Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Noo, to by mě docela zajímalo, co ti tady poradí…
Sama moc dobře vím, jak je těžký na někoho nemyslet. ![]()
Taky jsem v tom vytrvalá.
No hele, drží tě to už dost dlouho, je tedy relativní šance, že už tě to brzy přejde. Mě platonická láska vyšuměla z hlavy po čtyřech letech, držím palce, ať máš brzo pokoj.
Ve svém vztahu nejsi spokojený, jinak bys neprožíval to co prožíváš. Zřejmě máte doma stereotyp, už tam není ta jiskra, zamilovanost. Jenom hádám. ![]()
A co se stalo před tím týdnem tak zásadního, žes zase tak „ožil“?
Ví, že se ti líbí, proto ty úsměvy a dělá jí to dobře, toť vše.
kdyby měla zájem o něco víc, tak už by nezůstalo jen u psaní.
Vím, že je tohle těžký, ale nech to bejt, byly by jen problémy a ona evidentně nemá zájem rozbíjet svou rodinu a třeba ani nejsi její typ. Máš svoji rodinu a 0 % šanci u ní.. ![]()
Jsou to jenom normální hormony. Tvůj vztah s manželkou už máš dlouho a evidentně to tam umírá, proto tvoje „tělo“ hledá nějaké nové povyražení. Co sexuální život? Funguje to s manželkou? užíváte si to oba? U sousedky nemáš šanci, zaměřil bych se na tvoji ženu, pokud to s ní nechceš ukončit. Např. jeďte na romantickou dovolenou bez dětí.
Ahoj, myslím, že tyto stavy zažívá v dlouhodobých vztazích mnoho lidí a je to často důvod, proč to doma pomalu přestane klapat. Doma samé povinnosti, starosti, stereotyp. Je v tom za mě touha po změně, po novém prožívání, citech, jinému sexu. Jenže tyto touhy ničí funkční rodiny.
Tvoje hormony skrze tělo ovládají tyto procesy a často racionální myšlení nestačí. Tvoje myšlenky a představy posilují tuto touhu. Základem je pochopit, proč se to děje a nejít příležitosti naproti. Pokud s tím nedokážeš pracovat, tak svým způsobem nemáš svobodnou mysl. Třeba půl roku zpět překročil hranici známý a teď dost lituje. Nelze to vzít zpět. Je to volba.
@Anonymní píše: Více
A kdo ovládá tvůj život? Hormony, náhoda, sousedka…? Nebo jsi chlap a svůj osud si píšeš sám?!
Jsi měkota, co nedokážu ovládat své myšlenky na uzdě. Tím, že už několik let máš v hlavě sousedku, tak se nevěnuješ své vlastní ženě naplno a ochuzuješ ji o plnohodnotný vztah. Tvé myšlenky na sousedku škodí vašemu vztahu, škodí tvé milované ženě, dětem i tobě samotnému. Takže se vzmuž a začni mít svůj osud opět v rukou.
Dela ji dobre, ze se nekomu libi, ale vic z toho nebude
urcite bych utla psani. Usmivej se dal, ten pocitej je krasnej, kdyz ti usmev opetuje ![]()
@Caridina píše: Více
Zcela mimo. Úsměv utnout, konverzaci utnout, zdvořilý pozdrav stačí a emoce na nule!
@sonnaaa podle toho co mi tehdy psala, tak se ji taky hodně líbím a je tam chemie. Vyloženě mi psala, že tam to jiskření cítí ale že je vdaná. Přijde mi zásadová. Což se mi líbí ještě víc ![]()
@Evženie Primerolová přesně tak! Pozdravit ze zdvořilosti a jít si po svém.
@LukeR1 ano je to asi časté. Ale já pracuji a pohybuji se kolem mnoho žen a žadná kromě mojí ženy mě už 13 let nezajímá. Jen tato.. jak píšu prostě pro ni mám zvláštní slabost. Ja ani nevim, zda bych chtěl překročit nějakou mez. Nad tím jsem nepřemýšlel jen mě to k ní táhne a když ji vidím jsem jak malý kluk.
@Anonymní píše: Více
Dokážeš si představit, že ona kývne a zažiješ wau úlet a provalí se to. A rozbijete dvě rodiny? Jsi připravený na dělení majetku a omezený styk s dětma? Pokud to doma nefunguje, začni to řešit. Ale doma s manželkou. Ono to vypadá super do té doby než se to provalí a musíš řešit jak vysvětlit dětem, že odcházíš bydlet jinam.
Ahoj chtěl bych se zeptat, zda už někoho potkalo co mě a jak jste se s tím vypořádali.
jak se toho zbavit? Ps: je mi 37let. Jí 33.
Jsem ženatý muž. Před 6 lety se k nám do ulice přistěhovala rodina a já se zamiloval do jiné ženy. Jsem z ní uplně paf, stači jí potkat a nevím co délám, křením se jako blázen, začnu s kamarádem vtipkovat, aby nás zaznamenala atd. Před 3 lety po 3 letech koukání a obdivování jsem jí napsal. Ani nevím proč. Čistě zvědavost jí poznat. Né sexuálně ale lidsky. První se ostýchala a poslala mě slušně do háje, ale poté jsme si intenzivně měsíc psali. To jsem se zbláznil ještě víc. Ale poslala mě zase do háje, že to není správný. Jen jsme si psali. Já to vzal, toleroval a vyhověl. Nastali další 3 roky koukáni na ní. Docela se mě dařilo to držet a nenapsat znovu, nic nepodnikat. Ale je to asi týden, kdy jsem zas jak puberťák. Určitě říkáte chudák jeho žena. Ano je to hloupý ale já si nemůžu pomoct na ni nemyslet a nefantazírovat. Né jen o sexu ale i o vztahu, přátelství. S manželkou to máme fajn. Jak kdy, jak všude. Po 13 letech.
Nemyslet na ni a neptkávat ií nejde bydlí skoro naproti. Navíc se s ní zná můj nejlepší kamarád a potvrdil mi, že se mi nediví.
Ješté bych dodal, že její chování je nečitelné. Pořád po sobě navzájem koukáme, usmívá se na mě. Prostě i ona mi dává zpětnou vazbu. A to je možná ještě horší.
Příspěvek upraven 21.09.24 v 16:37