělal, když si ukradl dvě víčka od pet lahví a najednou zapomněl, že to co drží nejsem já nebo chodítko a prostě šel
.
Díky, holky, jste rychlíci
.
Ona se bojí sama i stát. S tím aktivním chodítkem, jak píšete, tak klidně ho drží jednou ručičkou, sama si s ním lomcuje, otáčí ho a jde tam, kam srdce ráčí.
Nechci panikařit, ale přijde mi, že to „trvá“
. Počítala jsem, že tak kolem těch třech měsíců od doby, co začne oblézat nábytek, tak se pomaličku bude snažit ťapkat.
Nijak nikdy nesrovnávám, ale se sousedkou máme skoro stejně staré děti. Její dcerka je přesně o měsíc mladší, pořád byla jakoby pozadu, a pak během šesti týdnů naši malou převálcovala ve všem, v chůzi, mluvení a tak. Sousedčina holčička od prvního postavení k prvním krůčkům potřebovala si těch šest týdnů, naše Vajda už tři měsíce, tak mi to přišlo děsně dlouhé.
Jinak chodítko jsem párkrát zkusila odebrat, klidně si venku klekla na všechny čtyři do louží a lezla o 106.
Takže aby nebyla nemocná, venku je už zima, tak chodítko má.
Malá kolem nábytku ještě nechodí, je jí 13m, Dr. říkala, že do 18m. to nemám řešit, tak to neřeším. Co to odrážedlo dát třeba 20 cm od něj (aby se na něj nemohl natáhnout) a donutilo ho to udělat první krok?
Venku by sama jeste nechodila- prvni se to nauci doma a az pak bude chodit venku. Jak jsem psala nasi to trvalo 4 mesice k prvnim kruckum takze jeste je cas- chodit bude to je jasne.
Příspěvek upraven 25.09.12 v 08:20
To jsem zkusila asi 2×, jednou se namlela, protože byla lenošná kleknout na kolínka a podruhé už pěkně na všechny čtyři a směr chodítko. Jen jsem to zkoušela, „tejrat“ ji nebudu, protože do těch 18ti měsíců je ještě čas.
Ona je Vajda na svůj věk velká a těžká, takže mě doktor na neuru upozorňoval, že bude taková trochu pomalejší ![]()
Pokud sama meste nestoji bez drzeni tak prvni krok asi neudela. Nechala bych ji cas
Příspěvek upraven 25.09.12 v 08:20
Já si taky myslím, že začne venku. Pravidelně musíme k poštovní schránce a to vydává takové zvuky radosti a žádostivosti, že si myslím, že tam snad už poutíká…
Ahoj holky,
měla bych dotaz ohledně chůze. Malá začala capkat kolem nábytku ve 12ti měsících přesně
, a protože před sebou začala tlačit židli, která na parketách vydávala příšerný zvuky, tak jsme s manželem koupili takové tlačítko od Fisher Price. Malé se moc líbí a capká, a to i venku, jenže tímto stylem jede už třetí měsíc. Za pár týdnů (za dva) jí bude 15 měsíců a pořád nic.
Já vím, že je čas do 18ti měsíců, ale přijde mi, že když už skoro tři měsíce takhle obchází, že by už se „něco“ mohlo vyvrbit.
Občas natáhne ruce a já ji vezmu jako pod ramínky kolem bříška a takhle spolu pár metrů odchodíme, ale pak dost, na všechny čtyři, případně k chodítku. Při této „chůzi“ jí to nejde. Jak si je jistá a lítá u chodítka/tlačítka, tak mimo něj to nejde vůbec, je jako z gumy.
Tak jsem se chtěla optat, jestli jste měly také „delší“ rozjed, a pak se to upravilo nebo mám začít „čout zradu“ a zeptat se u povolanějších?
Díky moc.